„Na závěr loňského roku mne napadlo zeptat se českých a pro zajímavost i slovenských ředitelů škol na to, co jim chybí, stejně jako co jim pomáhá být pedagogickými lídry a jakou formu podpory by (nejen v této oblasti) potřebovali. Nechtěl jsem totiž, abychom čekali na Godota a mluvili o neexistující podpoře ředitelů, a když najednou budou podmínky či trocha peněz, nebudeme vědět, jak by taková podpora měla vypadat,“ píše Václav Trojan v červencovém vydání časopisu Řízení školy.
 |
| Václav Trojan (facebook.com) |
Moje dotazníkové šetření bylo realizováno na sklonku roku 2017 a bylo v něm pracováno s 616 dokončenými dotazníky. První otázka zkoumala pomáhající faktory. Cílem bylo zjistit, co skutečně řediteli v jeho pedagogickém vedení pomáhá. Otázka obsahovala osm faktorů, respondenti volili na škále a vybírali mezi hodnotami rozhodně ano – spíše ano – spíše ne – rozhodně ne…
Ředitelé škol spoléhají hodně sami na sebe, protože nejvíce kladně hodnotili faktor vlastní pedagogické praxe a vlastní profesní rozvoj, vzdělávání. Vysoce hodnocený faktor vlastní pedagogické praxe považujeme za důležité a pozitivní východisko vzhledem k úkolům, které pedagogické vedení ředitelům přináší.
Dále je možno konstatovat, že kromě tohoto mají zájem o svůj rozvoj a mohou (či chtějí) se opřít o svůj pedagogický tým. Bohužel mezi kladně působící faktory nepatří rodiče žáků (v 67,2 % případů odpověď ne a spíše ne), mnohem lépe než rodiče je hodnocen zřizovatel školy.
Z dalších interakcí s řediteli školy vyplývá poměrně vysoká míra nespokojenosti se současným stavem a místy nastupující pocity bezvýchodnosti v oblastech, které již nejsou schopni sami ovlivnit nebo nenacházejí další možné řešení. Typickou ukázkou je personální situace, která shodně v obou hlavních městech přináší neřešitelné situace.
Druhá otázka byla respondentům položena významově naopak, měli pojmenovat faktory, které pedagogické vedení ztěžují, komplikují. Nejsilněji jako komplikující faktor působí administrativní náročnost práce (96,4 % rozhodně ano nebo spíše ano), nejasná vzdělávací politika (92,7 % rozhodně ano či spíše ano) a nedostatek času (86,6 % rozhodně ano či spíše ano), který ovšem jistě souvisí s prvním faktorem.
Napříč všemi respondenty byla pojmenovávána potřeba kvalitních učitelů, někteří respondenti ovšem uváděli potřebu jakýchkoli učitelů vzhledem k jejich pociťovanému nedostatku: „Mě v současnosti nejvíc trápí otázka, jak se má zachovat ředitel školy, kterému jednoho krásného dne řekne učitel: ‚Hele, já už fakt dál přesluhovat nebudu, nezlob se, ale končím.‘ Přitom škola bude plná řádně přijatých dětí, zbývající učitelé budou mít úvazek i s přesčasy na hranici únosnosti. Co pak? Děti mají právo na vzdělání dle ŠVP na škole, kde byly řádně přijaty, a ředitel je odpovědný za zajištění výuky. O. K. Ale nebude mít učitele (jednoho, dva…), zbývá rezignovat. Ale ani tím se nic nevyřeší. Pořád tu budou ty bezprizorné děti ve třídě. Školský zákon, stejně jako poslanci, vláda, rodiče a vlastně všichni jaksi samozřejmě počítají s tím, že učitel ve škole vždycky automaticky bude. A když nebude? Na to žádné paragrafy ani metodické pokyny nejsou. Kdy se to bude řešit? Až to nastane? To už bude pozdě. A ono to nastane, o tom jsem přesvědčen. Někde za rok, jinde za dva za tři. A bude to katastrofa pro náš vzdělávací systém. Ale k původní otázce: co má nebo může ředitel dělat, když nemá koho poslat do třídy?“
Celý text naleznete v červencovém vydání časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)
.png)
15 komentářů:
Ano, škola musí fungovat, jenže učit na plný úvazek (aby to bylo k uživení) může díky ženiálnímu zákonu o kvalifikacích pouze člověk s tím správným razítkem. Tito tak nějak nejsou a ti, kteří jsou, nechtějí. Práce je obtížná, peněz málo, nezaměstnanost téměř nulová, vybírat si lze. Třeba si naši zákonodárci a tituloadoranti poněkud opožděně uvědomí, že ten zákon je k ničemu a žene ředitele do porušování právních předpisů a přetěžování učitelů šílenými nadúvazky. To si pak čši smlsne, řešení ale nenabídne. Kdo chce argumentovat Finskem, měl by vědět, že finové si nejprve ošetřili platy učitelů a výběr uchazečů o studium učitelství. Je tedy nejprve potřeba vytvořit prostředí, aby schopní lidé chtěli učit a zároveň uživili rodiny a teprve PAK to legislativně ošetřit.
"Práce je obtížná, peněz málo, nezaměstnanost téměř nulová, vybírat si lze"
a tuhle pitomost si vypotil za kompem v práglu? jistěže v práglu nenastoupí matikář za 20 do školy když může za 50 do banky,matikář co ve svém rodišti objížděl školy ,že chce učit i za těch 20,protože tu má po rodičích pěkný barák s velkou zahradou,sadem a včelama a galáž s dílnou kde si staví kanoe,
všude ho odmítli,objížděl to do hodiny dojíždění okolo,a tak odjel do práglu,jestli se štěchovicím dá tak říkat,tam si pořídil bydlení a sem jezdíí jednou za čtvrt roku,
Chci vidět tu banku za 50 000, za přepážkou asi těžko. Bankéř senior, hypoteční specialista,... snad časem. Každopádně si dokáži představit mladého učitele s nástupním platem 30 000. To je ideální stav. Do školství to přiláká kvalitní a schopné kantory. A taky v základním školství i muže. Průměrný plat policisty, vojáka, hasiče je okolo 39 000. A to jsou vesměs středoškoláci. Učitelé se pohybují v průměru okolo 31 000. A to jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé. Již téměř 30 let slyším, že školství je prioritou pro tuto společnost. Hlásají to nepřetržitě všechny politické strany a hnutí. Doufám tedy ve změnu v novém státním rozpočtu a od ledna 2019 patřičné splnění veřejného závazku této vlády.
Neměl ten dotazník být už dávno? Neměl by být každý rok? Jak mapuje ministerstvo a ČSI potřeby ředitelů, učitelů aj.
Učitelů je málo a nebudou. I ti bez vzdělání učit nepůjdou. Až si to zkusí utečou. A mladá generace X či Y makat nebude. Je zvyklá za málo práce mít hodně peněz. Aby jim někdo podkuřoval. A toho se ve školství nedočkají.
Kdo bude chtít být ředitelem školy? Šílenec nebo naiva.
kluk absolvoval před dvěma lety mat-fyz,nastupoval za 50,po půlroce mu 15 přidali,seděl tam a počítal nějaké matrace či matrice,letos přešel k nějaké burzovní společnosti a počítá nějaké předpovědi čehosi za 75 hrubého,protože spláci hypotáku 25 litrů/měs
Již téměř 30 let slyším, že školství je prioritou pro tuto společnost. Hlásají to nepřetržitě všechny politické strany a hnutí. -- A vám za celou tu dobu nedošlo, pane Mádr, že lžou? ////
V Praze možná. "Na venkově" učí ve škole učitelé, kteří už dávno mohli odejít do důchodu, a na druhou stranu není místo pro čerstvou absolventku VŠ-PF. Další věcí je hledání práce ve školství - buď obcházíte školu za školou (což ne každému vyhovuje), nebo projedete inzeráty a najdete si zaměstnání mimo školství. A ředitelé pak brečí, že se jim nedostává mladých, kterým by se chtělo do školství.
Zatím jsem nezaznamenala nedostatek kvalifikovaných učitelů. Každý ředitel vám řekne, že má plný šuplík žádostí o místo a že si může vybírat. Asi každý žijeme na jiné planetě.
BP, tak asi "každý ředitel", který uvedl problém s nedostatkem učitelů v dotazníkovém řízení lhal. Naposledy, co jsem se díval, uváděl tisk 5 tisíc chybějících a 2700 dalších každým rokem. Před zákonem o kvalifikaci 17000 učitelů učilo bez toho správného štemplu. Nyní jsou zřejmě všichni řádě oštemplovaní a školství je tak konečně kvalitní jako ve Finlandii.
Ve Zlínském kraji je spousta mých známých učitelek v produktivním věku nezaměstnaných, protože je nikdo nepotřebuje, a to že mají plný šuplík žádostí, jim říkají všichni ředitelé, když práci po školách poptávají, Tajný Učiteli.
Náš ředitel letos nabíral pár nových učitelů a na každou pozici si vybíral z několika uchazečů. Problém měl možná jen s matikáři. Ale za půl roku se vrací matikářka z mateřské.
„Problém je více než aktuální a vyžaduje okamžité řešení. Několik let se ví, že přicházejí ročníky dětí, které jsou opravdu silné, a že učitelé chybí. Zároveň odchází velmi významná populační křivka učitelů. To jsou lidé, kteří nejdou jen do důchodu, ale odchází, protože jsou přestárlí,“ řekla v rozhovoru pro Blesk Zprávy Radka Wildová. Prorektorka Univerzity Karlovy v Praze dříve vedla i tamější pedagogickou fakultu. Podle ní nemá momentálně odcházející kantory kdo nahradit. A problém bude gradovat.(...)
Wildová zmínila dále, že až polovina absolventů pedagogických fakult vůbec neplánuje po dokončení studia učit. „To po nich nemůže nikdo vyžadovat. Je pravda, že vystudovali za státní peníze, ale na druhou stranu stát je v této profesi neuživí. Často se už v době studia rozhodnou, že musí profesi opustit, i když by rádi do těch škol nastoupili,“ uvedla také."
Tak jak to tedy je?
BP
Záleží na lokalitě, vzdálenosti od pedagogické fakulty. Ne každý mladý absolvent bude Komenským. Mnohdy chybí aprobace - M,F,CH,ICT,... Kdo taky bude nastupovat do školství s tak nízkým platem. S takovým nástupním platem nejsou schopni mladí učitelé získat ani hypotéku. A to je ostuda jako Brno.
E.Kocourek
Nejsem včerejší. Máte pravdu, protože se jim nedá věřit. Přesto stále doufám.
www.zkola.cz
velký výběr nezaměstnaných kvalifikovaných učitelů
nádr/ a kteří jsou ti schopní,skvělí,supermani? absolventi rok dva po škole?kantor je kantorem po 8-10 letech praxe na zš a sš , tak v pětatřiceti a to už nemá kam jít,po 35 jinde už neberou
Okomentovat