„Změny se dotknou života škol, jejich učitelů, žáků i rodičů,“ popisuje Markéta Růžičková, mluvčí Národního ústavu pro vzdělávání, který spadá pod ministerstvo školství a který má revizi školních osnov na starosti. Jde například o čtyři tisíce základních škol. Jenže nakouknout do toho, co NÚV připravuje, je podle odborníků na vzdělávání vlastně nemožné. Snaží se o to například Pedagogická komora zastupující dva tisíce učitelů. „Nerozumím tomu, proč NÚV i ministerstvo pracují v režimu ‚přísně tajné‘ – nejde o armádní projekt,“ stěžuje si prezident komory Radek Sárközi. Reportáž přinášejí Lidové noviny.
Programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký se obává, že vzhledem k tichu, které okolo revize panuje, dopadnou nové rámcové vzdělávací programy jako ty předchozí. Mnozí učitelé si s nimi dodnes nezvykli pracovat a neoficiálně pracují podle takzvaných jednotných osnov – ty ještě před 15 lety stanovovaly, co konkrétně má žák umět v daném období školního roku. „Je potřeba poučit se z předchozí chyby a doprovodit novou verzi masivní kampaní směrem k učitelům,“ říká Hřebecký.
Oslovené odborníky na vzdělávání děsí počet skupin, které na nových dokumentech pracují. Podobnou chybu podle nich udělalo ministerstvo školství již u předchozích rámcových vzdělávacích programů. „Povedlo se tam dostat mnoho poměrně moderních myšlenek, ale dokument jako celek je značně nevyrovnaný. Je na něm velmi vidět, jak jednotlivé oblasti zpracovávaly různé týmy a nikdo to střešně nesladil,“ upozorňuje Hřebecký.
Celý text naleznete v Lidových novinách
.png)
3 komentářů:
Problém je v tom, co se má naučit a jak se to má naučit. Co se má naučit by měly popsat RVP či osnovy. Jak se to má dělat by mělo zůstat v kompetenci školy - popsat by to měly ŠVP, ale i to jaksi podrobně nejde. Každá třída je jiná a rvát na všechny stejné metody je blbost. To je stejně hloupé jako celostátní zavrhování frontální výuky či prosazování konskruktivismu.
Proč nelze dobře systém ŠVP/ŠVP provozovat bez výukových osnov (bez srozumitelného určení základního učiva)
Mnozí učitelé si s nimi dodnes nezvykli pracovat a neoficiálně pracují podle takzvaných jednotných osnov – ty ještě před 15 lety stanovovaly, co konkrétně má žák umět v daném období školního roku. „Je potřeba poučit se z předchozí chyby a doprovodit novou verzi masivní kampaní směrem k učitelům,“ říká Hřebecký.
Co je divného na tom, že i v systému RVP/ŠVP pracují s osnovamí? Učitel, který nakliká a naklepe do počitače mnohostránkový ŠVP, si přeci musí udělat nějakou OSNOVU (stručný plán), podle které pak pracuje. Nepraktický ŠVP není při výuce přímo použitelný a slouží, myslím, mnohdy hlavně řediteli školy, koordinátorům, školitelům a inspekci k tomu, aby se měli v čem přehrabovat a o čem rozumovat a nemuseli se tolik zabývat praktickou výukou. Když například inspektor prosedí svůj čas nad kontrolou ŠVP a nejde často ani do hodin, jsou ty RVP a ŠVP k ničemu. Jenže učitel je ten, který denně předstupuje před děti, a nezbývá mu, než se k tomu postavit prakticky, tedy se stručnou a prakticky použitelnou osnovou. Jaký je vlastně cíl a výsledek aplikace systému RVP/ŠVP?
Myslím, že vnucení tvorby ŠVP pomocí bezosnovního RVP všem školám a učitelům byl velmi špatný krok, který znechutil a dodnes znechucuje mnoho zodpovědných učitelů.
Viz též
http://www.ceskaskola.cz/2015/08/jiri-tyr-velka-kurikularni-revoluce-v.html
Jednotná (standardizovaná) osnova určující, co má učitel naučit ve 30 až 70 % výukové doby je velmi potřebná a nikoli škodlivá věc (!). Osnovy a tématické plány výuky mohou a mají mít nékolik variant pro daný předmět, ročník, typ školy atd. Kdo má důvodný požadavek na odchylku od centrálně stanovených osnov, měl by mít jasně danou možnost požádat o její povolení.
Osnovy se tedy v principu nijak nevylučují s konstruktivisticky kompetenčním přístupem k výuce
J.Týř
Okomentovat