Petr Chaluš: Chceme jednotné přijímačky na střední a povinnou školku?

úterý 29. března 2016 ·

Novela školského zákona, přijatá 9. března sněmovnou nyní míří do senátu. Při procházení sněmovnou si kromě vládou plánované povinné školky, jednotných přijímaček a maturity z matematiky přibrala ještě odstranění Národní rady pro vzdělávání ze zákona a přidání možnosti domácího vzdělávání i na druhém stupni základní školy.

Znalostní test má rozhodnout o vzdělávací cestě dětí v 15 letech?

Jak vypadají testy, které rozhodnou o budoucnosti všech dětí v 15 letech? Bude realizovaný státní organizací CERMAT, mimo vliv rodiče, dítěte, učitele, ředitele, zřizovatele školy. Jednotný přijímací test na střední školy z matematiky a češtiny, bude sítem pro přijetí na střední školu s maturitou. Bez úspěchu v tomto testu vám bude dítěti zamezeno studovat střední školu s maturitou – jakýkoli maturitní obor (a tím pak automaticky zamezeno vstupu na vysokou školu).

Pokud má mít šanci na maturitu a případně vysokou školu musí 15 leté dítě do 60 minut splnit 30 úloh z českého jazyka, a za další hodinu pak 17 úloh z matematiky. Příklady z testu, jak je zveřejněn příklad na webu CERMAT:

Přiřaďte k vedlejším větám v jednotlivých souvětích jejich příslušný druh:
A) podmětná B) doplňková C) předmětná D) přísudková E) přívlastková
  • Radek chtěl pochopit, co bylo příčinou jeho neúspěchu.
  • Lukášovi není známo, kdy se jeho rodiče vrátí z dovolené.
  • Michal dospěl k závěru, že mu jeho manželka byla nevěrná.
V obdélníku ABCD s obsahem 48 cm2 je vybarveno jedno pole čtvercové sítě. Obdélník je částečně zakryt trojúhelníkem CDE. Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé, či nikoli:
  • Obsah jednoho pole čtvercové sítě je 6 cm2.
  • Obsah trojúhelníku CDE je třetinou obsahu obdélníku ABCD.
  • Obvod obdélníku ABCD je 28 cm.
Rizikem není jen nespravedlivý neúspěch dětí, které nemají talent na vyplňování testů (a přitom mohou být talentované). Rizikem je posílení nerovností v přístupu k vyššímu vzdělání – rodiče s lepším zázemím své dítě podpoří a na testy je připraví. Riziko je proměnlivost obtížnosti testů v jednotlivých letech. Další riziko je možné srovnávání děti mezi sebou na základě úspěšnosti v takovém testu. A možného srovnávání základních škol podle statistiky v tomto testu. Školy pod touto hrozbou přizpůsobí způsoby a obsahy výuky trénování opakování znalostí v těchto testech.

Musí dítě už v 5 letech vstoupit do institucionalizované formy vzdělávání?

Novela obsahuje povinnou školku od 5 let. Nejde o „nárok na školku“ od 5 let jak to bylo v zákoně dosud, jde „o povinnost docházky do školky“ ve stejném režimu jako známe povinnou docházku do školy. Nedostavení se k zápisu je trestné, dítě je povinnost omlouvat při nepřítomnosti, kontrola plnění očekávaných výstupů, kterých dítě musí dosáhnout. Opět pro představu, co se každé dítě povinně musí naučit, např.:
  • napodobit některá písmena, číslice
  • rozpoznat geometrické tvary – čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník
  • pozorně poslouchat a sledovat se zájmem uměleckou produkci
Rodič sice (podobně jako na prvním stupni základní školy) může požádat o režim domácího vzdělávání, ředitel školky ho nicméně nemusí a nemá povolit, pokud posoudí, že ho rodič není schopen zajistit. I když ho povolí, bude školka ověřovat dítě v domácím vzdělávání, zda dítě dosahuje zmíněných očekávaných výstupů.

V Evropě k zavedení povinného předškolního vzdělávání přistoupilo v poslední době jen několik států. Většina států k tomuto kroku v posledních letech nepřistupuje. Trendem je spíše aktivní zapojení komunity a rodičů do vzdělávání. Finsko, které dosud mělo povinnou docházku do školy od 7 let, zavedlo předškolní povinný rok od 6 let. Tento rok lze absolvovat v jakékoli vzdělávací formě předškolního vzdělávání. Česká republika snahou o zavedení povinné docházky od 5 let a pouze do striktně vymezené formy institucí nezapadá do moderních trendů. Mezi odborníky není tajemstvím, že jde také o snahu našeho státu, tímto jednoduchým úkonem, socializovat děti z romské komunity. Existuje studie, která dokládá, že tato cesta nebude účinná. Další argument je, že pokud v romské komunitě má rodina vysokou hodnotu, neměla by se spíše majorita inspirovat? A hledat variabilní formy neformálního předškolního vzdělávání místo striktní povinnosti? Mimochodem je zjevné, že znevýhodněné rodiny povolení od ředitelů na domácího vzdělávání dostávat nebudou.

Další problém pro mnohé rodiče a děti je, že české mateřské školy jsou vzdálené rodinnému prostředí. Důsledkem novely může být, že školka se stane místem zvýšeného tlaku na dítě. Ministerstvo argumentuje nutností připravit děti na školu? Nebude tedy ve školkách prostor pro všestranný rozvoj a hru? Příprava na školu by mohla probíhat během první třídy základní školy.

Co nám přinese centralizace vzdělávacího systému?

Novela ještě přidává povinnou matematikou u maturity, celkový obraz tlaku na výkon dětí se vám tímto dokresluje. Od 5 do 19 let v čím dál více centralizovaně řízeném systému, který dítě bude zejména srovnávat s ostatními dětmi, předkládat mu výkonové laťky. Někteří se radují, že díky do novely vložené možnosti domácího vzdělávání na druhém stupni, lze ze systému uniknout. Jenže jedině pokud máte dobré zázemí, pro mnoho rodičů je to nedostupné. Samozřejmě lze ovlivňovat z pozice občana, rodiče, dítěte chod školy, jenže škola postupně přestává díky posledním novelám být partnerem rodiny. Rodiče jsou čím dál více vystaveni nerovnému vyjednávání se s centrálními institucemi (Ministerstvo, Inspekce, Cermat apod.).

Je zajímavé, že některé tyto změny nechávají v klidu učitele, stát jim svým způsobem diktuje, závěrečnými testy na ZŠ a SŠ, co mají učit. Samostatné a odborné myšlení od nich zřejmě neočekává. V novele je skryté zvýšení tlaku na výkon dětí, pojetí vzdělávání jako řízení mas a odhlédnutí od specifik jednotlivých osudů dětí. Dále se ztrácí vztah a zpětná vazba mezi rodičem, učitelem, dítětem, vše se rozhoduje u zelených stolů v neosobních centrech. Svůj trend novela potvrzuje odstraněním Národní rady pro vzdělávání ze zákona (díky pozměňovacímu návrhu Úsvitu). Tento demokratický nástroj mohl podpořit zapojení profesních svazů, studentských a rodičovských organizací. Celkově výrazná podpora Úsvitu, která pomohla schválení novely, také dokresluje obraz novely na její cestě do senátu.

Aktuálně je novela v rukou senátorů. Oslovte své senátory s vaším názorem.

Převzato z autorova blogu na RESPEKT.cz

7 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. března 2016 v 1:34  

Bez úspěchu v tomto testu vám bude dítěti zamezeno studovat střední školu s maturitou

Na shledanou příští rok! A potom každý další a další a... další.

rodiče s lepším zázemím své dítě podpoří a na testy je připraví.

Kolik dětí, asi tak, bez rodičovského zázemí touží po vyšším vzdělání, a kolik dětí, asi tak, by jej bez nějaké podpory rodiny i dosáhlo?

Takže standard. Vymyslí se neexistující problém, v lepším případě se vyskytující v ojedinělých případech, ten se zevšeobecní, a tak se zpochybní vše, co nám nejde do krámu. Tísící omletina.

krtek řekl(a)...
29. března 2016 v 4:08  

Pan Chaluš rád klade otázky. Já na ně rád odpovídám.
1) Ano
2) Rozhodujeme se na každé křižovatce, někde snadněji, někde méně snadno. Má-li se vrátit důvěra ve vzdělávací systém, pak i v tom, že:
a) existuje šance na opravu,
b) pro čtyřkaře pravděpodobněji střední vzdělávání s maturitou není.
3) Bude-li novela schválena, pak ano.
Věta "Příprava na školu by mohla probíhat během první třídy základní školy." mne dostala.
4) Centralizace přinese centralizaci. Tedy větší kontrolu ze strany státu. Zda je to dobře, nebo špatně, se ukáže.
---
Člověku se skoro chce zvolat se Stroupežnickým: "Nepište nám. A pokud možno, nepište vůbec."

tyrjir řekl(a)...
29. března 2016 v 4:33  

Příprava na školu by mohla probíhat během první třídy základní školy.
Příprava padáku by mohla probíhat během skoku padákem.
Příprava na taneční by mohla probíhat na parketu... :)))

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. března 2016 v 6:23  

...rodiče s lepším zázemím své dítě podpoří a na testy je připraví......
1/jsa dítě z chudé chaloupky (kadibudka na dvoře, o teplé vodě z kohoutku jsem slyšela v 15 letech, oblečení po sousedech...) - zkoušky jsem udělala už v osmičce
2/nikdo, kromě učitelů ve škole v běžných hodinách, mě na zkoušky nepřipravoval
3/rozhodně nejsem génius od přírody
4/takových nás bylo až hanba
Výsledek: zkoušky v podobných poměrech jsme udělali. Kdo ne, opakoval za rok nebo šel na méně náročnou školu.
Více trpěli ti, kdo někam nesměli kvůli politice, než kvůli své blbosti či lenosti.
Zkoušky na střední jsou potřeba. I člověk s LMP tuší, že nemůžou být stejné na gympl a na truhláře. přesto být musí. Jen málo jedinců ztroskotá kvůli chvilkové indispozici. Spíš kvůli dlouhodobé "indispozici" či přehnané ambici své či svých rodičů. I někteří mí slabší spolužáci, když v 18 dostali rozum , šli dělat večerní školu s maturitou a udělali.
Neustálé výmluvy nejsou k dobru nikomu.
Povinná školka je blbina. Je to kvůli jisté minoritě. A jak napsal Tajný(třeba bude hrdý, že souhlasím s jeho názorem) - kdo chce kam....tedy - nenuťme nikoho k ničemu, když je ta svoboda, že ?!?

Tajný Učitel řekl(a)...
29. března 2016 v 8:50  

Je zajímavé, že některé tyto změny nechávají v klidu učitele, stát jim svým způsobem diktuje, závěrečnými testy na ZŠ a SŠ, co mají učit.

No...nechávají. Lépe řečeno vítají to. Někteří mají konečně vysněného strašáka na děti a na českých školách, přiznejme si, je už každá motivace dobrá. (zobecnění záměrné) Nemusí se už hledat nové způsoby jak žákům učivo vysvětlit, stačí říct, "neučíš se, budeš blbej a u lopaty, já nic, to ty si línej a hloupej, nepozornej, makej, jinak...".

Jiní zas vzrušeně vítají zpřísnění kritérií. Vzdělání je holt meta. Není pro každýho. To já jsem od mala žil v díře v zemi, kterou každé ráno zasypali a my dvouleté děti ji musely každý večer znova vykopat, k snídani jsme měli vývar ze starých fuseklí s kouskem uhlí, to já jsem se musel setsakra snažit a vidíte mám titulík hezky pověšený nad stolem v obýváčku, titulík i na jmenovce, to jen pro pořádek. Já to zvládl a to byla ještě vejška jako řemen. Jó, dneska to má každej.

Centralizace, Úsvit a strašák, hle osvícený recept českých ámosů na žaly o boly české školy.
Já bych to patentoval.

Josef Soukal řekl(a)...
29. března 2016 v 10:52  

"Centralizace, Úsvit a strašák, hle osvícený recept českých ámosů na žaly o boly české školy.
Já bych to patentoval."

Centralizace, xenofobie, tradiční škola, osvědčené strašáky, které by si někdo měl patentovat, aby nemohly být používány zcela nezodpovědně.

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. března 2016 v 11:38  

Hele, Tajnej je taky sjetej. Jako laimes28

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.