Klára Laurenčíková v Anketě České školy „Jaká je role neziskovek ve školství a vzdělávání v ČR?“

pátek 14. října 2016 ·

Česká škola oslovila učitele a zástupce neziskovek, aby se vyjádřili k roli neziskových organizací v českém školství a vzdělávání.

Anketu jsem uvedli takto: Na adresu neziskovek se ozývá řada kritických hlasů – 1) Jsou ideologické (AI, ČOSIV, EDUin...), 2) Reprezentují je odborníci, kteří nemají zkušenost s učením, školám a problémům učitelů nerozumějí, 3) Neumějí nebo nechtějí s učiteli diskutovat, 4) Jde jim často spíš o shánění grantů než o věc samotnou.

Učitelům jsme adresovali otázky: Souhlasíte s touto kritikou, můžete ji rozvést na základě vlastních zkušeností? Vidíte další nedostatky neziskovek? V čem jsou naopak podle vás pro školy a systém vzdělávání užitečné? Máte zkušenost s nějakým jejich užitečným kurzem, aktivitou, projektem?

Pro zástupce neziskovek jsme závěrečné otázky upravili takto: Považujete tu kritiku za neoprávněnou? Proč? V čem jsou podle Vás neziskovky pro školy a vzdělávání přínosem? Můžete uvést konkrétní kurzy, projekty, aktivity?

Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) mimo jiné říká: „Těžko lze všechny neziskové organizace podezřívat z toho, že jim primárně nejde o dobrou věc, jistě se i v neziskovém sektoru najdou výjimky, ty ale většinou rychle končí, protože jakmile jednou získají špatnou pověst, na další činnost prostředky nezískají.“

Klára Laurenčíková (ČOSIV)

Klára Laurenčíková (youtube.com)
Považujete tu kritiku za neoprávněnou?
Neziskový sektor je v demokratické společnosti nejčastějším hybatelem změn, což je samozřejmě někdy role nevděčná, ale pro celospolečenský vývoj nezbytná. Neziskové organizace sdružují lidi, kteří mají zájem o dění ve společnosti a chtějí k němu svou aktivitou přispívat. Často pojmenovávají problémy, o kterých se sice všeobecně ví, ale není vůle je řešit. Od roku 1989 právě neziskové organizace velmi podstatně přispívají ke změnám v systému vzdělávání, sociálních služeb i zdravotní péče. De facto tak navázaly na činnost spolků, které zejména v době první republiky také velmi intenzivně přispívaly k celospolečenským změnám. Jejich činnost však byla v době komunismu násilně přerušena, takže tu chybí určitá kontinuita ve vnímání jejich role v celospolečenském vývoji.

Neziskových organizací působí ve vzdělávání tisíce, neziskovými organizacemi jsou také veškeré asociace učitelů a dalších pedagogických profesí, kterých je v České republice celá řada. Každá z nich se snaží hájit zájem určité cílové skupiny, ke které její členové buď sami přináleží nebo hájí zájmy cílových skupin, které nemají dostatečnou podporu z jiných zdrojů. Těžko lze všechny podezřívat z toho, že jim primárně nejde o dobrou věc, jistě se i v neziskovém sektoru najdou výjimky, ty ale většinou rychle končí, protože jakmile jednou získají špatnou pověst, na další činnost prostředky nezískají. Také je třeba si uvědomit, že jen minimum lidí působících v neziském sektoru má tuto činnost jako hlavní zdroj příjmu, naprostá většina má jiné zaměstnání a práci v neziskovém sektoru dělá nad rámec své pracovní činnosti, protože jim dává smysl.

V čem jsou podle Vás neziskovky pro školy a vzdělávání přínosem? Bezesporu přínosem jsou, jinak by jich nebylo tolik. Co konkrétně neziskové organizace dělají pro své členy či cílové skupiny, jejichž zájmy hájí, je velmi široká otázka. Asociace pedagogických pracovníků hájí zájem svých profesních skupin (ředitelé různých stupňů škol, učitelé různých stupňů škol, učitelé s předmětovou specializací, speciální pedagogové, pracovníci poradenských zařízení, asistenti pedagoga atd.), v současné době téměř neexistuje ve vzdělávání profese, která by neměla svou neziskovou organizaci. Rodičovské neziskové organizace hájí zájmy svých dětí, opět je zde velmi široké spektrum zájmových skupin a cílů, o které usilují.

Neziskové organizace, které usilují o zkvalitnění vzdělávacího systému jako celku, se nejvíce snaží o zavádění systémových změn či vylepšení určitého segmentu (např. zkvalitnění výuky jednoho či více předmětů, zavádění inovativních prvků do různých oblastí vzdělávání apod.). Nejedná se tedy vyloženě o podporu jedné konkrétní cílové skupiny, ale o snahu o zvyšování kvality vzdělávání, které však má pozitivní dopad na všechny aktéry. Projektů, které realizují neziskové organizace ve vzdělávání je tolik, že není možné je postihnout všechny. Jak již bylo zmíněno výše, počet organizací, které se ve své činnosti nějakým způsobem zaměřují na vzdělávání, je v řádu tisíců spíše však desetitisíců. Bylo by třeba oslovit každou z nich, aby představila svou činnost.

Je ale pravda, že naprostá většina inovací, které se ve vzdělávání uplatňují, byla podpořena či přímo implementována neziskovým sektorem, ať se již jedná o zavádění konkrétních konceptů či metod výuky a dalších forem působení na žáky (např. Začít spolu, Instrumentální obohacení Reuvena Feuersteina, Čtením a psaním ke kritickému myšlení a nesčetně dalších) nebo přijímání legislativních změn.

Můžete uvést konkrétní kurzy, projekty, aktivity?
Mohu hovořit jen za naší organizaci, která se zaměřuje na systémové změny v oblasti kvality a otevřenosti vzdělávání. Naším dlouhletým cílem je zajištění lepších podmínek pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a vytvoření podmínek pro rozvoj inkluzivního vzdělávání, jehož cílem je maximální rozvoj vzdělávacího potenciálu každého dítěte.

Díky dlouhodobé podpoře ČOSIV došlo k přijetí legislativní změny, která by školám měla garantovat prostředky na zajištění podpory vzdělávání dětí se SVP. Doposud měly školy povinnost tyto děti podporovat, stát jim na to ale nedával dostatek peněz. Od tohoto školního roku už na základě doporučení z poradenského zařízení dostane škola i potřebné peníze, aby doporučenou podporu mohla zajistit.

Naše činnost se ale zdaleka nezaměřuje jen na advokační činnost. ČOSIV byl společně s Asociací pracovníků speciálně pedagogických center partnerem projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR, jejichž hlavními realizátory byla Univerzita Palackého v Olomouci a nezisková organizace Člověk v tísni. Výstupem projektu jsou katalogy podpůrných opatření, desítky metodik pro asistenty pedagoga i učitele, prošlokeno bylo více než 7000 učitelů. Odborníci ČOSIV dlouhodobě působí v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, na pedagogických fakultách se snaží v rámci své působnosti měnit vzdělávací obsahy, poskytují poradenství rodičům i pedagogům.

25 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
14. října 2016 7:50  

"Bezesporu přínosem jsou, jinak by jich nebylo tolik."

Bingo!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
14. října 2016 8:25  

Nó, logika je to dobrá, to nemohu říct. A někdo s takovým myšlením o nás spolurozhoduje?

Fotovoltaické elektrárny jsou přínosem, jinak by jich u nás tolik nebylo...

Haló, jste doma?

Jiri Janecek řekl(a)...
14. října 2016 8:45  

No, doufal jsem, že tento příspěvek bude ignorován. Ale co už...
---
Myslím, že i skalní herbartovec by se snažit měl propojovat, takže jiný příklad:
Lidé odmítající vzdělávání dětí s mentálním postižením v běžných třídách jsou přínosem, jinak by jich u nás tolik nebylo...

Nicka Pytlik řekl(a)...
14. října 2016 9:57  

Bezesporu přínosem jsou, jinak by jich nebylo tolik.

Vypadá to, že nakonec i ti pitomci jsou přínosem.

poste.restante řekl(a)...
14. října 2016 12:42  

Vši a blechy bezesporu přínosem jsou, jinak by jich nebylo tolik.

Výše uvedená věta pochopitelně nezakládá žádné myšlenkové korelace mezi neziskovými organizacemi a nejrozšířenějšími ektoparazity.
Pokud laskavý čtenář v tomto smyslu nějaké souvislosti vidí, je to věcí pouze jeho vlastní interpretace.
;-)

Eva Adamová řekl(a)...
14. října 2016 18:28  

Neziskové organizace je potřeba rozdělit do dvou skupin. Klára Laurenčíková svou argumentaci opírá o skupinu učitelských a rodičovských neziskových organizací. Jenže proti těm nikdo nic nemá. Ovšem ta druhá skupina organizací, která ze škol vydává peníze, lepí se na různé projekty a nahrazuje na MŠMT odbornost angažovaností, to už je jiná káva.

Fanda Moudry řekl(a)...
14. října 2016 22:07  

Jen mě zajímá částka, kterou MŠMT vydalo na propagaci inkluze. Již na mě inkluze vyskakuje ze všech možných masmédií. Už mám strach si i lehnout, pač mám strach, že na mě vyskočí i z pod peřiny. Peníze šly použít mnohem efektivněji. A ne oblbovat lidi nesmysly z dílny MŠMT.

krtek řekl(a)...
16. října 2016 11:56  

Už z těchto reakcí a odpovědí paní Laurečníkové-Šimáčkové je vidět, že anketa se nepovedla. Jak říká příslovi: "my o voze a oni o koze". Zásadní otázka - na základě čeho má šest lidí z ČOSIV takový vliv na inkluzi - ani nepadla a tudíž nebyla zodpovězena.

Janek Wagner řekl(a)...
16. října 2016 12:34  

Klára Laurenčíková to vysvětlila v jednom z četných rozhovorů, kde uvedla, že jde o sdružení bývalých pracovnic MŠMT, které z něj po změně ministra musely odejít. Přesnou citaci určitě najdu. Tedy odpověď na dotaz: prostě vědí, jak to na ministerstvu chodí.

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. října 2016 12:59  

Už mám strach si i lehnout, pač mám strach, že na mě vyskočí i z pod peřiny.

Mě berou děsy na toaletě...

Miloslav Novotný řekl(a)...
16. října 2016 23:21  

Pane Komárku, ne chemtraily nebo zprávy ze školení zaprodanců a škůdců s mezinárodní účastí s přístupovým kódem Bilderberg, ale ukázkovou konspirační teorií (takovou malou - českou) je tento anketní příspěvek paní Laurenčíkové. Až se vzpamatujete, zkuste číst dál.
Jistě se shodneme, že konspirace bez spiklenců je blbina. Něco mi ovšem říká, že netušíte, že opravdu konspirační teorie hodné toho jména jsou odpradávna vesměs tzv. oficiální „vyšetřovací zprávy“ a dějiny, psané vítězi. Tam je třeba hledat konspirátory, v případě opravdového zájmu. Např. proslulá zpráva Warrenovy komise k prošetření atentátu na J.F.K., ostudné stanovisko NIST k pádu „trojčat“ v září tenkrát na Západě, zpráva Komise pro vyšetření událostí 17. listopadu ještě předtím na Východě a mnoho jiných předtím i potom. Jestli si myslíte, že z takových zdrojů se lze dovědět o pachatelích těch spiknutí, pak Vám přeji dobrý večer a děkuji na shledanou.
Takové dokumenty hlavně samy sebe deklarují jako definitivní popis a výklad určité skutečnosti. Převládá popis nevýznamných okolností, zdání odbornosti a věrohodnosti dodává příměs vybraných a schválených fakt. Rovněž důkazy a svědectví se uvádějí jen sem tam a jen některá. Dílo se na závěr ozdobí seznamem „nezpochybnitelných autorit“. A celé se to tváří jako teorie pojednávaného jevu. Nebo snad máte za normální a očekáváte i od ostatních oslovených neziskových organizací, že podobně jako Laurenčíková, nás poučí, že neziskovek je mnoho, jsou různé a všechny, tedy samozřejmě i ČOSIV, se vejdou pod její účelovou ad hoc definici, cit.: „Každá z nich se snaží hájit zájem určité cílové skupiny, ke které její členové buď sami přináleží nebo hájí zájmy cílových skupin, které nemají dostatečnou podporu z jiných zdrojů. Těžko lze všechny podezřívat z toho, že jim primárně nejde o dobrou věc, jistě se i v neziskovém sektoru najdou výjimky, ty ale většinou rychle končí, protože jakmile jednou získají špatnou pověst, na další činnost prostředky nezískají.“
Svatá prostoto. Nevím, jak Vy, pane Komárku, ale pochybuji, že by na ČŠ někdo nevěděl, o čí pověst ČOSIV usiluje, aby získala prostředky na další činnost.
Je zvláštní, že ačkoliv ČOSIV si nepochybně získala příkladně špatnou pověst, peněz a vlivu má příkladně mnoho. Vysvětlení je jednoduché, byť jako odpověď otázkou je pokládáno za nezdvořilé: „Cui bono?“. Suma sumárum: ČOSIV je vytýkáno, že škodí české vzdělávací soustavě proto, že prokazatelně škodí české vzdělávací soustavě. ČOSIV má dostatek prostředků ke své činnosti proto, že u toho, komu slouží, má skvělou pověst.

Michal Komárek řekl(a)...
17. října 2016 13:11  

Pane Novotný, netahejte sem, prosím konspirační teorie. Není to k věci a nemá smysl o tom diskutovat. Děkuji! Hezký den!

Miloslav Novotný řekl(a)...
17. října 2016 19:49  

Pane Komárku, pojem „konspirační teorie“ jste sem zatáhl Vy ve snaze zesměšnit nálepkami (chemtrails, Bilderberg) moje tvrzení o skutečné činnosti neziskovky Eduin, jak se pokusil v téže anketě ji vylíčit pan Feřtek. Já tu bezobsažnou floskuli neuznávám a nepoužívám. Stačí mi biblické „Po ovoci…“ a latinské „Cui bono?“, abych se jednoduše orientoval v kdejakém mlžení. V diskusi pod příspěvkem paní Laurenčíkové jsem Vám chtěl pro názornost vyjít vstříc použitím Vaší terminologie. Po napomenutí, abych nezatahoval, rád to tupé sousloví stáhnu a přepíšu to do češtiny:
Příspěvek paní Laurenčíkové pokládám za dezinterpretaci a průhlednou lež, že ČOSIV je podle její ad hoc definice nezisková společnost jako každá jiná, takže i ona musí dbát na svou pověst, aby získala prostředky na další činnost. Já za to nemohu, že Laurenčíková neví, co píše. Kdyby se totiž ona definice na ČOSIV skutečně vztahovala, čili na pověsti by záleželo, neměla by ta neziskovka dávno ani floka a české školství by bylo bývalo ušetřeno mnohých škod a ztrát, které napáchala.
Za povšimnutí stojí, že opět jako na povel, nad inkluzí se nejásá, ale naopak se bagatelizuje (jen pár dětí! – to je právě ta prasárna, kvůli které se vztekám), zato se s fanfárami připomíná, že dřív pár korun nebylo, kdežto teď, po inkluzi, na pár korun nastal nárok, takže se může stát, že třeba budou. Pachatelé toho inkluzivního šílenství se bezostyšně schovávají za peníze a o dětech už zase píší a starost si dělají jen jejich učitelé.
Pane Komárku, já opravdu nejsem prvoplánový kverulant. Ale k tomu, co s českým národním školstvím provádí pár užitečných, mlčet nehodlám. To je i moje věc.

CatCatherine25 řekl(a)...
17. října 2016 20:11  

Pro současnou situaci v řízení školství považuji za nejvýstižnější označení, které už poměrně dávno vymyslel prof. Koukolík: vzpoura deprivantů.

Michal Komárek řekl(a)...
18. října 2016 9:38  

Takhle Vám rozumím, pane Novotný. Chci jen připomenout, že neplatí, že ČOSIV má absolutně špatnou pověst. Je zcela evidentní, že pro někoho má pověst dobrou. Díky! hezký den!

tyrjir řekl(a)...
18. října 2016 10:19  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
18. října 2016 10:28  

Je zvláštní, že ačkoliv ČOSIV si nepochybně získala příkladně špatnou pověst, peněz a vlivu má příkladně mnoho...

...ČOSIV má dostatek prostředků ke své činnosti proto, že u toho, komu slouží, má skvělou pověst.


SOUHLAS.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. října 2016 10:32  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Michal Komárek řekl(a)...
18. října 2016 10:42  

Anonymní z 21:30

Smazal jsem Váš odkaz na přednášku o chemtrail. Nevím, zda jste to myslel ironicky, ale opravdu si myslím, že sem odkazy na tento typ serverů nepatří a navíc tady o chemtrail nediskutujeme. Díky za pochopení! Hezký den!

tyrjir řekl(a)...
18. října 2016 10:49  

Už mám strach si i lehnout, pač mám strach, že na mě vyskočí i z pod peřiny.

Já to mám zase při otvírání olejovek. :)))

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. října 2016 11:16  

Ježíš, tak to byla sranda a Vy to smažete. To se fakt už nehodí. Ženská která podporuje numerologii a astrologii si tu visí na titulní stránce, Vy chemtrails vytáhnete ironicky a my máme s prominutím po prdeli. To od Vás vůbec není hezké!!!

Jako ukázka lidské blbosti byl ten odkaz nádherný, třeba já to viděl prvně a v životě by mě nenapadlo, že je něco takovýho (web, video) možný.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. října 2016 11:29  

"Jaké jsou metody, kterými na sobě učitelé mohou pracovat?

Kromě již zmíněných výcviků s terapeutickým zaměřením, je sebepoznávacích možností mnoho. Jako ředitelka školy jsem podporovala osobní rozvoj zaměstnanců a oni byli ti, kdo si vybírali formu. Zajímali se o astrologii, numerologii, One Brain, systemiku, psychoterapii, konstelace, koučink, supervize, Reiki, automatickou kresbu, arteterapii, muzikoterapii a mnoho dalších. "


http://www.ceskaskola.cz/2016/10/ivana-malkova-ohrozeni-tradicnich-skol.html

Prosil bych buď stáhnout článek nebo jej označit štítkem šarlatán, pavěda, dezinformace, propaganda, náboženství či podobně. Takové informace na webu o školách a vyučování nemají co dělat a může dojít k pomýlení rodičů.

Michal Komárek řekl(a)...
18. října 2016 11:38  

Děkuju Anonymní z 21:30! Ano, při výčtu těch metod, které používala paní Málková jsem také zpozorněl a pokud bych měl svoje dítě poslat do takové školy, byl bych velmi ostražitý a chtěl vidět, jak ty metody používají. Nicméně to byly doplňkové metody a je to také jen malá část rozhovoru. Ale je pravda, že by možná stálo zato rozebrat fungování těch metod blíže. Požádám o to paní Málkovou. Hezký den!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. října 2016 11:39  

No rozbor astrologie bude určitě velmi zajímavý :-)

CatCatherine25 řekl(a)...
18. října 2016 11:56  

Stejně zajímavá bude systemika, konstelace, atomatická kresba, učení Reiki a jiné.

Uvedené terapeutické metody patří spíše do rukou kvalifikovaných psychologů než do školy.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.