Sociální sítě, počítačové hry, YouTube, televize – největší konkurenti knih způsobují, že české děti údajně čtou čím dál méně. Je to opravdu tak zlé? Ve skutečnosti situace není tak vážná, ale ani ideální. Reprezentativní průzkum s více než dvěma tisíci respondenty, který v roce 2017 iniciovala Národní knihovna ČR, ukázal, že čtení stále patří k „zábavným činnostem“ pro 65 procent dětí ve věku 6 až 8 let a pro 54 procent starších školáků (9 až 15 let). Obě čísla oproti minulému výzkumu v roce 2013 dokonce mírně vzrostla a zvýšil se i počet dětí, které čtou knihy každý den. Reportáž přinášejí Lidové noviny.
Ovšem teenagery starší patnácti let čtení příliš nezajímá. Za „zábavný způsob, jak trávit volný čas“, ho považuje méně než polovina dotázaných a každého pátého tato činnost nebaví vůbec. S tím korespondují i výsledky šetření PISA z roku 2009. „Vyplývá z nich, že čtenářská gramotnost (tedy schopnost porozumět textu, pracovat s ním a přemýšlet o něm) se u českých patnáctiletých žáků v mezinárodním srovnání pohybuje v podprůměru,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
„Učím teď sedmáky a mám pocit, že kdyby během roku povinně nemuseli odevzdat těch pár zápisů ve čtenářském deníku, většina z nich by asi nečetla vůbec. Raději brouzdají na internetu. Je to škoda, protože jim tím mizí šance vylepšit si celkem nenásilně slovní zásobu. A taky by jim to pomohlo v pravopise, čtením se fixuje psaná podoba slov. O rozšíření obzorů ani nemluvím. Je ale pravda, že mám ve třídě dva žáky, kteří čtou rádi. Znám jejich rodiče, takže vím, že i oni mají velkou zásluhu na tom, že jejich ratolesti mají ke knížkám blízko,“ popisuje postoj dětí ke čtení češtinář jedné brněnské základní školy.
Celý text naleznete v Lidových novinách
.png)
0 komentářů:
Okomentovat