Souhrnné náklady na přípravu a realizaci společné části maturitní zkoušky (období 2009 – 2012)

Oficiální údaje o nákladech na připravovanou státní maturitu. Transakční náklady na jednoho maturanta se stále zvyšují.

MŠMT: Ekonomické dopady odložení realizace nové maturitní zkoušky

Oficiální rozbor ekonomických dopadů odkladu státní maturity o dva roky.
 

Mediální ohlas výměny ředitelů CERMAT

Mediální ohlas je poněkud vlažný, přestože je okurková sezóna. Zajímavějších caus je totiž v Česku stále dostatek.
 
Kopicová odvolala Macha, který měl na starosti státní maturity
ČT24 - Ministryně školství Miroslava Kopicová odvolala Martina Macha, ředitele společnosti CERMAT, která má na starosti přípravy státních maturit. Informoval o tom server Aktuálně.cz. Novým ředitelem by se měl stát znovu Pavel Zelený, ...

Ministryně Kopicová odvolala šéfa státních maturit
Novinky - Ministryně školství Miroslava Kopicová ve čtvrtek odvolala Martina Macha, který je odpovědný za přípravu státních maturit. Ve funkci byl přitom od ledna, kdy nahradil Pavla Zeleného. Právě on jej má nyní na pozici opět vystřídat. ...

Do čela Cermatu se vrátí Zelený, podle Lišky to ohrozí státní maturity
iDNES.cz - Pár měsíců před tím, než první studenti složí státní maturitu, mění ministerstvo školství plány. Do čela Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), který má státní maturity na starosti, se vrátí Pavel Zelený, kterého na začátku letošního roku ...

Kopicová odvolala Macha, státní maturity budou jinak
Aktuálně.cz - Státní maturity se budou chystat zase jinak. Ministryně školství Miroslava Kopicová odvolala Martina Macha, ředitele společnosti CERMAT, která má přípravy jednotné zkoušky na starosti. Novým ředitelem by se měl stát znovu Pavel Zelený, ...

Státní maturity: Kontroverzní ředitel Cermatu je zpět
Našeadresa.cz - Ministryně školství Miroslava Kopicová odvolala ředitele Cermatu, instituce, která má pod různými názvy již od roku 1996 na starosti přípravu státních maturit. Do jejího čela se vrací Pavel Zelený odvolaný bývalým ministrem Ondřejem Liškou letos v ...

Přípravou státních maturit byl opět pověřen Pavel Zelený
Euro online - Ministryně školství Miroslava Kopicová odvolala ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Martina Macha a dosadila na jeho místo opět Pavla Zeleného, který tuto funkci zastával od roku 2007 až do ledna letošního roku. ...

Letní mega akce 1 + 1 kniha ZDARMA pokračuje až do 16. 8. 2009

Využijte ještě posledních 14 dní a získejte každou druhou knihu zdarma. Stačí si jen vybrat z široké nabídky knih z produkce vydavatelství Computer Press alespoň 2 tituly a v rámci akce 1 + 1 obdržíte vždy tu levnější zcela ZDARMA.

Vybírat můžete z kompletní nabídky více než 3000 titulů z mnoha zajímavých oborů včetně aktuálních horkých novinek.

Bližší informace k probíhající akci naleznete zde.

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání

Novela nařízení vlády č. 689/2004 Sb. nabude účinnosti dnem 31. srpna 2009.

Text Sbírky zákonů

MŠMT: Pavel Zelený jmenován opět ředitelem CERMATU

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová odvolala ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Martina Macha. Martin Mach zůstane i nadále na MŠMT a je pověřen řízením významného projektu v oblasti dalšího vzdělávání pedagogů.

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová jmenovala ředitelem CZVV Pavla Zeleného, který tuto funkci zastával od roku 2007 až do ledna letošního roku. „Prioritním úkolem nově jmenovaného ředitele bude minimalizovat stávající rizikové faktory a bude-li to možné, navrhnout taková opatření, která umožní úspěšné konání MAG 09 a následný průběh maturitní zkoušky,“ zdůraznila ministryně Kopicová. „S ohledem na současnou situaci, kdy koncem srpna budou poslanci rozhodovat o dalších termínech a osudu maturitní zkoušky, bude zapotřebí rychlého rozhodování a určitého krizového řízení a v osobě Pavla Zeleného mám jistotu profesionálního souznění. Většinu potíží, které provázejí přípravu státní maturity, vidíme podobně a shodujeme se i v názoru na jejich řešení,“ dodala ministryně Kopicová.

„Vzhledem k tomu, že ředitel Zelený se již od roku 2006 aktivně podílel na přípravě státní maturity a byl hlavním tvůrcem logistického modelu, neměla by v žádném případě ohrozit tato změna přípravu státní maturity, ba naopak kontinuita nastartovaného procesu bude zachována,“ řekla ministryně Kopicová.

Veronika Rodriguez: Kopicová odvolala Macha, státní maturity budou jinak

Státní maturity se budou chystat zase jinak. Ministryně školství Miroslava Kopicová odvolala Petra Macha, ředitele ústavu CERMAT, která má přípravy jednotné zkoušky na starosti. Novým ředitelem by se měl stát znovu Pavel Zelený, který už stál v čele CERMATu dřív. Konkrétně od roku 2007 až do ledna letošního roku.

Z článku na portálu Aktuálně.cz vybíráme:

Změnu pak potvrdilo i ministerstvo školství. "Martin Mach zůstane i nadále na ministerstvu, je pověřen řízením významného projektu v oblasti dalšího vzdělávání pedagogů," poslala v tiskové zprávě mluvčí úřadu Kateřina Böhmová.

Ministryně Kopicová pak řekla, že hlavním úkolem nvého šéfa CERMATu bude co nejvíce ošetřit slabá místa státní maturity a omezit rizikové faktory. "A bude-li to možné, navrhnout taková opatření, která umožní úspěšné konání generálních zkoušek a následný průběh maturitní zkoušky," zdůraznila.

Odvolán ředitel CERMAT Martin Mach, jmenován opět Pavel Zelený

V projektu nových maturit došlo k zajímavému obratu, jaké budou další kroky?
Čtěte zítra Českou školu!

Dagmar Moravcová: Jak krtek Barbora našel cestu domů

Recenze publikace Jiřiny Bednářové: „Rozvoj zrakového vnímání pro děti od 4 do 6 let“, kterou vydalo nakladatelství Computer Press.
 

Publikace Jiřiny Bednářové, s podtitulem „Jak krtek Barbora našel cestu domů“, určená dětem od 4 do 6 let, volně navazuje na předchozí díl: „Jak krtek Barbora uviděl svět“. Čtenář se opět setká se zvídavým krtkem a při činnostech, které publikace nabízí si procvičí jednotlivé zrakové dovednosti.

Z hlediska metodického je publikace koncipována s obdobnou strukturou úkolů, jako předchozí díl, ale s větší náročností. Publikaci lze opět doporučit dětem a jejich rodičům nejen pro radost a pobavení, ale i jako pomocníka při rozvoji zrakové analýzy, syntézy, diferenciace,vyhledávání detailu v celku ,prostorové orientace, vizuomotorické koordinace (oko-ruka) a dalších dovedností , které jsou nutným předpokladem úspěšného učení se čtení a psaní. Jednotlivé úkoly nenásilně rozvíjejí předškolní dovednosti. Jednoduchost, srozumitelnost a barevnost ilustrací obtažených konturou splňují podmínky pomůcky k rozvoji i u těch dětí, které mají v oblasti zrakových dovedností obtíže. Publikace je vhodnou terapeutickou pomůckou - navazující na snazší 1.díl. Obsažené úkoly lze doporučit pro ortoptická a pleoptická cvičení, pro rehabilitaci obtíží nazývaných specifické poruchy učení a lehké centrální poruchy zraku. Doporučuji ji rodičům dětí i odborníkům: zrakovým terapeutům, speciálním pedagogům, rehabilitačním pracovníkům a všem zájemcům o rozvoj zrakových dovedností.

Přeji publikaci zasloužený zájem čtenářů i uznání odborníků.

MŠMT: Další vzdělávání v číslech ČSÚ

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vytváří potřebnou základnu dalšího vzdělávání, která dosud v této oblasti chyběla. „ Další vzdělávání považujeme za efektivní nástroj, který může přispívat ke zlepšení ekonomických, sociálních i environmentálních podmínek v ČR, může účinně napomoci růstu konkurenceschopnosti i podporovat rozvoj a růst ekonomické dynamiky a znalostní společnosti," říká ředitel odboru dalšího vzdělávání Jakub Stárek.

Cílem MŠMT není vybudování státního systému (obdoby školského systému), či investice desítek miliard ročně. „Chceme kultivovat prostor dalšího vzdělávání a vytvořit vhodné systémové nástroje, které podpoří motivaci a osobní odpovědnost všech občanů ke vzdělávání v dospělém věku. Je třeba dosáhnout změny v přístupu a myšlení společnosti směřující ke konceptu celoživotního učení," dodává Jakub Stárek.

V roce 2008 se Český statistický úřad (ČSÚ) připojil k Šetření o vzdělávání dospělých (AES - Adult Education Survey), které realizoval EUROSTAT s cílem zjistit, jaká je situace v oblasti vzdělávání dospělých ve 29 evropských zemích. ČSÚ se k šetření připojil díky grantovému projektu a finančnímu přispění MŠMT.

Náhodně bylo vybráno 7 800 domácností, ve kterých tazatelé provedli rozhovory o účasti na formálním a neformálním vzdělávání, obsahové náplni, nákladech respondentů na vzdělávání, o informálním učení, dále o účasti v kulturním životě, o využití IT, o dosažených znalostech cizích jazyků a důvodech neúčasti ve vzdělávání. Do šetření byli zapojeni respondenti ve věku 25 až 64 let. Po přepočtu na celou populaci základní soubor zahrnoval 6 045 tisíc osob.

„Z šetření vyplynulo např. to, že ČR dosáhla nadprůměrného výsledku účasti dospělých osob na dalším vzdělávání v porovnání s ostatními státy EU. V roce 2007 se v ČR účastnilo formálního nebo neformálního vzdělávání 2 276 tis. osob (37,7 %) v referenčním věku," uvádí ředitel odboru dalšího vzdělávání Jakub Stárek.

Další informace o výsledku šetření ČSÚ v roce 2007


Pro podporu dalšího vzdělávání jsou využívány prostředky ESF. Níže uvádíme nejvýznamnější z nich, které jsou realizovány z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost:

1. Podpora individuálního vzdělávání občanů

MŠMT podpoří vzdělávání všech občanů ve věku 25 až 64 let, kteří nemají trvalý pobyt na území hl. m. Prahy. Prostředky ve výši zhruba 4,5 mld. Kč z ESF bude možné čerpat na jazykové a počítačové vzdělávání a vzdělávání v podnikatelských dovednostech. Jednorázovou finanční podporu poskytne MŠMT na jedno z uvedených témat a umožní tak vzdělávat se všem, kdo cítí finance jako bariéru ke vstupu do dalšího vzdělávání.

2. Posílení kvality a rozvoj dalšího vzdělávání v krajích

Kraje obdrží z prostředků ESF přes 3 mld. Kč k podpoře dalšího vzdělávání. Podpora bude směřovat k rozvoji a zvýšení kvality v nabídce dalšího vzdělávání v regionu. Vyšší kvalita a vyšší hustota infrastruktury dalšího vzdělávání znamená větší možnosti pro občany ČR. Distribuce přes kraje respektuje regionální potřeby a umožňuje ušít další vzdělávání na míru.

3. Národní soustava kvalifikací, systém uznávání a spolupráce se zaměstnavateli

MŠMT buduje Národní soustavu kvalifikací a systém uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Podařilo se navázat úzkou spolupráci se zaměstnavateli, kteří prostřednictvím sektorových rad ovlivňují obsah NSK. Ta díky tomu odpovídá reálné situaci na trhu práce. Občané mají možnost získat formální doklad o své kvalifikaci, aniž by musely navštěvovat školu či kurz. Stačí, když u zkoušky prokážou své znalosti a dovednosti. Na tyto aktivity navazuje nový projekt NSK 2, který tuto spolupráci významně prohloubí.

4. Proměna škol v centra celoživotního učení

MŠMT spustí projekty (UNIV 2 KRAJE), které se zaměří na střední odborné školy s cílem naučit je podnikat v oblasti dalšího vzdělávání. Toto opatření provázané s dalšími (i legislativními) kroky povede k zvýšení kvality vzdělávání a stabilizaci středních odborných škol v době demografického poklesu.

Marie Navrátilová: Etická výchova – nácvik sociálních dovedností

Prezentace Mgr. Marie Navrátilové, učitelky EV na ZŠ v Rychnově u Jablonce nad Nisou, z červnového kulatého stolu SKAV a SVP PedF UK, který byl věnován etické výchově.

Dagmar Moravcová: Jak krtek Barbora uviděl svět

Recenze publikace Jiřiny Bednářové „Rozvoj zrakového vnímání pro děti od 3 do 5 let“, kterou vydal Computer Press.

Publikace Jiřiny Bednářové, určená předškolním dětem věku 3 – 5 let, obohacuje stále nedostačující nabídku materiálu rozvíjejícího oblasti zrakového vnímání: zrakové analýzy, syntézy a diferenciace. Rodičům autorka přináší interaktivní pomůcku se zajímavým dějem, nápady a činnostmi, vedoucími nejen k pobavení a poučení, ale i nenásilně rozvíjející předškolní dovednosti. Jednoduchost, srozumitelnost ilustrací, barevnost a jejich obtažení konturou splňuje podmínky pomůcky k rozvoji dovedností i u těch dětí, které mají v oblasti zrakových dovedností obtíže.

Publikace je vhodnou terapeutickou pomůckou pro děti tupozraké (s amblyopií ): úkoly v textu lze využít jako pleoptická cvičení i jako pracovní materiál pro děti s dyslexií (projevující se poruchami zrakové analýzy, syntézy a diferenciace. Činnosti v publikaci obsažené bych doporučila také zrakovým terapeutům, speciálním pedagogům i rehabilitačním pracovníkům pro práci se starší věkovou skupinou dětí, při závažnějších centrálních poruchách zraku provázejících úrazy hlavy, onemocnění nebo operace mozku, vedoucích k poškození funkce zrakových center. Přeji publikaci zasloužený zájem čtenářů i uznání odborníků. S netrpělivostí očekávám její inzerované navazující pokračování.

Jitka Macháčková: Předmět Etická výchova

Prezentace ing. Jitky Macháčkové, ředitelky soukromého gymnázia v Letohradě, z červnového kulatého stolu SKAV a SVP PedF UK, který se zabýval tématem etické výchovy.

KSČM: Státní maturity neprodleně, odklad jen v krajním případě

Podle zprávy ČTK je Komunistická strana Čech a Moravy pro neprodlené zavedení státních maturit. Na čtvrteční tiskové konferenci to řekla kandidátka do sněmovny, předsedkyně pražské organizace KSČM Marta Semelová. Odklad nanejvýš o jeden rok připustila jen v případě, že by se objevil neřešitelný problém.

Tiskové prohlášení zástupců Nechceme státní maturitu! k úterní schůzce na MŠMT

Zástupci a autoři skupiny Nechceme státní maturitu! se během včerejšího dne opět setkali s ministryní školství, mládeže a tělovýchovy Miroslavou Kopicovou a jejím odborným týmem. Schůzce byli přítomni i zástupci facebookové skupiny Chceme státní maturitu.

Studenti seznámili paní ministryni s pochybnostmi, jež u nich nadále přetrvávají. Během úvodních minut se řešily některé nedostatky v informačním balíčku pro studenty, který MŠMT vypracovalo po společné dohodě, jež byla výsledkem první schůzky studentů s MŠMT.

V další části jednání studenti tlumočili otázky členů skupiny Nechceme státní maturitu!, které jim byly v minulých týdnech zaslány do diskusního fóra na Facebooku. Nejčastěji zaznívaly dotazy ohledně hraničního skóre, podoby testů či generální zkoušky.

Přibližně v polovině jednání musela sál paní ministryně Kopicová opustit. Důvodem byla její schůzka s nespokojenými vědci a akademiky, kteří v Praze demonstrovali proti nedostatečnému financování české vědy a výzkumu. Po odchodu paní ministryně se do té doby korektní průběh jednání změnil. Dotazy studentů protestujících proti státní maturitě byly nezřídka ironizovány náměstky a některých konkrétnějších odpovědí se studenti nedočkali vůbec.

Přibližně po hodině bylo jednání ukončeno. Výsledkem bylo stanovení další schůzky. Ta by se měla uskutečnit až po generální zkoušce 10. listopadu.

Delegace protestujících žáků a učitelů odešla z MŠMT s velmi smíšenými pocity. Jednání nepřineslo žádné konkrétní výsledky. Studenti uznali, že MŠMT se po medializaci celého problému snaží špatný stav zlepšit, zda se však v tak krátké době, která do generální zkoušky a samotné maturity zbývá, podaří dovést další záležitosti přípravy SM do uspokojivého stádia, to zůstává nadále otázkou.

Zástupci a autoři skupiny NECHCEME STÁTNÍ MATURITU!

Marie Rauchová: Budoucnost Etické výchovy

Prezentace PaedDr. Marie Rauchové (MŠMT) z červnového kulatého stolu SKAV a SVP PedF UK, který se zabýval tématem etické výchovy.

Úkoly za učitele opravuje software

Portál UČENÍ ONLINE dnes spustil modul ÚKOLY, softwarové řešení pro učitele, které automaticky vyhodnotí práce žáků. Řešení je přístupné všem vzdělávacím organizacím zdarma na stránkách www.ucenionline.com.

Učení online je portál, který je primárně založen jako databáze výukových podkladů, něco podobného jako YouTube s videi : Nahraješ nebo stáhneš. Návštěvník má po registraci možnost se pomocí speciálního INTRAnetu navíc zeptat živého učitele – specialisty na daný předmět na cokoliv z látky základní školy.

Nově se právě dnes na těchto stránkách objevila sekce ÚKOLY, která je určena naopak učitelům a je nástrojem , kterým má za cíl zjednodušit práci učitele a při tom zatraktivnit výuku pro žáky.

Jak to funguje? Naprosto jednoduše. Jakmile ředitel nebo administrátor vytvoří třídu a učitele, tak systém učitele „vpustí do jejich elektronických tříd“. A zde začíná zcela jiná výuka. Program učiteli nabízí rozdílnou motivační taktiku pro žáky, než jen klasické známkování. Za dobře vypracovaný úkol může žák načerpat kredity a na základě nich si pak stahovat další výukovou látku a příspěvky. Aktivní a schopný žák tak může databázi využívat zcela bezplatně, pasivní si musí za stahování zaplatit.

A jak program pomáhá učiteli? Jednak zde třídě nebo vybranému žákovi může založit běžný textový úkol nebo si pomocí unikátního řešení vytvořit elektronický úkol, který následně i sám opraví chyby a žákovi přičte body nebo určí známku. Program navíc hlídá termíny a učiteli vytváří přehledné reporty o aktivitě a výsledcích žáků. Učitel tak může věnovat více času výkladu a prezentaci látky než hodnocení a kontrole studentů.

Učení online je součástí portálu Veselé děti www.veseledeti.cz , jehož cílem je vývoj a realizace alternativních metod přístupu k dětem. Jak zní motto portálu „"Život je stále těžší - Veselé děti Vám dávají možnost udělat si alespoň částečně svět podle svého ...vytvářet Vaše osobní OSTROVY RADOSTI". Jak se zdá , na toto heslo slyší stále více lidí. Jen za měsíc červen se zaregistrovalo 192 škol a samotná návštěvnost vzrostla o 118% na 12,5 tisíc osob, což zatím není ve srovnání s dětskými weby nijak ohromující (nejnavštěvovanější dětský web Alik.cz 92tis.) , ale po 3 měsících provozu velmi nadějné. Podle ředitelů základních škol je to i díky tomu, že školy zejména pro 1. stupeň samy hledají zdroje inspirace a portál se prostě trefil do jejich poptávky. Tvůrci navíc dokáží hbitě dodávat technologické nástroje , na které by školy sami neměly dostatek prostředků a při individuálním vývoji by na ně čekaly roky.

Za zmínku jen stojí, že portál je financován, přibližně z 60% z prodeje zboží vlastního e-shopu a 40% z reklamy.

LIdovky.cz: Ministryně studenty o státní maturitě opět nepřesvědčila

Středoškoláci, kteří nesouhlasí se zavedením státních maturit, mají za sebou další schůzku   ministryní školství Miroslavou Kopicovou. Výsledek? Jejich názor na státní maturity se nezměnil. Naopak se prohloubil i nesouhlas s generálkou maturit.

Jitka Gobyová: Co s etickou výchovou?

Červnový kulatý stůl SKAV a SVP PedF UK se zabýval tématem etické výchovy. Inspirací pro jeho zařazení byla Konference o etické výchově, která se uskutečnila 13. 5. 2009 z iniciativy MŠMT. Konference byla završením probíhajících diskuzí o návrhu doplňujícího vzdělávacího oboru etická výchova.

Jana Hrubá: Co doopravdy chystá ministerstvo?

9. července 2009 jsem se dočetla ve zprávě ČTK: „Ministerstvo školství už nechce ve školách učitele, kteří nedokážou vysvětlit látku na praktických příkladech, ani ty, kteří neumějí pracovat s počítačem. Vedení úřadu proto v úterý schválilo opatření, která by měla naučit pedagogy lépe učit. Informoval o tom náměstek ministryně Jindřich Kitzberger. Dodal, že je to reakce na závěry České školní inspekce (ČŠI).“

Veronika Rodriguez: Čeští poslanci přiznávají výdělky, ředitelé škol dluhy

Ten registr sice obsahuje deset tisíc jmen, přesto na něj pohodlně stačí dva úředníci. Kolonky drtivé většiny dotazníků jsou totiž prázdné.

Z článku z portálu Aktuálně.cz vybíráme:

Řeč je o registru, ve kterém se evidují majetky českých ředitelů škol. I na ně se letos vztahuje povinnost přiznat veřejnosti své příjmy. Tak, aby nedošlo k případnému střetu zájmů. Hospodaří totiž s veřejnými penězi.

Do konce června museli na adresu ministerstva školství poslat formuláře hlavy škol středních, základních i mateřských - byť s jednou třídou na vesnici.

Nyní je musí úředníci umístit na web.(...)

To, jestli některý z ředitelů přece jen není ve střetu zájmů, ale nikdo nekontroluje. "My to nečteme, zkontrolujeme jen základní údaje z přední strany. To znamená jméno a identifikační číslo školy. Další údaje vlastně ani jak zkontrolovat nemáme. To musí udělat veřejnost na internetu," popisuje úřednice.

Do registru na internetu smí nahlížet každý, kdo by měl podezření na případný střet zájmů. Stačí, když vyplní písemnou žádost. Ministerstvo školství pak žadateli pošle přístupový kód.

Povinné majetkové přiznání pro ředitele škol zavedl právě zákon o střetu zájmů. Jeho smyslem je odhalit případné nekalé praktiky u politiků a vysokých státních úředníků. Poslanci povinnost podávat přiznání loni na jaře rozšířili i na nižší státní zaměstnance.

Ivan Ryant: Nahraďte algoritmizaci systémovým přístupem!

Jedním z cílů vzdělávací oblasti „5.8 Informatika a informační a komunikační technologie" RVP pro gymnázia je „uplatňování algoritmického způsobu myšlení při řešení problémových úloh". V charakteristice vzdělávací oblasti je tento cíl začleněn do kontextu zpracování informací v systémech: „Žák ... soustředí se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, algoritmického přístupu k řešení úloh a významu informačních systémů ve společnosti." Algoritmizace pak má svůj výstup a příslušné učivo uvedené v kapitole 5.8.1 RVP.

Příspěvek převzat z metodického portálu www.rvp.cz provozovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Problém je v tom, že úlohy se v informatice řeší zpravidla jinak než algoritmicky, informační procesy nemívají charakter algoritmů a ani informační systémy se nenavrhují jako algoritmy. Toto tvrzení vysvětlím později.

Nejprve však připomenu, co je a co není algoritmus. Již od dob, kdy středověká Evropa studovala počtářskou příručku legendárního Mohameda z Chivy, se za algoritmus považuje přesný a jednoznačný postup nějakého užitečného výpočtu popsaný krok za krokem od zadání vstupních údajů až po nalezení výsledku. Stručně se tomu říká efektivní procedura. Algoritmus (podle Donalda Knutha):

* má být složen z elementárních kroků (které počtář umí)
* má jednoznačně určovat pořadí, jak kroky výpočtu následují jeden za druhým
* má skončit
* má dospět k výsledku

Algoritmus tedy není výpočet:

* který nekončí (např. software kardiostimulátoru musí běžet, dokud se nevybijí baterky)
* který nevede k výsledku (zejména pak výpočet, který nekončí, nevede ani k výsledku)
* který nemá jednoznačně určené pořadí elementárních kroků (např. webový nebo databázový server obsluhuje několik požadavků současně, pořadí elementárních kroků není předepsáno)

Takto popsaný algoritmus je jen vágní pojem. Matematici jej někdy zpřesňují využitím Churchovy nebo Turingovy teze, že totiž každý užitečný výpočet se dá popsat jako funkce lambda kalkulu nebo jako Turingův stroj (v obou případech jde o exaktně definované algebraické struktury). Ztotožníme-li algoritmus např. s Turingovým strojem, okamžitě se dostáváme do dalšího problému - do problému nezastavení Turingova stroje, který je nerozhodnutelný. Ne o každém algoritmu tedy dokážeme říct, zda se zastaví, skončí a vydá výsledek, nebo zda poběží neustále, nikdy se nezastaví, a tím pádem se ani nedobere žádného výsledku. Z tohoto důvodu jsou požadavky na konečnost a rezultativnost algoritmu prakticky bezcenné. Dalším problémem je reálný čas, na který se při algoritmickém výpočtu nebere ohled (algoritmus má skončit v konečném čase, ale žádná konkrétní lhůta se nestanovuje). Proto programy, které musí dodržovat časové lhůty fyzického světa, nemohou být řešeny algoritmicky. Jenže každý program, který interaguje s uživatelem nebo s čímkoli fyzickým ve svém okolí, musí takové lhůty dodržovat (podrobnější rozbor uvádí např. Edward Lee ve svém článku).

Zvláštním zdrojem mnoha dalších problémů, který navazuje na RVP, bude pravděpodobně „Katalog požadavků k maturitní zkoušce" z ITZ. Tento katalog má vypracovat „Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání" (CERMAT) do jara 2010. Poslední mně známá, dnes však již neaktuální aktualizace katalogu z roku 2005 naznačuje, že věru bude co řešit: např. omezení algoritmizace na pouhé strukturované programování a s tím spojený vztah algoritmů k příkazovým a datovým strukturám. Největším problémem však asi bude poměr mezi množstvím učiva a hodinovou dotací informatiky. Poznamenejme, že jenom výuka algoritmizace ani ne v rozsahu požadavků z roku 2005 mi bohatě vyplní jeden rok volitelného předmětu „programování" s dotací dvou hodin týdně. Stejnou hodinovou dotaci však máme na celou informatiku, ne jen na jedno poměrně okrajové téma.

Vraťme se nyní ke klíčové otázce: jak se řeší problémy v informatice prakticky? Při analýze problémů a návrhu systémů, které zpracovávají informace, se s algoritmickým přístupem setkáváme v praxi už aspoň dvacet let jenom okrajově. Výpočetní postupy jsou fragmentované a sdružené s datovými strukturami do objektů - objekty nevyjadřují postup výpočtu. A nedospíváme k nim algoritmizací úlohy, nýbrž analýzou a designem informačního systému. Algoritmus prostě vyjde rovnou fragmentovaný. Pokud se ovšem o algoritmus vůbec jedná. Při analýze a designu systému se nedbá na jednoznačný sled operací výpočetního postupu. Sled operací není determinovaný zejména v několikavláknových systémech nebo v systémech paralelních procesů, ani při řízení systémů událostmi (např. interaktivní uživatelské rozhraní, tzv. „okna", řídí systém událostmi). Souhlasím, že algoritmizace může být jedním z vhodných úvodů do programování, sám jí dávám přednost před metodou „objekty napřed", kterou znám např. ze skvělé učebnice Bertranda Meyera „Touch of Class". Ale vzápětí po algoritmech pak musí následovat objektová architektura. Když však nejde o kurs programování, nýbrž o zacházení s informacemi obecně, je algoritmizace vysloveně škodlivá. Pokud totiž máme studenty naučit systémovému přístupu k analýze informací a případně i k pochopení vnitřní struktury informačního systému, musíme je naučit postupy analýzy systémů. Zde pak vedle sémantických sítí (příp. myšlenkových map), které konstruujeme intuitivně a vesměs naivně, přicházejí na řadu modely systémů v diagramech UML (Unified Modeling Language). Diagramy UML dokážeme konstruovat podle metodického postupu prověřeného zkušeností mnoha profesionálních analytiků, takže ve srovnání s intuitivní konstrukcí sémantických sítí máme daleko větší šanci, že model v UML bude správný.

Proto považuji za chybu, že algoritmický přístup je v RVP uveden v souvislosti s řešením problémů, s informačními procesy a s informačními systémy. Pak je ovšem chybný i cíl, aby se žák omezoval při řešení problémů zrovna na algoritmický způsob myšlení. Spíš bych doporučoval navázat na modelování pojmových systémů pomocí sémantických sítí a konkretizovat jak postup modelování, tak i způsob kreslení modelu směrem ke standardu UML. Pokud jde o algoritmický přístup, ten má svoje místo jen ve zvláštních případech při řešení dílčích úloh.

Zatím vím jen o dvou takových zvláštních případech: Za prvé, algoritmický způsob řešení úloh je také jedním z cílů vzdělávacího oboru „5.2 Matematika a její aplikace". Tam má opravdu své místo, mj. proto, že algoritmický charakter je jedním ze základních požadavků na důkazy v matematice, ty totiž nesmějí být nealgoritmické. Za druhé se domnívám, že algoritmizace může být obsahem volitelného předmětu zaměřeného nejspíš na programování. Škola, která doplní závazný obsah RVP o takový předmět, současně vhodně prováže informatiku s matematikou. Pokud však jde o povinnou informatiku, ukázal jsem v tomto příspěvku, že algoritmický přístup už dávno není ani jediným, ani dostatečným, ba ani základním způsobem řešení problémů, že vždy může být nahrazen obecnějším přístupem (zejména objektovým). Proto dnes algoritmizace zůstává znalostí a dovedností specifickou jen pro matematiku, kdežto řešení problémů v jiných oblastech a oborech se na algoritmický přístup už dávno zúžit nedá.
Použitá literatura a zdroje

RVP-G, VÚP, Praha 2007, navštíveno 14. 6. 2009
KNUTH, Donald The Art of Computer Programming, vol. I, Addison-Wesley, 1968.
MANNA, Zohar Matematická teorie programů, Praha : SNTL , 1981 (originál: Mathematical Theory of Computation, McGraw-Hill, 1974).
Algorithm, Wikipedia, navštíveno 8. 6. 2009.
Unified Modeling Language, OMG, navštíveno 14. 6. 2009.
Bertrand Meyer: Touch of Class, Springer 2009.
Edward Lee: Computing Needs Time. Communications of the ACM; vol. 52 / nr. 5 (May 2009), s. 70-79.

Online kurzy pro mladé zájemce o přírodní vědy

Program mimoškolního online vzdělávání pro mladé zájemce o přírodní vědy z řad talentované mládeže Talnet otevírá další ročník svých kurzů.

CERMAT: Nová maturita jako cíl

Prezentace CERMAT z Konference Asociace ředitelů gymnázií v Plzni 25.-27. března 2009.

ČTK: Dvě asociace "cestovek" se střetly nad podobou letních prázdnin

Dvě velké konkurenční asociace cestovních kanceláří se v posledních dnech střetly nad podobou letních prázdnin. Zatímco Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK) by ráda prázdniny rozložila dle krajů do čtyř měsíců, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) žádá prodloužení prázdnin o dva týdny. Navzájem přitom své návrhy neuznávají.

Linda Taláčková: Etická výchova 3.

Sociální dovednosti, ale souběžně i mravnost.

Prožitková pedagogika s dvěma souběžnými cíli. Sociální dovednosti a chování, ale také kultivace postojů a tříbení hodnot.

Navrhovaný doplňující obor Etická výchova je výjimečný zvláště tím, že na rozdíl od jiných krátkodobých nebo průřezových programů prožitkové pedagogiky v sobě pojí dvojí účel onoho prožitku. Slouží jednak k nácviku a získání osobnostně-sociálních dovedností a zkušeností, ale navíc a souběžně, každou zážitkovou aktivitou v Etické výchově prolíná etický rozměr. Co by totiž bylo platné, pokud bychom žáka naučili takzvaně dobrému, ale účelovému chování, když by toto nevycházelo z dobrého mravního postoje.

Výchova k mravnosti bez prožitku, bez praktického nácviku by byla málo účinná. To nejrůznější výchovné programy, které využívají prožitkovou pedagogiku, vědí dávno. Etická výchova proto také není planým mentorováním od tabule. Nepřináší množství nových faktů, ale vychází z toho, co děti znají z vlastních životů. Do vyučovacího rozvrhu přináší aktivní odpočinek od teoretických a frontálně vyučovaných předmětů. Prožitková pedagogika v Etické výchově umožňuje zažít bezpečné sociální interakce, ale také vnitřní usebrání. Umožňuje věci si prožít a poskládat je v nových souvislostech. V našich školách zatím není běžné, aby se povinně vyučoval předmět, který by se prožitkové pedagogice systematicky věnoval.

Etická výchova má v tomto směru nejblíže podobné ambice jako vynikající Dramatická výchova, která je již v Rámcovém vzdělávacím programu ukotvená jako další doplňující obor. Zatímco Dramatická výchova je originální svými metodami, Etická výchova je jedinečná svým výchovným stylem (náročný a důsledný vztah mezi učitelem a dítětem), cíli (pozitivní ovlivňování chování, ale i postojů, ku prospěchu dítěte i druhých) a také programem (postupné osvojování si jednotlivých sociálních kompetencí: komunikace, důstojnost, pozitivní hodnocení druhých, tvořivost, vyjádření citů, empatie, asertivita, vzory, pomoc, přátelství, spolupráce, prosociálnost, etické a ekonomické hodnoty, rodinný život, sexuální zdraví, duchovní rozměr člověka, ochrana přírody). Zajímavé je, že škola, která do školního vzdělávacího programu Etickou výchovu zařadí, účinně a komplexně ošetřuje mnohé povinné části z RVP, nadstandardně pak průřezové téma osobnostně-sociální výchova (OSV). Zhruba z osmdesáti procent se programem Etická výchova s povinným průřezovým tématem OSV kryje. Etická výchova má však komplexnější cíle a osvědčený, účinný výchovný styl.

V čem je prožitková pedagogika v Etické výchově jedinečná, jsou právě cíle onoho prožitku, nácviku, praktického vyučování. Etická výchova se nestará jen o to, aby se dítě naučilo sociálním dovednostem, které mu umožní lepší a výhodnější pohyb ve společnosti. Vezměme třeba právě dovednost spolupracovat. Co by to bylo platné, kdybycho naučili děti spolupracovat díky vynikajícím způsobem vedenému prožitkovému vyučování, kdyby tuto sociální dovednost děti později zneužily třeba k šikaně slabšího spolužáka. Chceme se snad do budoucna pohybovat ve skupinách, které budou součtem sice sociálně schopných, ale egoistických individualit? Jaké jsou alternativy? Přijatelnější je žít mezi takovými lidmi, kde se jednotlivci sice starají o prospěch vlastní, ale souběžně o prospěch druhých. Řešení, která by nebyla na úkor jiných lidí, však nemusí být přímočará a jednoduchá a přináší řadu dalších etických souvislostí.

Etická výchova proto souběžně se sociálními dovednostmi v dětech kultivuje také mravní cítění. Staví hráz proti zneužití osvojených sociálních dovedností. Tou hrází je vnitřní motivace chovat se dobře. Ba co víc, Etická výchova umožní dětem prožít osobní zodpovědnost, právě proto, že na řadu etických problémů neexistují jednoznačné návody ze strany vnější autority. V podstatě, jak úlevné zjištění pro učitele – zodpovědnost za mravní vývoj dítěte neleží výhradně na učitelských bedrech! Což vyvrací obvyklou výhradu proti Etické výchově, totiž, že jejím nasazením by snad opět o krůček přibyla na bedra školy zodpovědnost za chování dětí. Připomínám však dvě podmínky, taková výuka musí probíhat aprobovaně a pravidelně.

V Etické výchově děti nanečisto, v bezpečných laboratorních podmínkách získávají sociální dovednosti. Jedinečná je však Etická výchova v tom, že děti zároveň vede k mravnímu rozlišování dobrého a zlého, a to v každé jednotlivé vyučovací aktivitě. Dlouhodobá podpora v rozvoji dobrých mravních postojů u dětí má u nich pozitivní vliv na to, že v Etické výchově naučené dovednosti nezneužívají, jako by se to snadno mohlo dít po jednorázových kurzech sociálních dovedností. Etická výchova v dětech podporuje vnitřní zodpovědnost za vlastní postoje a hodnoty tak, že umožní osvojit si sociální dovednosti a ty pak užívat mravně, k prospěchu svému a ostatních.

Aktuálně.cz: Proti maturitám demonstrovaly v Praze desítky studentů

Na Palackého náměstí v centru Prahy se před druhou hodinou odpoledne sešla necelá stovka studentů, která se rozhodla vyjádřit svůj nesouhlas se zavedením státních maturit. Ministerstvo školství s nimi počítá od příštího roku. Nízká účast byla pro organizátory akce zklamáním, počítali se zhruba dvěma tisíci demonstrantů.

Z článku na portálu Aktuálně.cz vybíráme:

"Těžko říct, proč nepřišli. Možná je to prázdninami nebo pro některé mohla být problémem cesta do Prahy. Ale nepředpokládám, že by tolik lidí najednou změnilo názor," myslí si jeden z pořadatelů, student gymnázia Filip Vích.

Po krátkém čekání, zda nedorazí ještě další demonstranti, se studenti za dohledu policie a velkého zájmu médií vydali směrem k Císařské louce, kde je pro ně připraven koncert.

"Tahle akce není ani tak o tom být vidět v nějaké mase, chceme spíš oslovit poslance, protože oni také mají své pochybnosti o státní maturitě," řekl ještě před demonstrací Vích.

Narážel tak na fakt, že z řad ODS i ČSSD zaznívá kritika jednotné maturity a apel na její odklad.

Poslanci tvrdí, že projekt není dotažen do konce a ohrožuje budoucnost studentů. S tím ovšem nesouhlasí ministerstvo školství, podle něhož běží vše podle plánu. A šéfka resortu Miroslava Kopicová označuje snahy poslanců za předvolební populismus.

Vladimír Just: Moji milí maturanti, komu jste to naletěli?

Je skvělé, že generace lidí, narozených vesměs již po Listopadu 89 (a tedy nezatížených minulým režimem už ani v jeslích) má se i politicky „čile k světu“, což v dnešním překladu znamená – „čile k internetu“. Od facebookové vajíčkové války proti nabubřelému paroubkovskému papalášství přes ještě závažnější (věkově o pár let starší) studentskou Inventuru demokracie proti zkorumpování veřejného mediálního prostoru politickými partajemi, až po nejnovější masové facebookové protesty proti státním maturitám - všechny tyto iniciativy lze v zásadě jen přivítat jako nově probuzenou a cennou starost o věci veřejné. Taková občanská starost je účinným sérem oproti smrtelnému jedu každé demokracie, jímž je lidská lhostejnost a politická apatie občanů.
(Otevřený dopis k jednomu užitečnému idiotství)

Z autorova blogpostu na blog.aktualne.cz vybíráme:

To vše ovšem platí za jedné podmínky – že totiž nebude té které původně snad spontánní iniciativy využívat některý ze zkušených šíbrů naší polické scény, že si ji přes své lidi a peníze „nekoupí“, a nebude ji zneužívat k vlastní propagaci (v historii bylo takto mnohokrát zneužito jednou dělníků, jindy rolníků, umělců či intelektuálů, jež právě proto ne náhodou jeden z nejkrvavějších diktátorů V. I. Lenin pohrdlivě, leč přesně nazýval „užitečnými idioty“). V případě protestů proti maturitám tím, kdo takto zjevně manipuluje něčí spontánní nespokojenost ve svůj osobní a úzce stranický prospěch, je vlivný multimilionář a podnikatel v oboru nejen výzkumu, ale i tvorby veřejného mínění (agentura Médea), pan Jaroslav Soukup a jeho uměle vytvořená, virtuální ikona Olga Zubová.

Dříve, než znovu vyrazíte do ulic a podpoříte tuto účelovou sestavu (jíž k volebnímu úspěchu byť minimálního jednoho procenta nepomohly ani tisíce billboardů, jimiž zaplavila republiku, a tak zvolila účinnější taktiku: totiž dostat se tam právě přes vás, prvovoliče!), chtěl bych vás upozornit na některá fakta, jež můžete, ale nemusíte vzít v úvahu, ale o jejichž věrohodnosti můžete pochybovat jen stěží.

1) Za celou dobu, co seděla jako poslankyně Strany zelených v parlamentu, nevyvinula Olga Zubová ve prospěch vaší věci žádnou viditelnou zákonnou ani jinou iniciativu – ohnivou bojovnicí proti státním maturitám se stala teprve ve chvíli, když pochopila, že na této iniciativě může politicky vydělat, svézt se s ní a lacině sbírat hlasy. Proč si myslíte, že bude za vás bojovat, jestliže to téměř tři roky nedělala, když tu možnost měla?

2) Ale je to ještě horší: za celou dobu, co seděla v parlamentu, nepřišla paní Zubová ani s žádným jiným vlastním nápadem, reálnou a splnitelnou iniciativou, konceptem či vizí, směřující k posílení zeleného a občanského programu, na jehož základě byla zvolena. Stal se přesný opak: paní Zubová, tím jak permanentně chodila do médií žalovat na vlastní stranu a její vedení (prosím, můj šéf mě nazval krávou!), přispěla svým nemalým dílem k propadu původně až dvojciferných preferencí Zelených do dnešního stavu. Zatímco všude v demokratické Evropě v posledních volbách Zelení posílili, u nás propadli – ukázalo se opět, že český volič snese od politiků ledacos (od vulgarity, nevěry až po sexuální orgie), ale co okamžitě trestá pádem preferencí, je navenek ventilovaná rozhádanost.

3) Olga Zubová se tak stala mediální hvězdou teprve tehdy, když pochopila, že jako „rebelka“ a notorická „žalobnice“ bude mít mnohem větší šanci být denně na obrazovce i na webu, než když si bude kritiku jako každý loajální člověk vyříkávat uvnitř skupiny, za níž byla zvolena. Na rozdíl od jiných podobně založených „rebelů“ nemusela kvůli tomu ani lézt do vířivky. A teď ruku na srdce: byl by vám sympatický spolužák z vaší party, který by omylem zachytil mail, neurčený vám, kde by se o vás nelichotivě mluvilo jako o hovězím dobytku, a namísto toho, aby si to s vámi uprostřed party vyříkal, běžel by to rovnou žalovat vašemu třídnímu učiteli?

ČT24: Ministerstvo školství vyznamenalo zasloužilé pedagogy

Ministryně školství Miroslava Kopicová ve středu předala dvě významná ocenění za celoživotní vynikající pedagogickou činnost. Stříbrnou medaili 1. stupně obdrželi Miroslav Šmíd a Věra Kuncmanová. Oba strávili za katedrou přes padesát let. Podle ministryně ocenění dokazují, že kvalita učitele nemá nic společného s jeho věkem, i když nezpochybňuje nutnost omlazení učitelských sborů.

Linda Taláčková: Etická výchova 2.

Kdo ji má učit a jak s ní do ŠVP?

Etická výchova učí chování. Plní funkci plošné, ověřené, účinné a relativně levné primární prevence sociálně-patologických jevů. Za dvou podmínek: aprobovaný učitel, výuka každý týden.

Ačkoliv děti dokonce z chování získávají známku, dosud se v našem vzdělávacím systému nezabydlel vyučovací předmět či obor, ve kterém by se praktickým způsobem dobrému chování vyučovalo. Etická výchova je v současných podmínkách ve střední Evropě dosud nejlepším programem, který si s tímto alarmujícím deficitem ví rady (snad od dob zrušení povinného náboženství). Za dvou předpokladů. Pokud je Etická výchova vedena učitelem aprobovaným a pokud je vyučována pravidelně, celý školní rok a celou školní docházku.

Na základní škole, kterou projde většina populace, by měla Etická výchova v rozvrhu dětí zaujímat výsostné postavení. Nemluvě o školách mateřských a středních. Učitelé dnes, tak jak tak, vedle vzdělávání také vychovávají. Můžeme polemizovat, je-li to dobře, můžeme lamentovat nad nezastupitelnou a nedostatečnou výchovnou rolí rodiny. Ať už ale učitelé chtějí nebo nechtějí, množství energie a času ve škole věnují žákovskému chování a prožívání, dohlížejí na sociální interakce, šlechtí mezilidské vztahy, pečují o atmosféru ve škole. Přesto učitel běžně nemá páky, jak dítě vnitřně motivovat k tomu, aby chtělo s ostatními lidmi dobře vycházet. Ani, jak dítě vnitřně rozsvěcovat pro radostné a bezpečné objevování světa, druhých, sebe sama.

Etická výchova se u nás vyučuje na některých základních či středních školách deset let, v zahraničí téměř třicet, a zkušenosti s ní jsou velmi dobré. Školy, od mateřinky po maturitu, po ní do svých vzdělávacích programů sáhnout mohou a nemusí. Tato volitelnost by se d okonce nezměnila ani v případě zařazení Etické výchovy do Rámcového vzdělávacího programu jako dalšího doplňujícího oboru (pozn.: v nabídce doplňujících oborů v RVP G už Etická výchova je). Volba školy tedy závisí jednak na programovém sebeurčení a jednak na tom, zda má v Etické výchově proškoleného pedagoga. V praxi je pak obvykle rozhodující, zda-li ředitel školy už Etickou výchovu na vlastní oči viděl, nebo zda-li o ní slyšel zasvěceně mluvit. Zkušenosti učitelů, žáků a rodičů s Etickou výchovou bývají opravdu přesvědčivé (pozn.: seznam škol, kde Etickou výchovu vyučují na http://www.etickeforumcr.cz).

V případě klíčícího oboru je jen dobře, že Etická výchova není pro školy povinná a že se prozatím šíří po vzoru dobrého příkladu. Nikdo si nepřeje situaci, která připadla na vrub Rodinné výchově, když se tato stala povinnou součástí základního vzdělávání, aniž byl na školách dostatek učitelů v Rodinné výchově aprobovaných, ani k ní přirozeně tíhnoucích. Vyškolených učitelů Etické výchovy je zatím v republice kolem tisícovky a další postupně přibudou. Kde by však najednou bylo možné vzít kantory pro všechny školy? Pro zvlášť delikátní výchovu etickou, potřebujeme zkušené, tvořivé, prosociálně laděné a samozřejmě v Etické výchově vzdělané učitele. To chce čas, možná generaci. Prožitková pedagogika staví na praxi kantora, vlastní dlouhodobá zkušenost v roli vedoucího i žáka je nezastupitelná. Blýská se na lepší časy, o program Etické výchovy začínají projevovat zájem některé pedagogické fakulty a katedry. V ideálním případě, pokud se podaří rozpoutat dostatečný zájem ze strany primárního a sekundárního školství, se z Etické výchovy na pedagogických fakultách stane řádná aprobace, otevíraná v kombinaci s dalšími pedagogickými obory.

Druhá otázka, se kterou si škola při zařazování Etické výchovy do školního vzdělávacího programu musí poradit, souvisí s faktem, že týdenní rozvrh dětí ve škole není nafukovací. Naštěstí. Učitelé dalších vyučovacích předmětů se někdy obávají o svůj úvazek po logické úvaze, že přibude-li do rozvrhu Etická výchova, mohlo by to být na úkor jiného, ve školním programu již ukotveného oboru. Jak to řeší tam, kde Etickou výchovu už vyučují? Na některých školách učitel, přirozeně tíhnoucího k Etické výchově, poté co prošel dvouletým školením, ji vyučuje místo nebo spolu se svým původním výchovným předmětem. Typicky místo Rodinné výchovy. Etická výchova metodicky a didakticky disponuje aplikačními tématy, například „rodinný život“, a to pak učitel také akcentuje. Jiné školy sloučily Etickou výchovu do jednoho předmětu s vícero příbuznými výchovnými obory, třeba s výchovou rodinnou, občanskou, výchovou k práci, ke zdraví atd. Předmět pak nazývají různě, například „Osobnostní výchova“ nebo „Etická, sociální a osobnostní výchova“. Některé jiné školy rozdělují vedení žáků k jednotlivým kompetencím do ročníků. Třeba v šestém ročníku vyučují výchovu mravní či osobnostně-sociální, v sedmém zdravotní, v osmém rodinnou, v devátém občanskou a pracovní. Schéma může být samozřejmě jiné, ale s Etickou výchovou se obvykle na daném vzdělávacím stupni začíná, čili ji děti mají v ročníku prvním, šestém a paralelně v primě. Jako odvážné, ale nejlepší řešení, je proškolení celého sboru v Etické výchově. Pak teprve lze mluvit vedle samostatné hodinové dotace také o kvalitním průřezovém včleňování Etické výchovy do školního programu.

Školám, které by Etickou výchovu rády nejprve vyzkoušely, s co nejmenšími zásahy do stávajícího ŠVP, lze doporučit pravidelnou výuku Etické výchovy nepovinně. Respektive povinně volitelně či nepovinně, jako kroužek. Názvy nepovinného předmětu jsou různé, tak například kroužek Etické výchovy na jedné konkrétní střední škole jsem nazvala „Na férovku“.

Leckde si ředitelé škol uvědomují, že pro školu potřebují solidní formu systematické práce se sociálním klimatem, Etická výchova podává pomocnou ruku. Staví klima důvěry, kde k mravnímu jednání nevedou psané zákony a školní řády, ale vnitřní motivace chovat se dobře. Etická výchova plní funkci plošné, ověřené, účinné a relativně levné primární prevence sociálně-patologických jevů.

MŠMT: Na maturitní generálku se chystá téměř 100 tisíc maturantů

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV, dříve CERMAT) dnes zveřejnilo statistiku o počtu přihlášených k podzimní maturitní generálce. Zatím je prostřednictvím škol přihlášeno 99 542 středoškoláků.

V tuto chvíli je ke generálce přihlášeno více než 93 % budoucích maturantů. U zbývajících jsou důvody jejich nepřihlášení různé: praktická výuka mimo školu, zahraniční pobyty, nemoc nebo přístup ředitele školy, který školu do systému nezaregistroval. „S výsledky této fáze maturitní generálky jsem spokojen," hodnotí ředitel CZVV Martin Mach.

„Modernizovaný informační systém CERTIS, prostřednictvím kterého přihlašování probíhalo, obstál v první ostré zkoušce na výbornou. Přihlašování proběhlo podle harmonogramu a během celého procesu nebyly zaznamenány žádné významné organizační ani technické problémy," dodává Mach.

Pracovníci CZVV na infolince a helpdesku zvládli během dvou týdnů vyřídit více než tisíc telefonických a mailových dotazů.

MŠMT se bude ve spolupráci se zřizovateli zabývat 34 školami z celkového počtu 1268, které se do systému vůbec nepřihlásily.

„Ředitelé těchto škol své žáky vůči ostatním znevýhodňují. Připravují je o možnost vyzkoušet si dopředu, co je čeká u maturity," říká Martin Mach.

Školy, které nemohly své žáky přihlásit do 30. června, to mohou napravit v období od 1. září do 4. září.

Z výsledků přihlašování žáků k maturitní generálce mj. vyplývá, že v povinných zkušebních předmětech průměrně čtvrtina žáků zvolila vyšší úroveň obtížnosti.

„Možnost absolvovat maturitní generálku znamená pro maturanty obrovskou výhodu. Dostanou už na začátku maturitního ročníku šanci vyzkoušet si maturitu nanečisto a připravit se tak na úspěšné složení zkoušky na konci školního roku. Díky generálce mohou včas přesně odhalit své nedostatky a pak budou mít ještě řadu měsíců na to, aby je mohli odstranit," zdůrazňuje ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová.

Statistické údaje:

Počet přihlášených žáků 99 542

Z toho PUP 1 642
Z toho cizinců 154

Počet tříd 4 437

Počet učeben 10 066

Jaromír Coufalík: Kvalifikované prognózy i pro vzdělavatele

Pro úspěšnou práci kvalitních škol nestačí jen znalosti z pedagogiky, nýbrž i znalosti o ekonomickém a sociálním prostředí, v němž školy pracují a pro které vlastně pracují.

101 nejlepších tipů pro digitální fotografii

Toužíte vědět, jaká tajemství si před námi schovávají profesionální fotografové? Máte jedinečnou možnost to zjistit, a to rovnou od světově známého, profesionálního fotografa, Michaela Freemana! Renomovaný fotograf a autor několika bestsellerů o fotografování se s vámi podělí o své nejtajnější tipy a triky z každodenní praxe. Naučí vás, jak zlepšit kvalitu svých fotografií pomocí jednoduchých, snadno proveditelných triků.

Linda Taláčková: Etická výchova 1.

Proč Etická výchova?

Vnitřní motivace žáka chtít se chovat dobře, autorita učitele, sebevýchova, struktura hodiny Etické výchovy, příklady etických problémů, výchovné společenství.

Etická výchova přivádí děti k tomu, že se samy od sebe, z vnitřní motivace chtějí chovat dobře. Žáci dnes znají svá práva a vědí o povinnostech dospělých ve škole. Aktuální problém s autoritou učitelů, včetně kyberšikany, není možné řešit návratem k totalitnímu autoritářství. Východisko z výchovy bez hranic je ve vnitřně motivovaném rozhodnutí žáka, že se sám chce chovat dobře. V Etické výchově se děti ve skupině vychovávají vlastně samy – sociálními interakcemi, jejich prožitím a bezprostřední reflexí. Etická výchova systematicky sahá po výchovném jádru, po sebevýchově.

Jak taková vyučovací hodina Etické výchovy, kde učitel má roli moderátora, vlastně vypadá? Nejprve jsou děti v konkrétní tvořivé aktivitě zcitliveny a zaujmuty pro určitý etický problém či sociální jev, často zdánlivě banální. Uveďme příklady (v závorkách témata Etické výchovy, která s příkladem souvisí). Ukázněné děti se cítí být šizeny při vyučování i jinde ve škole tím, že učitelé musí opakovaně věnovat pozornost žákům neukázněným, leč sociálně silným (asertivita, důstojnost, komunikace citů, vzory). Rodič/e a děti v rodině by se rádi dohodli na systému služeb při sobotním úklidu v domácnosti (spolupráce, kreativita, iniciativa). Žákyně, o které někdo ze třídy prohlásil, že naposledy u ní byly viděny peníze vybrané na výlet, se bezděky stane terčem pomluvy o zlodějce (empatie, pozitivní hodnocení druhých, mezilidské vztahy). Neoblíbený kluk ze sousedství potřebuje cestou ze školy pomoc (komunikace, iniciativa, prosociálnost).

Na dané téma jsou žáci zábavnou formou vtaženi do soustředěné sociální interakce. Dramatizací, četbou, společenskou hrou, meditací, vizualizací, pohybem, výtvarnou, hudební aktivitou, … Množství aktivizujících, zajímavých metod je nespočetné. Jako zlatý hřeb následuje bezprostřední společná reflexe této prožitkové aktivity v komunitním kruhu. V něm vzniká legitimní prostor pro vyjádření. Děti se učí diskutovat podle pravidel, přemýšlet o věcech z různých úhlů pohledů, vyjadřovat se taktně a zároveň otevřeně. Ovšem také něčemu, co činí potíž mnohým dospělým, učí se operativně reagovat na předřečníky a také mlčet a naslouchat.

Učitel v průběhu reflexe prakticky jen klade otázky a shrnuje řečené. Žákům je umožněno věc nahlédnout z vícero úhlů pohledu, takže často objevují, že etický problém nemusí mít jedno uspokojivé řešení. Děti vyváženě objevují sebevědomí i pokoru, toleranci i hranice. Ve sporných případech se v Etické výchově uplatňuje pravidlo: Co chceš, aby ti nečinili druzí, nedělej ani ty jim. Učitelé etické výchovy opakovaně shledávají, že většinou není třeba řešení etických tématat dětem vysvětlovat. Děti totiž rozdíl mezi dobrem a zlem ve většině případů rozlišují, a často jej dokonce umí sdělit, jenom to v běžné školní komunikaci ne vždy dávají najevo.

Teprve, jsou-li témata osobnostně-sociální a etické výchovy probírána prostřednictvím výchovného stylu, doporučovaného Etickou výchovou, který ve skupině žáků působí opakovaně a pravidelně, se děti totiž začnou v sociálním prostoru cítit natolik bezpečně, že se dokonce i v pubertálním věku aktivně angažují a samy před ostatními sdělují, co je správné a co nesprávné. Možná to už z rodiny znaly a řídily se tím. Jiné děti si však dobré postoje a chování z rodiny dosud neměly příležitost odnést. Etická výchova je pak šancí pro ně i pro další, mezi kterými se pohybují.

Ba co víc, známe povzdech: co se slušným chováním, je-li převálcováno ostrými lokty… Avšak zkušenosti škol, kde se Etická výchova již pravidelně celý rok vyučuje jsou takové, že za bezpečných laboratorních podmínek sociálních prožitků v Etické výchově děti pochopí význam a výhody dobrého chování natolik, že jej dokáží prosadit a obhájit i před silnými jedinci. V ideálním případě, který se dostavuje při pravidelném působení Etické výchovy, vyučované aprobovaným učitelem, se ze třídy stává výchovné společenství. Učitel nemusí být přítomen a děti se vychovávají vzájemně. Děti pak mají přirozenou tendenci přenášet svoje dobré návyky a postoje do dalších sociálních skupin, mimo školu. Zdvořilost a prosociálnost se stávají projevem síly a sebevědomí, nikoliv naopak.

Jaromír Coufalík: Kvalifikované prognózy i pro vzdělavatele

Pro úspěšnou práci kvalitních škol nestačí jen znalosti z pedagogiky, nýbrž i znalosti o ekonomickém a sociálním prostředí, v němž školy pracují a pro které vlastně pracují.

MŠMT: Registr oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ukládá veřejným funkcionářům povinnost podávat příslušnému evidenčnímu orgánu formou čestného prohlášení oznámení o jiných vykonávaných činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích, která jsou evidenčním orgánem vedena v registru oznámení.

Pokyny pro žadatele o přístup do registru oznámení

Vstup do registru oznámení

Dokumenty:

* Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění novely č. 216/2008 Sb. (177kB PDF)

* Formulář pro podávání čestného prohlášení (115kB DOC)

* Žádost o nahlédnutí do registru oznámení (42kB DOC)

Budou platit absolventi středních a vysokých škol během prázdnin pojistné?

České správa sociálního zabezpečení informuje studenty, kteří ukončí školu a mají prázdniny a často neví, jak je to s jejich účastí na nemocenském či důchodovém pojištění a s povinností platit pojistné na sociální zabezpečení. Vždy totiž záleží na konkrétní situaci.

Nastat jich může několik:
Absolvent střední, popř. vyšší odborné školy ukončí studium a

* nastupuje do zaměstnání – Od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel. Firma ho platí za sebe a rovněž ho strhává z platu zaměstnance a odvádí ho příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ). Pokud absolvent střední školy, popř. VOŠ, který v květnu nebo červnu úspěšně vykonal závěrečnou nebo maturitní zkoušku, popř. absolutorium, nastoupí do zaměstnání až po prázdninách, považuje se doba do konce daného školního roku a za určitých okolností i doba navazujících školních prázdnin ještě za studium. Tzn. pro účely důchodového pojištění za dobu náhradní (v takovém případě pojistné neplatí).

* bude registrován na úřadu práce, dokud nenajde zaměstnání – Takový absolvent pojistné neplatí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také náhradní dobou pojištění (v omezeném rozsahu).

* odchází studovat na vysokou, vyšší odbornou či jiný typ školy – Doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jakož i doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stal studentem vysoké školy, se rovněž považuje za studium, tj. náhradní dobu pojištění (pojistné neplatí).

* odchází studovat do zahraničí – Viz předchozí. Je-li takové studium v cizině podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) postaveno na roveň studia v ČR, pojistné neplatí. Jinak se za náhradní dobu pojištění považuje pouze doba do konce vyučování daného školního roku a za určitých okolností i doba navazujících školních prázdnin (pojistné neplatí). Poté již není důchodově pojištěn, pojistné však není povinen platit.

Absolvent vysoké školy ukončí studium a

* nastupuje do zaměstnání – Do nástupu do zaměstnání není absolvent účasten nemocenského pojištění. Z hlediska důchodového je náhradní dobou pojištění (studiem) ještě kalendářní měsíc, v němž ukončil studium na vysoké škole, a rovněž kalendářní měsíc následující, pokud po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění, ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel. Firma ho platí za sebe a rovněž ho strhává z platu zaměstnance a odvádí ho příslušné (OSSZ/PSSZ).

* bude registrován na úřadu práce, dokud nenajde zaměstnání – Takový absolvent pojistné neplatí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je také náhradní dobou pojištění (v omezeném rozsahu).

* odchází studovat na další vysokou školu – Je účasten důchodového pojištění z titulu studia v době od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se stal studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium bezprostředně navazuje. A to nejdéle po dobu tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž ukončil studium na vysoké škole (pojistné neplatí).

* odchází studovat na vysokou školu do zahraničí – Viz předchozí. Je-li studium v cizině podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň studia v ČR, pojistné neplatí. Jinak se za náhradní dobu pojištění považuje pouze ještě kalendářní měsíc, v němž ukončil studium na vysoké škole, a rovněž kalendářní měsíc následující, pokud po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění, ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Poté již není důchodově pojištěn, pojistné však není povinen platit.

* odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy nebo učiliště – Viz předchozí.

Účast na důchodovém pojištění z titulu studia trvá podle výše uvedených zásad jen dokud doba studia po dosažení věku 18 let v součtu nedosáhne 6 let. Pokud někdo studuje déle, může se přihlásit na OSSZ/PSSZ k dobrovolnému důchodovém pojištění. Minimální výše pojistného činí letos 1 649 Kč měsíčně.

Studentům, kteří ukončí studium a nenastoupí do práce a ani se nechtějí registrovat na úřadě práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení nevzniká, nejsou však nadále účastni důchodového pojištění.

Od 1. ledna 2009, od účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nejsou již studenti účastni nemocenského pojištění.

Co je náhradní doba pojištění? Je to období života, kdy například lidé studují, vychovávají děti, jsou nezaměstnaní či nemocní. I když se za tyto doby neodvádí žádné pojistné, přesto se započítávají do potřebných let pojištění pro důchod, a to v případě, že doba pojištění (během níž bylo pojistné do systému odváděno) trvala v rámci celého života pojištěnce alespoň jeden rok. Pro nárok na důchod se náhradní doby započítávají vždy plně, tj. 100 %. Pro výši důchodu se však započítávají pouze v rozsahu 80 %. Výjimkou jsou pouze doby vojenské služby, péče o dítě do 4 let věku a péče o bezmocnou osobu (do 31. 12. 2006) či závislou osobu (od 1. 1. 2007), které se i pro výši důchodu započítávají 100 %. Pro výši důchodu se dále nezapočítávají náhradní doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na důchod.
Studenti a podnikání

Studenti do 26 let, kteří podnikají, se považují za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající vedlejší činnost, což je pro ně určitá forma zvýhodnění. Nejsou za určených podmínek povinni platit pojistné nebo zálohy, případně mohou platit zálohy v nižších částkách.

Účast studentů na důchodovém pojištění je do určité výše dosaženého příjmu po odpočtu výdajů (od 1. 1. 2009 dosaženého základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti), dobrovolná. Po překročení rozhodné částky je však již povinná. Rozhodná částka za rok 2008 činí 51 744 Kč a za rok 2009 je ve výši 56 532 Kč. Je-li student úspěšným podnikatelem a vydělává, bude povinen platit pojistné za rok, ve kterém dosáhl rozhodné částky a po podání Přehledu o příjmech a výdajích za tento rok i zálohy na pojistné ve vypočtené výši. V opačném případě nebude povinen platit pojistné, ani zálohy na pojistné.

(Za OSVČ se pro účely důchodového pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.)

Pro úplnost: pojistné na sociální zabezpečení se skládá z pojistného na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jeho platba a výše ovlivňuje dávky nemocenského pojištění a důchody. K 31. 3. 2009 evidovala ČSSZ celkem 4 909 120 poplatníků pojistného.

Další informace nejen k náhradním dobám pojištění, OSVČ, ale i k celému systému sociálního zabezpečení, najdete na webových stránkách ČSSZ na adrese: www.cssz.cz.

ČRDM: Tábory pro děti z oblastí postižených záplavami jsou zdarma

Se zajímavou nabídkou pomoci se v posledních dnech setkávají rodiče dětí ze zaplavených regionů Čech a Moravy. Sdružení organizovaná v České radě dětí a mládeže (ČRDM), největší organizace tohoto druhu v naší zemi, se rozhodla zdarma otevřít své tábory.

Děti z velkou vodou postižených rodin tak budou moci na několik týdnů přijít na jiné myšlenky na táborech Junáka, Asociace turistických oddílů mládeže ČR, Ligy lesní moudrosti či Pionýra. Ochotu přijmout děti z vyplavených rodin projevily i další organizace sdružené pod ČRDM.

„Naše nabídka je směrována těm, kdo mají děti mezi sedmi a patnácti lety. Pořádáme totiž právě v těchto dnech - a dále po dobu celých prázdnin - desítky táborů po celé republice, Moravu a Slezsko nevyjímaje," uvedl předseda ČRDM Aleš Sedláček.

Nový táborníci se přitom nemusejí starat o shánění potřebného vybavení. Spacáky, karimatky a další nejnutnější věci jim budou ochotně zapůjčeny a předpokládá se i zajištění odvozu dětí na tábor.

„Chceme nahradit dětem často zkažené prázdniny a také ulehčit rodičům některé starosti. Jsme si vědomi toho, že v prvních chvílích bezprostředně po povodni budou chtít být členové rodin co nejvíce spolu. Proto nabízíme účast na táborech po celou dobu prázdnin, tedy až do konce srpna," dodává Jan Cieslar, místopředseda organizace.

Česká rada dětí a mládeže není na poli práce s dětmi žádným nováčkem. Působí zde již více než deset let a stala se důvěryhodným partnerem pro řadu spolků i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. ČRDM tak může poskytnout garanci, že děti na táborech rozhodně nebudou strádat.

O tom, jak distribuce nabídek probíhá, informuje Tomáš Novotný z Asociace turistických oddílů mládeže:"Výzvu rodičům jsem adresovali na všechny krajské a obecní úřady v postižených oblastech s kontaktem na kancelář ČRDM. Těší nás, že konkrétní nabídky již rodiny ze zaplavených oblastí začínají využívat."

Zdeňka Surovíková ze zaplaveného Bělotína je první, pro koho se touto cestou podařilo vyjednat umístění dětí na konkrétním táboře. Bělotínským pomůže turistický oddíl Svišti, který táboří v Domašově nad Bystřicí. Paní Surovíková pomoc vítá: „Ráda řeknu ve svém okolí maminkám, jak hezky jste se k nám zachovali a že jste ochotni pomoci i jim. Zítra máme první schůzku na obci, první od té doby, co nás postihla tato nemilá událost. Nabídnu vše, co se mi podařilo o povodních na internetu zjistit, abych pomohla ostatním, kteří čekají co přijde od našeho zastupitelstva, které zase čeká, jak se s tím srovnáme sami."

Nabídka ČRDM stále platí a bude otevřena přes celé prázdniny. Případní zájemci mohou využít níže uvedené kontakty.

Kontakty:

ČRDM (Česká rada dětí a mládeže)
Mgr. Michaela Přílepková
tel.: +420 234 621 297, +420 777 885 787
e-mail: prilepkova@adam.cz

Junák - svaz skautů a skautek ČR
Bc. Miloš Říha
tel.: +420 721 436 404
e-mail: milos.riha@junak.cz

A-TOM (Asociace turistických oddílů mládeže)
Tomáš Novotný
tel.: +420 220 910 460
e-mail: ton@a-tom.cz

23. - 26. 9.: Konference Jinakost společných dějin

Historické dědictví střední Evropy 20. století jako součást evropské diskuse o výuce dějepisu - to je téma konference, která se pod záštitou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslavy Kopicové, vicepremiéra slovenské vlády Dušana Čaploviče a Rady Evropy koná ve dnech 23. - 26. září ve Velkých Bílovicích.

Pozvánka, program a registrační formulář naleznete v 272kB PDF.

Přihlášky zašlete nejpozději do 15. srpna 2009 poštou nebo elektronicky na adresu:

Kristýna Kynclová
Dům zahraničních služeb MŠMT
Organizační oddělení
Na Poříčí 1035/4
110 00 PRAHA 1

e-mail: kynclova@dzs.cz
tel.: +420 221 850 113, 221 850 114

Pavel Laskavec: Dávejte málo, berte hodně, děcka…

Neočekávejte úvahu nad morálností reklamy, ve které se objevuje krabička, která má malou díru na věci, které chcete dát a velkou, když chcete brát. Přesně takoví totiž jste – naši učitelé. Dáváte žalostně málo a chcete moc. Chcete Moc, Vliv, Klid, dostatek Odpočinku. Jste sobečtí, jste zlí, jste nezvídaví, jste přesně takoví, jací jsou podle vás vaši žáci. Jenže – oni jsou lepší. Zatím. Dokud se nedostanou do vašich rukou.




V přednášce najdou rajskou hudbu ti, kteří takoví nejsou. Kteří přemýšlí a uvědomí si tu děsivou skutečnost, že:

„Nejsme schopni si představit, na co všechno připravujeme své děti, ani 5 let dopředu.
Jenže oni budou dospělí za 30, 40 let.“
Kde bereme tu drzost myslet si, že je, děti, vůbec jsme na cokoli schopni připravit?"

Jestli to tak nevidíte, táhněte. Táhněte za jiný provaz, třeba těžké strojírenství, buďte kadeřnicí nebo zkuste napsat knihu, která udělá někomu radost.

Existuje cesta. Sice mlhavá, ale výtečně podaná. Zábavný Sir Ken Robinson. Vám jemně vysvětli, a asi s větší mírou taktu, než bych toho byl schopen já, Vysvětlí vám věci, že budete vážně uvažovat nad tím, na které straně chcete být... Nebo spíše – na které straně jste, protistrany vám dojdou během přednášky.

Trvá to 20 minut. Najdete je?

Ludvík Eger: Jak by měla vize školy vypadat?

Vize a audit školy jsou základními stavebními kameny, které používáme, když chceme řídit změnu školy.

NÚOV: Koncept - nový projekt na pomoc dalšímu vzdělávání v ČR

Díky projektu Koncept by měli lidé získat lepší přístup k dalšímu vzdělávání, měli by mít k dispozici širokou nabídku kvalitních kurzů odpovídajících potřebám trhu práce, dostatek hodnověrných informací a také poradenské služby. Koncept, plným názvem Koncepce dalšího vzdělávání, je národní projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jehož řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání. Je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Projekt by měl podpořit všechny potenciální dospělé uchazeče o další vzdělávání po ukončení školy. V ČR se dosud dále vzdělává jen šest procent dospělých lidí v aktivním věku. To je velmi málo nejen ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, ale hlavně je tato situace nepříznivá z hlediska možností pracovního uplatnění a vůbec budoucí konkureceschopnosti naší země. Hlavním cílem projektu je proto systematická podpora dalšího vzdělávání, která nahradí dosavadní dílčí, nekoordinovaná řešení a izolované aktivity.

- Účast na dalším vzdělávání by se měla zvýšit pomocí cílených nástrojů pro stimulaci poptávky. Pobídky se budou týkat jednotlivců i malých a středních podniků a mohou mít finanční i nefinanční charakter.

- Bude vyvinut systém předvídání kvalifikačních potřeb a díky němu by měla být nabídka kurzů dalšího vzdělávání více sladěna s potřebami trhu práce.

- Tvůrcům vzdělávacích programů i lektorům bude poskytnuta všestranná metodická pomoc, která povede ke zvýšení úrovně dalšího vzdělávání a k použití vhodných forem (např. distanční studium, modulové kurzy).

- Bude navržen systém externího hodnocení a sebehodnocení vzdělávacích institucí, certifikace lektorů a akreditace vzdělávacích programů. To rovněž přispěje ke zkvalitnění nabídky dalšího vzdělávání.

- Existující informační zdroje budou propojeny tak, aby vznikl ucelený informační systém a současně budou rozšířeny poradenské služby v oblasti vzdělávání dospělých. V důsledku toho se zvýší informovanost a tím i dostupnost dalšího vzdělávání pro všechny potenciální klienty.

Další informace najdete na adrese: www.kdv.nuov.cz.

ČTK: Ministerstvo nechce učitele, kteří neumějí pracovat s počítači

Ministerstvo školství už nechce ve školách učitele, kteří nedokážou vysvětlit látku na praktických příkladech, ani ty, kteří neumějí pracovat s počítačem. Vedení úřadu proto v úterý schválilo opatření, která by měla naučit pedagogy lépe učit. ČTK to sdělil náměstek ministryně Jindřich Kitzberger. Dodal, že je to reakce na závěry České školní inspekce (ČŠI).

Ze zprávy ČTK vybíráme:

Dalším zjištěním inspekce bylo to, že asi 40 procent učitelů na středních školách neumí moc dobře ovládat počítač. "Tento závěr nás překvapil, že je více takových učitelů na středních školách než na základních," přiznal náměstek. Podle Jaroslava Müllnera z ČŠI proto učitelé využívají v hodinách počítače málo. Mají obavy, aby se před žáky neztrapnili, většina středoškoláků totiž ovládá počítače a moderní technologie daleko lépe než oni.

Studenti hledají statečné osobnosti z období komunismu

Studenti středních škol hledají ve svém okolí osudy lidí, kteří projevili odvahu a nebáli se postavit totalitnímu režimu. Projekt přivede mladé lidi k tématu, o kterém se toho ve škole mnoho nedovědí. K výuce poválečných dějin chybí učitelům pomůcky i metodické materiály a část z nich se k tématu pro nedostatek času vůbec nedostane nebo se mu vyhýbá. Projekt Ceny příběhů bezpráví umožňuje studentům setkat se s pamětníky osobně a pokusit se vyrovnat s tématem, které v české společnosti často vyvolává protichůdné reakce. Uzávěrka nominací na Cenu Příběhů bezpráví proběhne na začátku července 2009.

„Děti, které k nám přicházejí ze základní školy, neví o komunismu skoro vůbec nic nebo o něm mají velmi zkreslené představy,“ říká Zdena Juklová, učitelka Obchodní akademie v Tanvaldu. „Možná ještě někteří znají Miladu Horákovou, ale už nikdy neslyšeli o generálu Heliodoru Píkovi.“ Nedostatečné znalosti nedávných dějin potvrdilo i dotazníkové šetření prováděné společností Člověk v tísni. Šedesát procent žáků středních škol v něm uvádí, že má nedostatečné či téměř žádné informace o období mezi lety 1948 a 1989.

Cena Příběhů bezpráví umožňuje studentům čerpat historii od přímých svědků. Své nominace budou dokládat dobovými materiály jako fotografiemi, dopisy, úředními dokumenty nebo rozhory s pamětníky. Nejdůležitější částí pátrání je pro mnohé už samotná formulace otázek po smyslu a podstatě lidské statečnosti a povaze totalitního režimu.

Nominace v rozsahu 2-4 normostrany mohou studenti posílat do 7. 7. 2009, načež bude o výběru laureátů rozhodovat studentská porota. „Posuzovat něčí činy a hodnotit je z hlediska statečnosti se mi nezdá vůbec jednoduché,“ uvažuje studentka Martina Tesařová, která bude jako porotkyně vybírat z došlých prací. „Myslím, že mi v hodnocení nebude záležet jen na tom, jak bojovně se člověk zachoval, ale co všechno tím činem také riskoval.“ Ocenění budou pamětníkům či jejich příbuzným předána za přítomnosti studentů, kteří je nominovali. Ceremoniál se uskuteční během slavnostního zahájení 5. ročníku Příběhů bezpráví dne 2. listopadu 2009.

Projekt Příběhy bezpráví je součástí rozsáhlého vzdělávacího programu Jeden svět na školách, jehož materiály využívá přes 2 600 škol v České republice. Tematicky zaměřené soubory vzdělávacích materiálů obsahují dokumentární filmy, informační a didaktické pomůcky, pracovní listy atd. Vedle témat jako lidská práva, krizové oblasti světa, nedemokratické režimy či rasismus se program věnuje i poválečným československým dějinám.

Michaela Prášilová: Potřebuje vaše škola vizi?

Začínajícím ředitelům k přemýšlení o prázdninách jsme připravili ukázku z přílohy pro ředitele 4. čísla časopisu Učitelské listy 2003/2004.

Ivo Václav Fencl: Jak se tu žilo (a žije) klientům školství a vědy anebo něco řádek dělání do vlastního hnízda.

Vzkazy akademikům od kolegů za vodou (I.)

Na místo předehry

Se svými kamarády potrefenými vědeckými zálibami vedeme časté debaty na nejrůznější interdisciplinární témata. Někteří z nás se angažují i publikačně dodnes, ač by nemuseli. Posledních dvacet let každé léto přilétá od břehů Pacifiku na prázdniny i můj blízký spolužák z dětství, už taky v letech. Z jeho vypravování jsem si mohl postupně zrekonstruovat klikatou cestu k jeho vrcholové inženýrské kvalifikaci i komplikovanou školskou cestu jeho syna a dcery k titulům a pozicím, které lze z amerických i z našich evropských a českých hledisek považovat za srovnatelné. On sám z řehole vědy dobrovolně vystoupil, když se už nemohl vrátit do vlasti, a tak jeho universitní kariéra skončila v ještě sadámovském Bagdádu, aby pak z finančních důvodů pracoval jen v soukromém sektoru. Moje životní cesta k vědecké kvalifikaci byla odlišná, za ambice jsem se rozhodl platit (ne)konformitou, pokorou až k sebeponižování, později bizarními profesionálními mutacemi i v dělnických povoláních, profesní fluktuací, jak to přinášely léta tzv. normalizace pro humanitně orientované excentriky, kdy z důvodů nevyžití kvalifikace bylo možné měnit zaměstnání skoro ze dne na den dle libosti, neboť práce bylo tehdy dost a fungovala tichá mezi-občanská protirežimní solidarita, takže dá mluvit o jakési gorkovské nebo chcete-li hrabalovské třetí universitě života. Díky za ni! Moudrostí Almy Mater a slušností svého vědeckého gestora jsem nebyl ale nikdy úplně vyloučen z akademické obce, „jen“ převeden o samostatné vědecké přípravy, stal jsem se na léta soukromým badatelem, kdy vše odviselo od mojí vůle, sebezapření, cílevědomosti, odhodlání, trpělivosti rodiny až číše přetekla. Na štěstí v mém oboru věd o umění žádné zvláště nákladné přístrojové vybavení jsem nepotřeboval, přístup do ústavů, knihovních fondů a sbírek byl volný a v mojí režii…Čas je neúprosný soudce a dnes, kdy jsme oba dva a další spolužáci už „ za vodou“, mnohým jejich správně nastavené chameleonské mimikry umožnily vše přežít, některým dokonce fungovat ve vědeckých „strukturách“, dokonce dosáhli nejvyšších akademických postů, můžeme konečně vidět vše, co bylo a je, jako z odstupu a z nadhledu, pokud je to vůbec v ochabujících lidských silách starců, a dokonce na tato témata být občas i ve sporech.

Syndrom vyvolenosti tzv. intelektuálních a uměleckých elit

Do sebe zahleděná a přezrálá zdejší vědecky a učitelsky potrefená obec, zabydlená ve zdech starého a nově budovaného vysokého školství a v ústavech ctihodné České akademie věd, propadá dnes panice, i když každá z jiných důvodů. I ve snech ji straší přízraky konce jedné blahobytné epochy, kdy bylo sladko bádat a vyučovat nebo vědu a vědecky výzkumnickou a pedagogickou aktivitu aspoň předstírat. Do konce osmdesátých let jsme tu měli tři úplné university se stabilizovanými a režimně znormalizovanými týmy, jimž svým kvantem deseti fakult kralovala starobylá Universita Karlova. (Brno s universitou JEP mělo tehdy jen pět fakult, Palackého universita v Olomouci čtyři). Pro komplexní universitní vzdělání za přísných nároků zkoušejících na posluchače a při průběžném úbytku těch méně způsobilých (někteří nešťastníci odpadali i těsně před absolutoriem), kdy peníze ještě nešly za fámuly, to v našich historických zemích stačilo. Byla zde přece řada dalších specializovaných vysokých škol universitního typu s nižšími požadavky (jedna veterinární, pět samostatných pedagogických fakult, vysoká škola politická a vysoká škola policejní). Každá z nich měla svéráznou historii, často tristní, paradoxy a motivy jejich formování zatím unikají pozornosti, ač důsledky, například ve školství, sklízíme dodnes. Například tím, že pedagogické fakulty před pádem bývalého režimu dostaly od vládnoucí strany a vlády pravomoci na vzdělávání i tzv. středoškolských profesorů, řečeno starší dnes skoro zapomenutou a starým i novým režimem potlačovanou „demokratickou“ terminologií. (Dnes šéfují středním školám občas i paní učitelky s kvalifikací na první stupeň nebo na mateřskou školu, jsou-li vysokoškolsky vzdělané, taktéž tělocvikáři nebo kolegové s kvalifikací matematika či chemie jen pro 6.-9. třídu základních škol aj… Humanitně orientovaných ředitelů je poskrovnu. Psychologové jsou kapitola sama pro sebe… Sic!)

Na tomto podloží a z jeho odnoží kontinuálně zbujelo a zbujnilo, místy i povadlo a úplně zaschlo vysoké školství po roce 1989, to by ale vyžadovalo několik stránek zvláštního analytického textu. Pod tlakem z MŠMT na tzv. „úplné university“, původních osm vysokých škol technického zaměření ( např.ČVÚT Praha s původními pěti fakultami, VŠCHT Praha se čtyřmi fakultami, VŠ v Plzni a Pardubicích, Liberci a Ostravě), jedna vysoká škola ekonomická, vysoké školy zemědělské (Praha, Brno,Lednice- dohromady s osmi fakultami ! ), čtyři vysoké školy umělecké, tři vysoké školy vojenské a tři vysoké školy teologické prodělaly po převratu všechny svérázně komplikované osudy.

Po roce 1990 jen některé speciální „nestátní“ nebo „cizokrajné“ střední a vysoké školy tu byly založeny „na zeleném drnu“ jakoby od nuly se speciálními programy, personálním vybavením, režimy, klientelou, zřizovateli a sponzory. Jsou de facto nebo jen snad právě tyto školy pro ty skutečné budoucí elity mezi bývalými, stávajícími a budoucími elitami?!

Aby bylo učiněno zadost „spravedlnosti“, řečeno zde s nadsázkou, ani na bývalé zasloužilé disidenty nebylo po listopadovém převrat zapomenuto a po nedobrých zkušenostech jim byla státem založena a vydělena fakulta sociálních věd, jakýsi pohrobek vysoké školy politické, spjatá zejména se jménem postaršího laskavého a moudrého muže z Patočkovy přízně, mezi studenty známým pod přízviskem profesor Banalita.

Klientelistický charakter českého neo-kapitalismu i ve školství a vědě má v Česku ale hlubší kořeny. Základním jeho znakem je starší nepotismus, klanová a stranická struktura. Každý kdo někam a k někomu patří je tu ve výhodě, všichni ostatní jsou v nejlepším na druhém místě. Vyžadovalo by zvláštní analýzu rozkrýt učitelské, vědecké a umělecké dynastie v některých specializacích (například v oboru právních nebo lékařských věd), ale i na dalších universitách a fakultách i v Akademii věd, kdy pozice občas přechází z manžela na manželku, z kamaráda na kamaráda, z otce na syna nebo dceru, často tak, že pro uplatnění nejsou ani potřebné předepsané předpoklady nebo vědecká kvalifikace, stačí vysokoškolský diplom i z úplně jiného oboru a ruka je v rukávě. Ruku na srdce. Někde je to ještě horší, když vznikají jakési svérázné rodinné líhně na vědce…

Formální vzdělání je zde zfetišizováno, na něj si tu nenechají jinak vědecké klany sáhnout. Ty tam jsou časy, kdy císař pán mohl jmenovat rovnou universitním profesorem například excelentního básníka nebo kritika, který kdysi někdy s potížemi přeskočil lať nastavenou mu maturitou a formální vysokoškolské vzdělání neměl.

Realistická evaluace a auto-evaluace je v nedohledu, místo toho máme importované náhražky

O kontrole úrovně jakosti starých a zcela nových vysokých škol a jejich personálním obsazení a vývoji po převratu toho dodnes mnoho nevíme, nejvíce ústním podáním nebo na základě osobní zkušenosti, i když se tu občas na fakultách objevily pokusy zpracovat metodologie vnitřního auditu kvality i nové personální strategie. Zde pominu bez komentáře zahraniční zprávy o našem školství.

Zhruba lze říci, že žádný z předlistopadových akademiků a universitních vědců tu neutrpěl diskriminací, ba naopak, ruka ruku vždy umyla, podle zásady odpusťme si, co jsme si, v nejhorším případě se „nenahraditelní“ profesorští a docentští koryfejové přesunuli na jiné a jen trochu odlehlejší pracoviště. Někde a u někoho to ovšem chtělo notnou dávku frustrační tolerance, flexibility, drzosti a starých kolegiálních kontaktů. Formálně akreditační předpisy kateder a ústavů tomu všemu nahrávaly nejspíš záměrně a vznik nových vysokých škol včetně soukromých to jistil. Byl to proces, který jsem už jinde mnohem dříve na České škole a v Britských listech popsal ve školství základním a středním, kdy stranicky nomenklaturní školské managementy si směly zřídit školy soukromé nebo se usadily přímo v ministerstvech a ve výzkumných ústavech. Na odborníky perzekvované a exkomunikované z vědy i z příbuzných povolání bývalým režimem, když se občas v dobré víře vrátili „od lopaty“ zpět na university, se normalizované osádky pracovišť vedené nejzdatnějšími chameleony, co přežili i studentskou listopadovou revoltu, dívaly jako na vetřelce přišedší z jiné planety- i proto tam neměli na růžích ustláno a bylo jim dáváno najevo, že vlak jim dáno ujel a čekalo je minimálně šikanování formou speciálních úvazků.

Extenzivní vzdělávání a věda

Vysokoškolského vzdělání i věda a umění tu mělo a má dosud hlavně extenzivní, málo kooperující, ale i málo konkurenční režim, závisí zejména v některých oborech základního výzkumu na nápadech, intuicích, zájmovém zaměření, entuziasmu, osobních vazbách a kalkulacích jednotlivců. Věda je někdy jako droga: Být zde ryzím akademikem znamená dělat si čistou vědu a umění bez ohledu na její praktické použití, spokojit se s minimálním zaopatřením. Takový český modelingový mladý badatel-nadšenec v exkluzivním oboru třeba hudební vědy je ochoten si zaplatit svého cestu, i pobyt, i příspěvek na sympozium, dorazit sám s krosnou na zádech, spát na karimatce kdekoliv, jen aby se setkal s podobně potrefenými kolegy. Když se mu podaří protlačit se s referátem do hlavního panelu, je jako v sedmém nebi. Ptal jsem se jednoho takového sympatického muže, jestli je i ženatý a jestli mu to manželka toleruje? Pravil, že ani ve třiceti ještě děti nemají, a žena? „Ta taky dělá vědu.“ Zda mu na jeho vynaložené úsilí a náklady až potom přispěje jeho mateřské pracoviště, to bývá ve hvězdách.

V situaci, kdy přebujelé vysoké školství má dlouhodobý nedostatek vědecky graduovaných sil, umožňuje velmi slušné přivýdělky hlavně putujícím docentům a profesorům- někdy i létajícím po světě. Někteří z nich nedlouho před fyzickým vyhasnutím zde dokážou vyučovat v jednom týdnu i na třech vysokých školách vzdálených od sebe stovky kilometrů. Jak mohou dělat původní vědeckou práci, to je mi záhadou. Každý z nás pamatuje na excelentní přednášky starých profesorů, z nichž ti nejlepší měli dost času na posluchače i na cvičení, kde bylo možné vyjasnit problémy, které zůstaly nedořešené. I tehdy přednášeli vědečtí lemplové, kteří pohrdali svými žáky a fofrem jim četli přednášky ze skript cizích autorů a pečlivě při tom zakrývali titul, aby se posluchači nedozvěděli, odkud čerpají svoje moudra. Různé podoby marasmu přetrvaly, je to možná jeden z důvodů, proč přibývá tak pomálu mladších docentů a profesorů a proč ti nejzdatnější často vyučují na periferních universitách? Když je nouze nejvyšší a hrozí katedrám ztráta akreditace, dokážou si taková vědecká pracoviště vylíhnout docenta skoro na počkání. Mají přece kontakty a jiná spřátelená universita jim takového docenta- docentku posvětí a oni jí pak zase na oplátku. Je to svérázný výměnný obchod, který se stal už i mezinárodní, zejména ve spolupráci s universitami v Polsku nebo na Slovensku. Pěkně děkuji za takové husarské vtípky a příležitosti!

Soustředění na extenzivní výuku si ovšem vynucuje politická objednávka - úkol vyprodukovat s graduovanými tituly, aspoň bakalářskými, co největší procento zdejší populace. Extrémní feminizace ve školství zavinila také extrémní zájem o studium neexaktních oborů zejména ženami, takže řada zavedených technických vysokých škol si naroubovala na kmenový základ i ne-technické a dokonce umělecké studijní programy. Některé technické university zas mají tu drzost, možná to je ale ze zoufalství, přetransformovat se rychle v tzv. úplné university. Do toho je tlačí ministerstvo kultu, z něhož putují demoralizující peníze údajně až za fámuly, takže o co jde, když ne jen a hlavně o peníze. Ruku v ruce s tím souvisí pokles nároků na znalosti a dovednosti i při absolutoriu. Zkuste si párkrát vyhodit posluchače ze semináře, od zkoušky nebo dokonce od státnic, a skončíte. Napsala mi loni v mailu jedna posluchačka pátého ročníku, když v rámci týmového e-learningu ve skupině dostávala příliš velké porce textů k analýze: Už mě s tím neobtěžujte, mě stejně zajímají jen koně a muzika. Pak se divila a zlobila…

Na závěr trošku nostalgie

Vidívám občas některé šedivé slovutné koryfeje věd například v kavárně Slavii, jak zasedají po polednách kolem velkého kavárenského stolu v zadním povýšeném traktu, odkud jsou trošku z polo šera ještě vidět Hradčany. Na nedalekých židlích, dole s bezprostředním výhledem na nábřeží a Vltavu, jsem také párkrát už před skoro padesáti lety sedával s jednou legendou české historiografie podruhé s legendou české literární vědy a kritiky. Sedávali tam také známí čeští básníci. Patřilo tenkrát k dobrému tónu, že do humanitních klubů se někteří předváleční profesoři i docenti nechali provázet mladými adepty vědy, snad aby jejich režimní kritici viděli, že ač odstaveni, mají žáky a pokračovatele.

Tyhle esejistické řádky si ale nedělají nárok na preciznost a na definitivnost soudů, sám mám máslo viny na hlavě, možná tenčí vrstvou než jiní. Pohlcen a opět vyvržen z útrob režimních netvorů nahlížím souvislosti jinak, než ti, kdo byli vždy trvale uvnitř, Pegas je nikdy neshodil do bláta všednodennosti, byli přec jen inteligentnější, zasvěcenější, flexibilnější. Nicméně jejich dnešní solidarita, je možná zase jinak falešná, má jen jinou frazeologii, i v jejich očích mohou být sebeklamy, proto někteří drží hubu a krok, mají už zadní vrátka, sebe sama pod náhubkem já jim jej nezávidím. Možná celoživotně bojí o vybojované a teď náhle ohrožené závětří svých institucí, o úřady, obrok, vybojované pozice i s tituly. Mají docela obyčejný lidský strach o svou existenci, že budou vypuzeni z věží ze slonoviny, a nejsou si jisti, zda za zdmi paláců obstojí?

Jana Hrubá: SERIÁL: Analýza Bílé knihy 2

Druhé pokračování seriálu Analýza Bílé knihy, který na základě textu analýzy a oponentních posudků připravila Jana Hrubá. Dnešní díl se týká první strategické linie.

Topzine.cz dává příležitost studentům

Nový internetový projekt Topzine.cz, na kterém se podílejí studenti českých vysokých škol, nabízí svým kolegům možnost seberealizace. Na obsahu magazínové části projektu se může podílet každý talentovaný student.

„Dáváme tím studentům možnost nabýt praxi a získat první zkušenosti s redakčním systémem,“ uvedl koordinátor projektu Martin Peška. „Dnes téměř každý zaměstnavatel požaduje nejen vysokoškolský diplom, ale také dvouletou praxi, proto redakce Topzine.cz nabízí spolupráci s mladými lidmi, kteří mají zájem o redaktorskou činnost,“ dodal Peška.

„Nenabízíme žádnou finanční odměnu, pouze příležitost prezentovat své schopnosti. Všichni lidé, kteří se doposud do studentského projektu zapojili, pracují na Topzine.cz bez nároku na odměnu. Včetně mne,“ doplnil Peška.

Většina mladých lidí podílejících se na novém internetovém portálu studuje žurnalistiku nebo sociální a masovou komunikaci. Tým se mezi sebe nebrání přijmout ani studenty jiných oborů, pokud má dotyčný uchazeč perfektní psaný projev a kvalitní znalost českého jazyka.

Portál Topzine.cz by měl zahájit oficiální provoz letos na podzim. V rámci zkušební verze je zatím od května veřejnosti přístupná magazínová část obsahující rubriky Hudba, Film, Sporty, Cestováni, Restaurace, Hry a fantastika, Styl a Vzdělání a kariéra.

Představ si nový svět

Nová fotografická soutěž Evropské komise.

Termín odevzdání snímků: 31. srpna 2009

Pořadatel: Evropská komise (v rámci Evropského roku tvořivosti a inovací 2009)

Kde se přihlásit: www.imagine2009.eu (sekce Entry Form)

Kdo se může přihlásit: Všichni profesionální i amatérští fotografové, kteří mají trvalý pobyt v členských státech EU, kandidátských zemích nebo na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku bez ohledu na pohlaví, věk či národnost.

Co lze vyhrát:

1. cena - fotoaparát nebo fotografické vybavení v hodnotě max. 5 000 EUR a výlet do Stockholmu na slavnostní zakončení Evropského roku tvořivosti a inovací 2009

2. cena - fotoaparát nebo fotografické vybavení v hodnotě max. 2 000 EUR a výlet do Stockholmu na slavnostní zakončení Evropského roku tvořivosti a inovací 2009

3. cena - fotoaparát nebo fotografické vybavení v hodnotě max. 1 000 EUR a výlet do Stockholmu na slavnostní zakončení Evropského roku tvořivosti a inovací 2009

4. cena veřejnosti - fotoaparát nebo fotografické vybavení v hodnotě max. 2 000 EUR a výlet do Stockholmu na slavnostní zakončení Evropského roku tvořivosti a inovací 2009

Porota: Chris Wainwright, předseda Evropské sítě uměleckých vzdělávacích institucí (ELIA), Claude Bussac, ředitelka PhotoEspaña, François Hébel, ředitel Rencontres d'Arles, Orsolya Kőrösi, výkonná ředitelka Maďarského domu fotografie, Vangelis Ioakimidis, ředitel Muzea fotografie v Soluni, Elina Brotherus, fotografka a videoumělkyně a Klavdij Sluban, francouzský fotograf slovinského původu

Téma soutěže

Jak může vypadat nový svět? Jak si představíte nový svět?

Inspiraci pro snímky mohou účastníci soutěže čerpat z následujících témat a oblastí:

- Význam tvořivosti a inovací pro náš osobní, společenský a ekonomický rozvoj
- Vzdělávání ve všech věkových kategoriích
- Kulturní rozmanitost
- Informační a komunikační technologie
- Matematika, věda a technologie obecně
- Tvořivost na pracovišti
- Inovace, tvořivost a udržitelný rozvoj
- Tvůrčí průmyslové obory (např. design)

Jak přihlásit své snímky

Základní požadavky

1. Pro správné přihlášení musí všichni účastníci vyplnit oficiální online přihlašovací formulář na webových stránkách.

2. Do soutěže každý účastník odevzdá 2 - 4 snímky na téma „Představ si nový svět"

3. Při přihlášení do soutěže musí účastníci potvrdit, že veškerý použitý materiál je jejich vlastní a že nebyla porušena žádná autorská práva.

4. Soutěžící musí získat písemný souhlas všech osob zachycených na fotografiích, jež do soutěže přihlašují. Souhlas lze stáhnout na stránkách soutěže (sekce How To Enter - http://www.imagine2009.eu/5.0.html). Nezletilí zobrazení na snímcích potřebují souhlas rodičů.

5. Všichni účastníci soutěže souhlasí s tím, že jejich fotografie mohou být použity pro informační a propagační účely Evropské komise.

Technické požadavky

1. Fotografie mohou být barevné nebo černobílé, pořízené klasickým nebo digitálním fotoaparátem (klasické fotografie musí být naskenovány do digitální podoby). Svůj snímek mohou účastníci soutěže upravovat změnou barev nebo kompozice, montáží, koláží, změnou ostrosti či úpravou barevného tónování.

2. Fotografie v digitální podobě musí být do soutěže odevzdány prostřednictvím online přihlašovacího formuláře na stránkách www.imagine2009.eu v obou následujících formátech:

- náhledy (255x369 pixelů / 9x13 cm v rozlišení 72 dpi) buď ve formátu JPG nebo TIF; a

- originály (minimálně 21x29,7 cm (DIN A4) / 2480x3508 pixelů, maximálně 7016x9933 pixelů / 59,4x84,1 cm v rozlišení 300 dpi - prosíme neextrapolovat) buď ve formátu JPEG nebo TIF.

3. Příspěvky musí mít název a mohou obsahovat krátký popisek o délce maximálně 150 znaků.

Čtěte tiskovou zprávu Evropské komise k soutěži: TZ_Fotograficka_soutez_EU_Predstav_si_novy_svet.pdf (287kB PDF)

Odkaz na Ministerstvo zemědělství a Informační centrum bezpečnosti potravin na webu MŠMT

MŠMT zřizuje na svých webových stránkách odkazy Ministerstva zemědělství - Informačního centra bezpečnosti potravin, na kterých může pedagogická veřejnost získat užitečné informace i výukové materiály k problematice zdravé výživy a bezpečnosti potravin.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zřizuje na svých webových stránkách odkaz na web Ministerstva zemědělství (MZe) www.viscojis.cz a www.bezpecnostpotravin.cz, které jsou součástí Informační centra bezpečnosti potravin (ICBP). Činnost ICBP se řídí usnesením vlády ČR č. 3/2007 k Vyhodnocení plnění Strategie zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU a dokumentem Zdraví 21.

Definice Informačního centra bezpečnosti potravin: ICBP vzniklo na MZe v roce 2002 a bylo zřízeno jako komunikační centrum směrem k občanům ČR. Klade si za cíl seznamovat širokou veřejnost všech věkových skupin s problematikou bezpečnosti potravin.

Komunikace ICBP směrem k pedagogické veřejnosti: Na uvedených webových stránkách najde pedagogická veřejnost užitečné informace k výuce problematiky zdravé výživy žáků základních škol, a také nabídku zábavných vzdělávacích programů pro mládež a podpůrné studijní materiály pro výuku problematiky bezpečnosti potravin. Poskytnuté informace a dostupné informační a studijní materiály by mohly napomáhat ke zkvalitnění výuky přírodovědy, přírodopisu, rodinné výchovy a praktických činností dle rámcově vzdělávacích programů pro jednotlivé druhy a typy škol.

Internetová aplikace MZe www.viscojis.cz je primárně určena mládeži a je realizována ve spolupráci s odborníky z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Státního zdravotního ústavu. Informuje o potravinách, možných rizicích z jejich konzumace, výživových doporučeních, a přináší také řadu zajímavostí z domova a ze zahraničí. Součástí vybraných článků jsou i vědomostní testy.

Webové stránky www.bezpecnostpotravin.cz přinášejí informace o problematice bezpečnosti potravin a systému jejího zabezpečení v ČR, přičemž součástí webu je i nabídka propagačních materiálů, publikací, přednášek a výukových programů pro spotřebitele všech věkových skupin. Přednášky, výukové programy a publikace poskytuje ICBP zdarma.