Dětí s trápením a psychickými problémy v krizi přibylo. Pomoc často není po ruce

Duševních problémů dětí a mladých v koronavirové krizi přibylo. Pomoc ale není vždy dostupná. Odborníci, kteří by se jim věnovali, schází jak v ordinacích, tak ve školách. Problémem je také nedostatečná prevence. Neziskové organizace apelují na stát, aby přišel s plánem, jak se o děti v případě druhé vlny epidemie postarat. Reportáž přináší Deník N.

Marie Salomonová (linkedin.com)

Svědčí o tom nárůst volajících, kteří se obraceli na krizové linky se závažnějšími tématy. „Na Lince bezpečí o desítky procent přibylo problémů v rodinách i vážných duševních obtíží, jako je sebepoškozování. Děti častěji volaly kvůli nesnázím na internetu, včetně sexuálního obtěžování,“ popisuje Marie Salomonová z neziskové organizace Nevypusť duši.

Další data podle ní chybí. „Národní ústav duševního zdraví provedl studii pouze na dospělé populaci, která ukázala zhoršení psychického zdraví. Předpokládáme, že u dětí to bude podobné,“ doplnila...

Ačkoliv je podle Salomonové, která je zároveň členkou Rady vlády pro duševní zdraví, důležité začít s prevencí už na školách, právě tam pomoc často není dostupná. Chybí školní psychologové, jejichž práce tak zůstává na učitelích, kteří na ni často nemají kapacitu ani odborné znalosti.

„Učitelé denně řeší problémy dětí, které se jim svěří, ale jejich možnosti, jak jim pomoci, jsou omezené. Já se přesto o pomoc laicky snažím, protože nejde dítěti odpovědět: to je sice hrozné, co mi tu říkáš, ale já nevím, jak ti pomoci. Problémy jako sebepoškozování nebo anorexie rozhodně mají přijít do rukou odborníka,“ líčí předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, která zároveň učí angličtinu a základy společenských věd na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích.


Celý text naleznete zde