Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo názory české veřejnosti na vytváření speciálních škol v rámci povinné základní devítileté školní docházky a také názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách. Šlo o stejné otázky, které byly položeny před dvěma lety v našem výzkum poprvé.
Podobně více než dvoutřetinová většina (70 %) souhlasí rovněž s tím, aby se v běžných třídách vzdělávaly i děti cizí státní příslušnosti žijící dlouhodobě nebo trvale v ČR, zatímco nesouhlas v tomto případě vyjádřila čtvrtina (24 %) dotázaných. V porovnání s tím existují častější výhrady vůči tomu, aby se v běžných třídách vzdělávaly romské děti, což vyjádřila zhruba třetina (34 %) dotázaných, ovšem i zde jasná, více než třípětinová (62 %) většina dala najevo souhlas.
Podobně jsou názory české veřejnosti rozloženy v otázce, zda by se v běžných třídách měly vzdělávat mimořádně nadané děti, přičemž téměř dvě třetiny (65 %) občanů si myslí, že ano, ale tři desetiny (30 %) s tím nesouhlasí.
Šetření také ukázalo, že sociální rozdíly nejsou vesměs vnímány jako důvod pro vyčleňování dětí z běžných tříd: zhruba devět z deseti dotázaných souhlasí s tím, že do běžných tříd by měly chodit děti jak z bohatých, tak i z chudých rodin.
Oproti výsledkům, které byly zjištěny před dvěma roky, došlo k několika posunům - statisticky významně poklesl podíl těch, kteří se vyslovili "rozhodně ano" u dětí s cizí státní příslušností (o 7 procentních bodů, o 8 bodů pak poklesl celkový souhlas), což může být odrazem změn nálad v důsledku migrační krize, a dětí s tělesným zdravotním postižením (o 9 procentních bodů), což patrně odráží reakce na zavedení inkluzivního vzdělávání. Statisticky významně (o 6 procentních bodů) se zvýšil i podíl těch, kteří uvedli "rozhodně ne" u skupiny dětí s mentálním postižením, hlavně na úkor odpovědí "spíše ne". Uvedená zjištění dokládají, že veřejnost, která již před dvěma lety ostře vnímala problém inkluze (konkrétně u mentálně postižených dětí), se ve svém názoru utvrdila a že názorová hladina není ustálená. Hodně bude záležet na tom, jaký (mediální) obraz zkušeností přinese první rok faktického fungování inkluzivního vzdělávání.
Podrobnosti naleznete zde
9 komentářů:
81% je proti vzdělávání dětí s mentálním postižením v běžných třídách
Řekl bych, že devatenáct procent stačí.
Necelá pětina, to je jako kompenzace množství světla na středně šedou.
Vyřiďte, prosím, titulkáři, že 'osmdesát jedna procentní' se pro tuto formulaci moc nehodí.
Děkuji! Hezký den!!!
Tak ono bude zalezet na medialnim obrazu? To je for? Ono nebude zalezet na vyjadreni rodicu a ucitelu? V tom pripade uz maji inkluzioniste v supleti spooooousty nadhernych obohacovacich pribehu, ktere nam budou postupne podsouvat.
Dotaz: Uvádí se, že prý k 1. 9. 2016 přestoupilo z praktických škol "pouhých" 205 dětí. V té souvislosti jsem zde zachytil zmínku, že to je jen dílčí informace, poněvadž asi 2000 dětí v důsledku nařízené plošné inkluze do praktických škol nemohlo nenastoupit. Může to někdo potvrdit nebo vyvrátit?
Tohle je těžko dokazatelné. PPP v našem okres prohlásila, že bude těžké nastavit dítěti odchod do speciálních škol nebo tříd. Testy jsou udělané tak, že projde i cvičené zvířátko - slova pracovnice.Proces se bude neúměrně natahovat, protože se nejdříve bude zkoušet, jak ta PO pomohou ve škole. A to se protáhne i na roky. Sama jedno takové dítě ve škole mám, tak jsem zvědavá, jak vše bude probíhat. Uvidíme, třeba to bude jinak. Jenže už dnes je potvrzené, že elektronické formuláře poraden a elektronická matrika jsou nějak přednastavené a jsou problémy. Například včera nám to nechtělo "sežrat" LMP kombinované s VPCH(porucha chování).Proč? Muselo se vše nějak sáhodlouze "dokazovat",aby to systém spolkl. V poradnách prý nejde mít tři diagnozy pro jedno dítě.Což není zas tak neobvyklé. Děti s LMP mohou mít třeba ještě dysfazii a poruchu PAS.Opět- takové dítě jsem teď 3 roky učila. Je to záměr? Kvůli financím nebo proč?
Pokud budu mít nějaké informace, určitě o nich napíšu.
Počet nenastoupených dětiček by se mohl zjistit plusmínus zprostředkovaně přes počet učitelů speciálních škol propuštěných pro nadbytečnost.
Chápu motivaci bojovníků IS, pochopím motivaci Jana Žižky z Trocnova ale co mi dělá problém je pochopit motivaci MŠMT ČR. Co paní Valachové slíbili v Bruselu, v nebi, nebo kdekoliv, za ten nesmiřitelný boj proti všem, za svoji "pravdu"? S reformou školství by měl národ souhlasit, neměla by být protlačena proti vůli všech zainteresovaných.
Spasitelský komplex?
"Já vím lépe než vy sami, co je pro vás dobré!"
16. října 2016 8:07
Však socialisté dostali už dvakrát po sobě pěkně napráskáno. Zřejmě to chtějí zkusit ještě na podzim 2017. Vedlo voliče k nevolení socialistů i tak trochu bezhlavé prosazování inkluze? Kdysi je volilo mnoho učitelů. Nyní k volbám nešli nebo volili nějakou jinou partaj. Kdo je hluchý a slepý k názorům, ten má smůlu.
" Vedlo voliče k nevolení socialistů i tak trochu bezhlavé prosazování inkluze? "
Nemyslím, vliv byl minimální - IMHO!.
Okomentovat