Jan Bouchner: Technologická podpora digitálního vyprávění příběhů

úterý 29. března 2016 ·

Článek je výtahem z autorovy diplomové práce na dané téma. Shrnuje zkušenosti s nástroji při aplikaci storytellingu a předkládá přehled ověřených volně dostupných aplikací včetně jejich vyhodnocení. Samozřejmě též odkazuje na samotnou práci uloženou v repozitáři UK, která může posloužit jako studijní materiál všem, kteří budou chtít tuto metodiku ve své učitelské praxi uplatnit.


Již od dávných časů sloužilo vyprávění příběhů k předávání informací, k výuce a výchově. Způsob vyprávění se ale měnil s tím, jak se měnila společnost, a s novými možnostmi, které přinášely a přinášejí nejrůznější technologie. A právě v digitálním vyprávění příběhů, v digitálním storytellingu, kde žáci sami s pomocí technologií konstruují a vyprávějí své příběhy, je synergicky spojen nejpřirozenější způsob předávání znalostí s možnostmi moderních technologií. Jen díky nim je pak ve výuce možno žákům zpřístupnit takové aktivity, které by s použitím tradiční techniky kvůli své komplexnosti jen těžko připadaly v úvahu.

Základním textem zabývajícím se digitálním storytellingem je krátká příručka Joe Lamberta – Digital Storytelling Cookbook. Česky psaných materiálů není k dispozici mnoho. Jsou to především články na Učitelském spomocníku, Digitální vyprávění příběhů Bořivoje BrdičkyVyprávěj svůj příběh digitálně I. Dany Slánské. Tématem se zabývá i článek stejné autorky uveřejněný ve sborníku DidInfo 2014.

Pokud již víme, co digitální vyprávění příběhů je a jak je lze využít ve výuce, přichází také otázka, jaké nástroje a zařízení zvolit. Právě přehled zařízení, nástrojů a služeb, které lze k tomuto účelu využít, je obsahem tohoto článku. Článek samotný je v podstatě výňatkem z mé diplomové práce s názvem Technologická podpora metodiky vyprávění příběhů ve výuce, která se digitálním storytellingem zabývá podrobněji a mimo teoretického ukotvení a případových studií obsahuje především metodickou část představující nejrůznější metody a aktivity digitálního vyprávění příběhů i s praktickými radami.

Kam pro multimediální obsah?

Při vyprávění příběhů a především tvorbě jednotlivých výstupů je jistě dominujícím zdrojem materiál, který žáci sami vytvořili. Často je ale třeba tyto materiály ještě doplnit ilustracemi, pozadími, podkresovou hudbou či zvuky a ruchy. Tam, kde vlastní tvorba žáků nestačí, či kde leží těžiště aktivity v něčem jiném, ale přesto jsou tato média pro konečný výstup zapotřebí, mohou pomoci různá multimédia třetích stran. Je však třeba důsledně dbát na dodržování autorského zákona a vést žáky k respektu k duševnímu vlastnictví.

Volně užitelným obrazovým materiálům se podrobně věnuje Dan Leeman, seznam a podrobný popis služeb, kde je možné získat volná obrazová díla, pak pro české čtenáře připravil Martin Trefný ve svém článku na Učitelském spomocníku. [1]

Dalším často používaným zdrojem je podkresová hudba. Vzhledem k tomu, že je obvykle používána jako ilustrační zvuková stopa k videím, existuje hned několik webů, které zdarma užitelné zvukové stopy nabízí. Mnoho hudebních stop obsahuje např. zvuková knihovna služby YouTube. Další zdroje uvádí ve svém článku Christoper Pappas, zakladatel eLearning Industry's Network. [2]

Obtížnější je ovšem získat volné zvuky a ruchy, ačkoli v poslední době i ty přibývají do zvukové knihovny služby YouTube. Blog Free Technology For Teachers doporučuje k výukovým účelům audiobanku FreeSFX [3], existují ale i další podobné služby nabízející ke stažení nejrůznější zvuky a efekty zdarma (např. Freesound.org, Soundbible).

Na čem a s čím pracovat?

Základním zařízením, které umožňuje práci s mnoha nástroji, je PC. Jeho výhoda je extrémní univerzálnost a výkon. Na druhou stranu je však absolutně nemobilní, lze jej využít tedy tam, kde hodiny mohou být realizovány v počítačových učebnách. Hraje primární úlohu jako zařízení, které používají žáci při svých dlouhodobých domácích projektech a v neposlední řadě umožní finalizaci výstupů vzniklých z materiálů pořízených jinými zařízeními.

Nemobilnost klasických počítačů překonává použití notebooků. Notebook je velmi vhodné zařízení pro storytellingové aktivity. Možnou slabinou jsou jisté organizační obtíže při práci s nimi ve škole: pokud se půjčují notebooky školní, je třeba počítat s časem, který zabere rozdávání a vybírání notebooků, s technickým zázemím, jako je nabíjení notebooků, přístup k zásuvkám či k připojení k internetu.

Mimo zařízení ke zpracování materiálů je třeba mít k dispozici i zařízení k jejich pořízení. Digitální diktafon poslouží skvěle v případě jakékoli zvukově zaměřené aktivity. I nepříliš drahý diktafon nabízí vyšší kvalitu záznamu zvuku než univerzální zařízení, proto se často používá i pro nahrávku zvukové stopy videa, která se teprve do výsledného audiovizuálního díla přimíchává. Dokáže nahrávat i ve stereu (některé dokonce v prostorovém zvuku). Zařízení je malé a skladné, většinou disponuje natolik kvalitními mikrofony, že není nutné připojovat a nosit s sebou externí. Výhodou je i dlouhá doba provozu na baterie, potažmo i to, že je obvykle napájen běžným typem baterií, a není tak třeba se obávat, že v terénu vypadne napájení.

Pro pořízení obrazových materiálů je obvykle nejvhodnější digitální zrcadlovka či systémový kompaktní fotoaparát (kompaktní fotoaparát s výměnnými objektivy), které dokážou zaznamenávat nejen fotografie, ale i video ve vysoké kvalitě. Využití najde při dokumentování jakékoli aktivity, přímo součástí je pak téměř veškerých aktivit vizuálních. Na rozdíl od videokamery dává pro videografii vhodný fotoaparát (videografií je zde míněno natáčení videosekvencí pomocí digitálního fotoaparátu) kameramanovi větší volnost projevu, umožní mu hru s hloubkou ostrosti a celkové video tak může mít mnohem filmovější ráz. Je třeba však počítat s tím, že zatímco fotografování je po nastavení na příslušný automatický program velmi jednoduché, natáčení videa digitálním fotoaparátem je věc obtížná a je třeba se ji nejprve naučit.

A naopak, digitální kamera představuje jednoduchý způsob pořízení audiovizuální stopy. Nebereme-li v potaz profesionální kamery, které jsou obvykle mimo finanční dosah běžné školy, vynikají digitální kamery především jednoduchostí obsluhy. Po správném nastavení a krátké instruktáži může domácí digitální kameru začít ihned používat téměř každý. Nevýhoda je pak jistým způsobem plochá obrazová stopa a optické vady způsobené méně kvalitními objektivy těchto nástrojů. Je tedy na zvážení, v jakých případech je důležitější technická kvalita výstupu a kdy bude převažovat jednoduchost obsluhy.

Samostatnou kapitolou jsou pak videokamery outdoorové, které díky své odolnosti a vodotěsnosti umožňují získávat takové záběry, které by jinak nebyly možné.

Krom zařízení samotných však nelze opomenout také možnosti nejrůznějšího příslušenství. Při téměř jakékoli aktivitě vizuální či audiovizuální bude například potřeba stativ. Stativ fixuje polohu fotoaparátu či kamery. V případě videografie je lepší použít stativ s kulovou či panoramatickou hlavou, která umožní plynulé otáčení zařízení. Je třeba počítat se stativem dostatečně pevným a také vysokým k danému typu použití. Pozor, v případě, že používáme fotoaparát či videokameru se systémem stabilizace obrazu, je nutné jej při použití stativu vypnout.

V případě, že fotoaparát bude použit ke snímání jednotlivých políček animace, bude potřeba ještě dálková spoušť, která umožní pořizovat snímky bez toho, aby se fotoaparátu někdo musel dotknut i nepatrný pohyb fotoaparátu mezi snímky může znamenat značný posun snímaného objektu v záběru a tím buď znehodnocení snímků, či nutnost zbytečně vše dorovnávat softwarově.

Pro práci na časosběrném videu (time-lapse) je pak třeba buď fotoaparát či kamera, která podobnou funkci nabízí, nebo intervalová spoušť, která sama ovládá, po jakou dobu a s jakou frekvencí se budou snímky pořizovat.

Důležité je také osvětlení. V případě animace je nutné zachovat po celou dobu stejné světelné podmínky, pokud naopak hra se stíny není součástí práce. Takové konzistentnosti není možno dosáhnout v běžné třídě za denního světla; je potřeba osvětlovací techniky. Vzhledem k univerzálnosti je výhodnější používat stálá světla oproti zábleskovým jednotkám. Není ani nutné pořizovat drahá fotografická osvětlovací zařízení, pro animaci úplně postačí jednoduché reflektory či lampičky.

Pokud je žádoucí obohatit záběr o nějaký efekt či barevný nádech, je možno buď tento dodat až v postprocessingu, či použít fotografické filtry, které se předsunou před objektiv či se zašroubují přímo na něj. Ačkoli většinu efektů je možno replikovat softwarově, například použití polarizačního filtru (umožňuje např. odfiltrovat odlesky) napodobit nelze.

Pro videografii, kde je důležitá zvuková stopa, je nezbytné zajistit kvalitní audiozáznam. Toho lze dosáhnout buď použitím externího zařízení k nahrávání zvuku, či zapojením externích mikrofonů přímo do fotoaparátu či kamery. K použití při nahrávání hraného filmu se např. skvěle hodí tzv. hot shoe mikrofony, které se upevňují k fotoaparátu na místo externího blesku. Nestěžují tak příliš manipulaci s aparátem a nahrávání může i nadále zajišťovat jen jedna osoba, což by v případě připojení externích mikrofonů jiného typu bylo obtížné.

Existuje samozřejmě i další užitečné příslušenství, zde jsme zmínili jen to, které je pro storytellingové aktivity stěžejní, lze ho snadno použít a není nepřiměřeně finančně náročné.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.