„Náš školský zákon formuluje velmi přijatelným způsobem zásady a cíle vzdělávání v České republice. Je osvícený i v tom, že dává velmi široký prostor pro koexistenci a soutěž velmi rozmanitých typů škol od těch nejtradičnějších až třeba po model Scio. Přesto vzdělávací systém nepřipravuje mladé lidi ve své většině na to, aby našli, rozvíjeli a uplatňovali svůj nejlepší talent, byli vybaveni jazyky a sociálními dovednostmi a bavilo je sebevzdělávání. Politici a zřizovatelé s tím nic nedělají, protože společenská poptávka od většiny rodičů až po konzervativní organizace typu Jednoty matematiků a fyziků lpí na tom, čím si sami prošli v socialistickém školství,“ píše Pavel Kysilka v Lidových novinách.
 |
| Pavel Kysilka (vlada.cz) |
Jejich zahleděnost do minulosti, uzavřenost a ignorace toho, co v globálním rozměru v jednadvacátém století hýbe životy, světem práce a podnikání a osobní spokojeností, naplněním a uplatněním, jsou hlavní bariérou tolik potřebné změny.
Osvíceným zemím došlo, že všechny shora řízené reformy modelů vzdělávání jsou ztrátou energie a času. Že klíčovým faktorem vynikajícího školství je osobnost učitelů/učitelek a ředitelů/ ředitelek. Mimořádně úspěšné transformace vzdělávacího systému v Singapuru nebo Skandinávii se proto soustředily právě na to, aby nejtalentovanější děti odcházely studovat na pedagogické fakulty a staly se učiteli. Jak toho tyto státy dosáhly? Za prvé tím, že daly maximální podporu a prioritu právě pedagogickým fakultám, a získaly do nich nejlepší profesory. Za druhé tím, že platy učitelů se zařadily do nejlépe placené kategorie mezi absolventy vysokých škol. To nejen lépe motivovalo existující učitele, ale zejména nalákalo ke studiu učitelství nejlepší maturanty. Nešlo o stejné navyšování pro všechny, nýbrž o diferencovaný přístup. V jeho základu stály propracované modely hodnocení práce každého učitele a celoživotní individuální rozvojové programy.
Ukázalo se, že vysoká platová úroveň působila nejen jako ekonomický stimul, ale přinejmenším ve stejné míře jako jasný signál, čeho si společnost váží a v čem spatřuje hlavní směr péče o svoji budoucnost. Učitelské povolání se dostalo na nejvyšší žebříčky společenské prestiže.
Efekt získání nejschopnějších lidí do škol byl obrovský. Lidsky skvěle vybavené školy mohly převzít daleko vyšší díl odpovědnosti za to, co a jak budou učit, což šlo ruku v ruce s jejich vysokou samostatností. Kdo by jim konec konců měl také diktovat, co a jak učit, když nejlepší osobnosti a odborníci jsou právě tam a nikoliv na úřadech a ministerstvu. .
Celý text naleznete v Lidových novinách
5 komentářů:
ANO.
"Za prvé tím, že daly maximální podporu a prioritu právě pedagogickým fakultám, a získaly do nich nejlepší profesory. Za druhé tím, že platy učitelů se zařadily do nejlépe placené kategorie mezi absolventy vysokých škol."
A taky tim, ze na pedagogicke skoly neberou 3x vice studentu, nez bude treba ucitelu... Proste tam v tom Finsku nejaky nastavovac latek urci smerne cislo a zkazi statisicum deti zivot...
mnozí stále nechápou, že je třeba změnit celý systém,a pořád blouzní o vynikajících pdf s vynikajícími mladými pedagogy,kteří vychovají skvělé mladé učitele s novým myšlením,kteří se pohrnou do škol,včetně venkovských základek,maloměstských učilišť a do pražských satelitů a ihned po nástupu začnou konati zázraky,tuto
kouzelnou z měnu způsobí finance,a to jak vš učitelú,tak i absolventů......
Jo jo. Vlada.cz. Co mu btedy brání to realizovat. Proč už to tady spoustu let neběží.
Mám ještě jednu připomínku. Kde sežene za ty velké peníze ty vynikající učitele? To má představu, že se kupují jak housky na krámě?
to vezmete ty nejlepší profesory co již 20 let neučili potože se živí tím že dělají garanty na 7-10 universitách....
Okomentovat