„Možná jsem byl dobře vzdělán ve své aprobaci, ale pedagogicky spíš ne. Určitě vás tam nepřipraví na realitu, kterou pak potkáte s nástupem do školy. Proto mnozí učení po krátké době opustí nebo ani nenastoupí, když si to během studií okouknou. Osobně si myslím, že pedagogické fakulty by při přijímání studentů měly nějak zjišťovat, zda se uchazeči na učitelství hodí. Znám hodně lidí, kteří to vystudovali a učit nechtějí a vlastně ani nemohou, nejsou na to stavění. Mám takové kamarády, vážím si jich pro spoustu věcí, ale dopředu bylo jasné, že kolektiv žáků nezvládnou,“ říká Martin Malenovský, který učí češtinu a občanskou výchovu na základní škole v Horce nad Moravou u Olomouce. Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.
Učíte už šest let, takže vy jste to zvládl. Co vám pomohlo?
Když se na to dívám zpětně, tak si uvědomuju, že jsem měl štěstí, protože tahle škola nabízí začínajícím učitelům, aby si práci ve třídě nejdřív vyzkoušeli na místě asistenta pedagoga a pak jako párový učitel. Postupně a celkem přirozeně jsem si tak mohl osvojit komunikaci se žáky, aniž by na mě byl hned od začátku takový tlak. Mohl jsem učit s více učiteli této školy, vidět jejich styl, vzít si pro sebe ponaučení, mohl jsem se jich ptát na konkrétní věci z hodiny, kterou jsme spolu absolvovali. Když jste jako druhý učitel ve třídě, všimnete si spousty věcí, které nevidíte, když učíte sám, prostě na to nestačí vaše kapacita. To mi dalo strašně moc. Kdybych do toho byl jen tak hozen, možná bych to ani nezvládl, nemám zas bůhvíjaké učitelské vlohy, ale dostal jsem možnost se hodně naučit. Jinak bych musel na vše složitě a bolestně přicházet.
Jako asistent pedagoga jste byl ve třídě kvůli nějakému žákovi se speciálními potřebami?
Ne, nebylo to vázané na integraci znevýhodněného žáka. Šlo opravdu jen o zaučení učitele na asistentské pozici. Škola tuto možnost získala, protože byla vybrána do projektu Pomáháme školám k úspěchu. V rámci této podpory mohla novým učitelům nabídnout i zaučování formou asistence a párové výuky.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat