Lucie Zormanová: Škola bez kázně, mlýn bez vody jako stále aktuální téma

čtvrtek 3. srpna 2017 ·

J. A. Komenský ve svém díle Velká didaktika, přesně v jeho XXVI. kapitole nesoucí název „O školské kázni“, rozebírá téma, které je dnes vysoce aktuální – kázeň. Komenský sám v tomto díle cituje staré české přísloví, se kterým se ztotožňuje: Škola bez kázně, mlýn bez vody. Neboť odejmeš-li mlýnu vodu, musí se zastavit; zrovna tak odejmeš-li škole kázeň, všechno musí ochabnout.“

Jan Amos Komenský
Komenský ve svém díle prosazuje mírnou kázeň, kterou je nutné ve školní třídě udržovat, protože učení bez disciplíny je „jako mlýn bez vody“. Dle Komenského má kázeň být posilována a vznikat z aktivní radostné spolupráce žáků s učitelem, motivované zájmem a potřebami žáků.


Situace od doby Komenského do doby dnešní se, pokud jde o kázeň ve škole a autoritu učitele, diametrálně změnila, ale i přesto jsou Komenského myšlenky i dnes velmi aktuální a přínosné.


Hlavní myšlenky Komenského o kázni


Komenský byl první, kdo se otázkou kázně systematicky zabýval. Zasadil tuto problematiku do svého systematického díla o výchově, v němž obsáhl úplnou soustavu pedagogických pojmů. Komenského Didaktika je prvním uceleným dílem o výchově.


Komenský kladl na kázeň velký důraz. Kázeň je dle něj nutné dodržovat jak ve vyučování, tak i v každodenním chování mimo školu. Komenský považuje kázeň za něco více než jen vědomí žáka vhodně se chovat, nepovažuje kázeň jen za projev vědomí žáka, ale také za projev mravního citu, proto má být dle něj kázeň zaměřena také na vedení k ochotě pomáhat svým bližním, na radostnou činnost při plnění každodenních úkolů.


V díle Didaktika Komenský doporučuje, že škola by měla být „plna bedlivosti a pozornosti ze stran učitelův i žákův“, nikoli „plna křiku, ran a pruhů“. Ale protože si uvědomoval, že děti se dopouštějí různých přestupků, navrhuje, že „proti těm, kdož hřeší, jest třeba kázně užívat“. Ukázňovat se však nemá proto, „že někdo zhřešil, nýbrž proto, aby později už nehřešil“. Kázeň však musí být užívána „bez vášně, hněvu a nenávisti, s takovou poctivostí a upřímností, aby sám ten, proti komu se jí užije, pozoroval, že se nastupuje proti němu v jeho dobro, a že jednání pochází z otcovské lásky.“ (Komenský, 1905). Komenský také zdůrazňoval, že je důležité, aby učitel, vychovatel netrestal ve vzteku, hněvu, ale měl stále na mysli výchovně-vzdělávací cíl a dle něj jednal. Komenský zastával myšlenku, že vědomí konečného výchovně-vzdělávacího cíle tlumí případný vychovatelův temperament.


Tresty


Komenský také rozlišuje způsob potrestání neboli, jak on říká, káznění dle toho, co je předmětem žákovy nekázně.


Je-li předmětem žákovy nekázně nezájem o studium, nabádá Komenský ke zdrženlivosti v trestání, neboť nezájem žáků o studium je vinou učitele.


Jedná-li se však o morální provinění, za které považuje oplzlost, vzdorovitost, zatvrzelou zlomyslnost, pýchu, zpupnost či bezbožnost, pak již Komenský není shovívavý a radí přísný trest, za který považuje tělesný trest. Je tomu tak proto, že morální přestupky „uráží vznešenost Boží a podvracejí základ všech ctností“. Komenský však zdůrazňuje, že tělesných trestů je třeba používat jen v krajních případech, aby se neoslabil jejich dopad.


Závěr


Komenského dílo je nadčasové a dalo by se říci, že v mnohém předčilo i dnešní diskuse, které se objevují na téma kázeň ve škole a které si kladou si otázku, zda děti a žáky fyzicky trestat, nebo netrestat. Komenský se touto otázkou zabývá mnohem hlouběji, nedává jednoznačnou odpověď na to, zda fyzicky trestat, nebo netrestat, ale dává odpovědi na otázku kdy a jak trestat. Před aplikací samotného trestu se zabývá tím, jaká je situace, kdy k přečinu došlo, jaký je charakter dítěte, které tento přečin učinilo, co je cílem výchovného působení, tedy proč trestat, jaké prostředky jsou přiměřené k dané situaci, k danému přečinu a k danému charakteru dítěte.


Díky těmto otázkám vede Komenský učitele k reflexi vlastní lidskosti a k předcházení zneužití trestů, k eliminaci směřování výchovné kázně směrem nelidským. Bez lidskosti vychovatele jsou všechny restrikce málo účinné či zcela neúčinné, s lidskostí je výchova nadějná.




Celý text naleznete zde

6 komentářů:

Pavel Doležel řekl(a)...
3. srpna 2017 6:44  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Aladar Bunak řekl(a)...
3. srpna 2017 7:26  

"oplzlost, vzdorovitost, zatvrzelou zlomyslnost, pýchu, zpupnost či bezbožnost", tomu se dnes říká ADHD a sám školský systém napomohl tomu, že se netrestá. Toho bohužel Jan Ámos nemohl ve své době tušiti, že škola se bude tímto směrem vyvíjeti.

laimes28 řekl(a)...
3. srpna 2017 9:01  

I odpověděl král lidu tvrdě, opustiv radu starců, kterouž dali jemu.
A mluvil k nim vedlé rady mládenců, řka: Otec můj ztížil jho vaše, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já trestati vás budu biči uzlovatými.

tyrjir řekl(a)...
3. srpna 2017 9:49  

Židká metla dobrých dítek činí.

Staré české přísloví

http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=židký

Karel Lippmann řekl(a)...
3. srpna 2017 17:49  

Komenského jsme bohužel znovu poslali do exilu. Pořád překáží. Místo něho nastoupil Zlatý Amos.

Hausenblas řekl(a)...
8. srpna 2017 9:19  

Je vždy dobré si otevřít Příruční slovník jazyka českého, s mnoha doklady literárními. "Kázeň" mívala víc významů i významové odstíny, a docela záleží, který je ve větě aktualizován. Dnes to často vypadá, že kázní rozumíme spíše "disciplína, poslušnost, podřízení se", nebo "dohled" či "napomínání", a méně to výchovné vedení, které už starý PSJČ stavěl na první místo ve výkladu významu toho slova.

kázeň, -zně f. výchovné vedení k dobrým mravům, poslušnosti a p., často s používáním i donucovacích prostředků. Děti vyrůstaly bez kázně a bázně jako dříví v lese. Něm. Malá kázeň, malá bázeň. Přísl. Měla [chovanka v klášteře] jednu milou chvíli samoty, ticha, prostou kázně: večer. R. Svob. Chlapíka jen přísná vojenská kázeň polepší. Čes. Thalia. Tak jako dobrá kázeň dobré vojáky dělá, dělá také dobré ženy přísné držení. Štěp. Tvrdá, tuhá kázeň. D řád, pořádek, disciplina, dobrý mrav. Já vychovala dítě své v boží bázni a v lidské kázni — já své dítě znám. Tyl. [Tankredo:] Moji hoši [vojáci] v městě ničeho se netknou, zachovají kázeň poslušnost rozkazů. Jir. Kázeň je vědomé podřízení vlastní vůle vůli vyšší, vůli odpovědné. Voj. služ. řád. Kázeň bojová, pochodová v boji, na pochodu. Dohled na zachovávání pravidla řeholního, na kázeň a pořádek domácí v klášteře. Tomek. [Žaloby se dotýkají] ne tak článkův víry, jako raději kázně církevní. Pal. Tak to chodilo mnohé věky v nejlepší kázni a bázni a svornosti. Erb. Muž zadal o rozvod, ale páni jsou proti tomu. Bojí se, aby z té věci nepošla zlá krev mezi lidmi a neubylo kázně. Svět. [Nízký dobrodruh,] jenž nezná svědomí ani kázně. Zey. Kázeň v lásce, zákon pro hlupáka! umírněnost. Heyd. D Dial. kázání. [Táta chodí] na evangelickou „kázeň“. Jir. Jednou na pěkné kázni, jak se u nás říká, pan farář líčil život poustevníků. Herb. D Dial. napomínání, kárání. [Zapletalka] dala se do láskyplné kázně své dcery. Čap. Ch.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.