Dag Hrubý: Ta naše maturita česká

středa 16. prosince 2015 ·

Je pro mne překvapivé, že pojem maturita se, až na vzácné výjimky, nevyskytuje v běžné pedagogické literatuře, ve které by člověk začal pojem maturita hledat. S trochou nadsázky se odvažuji prohlásit, že současnou českou pedagogickou vědu pojem maturita příliš nezajímá. Zřejmě asi na maturitě nic vědeckého není, a proto nestojí za to se tímto problémem zabývat. O to více se o problematiku maturit zajímají lidé stojící mimo akademickou obec. Mám na mysli zejména novináře, tzv. školské experty a laickou veřejnost, ve které se nachází také ti, kteří před léty maturovali a cítí se tak kompetentní se k problému vyjadřovat. Na internet lze ostatně napsat prakticky cokoliv, stále tam je hodně místa. Existenci různých poradních sborů a komisí, které se zabývají maturitní zkouškou, nepokládám v tomto případě za systémové řešení.


Vzácnou výjimkou je Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV), který byl spolu s dalšími organizacemi v roce 2011 sloučen do současného Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV). V NÚOV vycházející Zpravodaj uvedl v letech 2008–2010 řadu článků, které se sice nezabývají maturitou jako takovou, ale jsou rozsáhlou komparační studií o maturitě v evropských zemích. Zde se také dočteme, že stávající pojetí maturit v České republice je v rámci Evropy naprosto menšinová záležitost, podobnou maturitu mají pouze v Polsku, Itálii a na Slovensku. Nabízí se samozřejmě otázka, na základě jakých odborných studií a nálezů bylo o takové formě maturity rozhodnuto. Obávám se, že na ministerstvu školství žádné odborné studie o maturitách ve skříni nemají a že stávající pojetí maturit je výsledkem dlouhodobého boje, možná lépe hašteření, mezi jednotlivými zájmovými skupinami, politiky, úředníky a školskými experty politických stran. To ovšem nemá s vědeckým přístupem k danému problému nic společného. Podívejme se nyní na zjištění, která byla publikována ve výše uvedeném Zpravodaji. V článku Konopáskové (2010, s. 3–4) je uvedeno rozdělení zemí podle způsobu ukončování středoškolského vzdělávání do pěti skupin:

Skupina A
Země, v nichž je celostátní zadání maturitní zkoušky alespoň v jednom předmětu shodné pro všeobecné vzdělávání i odborné školy: Itálie, Polsko, Slovensko.

Skupina B
Země, v nichž jsou jednotná zadání maturitních zkoušek různá pro střední všeobecné vzdělávání a střední odborné školy: Anglie, Dánsko, Francie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Severní Irsko, Skotsko, Slovinsko, Wales.

Skupina C
Země, v nichž se celostátní maturitní zkoušky konají jen ve všeobecně vzdělávacích školách: Bulharsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Litva, Německo, Nizozemsko.

Skupina D
Země, v nichž maturitní zkoušky pořádají jednotlivé školy: Belgie, Island, Lichtenštejnsko, Rakousko, Řecko.

Skupina E
Země, v nichž se studium na středních školách ukončuje bez závěrečné zkoušky: Španělsko, Švédsko, Turecko.

Připomínám, že výše uvedené údaje jsou z roku 2010. Aktuálnější informace lze získat z materiálů Eurydice a v digitální knihovně Kramerius NK ČR. Lze říci, že ve většině evropských zemí panuje nespokojenost s úrovní maturitní zkoušky, přibývá problémů s podvody u zkoušky, jsou snahy učinit maturitní zkoušku náročnější a přístupnou tak menšímu podílu populačního ročníku. Vyšší podíl absolventů střední školy zřejmě snižuje hodnotu maturitní zkoušky na trhu práce. Dochází k tomu, že jsou absolventi přijímáni na místa, která mohou vykonávat pracovníci s nižší kvalifikací. Tento jev bývá označován jako nadbytečná kvalifikace nebo zaměstnání pod úroveň kvalifikace (Konopásková, 2010).

V rámci středního školství jsou dominantní dva typy vzdělávání, a to vzdělávání všeobecné a vzdělávání odborné. Oba typy vzdělávání jsou rigorózně de inované v souladu s metodikou používanou v zemích OECD. V ČR zajišťují všeobecné vzdělávání gymnázia a lycea, odborné vzdělávání střední odborné školy (SOŠ) a střední odborná učiliště (SOU). Výuka na gymnáziích probíhá podle Rámcového vzdělávacího programu RVP G, výuka na SOŠ a SOU podle Rámcových vzdělávacích programů RVP S. Rovněž přijímací řízení na gymnázia se často liší od přijímacího řízen í na SOŠ a SOU. Některé kraje navíc do přijímacího řízení na střední školy nevhodně a neodborně, v rozporu s platnou legislativou, zasahují. Rozhodnutí o podobě přijímacího řízení, po pohovoru na hejtmanství, samozřejmě vydá ředitel příslušné střední školy. Uvidíme, jak se podaří uskutečnit záměr o jednotných přijímacích zkouškách na střední školy, které poskytují vzdělávání ukončené maturitní zkouškou. Není žádným tajemstvím, že průměrný prospěch žáků ZŠ, kteří se hlásí na střední odborné školy, se liší od průměrného prospěchu žáků ZŠ hlásících se na gymnázia. V této souvislosti si dovolím připomenout pozoruhodnou studii Švandy (1989), ve které se mimo jiné uvádí, že rodinné zázemí žáků, kteří se hlásí na střední odborné školy, se v průměru odlišuje od rodinného zázemí žáků hlásících se na gymnázia, dále že žáci různých typů středních škol se svými vztahově postojovými a výkonnými charakteristikami v nejednom směru výrazně liší a že rozdíly mezi žáky středních škol jsou tak velké, že nemohou zůstat bez důsledku pro výchovně–vzdělávací proces, pro jeho průběh i pro jeho výsledky. Z rozsáhlé Švandovy studie uvádím pro ilustraci tři tabulky. V tabulce 1 jsou údaje o výsledcích, jichž žáci jednotlivých druhů středních škol dosáhli v Testu struktury inteligence, tabulka 2 uvádí stupeň vzdělání rodičů žáků a tabulka 3 uvádí pořadí jednotlivých druhů a typů středních škol podle průměrného prospěchu v českém jazyce a matematice na základní škole.

Tabulka 1 Výsledky, jichž žáci jednotlivých druhů středních škol dosáhli v Testu struktury inteligence



Tabulka 2 Stupeň vzdělání rodičů žáků jednotlivých druhů středních škol


Pozorný čtenář mohl zaznamenat, že pouze u gymnázií činí celkový součet 100. To znamená, že u ostatních druhů škol se našli žáci, kteří neznali stupeň vzdělání svých rodičů. Podíl těchto žáků je uveden v tabulce ve sloupci N.

Tabulka 3 Pořadí jednotlivých druhů středních škol podle průměrného prospěchu v českém jazyce a matematice na základní škole


Jsem si vědom toho, že Švandova studie je poněkud staršího data a uvítal bych, kdyby podobná studie byla opět provedena. Moje hypotéza je, že bychom se příliš odlišných zjištění nedočkali. Máme tedy dva různé typy vzdělávání, dva různé vzdělávací programy a často odlišné podmínky přijímání ke studiu. Na základě jakých vědeckých nálezů, komparačních studií, odborných analýz, bylo rozhodnuto, že dva rozdílné typy vzdělávání mají mít společnou maturitní zkoušku, byť jen v tzv. společné části maturitní zkoušky (státní maturita)? Podle mého názoru se jedná o významné metodologické pochybení v rámci vzdělávací politiky v ČR, které je zcela logicky zdrojem současných problémů týkajících se společné části maturitní zkoušky. Pokud se bude stále trvat na tom, že společná maturita musí být stejná pro gymnázia, SOŠ a SOU (obory L), tak je řešení v nedohlednu. Stejná maturita pro všechny střední školy může vyvolat dojem rovnosti a spravedlnosti, pro budoucí vývoj je to však málo. Vzdáleně to připomíná usnesení ÚV KSČ z roku 1973, které otisklo Rudé právo dne 6. 7. 1973 a ve kterém se píše o zrovnoprávnění všech druhů středních škol. Podkladem pro toto usnesení byl dokument Vývoj, současný stav a další úkoly Československého školství, který vypracoval Kujal (1973). Tento dokument byl schválen na zasedání ÚV KSČ dne 4. července 1973.

Je zcela pochopitelné, že požadavky k takové maturitě pro všechny musí být nastaveny velmi nízko. Bylo by zřejmě politicky neúnosné, aby maturitu složilo třeba jen 50 % žáků. Nadávat za této situace na Cermat je do jisté míry nespravedlivé, v Cermatu se řešení problémů kolem maturit nenachází. Přirozeným důsledkem takto postavené společné maturitní zkoušky je snižování úrovně středního vzdělávání v ČR. Argumenty, že kominík musí mít maturitu, protože by nezískal živnostenský list, jsou sice působivé, ale jsou důsledkem chybné legislativy. Takou legislativu je nutno co nejdříve změnit. Podle mého názoru by bylo užitečné, aby do doby, než zmizí rozdíl mezi všeobecným a odborným vzděláním a budeme mluvit pouze o vzdělání, byly v ČR zavedeny minimálně dva druhy maturitní zkoušky, např. maturita všeobecná, akademická a maturita odborná, profesní.

Literatura

Konopásková, A. (2010). Ukončování středního vzdělávání v Evropě. Zpravodaj NÚOV, 21(2),
3–4. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2010/Zp1002a.pdf 

Kujal, B. (1973). Vývoj, současný stav a další úkoly Československého školství. Archiv autora. 

Švanda, I. (1989). Specifika žáků jednotlivých druhů středních škol. Praha: VÚOŠ.

Autor

RNDr. Dag Hrubý, Gymnázium Jevíčko, A. K. Vitáka 452, 569 43 Jevíčko, e-mail: hruby@gymjev.cz

Převzato z Vědeckého časopisu České pedagogické společnosti Pedagogická orientace Vol 25, No 5 (2015)

Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.

24 komentářů:

krtek řekl(a)...
16. prosince 2015 9:58  

To znamená, že za 25 let žádný ústav nic takového nevypracoval? Že politici vlastně nevědí, k čemu maturitu ano a k čemu ne? Že ve světě (dobře, v Evropě) není jen všeobecně vzdělávací druh škol, ale i školy odborné? A vědí to na ministerstvu a EDUInu?

Simona CARCY řekl(a)...
16. prosince 2015 12:57  

No to mě podrž, Guten Dag!

Ondřej Šteffl řekl(a)...
16. prosince 2015 15:46  

krtek - na všechny vaše otázky je odpověď Ano. Snad s výjimkou toho, co vědí na mšmt.

K článku: Dag má jistě v mnohém pravdu. Potíž je, že česká legislativa už dlouho zná jen jednu maturitu. Která opravňuje jak ke vstupu na VŠ tak k výkonu řemesla kominíka, ale také k zařazení do určité platové třídy. A proto je obtížné, aby této jedné maturity dosahovali lidé podle různých kritérií. Mohli bychom mít různé maturity, ale ty by pak musely mít různou platnost. Jakou?

Nico Pytlik řekl(a)...
16. prosince 2015 16:55  

Mohli bychom mít různé maturity, ale ty by pak musely mít různou platnost.

Mohli bychom mít také různé koruny s různou 'platností'.
Bohatí by si za svých sto korun toho koupili víc, chudí za tu svoji stovku zase míň.
Ať je v tom pořádek.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. prosince 2015 18:37  

Pro výkon řemesla kominík, pro zařazení do určité platové třídy, ale i pro vstup na VŠ by stačilo v zákonech a předpisech slovo "maturita" zaměnit za slovní spojení "ukončené čtyřleté středoškolské vzdělání". A po ptákách. – Ale co pak s maturitou? Možná by se tím prolátlo, že je vlastně k ničemu...

Oldřich Botlík řekl(a)...
16. prosince 2015 18:48  

Dag Hrubý: "Přirozeným důsledkem takto postavené společné maturitní zkoušky je snižování úrovně středního vzdělávání v ČR."

Přiznám se, že tomu nerozumím. Mohl by mi autor nebo někdo jiný vysvětlit,

a) co se v tomto případě myslí "úrovní středního vzdělávání v ČR" (nejlépe prostřednictvím definice, která umožňuje tu úroveň vyjádřit v nějakých jednotkách)

b) jak funguje ten mechanismus, který vede ke snížení úrovně ad a)

c) kdo dlouhodobě sleduje vývoj tak, aby mohl doložit tvrzení, že přirozeným důsledkem takto postavené společné maturitní zkoušky je snížení úrovně ad a)?

Upřímně toužím po jasnějších pojmech a podrobnějším vysvětlení. Přitom jen podotýkám, že rozhodně nepatřím mezi zastánce takto postavené společné maturitní zkoušky.

Děkuji.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. prosince 2015 21:14  

Pane Botlíku, autor se myslím domnívá, že stejná maturita pro učně i gymnazisty zákonitě posunuje nastavení obtížnosti maturitní zkoušky směrem dolů tak, aby vysoké procento neúspěšných žáků nevedlo k negativní publicitě. Autor se zřejmě také domnívá, že úroveň obtížnosti SMZ určuje ze své podstaty úroveň středního vzdělávání v ČR.

krtek řekl(a)...
16. prosince 2015 21:45  

A copak závěrečná zkouška neurčuje úroveň? Učím-li víc, mají žáci pocit přetěžování, učím-li méně, pak si stěžují na nedostatečnou přípravu.

Nico Pytlik řekl(a)...
16. prosince 2015 21:50  

Mohl by mi autor nebo někdo jiný vysvětlit

Klidně bych Vám to, pane Botlíku, vysvětlil. Ale také mi není zcela jasné, jak třeba společná část maturity z nějakého jazyka může ovlivnit kvalitu vzdělání napíklad ve vzdělávací oblasti informační a komunikační technologie.
Úroveň vzdělávání je spjata spíš s 'duchem' školy. Pokud ředitel školy nejenže věci nerozumí, a ani se o to nikdy nepokusil, nebo se mu to nepovedlo, ale ke všemu jde na ruku žákům, podporuje je v lajdačení a školu organizuje jako denní klub prominentních dětiček, aby jich nalapal co možná nejvíce a bylo na odměny pro loajální opečovávače těch robátek, pak se není vůbec čemu divit.

Oldřich Botlík řekl(a)...
16. prosince 2015 21:51  

Tajný Učiteli,

Vaší první větě rozumím. Nejsem si sice jist, že je to kvůli negativní publicitě, ale společná zkouška pro učně i gymnazisty, pokud je vůbec možná, asi opravdu nemůže vycházet z nároků na gymnazisty.

S Vaší druhou větou mám problém. Jednak nevím, zda se to autor opravdu domnívá. Gymnáziím je totiž současná SMZ v podstatě lhostejná. Podle toho, co tvrdí například členové Asociace středoškolských češtinářů, ale SMZ existuje hlavně kvůli zkvalitnění vzdělávání na ostatních školách.

A pak je tu samozřejmě ještě drobný pojmový rozdíl mezi úrovní středního vzdělání a úrovní středního vzdělání (tedy vzdělaností absolventů středních škol).

Ovlivňuje tedy SMZ vzdělanost (současných) absolventů negativně, pozitivně, nebo ji v podstatě neovlivňuje vůbec?

Nowak řekl(a)...
16. prosince 2015 22:02  

Zavedení státní maturity provázela mediální masáž, která zahrnovala hlavně tyto 3 body:
1. Maturita v kompetenci školy je zcela špatná. Jinak řečeno: zkoušející a maturitní komise hromadně podvádějí, falšují výsledky. (Ale těžko najdeme nějaký průzkum kvality a objektivity původních maturit. Přesto učitelé mlčeli a veřejně se proti tomuto nařčení neozývali.)
2. Státní maturitu má nebo chystá celá Evropa, musíme jít stejnou cestou.(Zde se mohli ozývat teoretici.)
3. Objektivní státní maturita musí být stejná pro všechny typy SŠ bez ohledu na zaměření a rozdílnou hodinovou dotaci předmětů. (Zde se ozýval kdekdo, ale prý jde o kompetence a ne o znalosti.)
(Ministr "malý" Zeman uvažoval o postavení žáků, kteří maturitu nesloží - měli být jen absolventy studia.)

Josef Soukal řekl(a)...
16. prosince 2015 23:03  

Co si myslí ASČ o maturitní zkoušce, je dostupné zde:

http://www.ascestinaru.cz/vychodiska-a-cile-maturitni-zkousky/
http://www.ascestinaru.cz/navrh-asc-na-vnejsi-strukturu-maturitni-zkousky-2018/
http://www.ascestinaru.cz/navrh-asc-na-podobu-maturitni-zkousky-z-cjl-2018/

Návrhy byly formulovány v r. 2013, časové plány by dnes bylo třeba pozměnit, podstata zůstává nezměněna: Představy o tom, že je možné zvýšit úroveň vzdělání prostým zvýšením počtu středoškoláků a rozdáváním (znevážením) maturitních vysvědčení, byly od počátku vadné. Dokud nebudeme respektovat tato fakta, žádný model maturity nemůže být plně funkční.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. prosince 2015 12:33  

Bylo by myslím velmi žádoucí adoptovat model, kdy by náročná "akademická" maturita byla potřebná pouze pro uchazeče o studium na vš a vš by určovala skladbu předmětů, ze kterých chce aby uchazeč měl maturitní zkoušku. Všichni ostatní by mohli absolvovat zkoušku v oboru školy, nebo být držiteli diplomu o ukončeném sš vzdělání s tomu odpovídajícími změnami v zákoně.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. prosince 2015 17:07  

Tajný Učitel řekl(a)... 17. prosince 2015 12:33
Ani váš návrh není reálný. Jednak se vysoké školy ve svých požadavcích dramatiky liší. Oborově někdy vyžadují věci, které se na žádné SŠ neučí, ale hlavně úrovní. Stomatologie bere každého 12, zdravotně sociální obory praktiky každého, ale přitom obě zkouší Bi, Fy, Ch.

Nejvážnější problém ale je, že takto by z přístupu k vš vzdělání byli praktiky vyloučeni absolventi SOŠ a SOU. Dnes se mohou, co neumí, doučovat třeba roky mimo SŠ, ale podle vašeho návrhu by to bylo mnohem, mnohem komplikovanější. Reprezentanti OŠ by proto váš návrh rasantně odmítli.

Realistické a rozumné řešení je buď maturitu zrušit úplně nebo se vrátit systému před státními maturitami a ten vylepšovat směrem k mírně větší objektivitě - inspirací v zahraničí je řada.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. prosince 2015 17:07  

c . c

Josef Soukal řekl(a)...
17. prosince 2015 20:35  

Pane Šteffle,

můžete prosím uvést ony rozumné argumenty pro vámi navrhovaná řešení? Opravdu by mne zajímaly. Děkuji.

tyrjir řekl(a)...
17. prosince 2015 23:41  

Jednotná maturita pro celé spektrum SŠ je nesmysl. Státní maturity je nutno diferencovat do několika typů. Teprve pak mohou být současně měřicím nástrojem i motivací pro žáky.
J. Týř

Nico Pytlik řekl(a)...
18. prosince 2015 0:58  

Maturita je maturita. Zkouška, která má ověřit, jestli absolvent školy je schopen takovou zkoušku zvládnout. Státní maturita má být jednotná pro všechny typy škol, které končí maturitní zkouškou, a jejichž absolventi mají splňovat předpoklady pro příslušnou úroveň schopností, míry intelektu atd.
Jednoznačně a bez diskuse povinná zkouška z cizího jazyka a matematiky jedné úrovně. Jinak se nikam neposuneme. Plus nejméně dvě profilové zkoušky z předmětů podle typu školy.
Předseda zkušební komise jako garant kvality průběhu zkoušek a věrohodnosti klasifikace. Na vytipované školy delegovat školní inspektory. Pořízený audio záznam ústních zkoušek archivovat nejméně deset let pro případnou namátkovou kontrolu.

tyrjir řekl(a)...
18. prosince 2015 3:12  

Maturita je zkouška dospělosti osvědčující, že vedle profilujícího předmětu má její absolvent nebytné znalosti i z hlavních všeobecně vzdělávacích předmětů, které mu dávají nadhled a schopnosti pro životní tvořivou flexibilitu a také výchozí (nikoli nutně dostačující) předpoklady pro studium na VŠ. Tím se maturitou ukončované studium liší od studia učebních oborů s výučním listem. Maturita není/neměla by být automaticky fungující vstupenka na VŠ.

Výše uvedené kompetence mají maturitou prokazovat absolventi širokého spektra SŠ. Maturita by tedy myslím neměla být jednotná pro všechny typy SŠ. V tom případě je zpravidla cílena na jakýsi průměr a je příliš hrubým a tudíž nevhodným měřicím nástrojem:

Měříme-li širší výkonové spektrum, musíme volit vhodný měřicí nástroj. U měření teploty je to všem jasné: Pro měření venkovních teplot používáme teploměr např. od -50 do 50 °C, pro pokojové teploty stačí rozsah -5 až 40 °C, pro lékařský teploměr je rozsah ještě mensí, např. 30 až 45 °C. Proč to není jasné i u maturit? Používat citlivější měřicí nástroje měření prodražuje, ale výsledky takového měření jsou použitelnější (a v případě maturit myslím také spravedlivější a více motivující pro maturanty samé).

Diskutuje se také otázka, jak velká část populace by měla mít maturitu. Jsem názoru, že v demokratickém státu by mělo mít maturitní vzdělání cca 50 - 60 % populace. Není totiž myslím vážný důvod ochuzovat průměrně nadané o všeobecný nadhled, který budou v životě potřebovat. Všeobecně vzdělaného člověka není možné tak snadné oklamat různými bezduchými žvásty.

Jiří Týř

Tajný Učitel řekl(a)...
18. prosince 2015 18:23  

Maturita je maturita. Zkouška, která má ověřit, jestli absolvent školy je schopen takovou zkoušku zvládnout. Státní maturita má být jednotná pro všechny typy škol, které končí maturitní zkouškou, a jejichž absolventi mají splňovat předpoklady pro příslušnou úroveň schopností, míry intelektu atd.
Jednoznačně a bez diskuse povinná zkouška z cizího jazyka a matematiky jedné úrovně.


Pak je potřeba zajistit aby na všechny typy škol chodili žáci ze stejného zázemí a se stejným iq; pokud to nejde, pak zajistit navýšené hodinové dotace maturitních předmětů, kompenzující "nevýběrovost" nevýběrových škol. Jinak se dopouštíme na žácích veliké nespravedlnosti podobně jako v případě UJAK.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. prosince 2015 19:01  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. prosince 2015 19:07  

"Jednoznačně a bez diskuse povinná zkouška z cizího jazyka a matematiky jedné úrovně."

A jaké úrovně? Pro někoho vždy výš (tudíž těžko dosažitelné) a pro někoho vždy níž (tudíž nemotivační).

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. prosince 2015 19:10  

"v demokratickém státu by mělo mít maturitní vzdělání cca 50 - 60 % populace"

Ať má všeobecné vzdělání třeba 100 %, ale proč zakončené jakousi maturitou? Chceme všeobecné vzdělání, nebo maturitní zkoušku?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. prosince 2015 19:12  

"nezbytné znalosti i z hlavních všeobecně vzdělávacích předmětů"

A co jsou ty nezbytné znalosti? A které jsou ty hlavní všeobecně vzdělávací předměty?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.