MF DNES: Handicapovaný student má u maturity dostat testy upravené podle svého postižení. Jenže nedostane

sobota 15. října 2016 ·

Maturitní testy upravíme tak, aby pro vás nebyly těžší, než jsou pro zdravé studenty, slibuje Cermat těžce handicapovaným maturantům. MF DNES ale v reportáži upozorňuje na to, že Cermat zřejmě odpovídající úpravu maturitních testů pro handicapované studenty nezajišťuje.


Když maturantka, která si nepřála být jmenována, procházela testy, které po zkouškách Cermat zveřejnil (těmi standardními, protože upravené testy pro handicapované na svém webu k dispozici nedává), všimla si, že se od testu, který dělala sama, liší vlastně jen velikostí písma. Jaký smysl to má pro špatně slyšícího studenta, na to odpověď nemá.

Stejně je upravený test nejen pro neslyšící, ale také pro dysgrafiky nebo studenty s poruchou koncentrace. „Když nás před šesti lety školili, řekli nám, že testy budou upravené, a tak jsme to také předávali dál. Včetně ukázek, které jsme tehdy dostali,“ říká Jarmila Roučková ze Speciálního pedagogického centra Holečkova v Praze, která se specializuje na neslyšící. Takové úpravy ale v testech pro neslyšící nevidí.

Jak se handicapovaným studentům, kteří se systémem probojovali až k maturitě, u státních zkoušek daří, se neví. Cermat do svých statistik handicapované nezahrnuje. Kolik z nich maturitu neudělalo, protože kvůli ne úplně férově zvoleným úkolům utekl jeden nebo dva body? To v tuto chvíli nikdo neví.


Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES

51 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
15. října 2016 v 8:50  

Možná by bylo dobré, kdyby paní Roučková alespoň nastínila, jaké úpravy se dají pro neslyšící v testech udělat, samozřejmě kromě přepsaného poslechu v cizím jazyce.

Docela by mne to zajímalo. A už úplně by mne zajímalo, jaké úpravy se dají udělat v testech pro žáky s poruchou pozornosti, aby byly obtížností srovnatelné s testy neupravenými.

Vít Tomis řekl(a)...
15. října 2016 v 10:41  

Zatím jsme měli jen jednoho maturanta PUP - neslyšící a ten poslech vůbec neabsolvoval a nebyl z něj hodnocen. Váhy jednotlivých částí zkoušky z cizího jazyka (DT:PP:UZ) pak nejsou v poměru 2:1:1, ale 1:1:1
V článku není uvedeno, jakou kategorii a typ postižení stanovil posudek dotyčné studentky. To, že maturantka špatně slyší, ještě neznamená, že ji příslušná poradna zařadila do kategorie SP.

Ygrain řekl(a)...
15. října 2016 v 11:18  

Obecně by mě zajímalo, jak a jestli Cermat bere při vytváření testů ohled na žáky s SPU. Viz třeba úloha v ČJ s "biografický" a "bibliografický".

Unknown řekl(a)...
15. října 2016 v 11:38  

" jaké úpravy se dají udělat v testech pro žáky s poruchou pozornosti,"

To mě také velmi zajímá a jsem jedno velké ucho, pač dotyčný student možná již měsíc po maturitě nastoupí do nějaké soukromé firmy. Tam budou také nějaké úlevy? Jen aby nám ta firma do budoucna nezkrachovala.

Ygrain řekl(a)...
15. října 2016 v 12:35  

Narozdíl od testu, práci si může student vybrat tak, aby v ní jeho handicap nepřekážel.

Jiri Janecek řekl(a)...
15. října 2016 v 14:50  

"Narozdíl od testu, práci si může student vybrat tak, aby v ní jeho handicap nepřekážel."
Je někde na maturitním vysvědčení napsáno, že dotyčný má SPU? To se ptám, protože to nevím, nejčerstvější maturitní vysvědčení jsem viděl asi z roku 95...

Eva Adamová řekl(a)...
15. října 2016 v 15:49  

"Na rozdíl od testu, práci si může student vybrat tak, aby v ní jeho handicap nepřekážel."

Pokud se týká poruchy soustředění, tak asi těžko, protože soustředit se musí člověk na každou práci, a to i na tu manuální, kde to navíc bez soustředění a pozornosti často hrozí úrazem. A jistě dyslektik si může také vybrat práci manuální nebo u pokladny v supermarketu, při níž se vyhne práci s textem, jen pak nevím k čemu mu ta maturita vlastně bude.

Ygrain řekl(a)...
15. října 2016 v 16:24  

Tak proč jim v tom případě dáváme maturitu, proč se vůbec bavíme o tom, jestli jim uzpůsobovat podmínky?!

Studenta s poruchou soustředění a ADHD jsem měla. Odmaturoval, našel si práci. Potkala jsem ho cca dva roky po maturitě, dařilo se mu dobře a nikoho nezruinoval ani nevyhodil do povětří.

Eva Adamová řekl(a)...
15. října 2016 v 18:26  

A jakým způsobem měl u maturity upravené podmínky?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
15. října 2016 v 18:32  

To, že má ADHD, neznamená, že nemůže odmaturovat. Jinak máte "pravdu" - proč jim v tom případě dávat maturitu...
To, že je někdo dyslektik taky neznamená, že nemůže odmaturovat, asi nebude mít jedničku z češtiny, ale to přece nevadí.

Buď na maturitu mají nebo ne a pak samozřejmě záleží na formě pomoci. Je něco jiného pomoci neslyšícímu nebo žáku s nízkým intelektem - tam by platila Vaše otázka proč jim dávat maturitu.

Ygrain řekl(a)...
15. října 2016 v 18:44  

Jestli si dobře vzpomínám, měl navýšení časového limitu.

poste.restante řekl(a)...
15. října 2016 v 19:18  

Je něco jiného pomoci neslyšícímu nebo žáku s nízkým intelektem
O to právě jde.

Otázku:
Tak proč jim v tom případě dáváme maturitu, proč se vůbec bavíme o tom, jestli jim uzpůsobovat podmínky?!

Chápu do značné míry jako řečnickou.
Jakmile byla nastartována masifikace středoškolského a VŠ vzdělání, došlo k poklesu laťky a na maturitní vysvědčení si začali dělat nárok lidé, které by to předtím nikdy nenapadlo.

Pokud jde debata o tom, jak upravit podmínky žákům s hendikepem pohybovým, nebo senzorickým, jsem jednoznačně pro.
Jakmile ale začneme hledat "cestičky", jak umožnit dosažení maturitního vysvědčení žákům s hendikepem intelektovým, startujeme cestu do pekel.

Je nutné si uvědomit, že legislativa je postavena tak, že maturita otvírá možnost vykonávat mnohé profese a plnila tak roli jakéhosi selektivního filtru.

Problém nastává u poměrně širokého spektra duševních poruch - jako jsou poruchy koncentrace, různé dys- atd.
Myslím si ale, že jde jednak o diskusi odbornou a jednak, že by mělo jejím cílem být zjistit, jakým způsobem hendikep kompenzovat, pokud je to možné, ale nikoliv snižovat pro někoho laťku.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
15. října 2016 v 20:09  

A existuje nějaká varianta řidičáku pro žáky s poruchami učení, pozornosti nebo chování?

Charlie řekl(a)...
15. října 2016 v 21:30  

A teď si představte obor, kde je získání řidičského průkazu B nebo C přímo jeho součástí. To pak máte např. diagnostika motorových vozidel, který má nějakou úlevu u maturity a udělá ji, a zároveň nezíská řidičský průkaz (kde úlevy nejsou). Jak asi sedne do zákazníkova auta, aby ho vyzkoušel? Nebo sedne a nabourá při vjíždění do dílny. To bude zase práce pro právní a pojišťovací poradce.

Nicka Pytlik řekl(a)...
15. října 2016 v 21:41  

To bude zase práce pro právní a pojišťovací poradce.

První dyslektik a druhý dyskalkulik?

Unknown řekl(a)...
16. října 2016 v 0:00  

To, že automechanik neudělá řidičák je běžná věc. Se znevýhodněním to nemá co dělat.
Někteří se vybodují už na motorce. To bych nazval úplně jinak.

Ygrain řekl(a)...
16. října 2016 v 8:14  

Mohu vědět, odkud se bere ten despekt ke studentům s SPU? Bude-li někdo mít postiženou ruku, ale intelektově maturitu zvládne, tak mu přidáte čas bez řečí, aby to stihl napsat, a blbé řeči o jeho budoucí uplatnitelnosti asi taky mít nebudete, protože je celkem logické, že si bude hledat uplatnění, kde jeho ruka nebude vadit. Dyslexie taky nezasahuje intelekt, jen schopnost vnímat psaný text - to jste ani v pedagogickém minimu nedostali do ruky papír se simulací toho, jak dyslektik vidí běžný text?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
16. října 2016 v 8:43  

Proti dyslektikům nikdo nic nemá a pokud mají dostatek inteligence, aby zvládli maturitu, tak ať ji udělají.

Žáka dyslektika, obyčejného dyslektika, jsem za dvacet let viděl pouze v množství několika kusů (odhaduji do pěti). Přičemž pro pochopení je důležité se zmínit, že žáků s "poruchou" jsem viděl a většinou i učil za tu dobu řádově asi stovky. Drtivá většina není "jenom dyslektik", ale mají popsaný odstaveček poruch a problémů, podstatná část je z domova zanedbaná. Velká část se na své "poruchy" vysloveně vymlouvá a v očekávání výhod jako nemožnosti obdržení pětky nebo dokonce opakování ročníku, nedělají nic. Místo toho, aby právě pro své potíže makali o něco víc, než ostatní a pracovali na minimalizaci těchto problémů.

Bavím se o základní škole, vy na střední většinu případů, o kterých píšu, nepotkáte, protože se tam, se znalostmi cca páté třídy, nedostanou.

Znám i učitele matematiky, jež je dyslektikem a přes potíže, které měl ve škole, to zvládl.

Ygrain řekl(a)...
16. října 2016 v 9:08  

Máte pravdu, na střední škole už tohle obvykle nevídám - tedy to vymlouvání (i když už za mnou byli rodiče, jak to, že má dyslektik u mě čtyřku). Studentů s dys problémy (obvykle kombinace dyslexie-dysgrafie) mám tak 2-3 na skupinu, závažnost problému ale vesměs nevyžaduje víc než navýšení času a trochu tolerance k chybným koncovkám.

Josef Soukal řekl(a)...
16. října 2016 v 9:16  

Naštěstí moji žáci s dys... si uvědomují, že je jim v češtině ulevováno, ale po maturitě bude stejně rozhodovat, zda jsou, či nejsou studium nebo určitou práci zvládnout. Samozřejmě jsem pro hledání cest, jak umožnit dosáhnout určitého vzdělání i těm, kteří nejsou inteligenčně handicapováni, a vytváření podmínek pro to, aby podle svých možností mohli pracovat. Nicméně když jsem se školil k maturitě na toto téma, napadaly mne při popisu některých poruch a míry tolerance k nim otázky, jaký smysl má maturitní vysvědčení pro toho, kdo stejně není schopen dělat prakticky nic bez vysoké míry dopomoci.
Domnívám se, že handicapovaní žáci, kteří v některé oblasti nemohou dosáhnout úrovně, již od nositele určitého vysvědčení očekáváme, by měli dostávat vysvědčení s dovětkem v tomto smyslu, přesněji s informací, že k vysvědčení je dovětek vydán. Neplatí to zdaleka jen o maturitě, ale o každém vysvědčení od první třídy. Vysvědčení by nemělo výsledky dětí zkreslovat.
Tohle řešení by se mimochodem mohlo uplatnit i v případech, kdy je žák tzv. na propadnutí, ale z různých důvodů propadnout nemůže či by jeho propadnutí nemělo smysl. Pravomoc rozhodnout o tom, jak v těchto případech postupovat, bych dal škole - ta by po zvážení všech okolností, nejen inteligenčních předpokladů, snad nejlépe posoudila, jaké řešení je pro žáka nejlepší. A vysvědčení by mělo svou váhu: Proč by nemohlo například uvádět, že žák sice neopakoval, ale v některém předmětu(ech) zvládl jen úroveň třeba sedmé třídy?
Vracím se k dyslexii apod.: I takovéto poruchy, kdy žák např. z objektivních důvodů nezvládá nějakou oblast v jednom předmětu, by se měly v dovětku objevit.
Ještě k článku: Hned jak se objevil, požádal jsem některé kolegy z UPS s příslušnou specializací o vyjádření. Samozřejmě není možné reagovat zcela konkrétně, když máme k dispozici jen vágní informace. Odpověď(i), budou-li kolegové souhlasit, zveřejním či je přetlumočím.

Unknown řekl(a)...
16. října 2016 v 9:20  

Ygrain

Tady běží o něco trochu jiného. Aktivisté neskutečně tlačí na zrušení státní maturity jako takové. Je to pro některé studenty z nepodnětného prostředí a s nižším intelektem nepřekonatelná bariéra. Státní maturitu nemůže libovolně přizpůsobovat nižšímu IQ některých studentů. To už by byla cesta zpět na stromy.

Ygrain řekl(a)...
16. října 2016 v 9:38  

Tak proč ty narážky na studenty s neintelektovým handicapem? Buďme prosím důslední a oddělujme snižování laťky od uzpůsobení podmínek.

Unknown řekl(a)...
16. října 2016 v 9:50  

Ygrain

Tady nejde o pány jako Stephen William Hawking.

BP řekl(a)...
16. října 2016 v 10:41  

Ráda bych věděla, jaké zkušenosti s poruchami dys- máte vy ostatní. Za celou více než 30 letou kariéru jsem učila pouze jednu dívenku s poruchou dys-, ale desítky chlapců s takovými poruchami. Může mi to někdo vysvětlit, proč tomu tak je? Nechci sem vnášet žádné genderství, ale mám na to trochu svou soukromou teorii.

Unknown řekl(a)...
16. října 2016 v 11:01  

I já mám zkušenost, že dys-poruchy se vyskytují častěji u chlapců. Ta soukromá teorie by mě zajímala.

BP řekl(a)...
16. října 2016 v 11:10  

CatCatherine25, velmi, opravdu velmi, zjednodušeně: holky mají "sicflajš".

BP řekl(a)...
16. října 2016 v 11:13  

Zato klukům to ale rychleji "pálí"!

Unknown řekl(a)...
16. října 2016 v 11:14  

Něco na tom určitě bude, teď jde ještě o to, jestli ho mají "od přírody", nebo jsou tak vychovávány.

Ygrain řekl(a)...
16. října 2016 v 11:27  

Jestli se dobře pamatuju ze semináře, statistický výskyt je opravdu častější u chlapců. Z praxe to sama neposoudím, protože učím téměř výhradně hochy.

Čistě IMHO, mohlo by to mít něco společného s určitou odlišností ve vnímání a fungování mozku - ženy obecně dokážou lépe multitaskovat, muži se lépe soustředí na jednu věc, a čtení je relativně komplikovaná záležitost, kde jednotlivé subkroky musí navazovat nebo probíhat simultánně.

poste.restante řekl(a)...
16. října 2016 v 11:39  

Ygrain
Tak proč ty narážky na studenty s neintelektovým handicapem? Buďme prosím důslední a oddělujme snižování laťky od uzpůsobení podmínek.
Dovozuji, že Vaše poslední příspěvky byly asi motivovány mou poznámkou.

p.r.:
Jakmile ale začneme hledat "cestičky", jak umožnit dosažení maturitního vysvědčení žákům s hendikepem intelektovým, startujeme cestu do pekel.

Problém nastává u poměrně širokého spektra duševních poruch - jako jsou poruchy koncentrace, různé dys- atd.
Myslím si ale, že jde jednak o diskusi odbornou a jednak, že by mělo jejím cílem být zjistit, jakým způsobem hendikep kompenzovat, pokud je to možné, ale nikoliv snižovat pro někoho laťku.


Zkusím to vysvětlit
Spolu s mnoha dalšími vidím v poslední době dvě tendence.
1. Snahu omezit, či úplně zrušit objektivní hodnocení výsledků žáků a to včetně "uzlových bodů" jako je maturita. A v důsledku záměr "protlačit" systémem vzdělávání až k maturitě žáky, kteří k tomu buďto nemají intelektové schopnosti, nebo vlastní snahu.
A tuším i motivy, které k tomu alespoň část těchto iniciátorů změn vedou.
Cílem je vrátit maturitní zkoušku zpět zcela do gesce škol.
Čili laťku úplně odstranit.

2. Zájem mnoha "zdravých, ale líných" žáků (a jejich rodičů) projít systémem s minimálním úsilím za pomoci různých "neoprávněných" úlev a zvýhodnění.
Počínaje různými omezeními typu uvolnění z tělocviku pro aktivního sportovce a konče snahou sehnat si "nějaký papír" a získat možnost konat maturitu v delším čase než ostatní.
Prostředkem je pak poukazování na "nespravedlnost" ve zkoušce, pro kterou nemají všichni stejné výchozí podmínky. Pročež je třeba udělat pro ně "jinou maturitu".
Čili pro někoho laťku snížit.

A to považuji za nepřijatelné.
Podle mého názoru jsme tedy ve shodě.
I já chci v maximální míře umožnit složení maturity žákům se SPU. A cestu k tomu vidím v kompenzaci jejich hendikepu.

poste.restante řekl(a)...
16. října 2016 v 11:47  

Něco na tom určitě bude, teď jde ještě o to, jestli ho mají "od přírody", nebo jsou tak vychovávány.

Asi od obojího kus.
Statisíce let probíhal vývoj druhu tak, že upřednostňoval u obou pohlaví odlišné dispozice. A jen o něco kratší dobu prostředí tlupy vytvářelo "společenské konvence".
Bylo by spíš divné, kdyby se za tuto dobu rozdíly mezi pohlavími neprojevily.

Na druhou stranu jsem před nedávnem četl, že rozdíly ve fungování mezi mužským a ženským mozkem sice jsou, ale obecně jsou menší, nežli mezi mozky různých jedinců téhož pohlaví.
Zjednodušeně to potvrzuje myšlenku o ženách s "mužským" mozkem a naopak.

Smůla je, že právě o tom jak myslíme, toho zatím víme tak strašně málo.

BP řekl(a)...
16. října 2016 v 11:50  

Někdy se to ale obrací proti studentům: studenti, kteří u nás měli navýšený čas na zkoušku z matematiky kvůli dys-, byli posazeni do zvláštní třídy samostatně (asi 4) a bohužel, tam neseděl nikdo, kdo by jim "napovídal". Všichni "tahouni" seděli v normální skupině v jiné třídě.
Na první pokus tedy neuspěli!
Ne vždy je to pro ně výhra. Tím ale nechci podporovat žádné opisování při maturitě.

poste.restante řekl(a)...
16. října 2016 v 12:05  

BP.:
Může to být i opačně.
Zaznamenal jsem (z druhé ruky), dotaz žáka na dálkovém studiu, který si nejspíš nebyl moc jistý kvalitou své přípravy či mozku, že prý slyšel, že je možné zařídit, aby maturoval sám v místnosti. V podtextu bylo, že by se s dohlížejícím mohl "nějak dohodnout"...

BP řekl(a)...
16. října 2016 v 12:26  

Dohlížející u matematiky jsou většinou humanitně zaměření učitelé. Tak nevím, jak by si mohl pomoci. Učitel moc neporadí a taháky? Jsem jazykářka, nevím, jak moc se dá v matematice použít nějaký tahák. Někdo na mobilu? Jedině matikář, který má zadání, ale v den D, je vše tajné. Nebo se pletu?

Ygrain řekl(a)...
16. října 2016 v 12:34  

"Dovozuji, že Vaše poslední příspěvky byly asi motivovány mou poznámkou."
Ne. Především přístupem některých dalších diskutérů, který se mi hrubě nelíbí.

Jinak jsme skutečně ve shodě - kompenzovat handicap bez snižování požadavků.

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. října 2016 v 12:45  

prý slyšel, že je možné zařídit, aby maturoval sám v místnosti.

Klidně. S audio záznamem...

Dovozuji, že Vaše poslední příspěvky byly asi motivovány mou poznámkou.

To spíš tou mojí. Viz 'První dyslektik a druhý dyskalkulik?'
Včera jsem asi po deseti letech viděl kominíka! Panečku. To musí být vejvar, takové kominíkování. Že já se tím kominíkem nevyučil. Přinesl bych si potvrzení, že nemohu pracovat ve výškách, protože mám závratě, už když si stoupnu na židli.
'Tak to bude za tisíc korunek, milostivá.'
'Ale vždyť jste mi vynesl akorát popelník z kamen!'
'Tak podívejte, paninko. Tady mám potrvzení, že nemůžu do výšek. Chcete mě mít na svědomí?'

Výkon většiny profesí vyžaduje nějaké předpoklady. Je dobře když se adept o tom dozví včas. Ne proto, aby svého počínání zanechal, ale proto, aby s tím počítal. Vystudovat se dá všechno. Hlubinný kominík bude mít ovšem velmi omezené možnosti. Stejně jako představitel čr v Bruselu, který neumí cizí jazyky. Jak už to tady taky bylo.
Mnohé děti, a jejich rodiče tím víc, postradají soudnosti víc, než by bylo přijatelné.
Pámbu i moji žáci, což je prakticky totéž, mi mohou být svědkem, že tvrzení, že žádný hendikep, snad až na přemíru pitomosti, která je dotyčným vnímána jako přednost, nesmí, zdůrazňuji že nesmí, být zdrojem posměšků, prosazuji poměrně dost razantně.

poste.restante řekl(a)...
16. října 2016 v 13:28  

BP
Dohlížející u matematiky jsou většinou humanitně zaměření učitelé. Tak nevím, jak by si mohl pomoci.
Nevím, jak moc jsou češtináři kovaní v středoškolské matematice.
Ale třeba většina matikářů snad zvládne poradit v češtině a mnozí dozajista i v angličtině.

Klíčová ale není schopnost dohlížejícího zadavatele poradit.
Rozhodující je, aby zadavatel nedohlížel. Tedy neviděl a neslyšel.
Což se těžko dělá v učebně s dvaceti žáky, aniž by "to neprasklo".
Ale vcelku snadno v konstelaci 1:1.

BP řekl(a)...
16. října 2016 v 13:49  

A od čeho je tady ŠMK, který má kontrolovat průběh zkoušky? Byla jsem dvakrát na cizí škole jako ŠMK, vím, o čem mluvím.

BP řekl(a)...
16. října 2016 v 13:57  

A mimochodem, poste restante, maturovala jsem z matematiky za jedna, ale už téměř před 40 lety. Nic bych dnes nikomu už neporadila.
A v duchu přemýšlím, jak bych řešila případ učitele, který by nechal žáka opisovat a já bych je při tom přistihla. Vždyť to by byla jeho likvidace. Já tedy neznám nikoho ve svém okolí, kdo by to riskoval.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. října 2016 v 14:35  

"I já mám zkušenost, že dys-poruchy se vyskytují častěji u chlapců. Ta soukromá teorie by mě zajímala."

Pan Matějček nám kdysi říkal, že holkám líp spolupracují obě hemisféry. Ono je možná víc i tlumočnic. Ale méně jazykovědkyň. Že by to bylo ono?

Ale stejně si neodpustím jedovatost. Kluci mají víc dys, protože chodí do poraden častěji. A kdo do dveří vejde, tomu čtení nejde...

Unknown řekl(a)...
16. října 2016 v 14:51  

Tak nějak jsem zmaten. No, s těmi chlapci. Je tato četnost poruch patrna i mužů-politiků? Někdy seznávám, že dotyčné poruchy jsou mnohem horší než ty dys. A nikdo s tím nic nedělá.

A nyní již vážně. Nedávno jsem četl článek o tom, že holčičkám se nemají dávat panenky. Prý se tím do budoucna správně nevyvíjí a nerozvíjí vlohy pro matematiku, fyziku a přírodní vědy. Mají se jim dávat autíčka a chlapecké stavebnice, protože děvčata nejsou předurčené k činnostem , která se zahajují jen hraním s panenkami. A vše vyznělo v duchu rovnoprávnosti obou pohlaví. S cílem zvýšit množství děvčat na VŠ technického směru. Dle tohoto názoru jsou mozky obou pohlaví stejné. Dochází tady možná k zatlačování genetických předpokladů a přeceňování výchovy a vzdělávaní.

poste.restante řekl(a)...
16. října 2016 v 15:32  

Nedávno jsem četl článek o tom, že holčičkám se nemají dávat panenky.
A předpokládám, že autorkou byla nějaká ta genderově spravedlivá autorka.

Myslím, že by bylo správné, abychom panenky dávali chlapečkům. Aby se naučili kojit.

Své dceři jsem přestal kupovat panenky, když asi ta třetí skončila pod postelí a v kočárku pro panenky se vozili s bráchou po chodbě. Matematické schopnosti se u ní ale přesto nerozvinuly. Hrála si s legem a stavebnicemi a přesto je to holka jako lusk a na vaření a pečení se vrhá sama od sebe.
Takže mám přímo před sebou důkaz, že gender-tetky jsou úplně mimo.


Byla jsem dvakrát na cizí škole jako ŠMK, vím, o čem mluvím.
Pak také víte, že ŠMK zajde jednou do učebny a není tam celou dobu.

A v duchu přemýšlím, jak bych řešila případ učitele, který by nechal žáka opisovat a já bych je při tom přistihla.
Já doufám, že podle zákona.

Vždyť to by byla jeho likvidace.
Nemyslím. Takové věci se jen málokdy dějí bez vědomí ředitele. Spíše je to on, kdo určí toho "správného" zadavatele do správné učebny.

Já tedy neznám nikoho ve svém okolí, kdo by to riskoval.
Já snad taky ne. Ale řekl bych, že je to otázka "ceny služeb".

Unknown řekl(a)...
16. října 2016 v 15:40  

Zajímavá diskuze.
Opisování u maturit je velký problém, ale Cermat s tím nic nenadělá i kdyby chtěl. Vždyť výsledky škol, kam přišla na maturity inspekce se radikálně propadly.
Je to politická věc. Musely by se upravit podmínky. A to politikové nechtějí. Vždyť si uvědomte, jakou paseku způsobilo centrální opravování písemek.
Jeden zadavatel nemá šanci třídu uhlídat, zvlášť při křížkování. Dovedu si představit spoustu způsobů, jak může chytrý student napovídat ostatním. To nemluvím o soukromých školách, kde jim jde o přežití. Jeden komisař to neuhlídá.
Řešení vidím dvoje. Buďto ve třídě víc zadavatelů, stačili by dva, z toho jeden z jiné školy nebo ať žáci jdou skládat maturitní test na druhou školu.
Bohužel zatím je vidět snaha kontrolovatelné maturity zrušit, aby nic nebránilo školskému podnikání.

Ygrain řekl(a)...
16. října 2016 v 15:46  

"Takže mám přímo před sebou důkaz, že gender-tetky jsou úplně mimo."

Přesně tak. Panenky jsem dostávala a hrála si s nimi - nejčastěji na survival podle Lovců mamutů, na indiány a Star Wars.

Co mě ale totálně dostává jsou ty růůůůžovoučkofialové designy pro holčičky, takovým regálům se vyhýbám širokým obloukem, protože jinak se osypávám už z pouhého pohledu.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. října 2016 v 16:52  

uhm, intelekt, rychlost, přesnost a odolnost vůči stresu

toto je profil úspěšného maturanta v kotlince

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
16. října 2016 v 17:47  

Určitě ne pomalý, mentálně zaostalý a vytřepaný.

Unknown řekl(a)...
16. října 2016 v 17:49  

"uhm, intelekt, rychlost, přesnost a odolnost vůči stresu"

Toto je úspěšný profil zaměstnaného člověka nejen v kotlince. S nízkým IQ vskutku maturitu nedáte.

Unknown řekl(a)...
16. října 2016 v 18:14  

Co čeká naše žáky po maturitě? S velkou pravděpodobností vysoká škola.
Když si představím žáky od základní školy odrazované od "biflování" ( tak se v této zemi říká paměťnímu učení) např. na VŠCHT, kde musí každý semestr nastudovat několik set stránek obtížného textu protkaného rovnicemi a vzorečky, tak je mi jich líto.

Josef Soukal řekl(a)...
17. října 2016 v 21:08  

Padla tu slova o tom, jak učitele seznámit s dyslexií: http://www.ascestinaru.cz/dyslexie-na-vlastni-oci/

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. října 2016 v 22:23  

Zajímavý odkaz. Děkuji.
Pustil jsem si ten prográmek simulující vidění dyslektika, a vyšlo najevo, že jsem dysanglistik.
Zrovínka dnes jsme si v rámci kurzu základů počítačové grafiky, jako každý rok, ukazovali tyto už na netu silně provařené, leč stále k zamyšlení, textíky.
Záhada1 a Záhada2.

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 8:14  

Sliboval jsem vyjádření k článku: Pan Komárek ode mne dostal kontakt na vyučující pracující s neslyšícími.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.