Václav Zeman: Skauting se mění: bodování se přežívá. Vedoucí hledají jiné nástroje k rozvíjení samostatnosti dětí

Mezi skautskými vedoucími probíhá debata o tom, jak vést děti tak, aby nezávisely na pochvalách a trestech, ale dělaly věci proto, že samy chtějí a vědí proč. Aby byly opravdu samostatné. Dosud velmi oblíbené bodování úklidu, ale i účasti na akcích, výchově k samostatnosti neodpovídají a mohou zavánět formalismem, myslí si někteří,“ píše Václav Zeman v magazínu Rodiče vítáni.

Zeman mimo jiné píše:

Mnozí skautští vedoucí se dnes snaží reflektovat moderní pedagogiku a kladou spousty otázek, například k hodnocení pomocí bodů: je to dobrý nástroj pro motivování dětí? Odměna z vás osobnost nedělá Na řadě táborů se samozřejmě stále boduje jako dříve a do jisté míry to jako motivace může fungovat. Přesto je v přemýšlení vedoucích patrný jistý posun. Problém nedávno dobře pojmenoval článek Tomáše Čakloše a Tomáše Řeháka v časopise Skauting, který nazvali příznačně „Potrestáni odměnou“.

 Říkají zhruba toto: Ačkoli to tak na první pohled nevypadá, odměnou nebo trestem se motivace dětí rozvíjí často jen zdánlivě. „Jako skauti se odnepaměti zaklínáme rozvojem samostatnosti,“ píší autoři. „Ta ovšem není v tom, že umím rozdělat oheň na tři sirky, nýbrž že dokážu žít šťastný život, který nemusí nikdo řídit za mě. Je-li naším cílem, aby si děti uměly skvěle uklidit stan, když jim někdo řekne, potom je k tomu bodování stanů možná dobrou cestou. Pokud je ale chceme učit trvale si uspořádat svůj prostor, tak aby v něm uměly pracovat, potřebujeme se vydat jinudy,“ píší dále autoři.

Výchova postavená na odměnách a trestech – neboli na vnější motivaci – učí podle nich děti závislosti na autoritě a vnějších podnětech, což jde opačným směrem než výchova k samostatnosti. Ta naopak souvisí s rozvojem motivace vnitřní. A samostatnost dnešní generace děti budou potřebovat víc než kdykoli předtím.

Celý text naleznete zde