Co říkají maturitní data: Důvody pro změnu hodnocení slohů byly pochybné

pátek 19. května 2017 ·

Letošní slohové práce z češtiny hodnotí, na rozdíl od předešlých ročníků státní maturity, externí hodnotitelé. Ministerstvo školství navrhlo tuto změnu na základě informací Cermatu, že učitelé na školách nadržovali při opravování slohů některým svým žákům a zachránili je tak před propadnutím. Míra tohoto nadržování byla ovšem v roce 2016 podle maturitních dat tak malá, že organizačně složitá změna v hodnocení slohů možná vůbec neměla smysl. Přináší mnohá rizika a učitelé ji vnímají jako projev nedůvěry.

Díl 4: Kolik žáků zachránili hodnotitelé na školách před propadnutím ve slohu?

Co jsme sledovali: Pro znovuzavedení externího hodnocení byl použit argument postavený na přehodnocení vzorku písemných prací z maturity roku 2014. Tehdy prý u více než osmi procent prací ve vzorku učitelé nadržovali žákům, kteří podle Cermatu měli propadnout. Propadají žáci, jejichž práce získá méně než 12 bodů. Zjednodušeně, v diagramu úspěšnosti u slohů by měl být „schod“: příliš mnoho prací hodnocených 12 body, velmi málo prací hodnocených 11 body. Proto jsme zjišťovali, jestli data z maturit za rok 2016, která jsme získali podle zákona o svobodném přístupu k informacím, tento argument potvrzují. Pro srovnání jsme podobný diagram udělali také pro test. I v něm je vyznačena hranice úspěšnosti propadl/nepropadl. Ta se u testů pohybovala na úrovni 21/22 bodů.



Co jsme se dozvěděli: Diagram ukazuje, že schod v hodnocení slohů opravdu existuje. Hodnocení 12 bodů (nepropadl) získala 4 procenta prací, hodnocení 11 bodů (propadl) se vyskytlo na úrovni jedné desetiny procenta prací. Hodnocení testů žádný takový „schod“ neobsahuje, je hladké. Data z loňského roku ovšem rozhodně nevykazují tak masivní výskyt tohoto jevu, jakým argumentoval Cermat. Oproti roku 2014 se týká méně než polovičního podílu prací. Hodnotitelé na školách možná zachránili před propadnutím jen každého pětadvacátého maturanta – vzhledem k neurčitosti hodnotících kritérií však nelze prokázat ani to.

K čemu to může být užitečné: Tato informace je důležitá pro posouzení, zda byla změna v hodnocení slohů nutná a zda přinesla pozitivní změnu. I kdybychom přijali argumentaci Cermatu, naznačují data z roku 2016, že se kvalita hodnocení na školách zlepšila. V takové situaci možná nebylo rozumné zavádět externí hodnocení slohů, které je organizačně velmi složité, závisí na spolehlivosti technických prostředků a přináší zase jiná rizika. Externí hodnotitelé totiž musí v krátké době opravit mnohem více prací, jsou tedy pod větším tlakem a vystaveni většímu riziku, že udělají chybu. Bude proto zajímavé stejným způsobem posoudit data z letošních maturit a srovnat je s těmi loňskými.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Za pozornost stojí argumentace v důvodové zprávě k novele zákona, jež vrátila hodnocení slohů do centra. Argumentace se opírá o výsledky přehodnocení vzorku prací z roku 2014. Důvodová zpráva ovšem neuvádí ani postup výběru hodnotitelů, kteří prováděli přehodnocení, ani instrukce, které hodnotitelé dostali. Nepopisuje dokonce ani velikost vzorku a jeho další vlastnosti. Tento jediný konkrétní argument pro přesun hodnocení ze škol do centra má tudíž pro celý soubor hodnocených prací nulovou vypovídací hodnotu a jako takový je spíše k smíchu.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „V roce 2012 ministr Fiala zrušil externí hodnocení slohů především proto, že docházelo k těžko vysvětlitelným excesům. Nejčastěji šlo o vyřazení maturitní práce pro sporné nedodržení žánru či slohového útvaru. Doufejme, že těmto pochybením se současní externí hodnotitelé vyhnou. Při deseti různorodých zadáních a šesti většinou vágně odstupňovaných hodnotících kritériích je ale velmi obtížné dosáhnout nestranného posouzení, které maturanta nepoškodí. Učitelé proto rozumně doporučují svým žákům zvolit u maturitních písemných prací cestu, která přináší nejméně rizik. Tento trend po zavedení externího hodnocení velmi pravděpodobně dále zesílí. Externí hodnotitelé totiž žáky neznají a musejí v krátkém čase opravit daleko větší množství prací.“


Zdroj: Tisková zpráva EDUin
Další informace naleznete zde

7 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
19. května 2017 7:41  

Kdyby nešlo o vážné věci, byla by k smíchu především urputná botlíkovsko-eduinská snaha napadnout na NM cokoli, co se napadnout dá. Nevím, odkud dotyční berou jistotu, že pro znovuzavedení CH bylo argumentováno pouze takto. Podle toho, co jsem zaznamenal v tisku, se na některých školách výrazně lišil celkový průměr dosahovaný žáky v testu od průměru dosahovaného žáky v písemné a ústní části, kde bylo hodnocení v rukou školy. Dále: Čtyři procenta "zachráněných" nejsou málo. O tom, že by byla kritéria pochybná, se podle mého názoru vůbec nedá hovořit, a pří vší úctě k některým kolegyním, případná diskuse o nich by měla být primárně záležitostí odborníků na stylistiku. Stávající argumenty proti se většinou stále opakují a jsou snadno vyvratitelné. Hodnocení také rozhodně nezávisí na "kvalitě technických prostředků". Stále připomínaný rok 2012 přinesl ohledně kritérií pouze jeden zásadní problém (se zprávou) a ten byl vyřešen. Platí také, že co se týče tématu a komunikační situace, hodnocení vůbec není rigidní, jak tvrdí někteří kritici.
Skutečnými problémy jsou technicko-organizační a ekonomické záležitosti, které by mohly ovlivnit kvalitu hodnocení a které ovlivňují spokojenost žáků a učitelů; dále - a především - nespokojenost vyučujících s tím, že se na hodnocení nemohou podílet. Nevím, zda a s kým MŠMT tyto věci konzultovalo, ale obávám se, že s nikým, ani s Cermatem. Předpokládám, že ASČ bude po analýze zkušeností s letošním hodnocením v návaznosti na vnitřní diskusi výše uvedené problémy připomínkovat.

Jan Hučín řekl(a)...
19. května 2017 15:01  

Tak především titulek tiskové zprávy zněl: "Kolik žáků zachránili hodnotitelé na školách před propadnutím ve slohu?" Pane Komárku, vy jste byl kreativní, že?

K věci. Stručné shrnutí TZ je pro mě následující. Existuje důvodné podezření, že až 4 % účastníkům slohu hodnotitelé neoprávněné zlepšili hodnocení a tím u zkoušky prospěli, ačkoliv prospět neměli.

Na TZ je tentokrát pozoruhodná verbální mlha, která obaluje prostý fakt zméněný výše. Tedy že těch, kterým se neoprávněně přilepšilo, bylo vlastně málo, a kvůli tomu byly změny zbytečné. Kouzlem nechtěného je hned vedle graf, který ukazuje výsledky v didaktickém testu, okolo něhož vznikla známá aféra Epizeuxis. A hleďme, těch, kteří přesně o bod neprospěli, bylo procento a třičtvrtě. A i to stačilo na velký kravál.

Ze tvaru křivky odhaduju spíš opatrně, že ve slohu bylo na správnou stranu křivky propašováno kolem 2 %. I tak je to prokazatelně víc než těch, kteří byli údajně poškozeni úlohou na epizeuxis. Pokud těch bylo "hodně", pak bylo "hodně" i těch neoprávněně prospěvších. A naopak.

Michal Komárek řekl(a)...
19. května 2017 16:14  

Pane Hučíne, nevím, proč Vám ten titulek připadá tak podstatný, nicméně v tomto případě je "kreativita" na straně EDUin - nejprve rozeslal TZ s titulkem, který jsem použil na ČŠ, později ji na svých stránkách publikoval pod titulkem jiným. Děkuji! Hezký den!

Jiri Janecek řekl(a)...
19. května 2017 16:30  

No, před rokem jsem se tu negativně vyjádřil k názoru zastánců centrálního hodnocení, že výsledky mají být gaussovské...
To jsem ale neviděl ten graf. Takže beru zpět a pánům z ASČ se omlouvám... Bylo to cinklé.

Jan Hučín řekl(a)...
19. května 2017 18:23  

Pane Komárku, děkuji za vysvětlení, v tom případě se vám omlouvám.

Že je titulek podstatný, např. že formuje názor čtenáře, jako profesionální novinář víte lépe než já. Ale nechme to být.

Veronika Valíková řekl(a)...
19. května 2017 18:38  

V roce 2012 nebyly problémy jen se zprávou. Především proti kritériím 1A a 1B se odvolávali i studenti, kteří napsali slušné práce (a jiné útvary).

Josef Soukal řekl(a)...
20. května 2017 11:11  

Nejsem s to teď dohledávat nejrůznější vyjádření ke slohům v r. 2012, ale věřím, že jsem si správně zapamatoval, že valná většina úspěšných odvolání se týkala zprávy.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.