„Člověk ani nepotřebuje množství studií, výzkumů a prací, které exaktně vědecky prokazují, že děti začínají vnímat nejdřív kolem deváté a puberťáci ještě o hodinu později, protože ráno to myslí obtížně i mnohým dospělým. Nemluvě o tom, že ranní vstávání spíš než k vyšší produktivitě a aktivitě přispívá leda ke kumulaci rodinného stresu,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.
 |
| Julie Hrstková (repro ČT) |
Hrstková mimo jiné píše: Francouzi a Britové také neposílají děti do školy za tmy. Přitom ani o jedné z těchto zemí nelze říci, že by měla horší školství, případně že by vykazovala nižší produktivitu práce. Naopak.
V Česku se tak pozdější nástup do školy stal poznávacím znamením soukromých škol, které si všechny výhody i nevýhody ranního vstávání dokážou dobře spočítat. A také musí rodičům, kteří platí školné, vykázat výsledky. To samé by ale mělo platit i pro státní školy, které evidentně ustrnuly v čase minulém.
Celý text naleznete zde
.png)
2 komentářů:
Na střední škole začíná vyučování v 8.00 a končí několikrát týdně v 16.00. Dobře, ať tedy vyučování začíná v 10.00 a končit bude v 18.00. Studenti si volnočasové aktivity a přípravu na vyučování posunou do večerních hodin a další den budou v 10.00 stejně ospalí jako předtím v 8.00.
Ve velkých městech by s tím asi nebyl takový problém, ale u nás, kde děti jezdí s širokého okolí, by stejně někteří museli na osmou, protože na desátou se do školy nedostanou. Několik let jsme měli jeden den v týdnu od 8.55 a mnozí studenti stejně jezdili na osmou, protože další spoj jel až po několika hodinách.
Okomentovat