Jen promile dětí reaguje na neustálé srovnávání pozitivně, nejčastější je rezignace, navíc to vede ke zhoršení vztahů ve škole, říká psycholožka Jana Nováčková. Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče.
.png)
86 komentářů:
Kdy byly paní psycholožka naposledy ve škole?
'Stress a pocit ohrožení jsou vyvolávány především v učitelích. Osobní hodnocení je jako cukr a bič. Zpravidla se dostaví rezignace. Navíc to vede ke zhoršení vztahů v kolektivu. říká Pytlik. Odměna je jako úplatek.
Pytlik taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání žáci i rodiče.'
Teď mi došlo, že když už několik let nemám osobní příplatek, byla jsem tím chráněna před stresem a pocitem ohrožení ze srovnání.Ó děkuji.
Predpokladam, ze to je to same co predevcirem v Mlade Fronte, takze to ani poslouchat nebudu. I kdyz teda co je nehodnotici zpetna vazba by mne celkem zajimalo.
Zvlastni, ze to vzdycky chodi v takovych vlnach... Doufam, ze to Kartous nezapomene dat do tydenniho prehledu.
Tak máme tady tu demokracii, každý může mít svůj názor, jen mě děsí že je každý, kdo řekne něco napíše, že to ve školách děláme blbě, tak je hned na titulních stranách všech možných médií. Jen houšť do nás. A vůbec ty známky, no já bych dal dětem prostě volnost, ať si dělají co chtějí. To bude asi nejlepší. Stres budou mít jenome hasiči z požárů škol....
Nebudeme přece závislí na autoritách a na názor paní Nováčkové se vyprdneme. Je to jen pěna na vlně neustálých útoků na školu.
A vůbec ty známky
Dnes už nikoho ani moc nezajímá, jestli žáci něco umějí, ale jaké mají známky. Hrozí-li, že by mohly případně odrážet chmurný stav úrovně vědomostí a dovedností, je učitel eliminován, pořípadě pod nějakou záminkou, křivolakou až podlou, nahrazen rozdávačem jednušek. Lépe se průměřík počítá. Elitní škola úschovna elitních dětiček.
Otázka zní, jestlipak by si elitní rodiče případně ta svoje opečovávná dítka na odpovědnou práci zaměstnali. Vždycky si vzpomenu na toho rozhořčeného otce, který soptil, že dcerce vychází trojka. Po pár letech mi v zapomnění líčil, jak děvče poslal pohrabat zahradu. A kde ji opustil, tam ji za hodinu opřenou o hrábě našel.
Než se stát rozhoupe k zrušení povinné školní docházky, měl by zrušit neprodleně tu stresující a úplatkovou klasifikaci. K čemu je, když její výpovědní hodnota je minimální. V mezidobí by se patřilo prolomit klasifikační limity, a posunout se k realitu odrážejícím stupňům šest, sedm, osm...
Dobrý den,
vidím, že Vám (předpokládám povětšinou učitelům) paní Nováčková poměrně zvedá žluč, a částečně chápu proč (protože svými názory útočí na současný model školy). Mně osobně přijde její argumentace logická a podepřená poměrně silnými důkazy, navíc silně koresponduje s mými osobními zkušenostmi ze všech škol, kam jsem chodil (jsem ještě studentem vysoké školy, studoval jsem obyčejnou základku a pak osmileté gymnázium).
Jelikož o školství hodně do budoucna uvažuji a snažím se nejdřív udělat si ucelený názor, zajímaly by mě Vaše protiargumenty na konkrétní myšlenky paní Nováčkové, ať z rozhovoru na DVTV nebo iDnes.cz. Opravdu upřímně mě zajímají konkrétní argumenty a případné důkazy.
Já tedy nevidím jen vinu na straně dětí, jejich chování. Pokud škola neposkytuje smysluplný řád s možností sebehodnocení, pochopení, co mi nejde a proč, s možností výběru, pak se nedivím, že poté křičí a vyrušují. Samozřejmě jejich výchova z domova tomu podivnému školnímu neřádu vůbec neprospívá. Já tedy nesmylnost výuky vidím - jak mám naučit správně komunikovat anglicky třídu o 24 žácích? Každý je jiný, potřebují práci ve skupinách, sebehodnocení, vlastní rozhodování. Já jednoznačně podporuji jak paní Nováčkovou, tak Montessori a jiné "alternativní" směry.
"Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče."
Marku Lisý - na tohle opravdu nelze odpovědět, protože je to blbost na n-tou.
"pak se nedivím, že poté křičí a vyrušují"
Jen tak mimochodem paní Renato, tohle dělají i mimo školu. Není tedy něco špatně?
Já to za blbost nepovažuji. Stává se pravidelně, že děcka při školních výletech, ve škole v přírodě se chovají skvěle, zatímco ve škole se s nimi nedá vydržet. A pokud se opravdu neumí chovat, ano je to chyba výchovy daná rodinou, ovšem tradiční škola si s ní právě pro její chyby, pro utvrzení problému, často neumí poradit.
Renato Kalabisová, jak která. A jak který kantor. Na sousední soukromé škole byl takový binec v hodině AJ, že učitelka málem padala z okna. Problém je především v lidech. A když někdo nechce učit, nechť neučí. Nikdo ho přece nenutí. Není to trest. Žáky musíte zaujmout nejen na soukromé, ale i veřejné škole. A když na to kantor nemá?
Paní Nováčková vědomě neříká pravdu. Na sběratele známek (tedy prý vnější motivaci) děti vychovávají rodiče v předškolním věku. Její vystoupení na TEDu je pouze laciným útokem na školy, velice snadno vydělaným potleskem.
Nechci s tím být otravný nad přijatelnou mez, ale umožněte dětem, aby do školy chodily právě a jen ty, které se doopravdy chtějí vzdělávat. Střední školy jsou na tom postaveny, a funguje to skvěle. Z mnohých se už staly mládežnické kluby, kde žáci tráví příjemný čas čekáním, než budou moci vyrazit na školy vysoké. Osm, deset let vpravdě božího života v krajských městech na první, druhé, třetí univerzitní půdě. Kolik jen pozoruhodných možností se tu naskýtá...
Pane Sotoláři, máte pravdu, že na "sběratele známek" vychovávají už rodiče. Ti však převážně nejsou pedagogicky a psychologicky vzdělaní. Pokud tuto výchovnou chybu škola a vyučující nezačnou korigovat hned v první třídě, problém deformace motivace dětí (známka je vnější motivací) už jen narůstá. Škola tedy nese velký díl viny.
Naštěstí by mělo být sumativnímu hodnocení (v podobě známek) časem odzvoněno. Ve vládním dokumentu "Strategie vzdělávací politiky do roku 2020" je stanoven úkol: Vytvořit platformu pro podporu formativního hodnocení dětí, žáků a studentů (viz kapitola 3.2.6).
V Belgii to jde, základní i jiná škola je nepovinná, na druhou stranu, když tam dítě chodí, ale neumí se chovat, přijde záhy vyloučení. Také možnost. Mně ovšem názory paní Nováčkové připadají velmi pravdivé. Samozřejmě že rodiče, celá společnost /až na výjimky/ vychovává z dětí sběratele známek, škola to ovšem potvrzuje, prohlubuje, ač by, jako pedagogický odborník, měla mít snahu toto zrušit, odbourat, nahradit smysluplnějším systémem. Na tom bychom měli, společně s paní Nováčkovou, pracovat. Já to tedy tuto potřebu z pozice učitelky mám - vidím totiž své žáky a chápu jejich výhrady. Nemůžeme se je snažit přivést k rozumu nerozumnými metodami, z toho je pak pouze boj o to, kdo z koho. A k soukromým školám: nejsou přeci všechny stejné. Některé mají program promyšlený, učitele, kteří umí a vědí, jiné pouze nabízí pozlátko a skutek utek. Stejně jako státní školy se liší kvalitou i ony, takže příklad nějakého bince v nějaké škole nevyvrací nic z potřeby systém státní školy změnit.
Jen poznamenám, že známkování nemusí být jen čistě sumativní - už se zde o tom vedly diskuse. Zdá se, že se i v tomto případě zaměňuje jistá nevhodná praxe s konceptem.
Co se týče povrchních soudů o vhodnosti využívání/nevyužívání známek, jsou na tom podle mých zkušeností zastánci i odpůrci stejně.
Ještě třetí myšlenka: Kdyby byly myšlenky p. Nováčkové skutečně tak inspirativní, dávno by se prosadily i v hlavním vzdělávacím proudu.
Pokud tuto výchovnou chybu škola a vyučující nezačnou korigovat hned v první třídě
Vy jste si to, pane Václavíku, nějak popletl. Pokud je ve školním řádu jasně uvedeno, jakým způsobem probíhá klasifikace, a pokud se tato zapisuje číslicí do třídního výkazu, pak se ti Vaši vyučující mohou jít klouzat, a to i v červnu. A jacípak vyučující. Snad zkompetentňovači, ne?
Osobně nějaké známkování k ničemu nepotřebuji. Co žáci udělají dobře, a co ne, jim řeknu jednomu každému. A pokud jsou inteligentní, jako že ti naši by být měli, vidí a vědí to sami moc dobře. Co je to ale platné, jsou-li budoucí vzdělanci, po svých rodičích elita přinejmenším okresu, nenadaní a k tomu ještě lenošiví, poskytnou řediteli školy záminku, kterak se s nepohodlným učitelem srovnat. Studijní požadavky jsou zrušeny, nepříjemná klasifikace anulována. Ať žije nový věk neumětelství a zhovadilosti. Takže nakonec můžete být, pane, v klidu i se svými inovačními soudruhy pro jednadvacáté století moderních technologií a superměkkých dovedností.
Jak se ve slabé chvilce rozpovídal ředitel jednoho většího podniku. Že je už unavený, a zvažuje, že odejde do důchodu. Všechno aby po těch patlalech kontroloval, nikdo nic neudělá pořádně a včas. Tak jim dej padáka, povídám. A on na to, ty vole, to co by přišlo, by bylo ještě mnohokrát horší, než tam mám teď.
školství je ro multikulti globalisty těžký oříšet,to není jako vyhlásit hezky česky akční dny a k tomu 1+1 zdarma a hodnotový žebříček socialismu byl rozvrácen natotata,problémem nebyl ani systémový institut rodiny,ta již není základem státu jak platilo za rakouska i za socialismu,m=dní homosexualitou se narušil i systém muž a žena fungujíc od stvoření světa,školství je stále postaveno na systému a nikdo neví jak ten systém zlikvidovat ale zároveň nezlikvidovat samo školství,proto sa začalo oním geniálním " otevřenost škol" ,kdy jsme vnesli do škoi destrukční živel v podobě matek blbek jako avantgardou,ty rozvracejí školu zevniř, rovněž zbavení vlivu ministerstva na školy bylo významným destrukčním prvkem,kdy základky na vesnicích se staly rodinnými pašaliky a střední školy ve měsrem objektem byznysu " jánabráchismu", poslední překážkou ke volné a svobodné škole jsou učitelé a ty jest nutno dehonestovat a dostat pod psychický tlak,učitel,který se stane štvavou zvěří honců: dětí,rodičů,ředitelů a radních není již schopen žádné systémovosti a systém se zhroutí
učitel,který se stane štvavou zvěří honců:
Ve výčtu honců jste, pane laimesi, zapomněl na kolegy ze sboru. Dudlááj dudlááj dááá...
Pane Lisý, všechny ty pohoršené výkřiky a útoky na autorku z řad zdejšího učitelstva pramení z poměrně triviálního faktu. Vypracovávat formativní hodnocení znamená více práce za stejný bakšiš. Většina zdejších pohoršených či inovace odsuzujících "odborníků zevnitř" má tři motivy k odsouzení novot. Krom strachu z více práce je to strach z nepoznaného a snaha uchránit status neomylnosti "skutečného kantora" tj učitele, který na rozdíl od ne-učitelů vlastní tu pravou pravdu, před bez výjimky neinformovanými útoky kohokoliv zvenku.
Osobně bych známkování zrušila.Na druhou stranu, slovní hodnocení nesmí zastírat určité fakty, zjevné, tak jak se to dnes děje. I ze slovního hodnocení musí být znám, že Pepa je zcela natvrdlý v matematice na se rozepisovat o jeho roztomilosti, aby se to přikrylo. Já slovně hodnotím, jenže ve výkaze se stejně nakonec musí doplnit ještě známka - je to nařízení.
Přeji si toto - zrušit dozory ve školách, zrušit nadměrnou odpovědnost učitele za chování dětí, zrušit nejméně polovinu administrativy, která je stejně naprosto zbytečná a zatěžuje (obávám se, že nový nápor v podobě inkluze přichází jak tsunami). Zavedení elektrocikého zapisování do třídnic,katalogových listů a výkazů plošně. Administrativu by vykonávali pracovníci tomu určení - ne učitelé. Do každé školy psycholog pro děti i učitele. Do každé školy několik speciálních pedagogů. Asistenti pro dozory a další nepedagogické práce. Ve třídách max 20 dětí zdravých ve třídě. pokud by byl ve třídě žák postižený, snižovat automaticky o určitý počet žáků. Pak bych viděla možnost jak školství celkově zlepšit. Byl by čas a nervy na plnohodnotné vzdělávání různými metodami. Žáci by mohli být opravdu individuálně podporováni. Učitel by neměl místo hlavy makrocefalus, plný naprostých kravin a mohl se věnovat jen dětem.Výchovné problémy by se řešily se speciálními pedagogy etopedy a psychology. Rodiče by povinně podepisovali, že pokud jejich dítě bude vyrušovat celou výuku, odvedou si ho kdykoli během vyučování ze školy a vychovají si ho doma. Ideální škola, která by uplatnila vše, co navrhuje p.Nováčková.
Jsem zásadně proti sepisování jakýchkoli posudků na kohokoli a kýmkoli. Jsme snad bozi, abychom viděli do podstaty věcí?
Jsem proti jakémukoli sbírání podpisů v seznamech, které nemají oporu v zákoně. Mám na mysli to poněkud úsměvné přebírání odpovědnosti. Pokud rodiče svěří svoje dítě nějaké instituci vyjadřují tím naprostou shodu se vším, co a jak se tam děje. Vždyť jej mohou přeposslat kamkoli jinam.
To je jako, když kdysi žáci podepisovali před maturitní zkouškou lejstro, že se cítí k výkonu zkoušky způsobilí. Pak jeden maturant po neúspěšné zkoušce přišel s potvrzením od lékaře, že byl vlastně nemocný, a domáhal se anulování výsledku. Škola mu tenkrát za asistence čši ochotně vyhověla. Mšmt zaujalo správné stanovisko, že maturant svojí přítomností dal zřetelně najevo, že zkoušku hodlá absolvovat. Mohl taky napřijít a do tří dnů se omluvit. Tak trošku rozumu do toho školního zkomírání.
12. prosince 2015 8:02
Jana Karvaiová - byl by to vskutku ideální stav, leč finančně nerealizovatelný.
Zastánci inkluze a MŠMT přišli s jiným nápadem. Za stejné peníze jednoduše přesunout ty děti, které se vzdělávaly podle RVP s přílohou LMP, do škol běžného vzdělávacího proudu. Inkluze se však nekoná, pač velká část žáků je z tohoto procesu vyřazena a je na osmiletých gymnáziích.
Dáma je mimo. Mimo realitu dnešního života. Že dětem poskytneme nestresující prostředí ve škole, tak v jejich dospělém životě se s nima nikdo srát nebude. Neumíš, nebo nechceš - táhni dopr....
a dodatek: příčina je v tom, že se nadpoloviční většina manželství rozvede a haranta tahají po soudech, kdo by že je jako měl mít v péči. Protože za to dostane sociálku...
Nasrat. Nic bych jim nedal a o haranty se postará nový český barnevent.
Jako přivýdělek pro školy doporučuji něco podobného co na úřadech nebo u lékaře:
-za každou stranu posudku pro OSPOD,soud, policii a další - 300,-
Ad Fanda - jen popisuji běžnou praxi v těch vyspělých státech, které jsou nám stále předhazovány, protože my jsme údajně sto let za opicemi (Holandsko, Slovinsko, Finsko, GB - stínování na podzim).Problémem je pořád totéž -TOTÁLNĚ PODFINANCOVANÉ ŠKOLSTVÍ. Už mě nebaví pořád poslouchat podobné řečičky, když učitelé v Česku dělají děvečky pro všecko a ti nahoře to berou jako normu! Bohužel, s tímto stavem se vědomě POČÍTÁ při realizaci všech věcí (často naprostých kravin).Kdo někdy navštívil zahraničí nebo si alespoň poslechl někoho, kdo tam byl, už nemá moc chuti zde učit (za našich podmínek).Např. v USA se běžné, že pomáhají ve velkém rodiče. A opovažte se tu někdo tvrdit, že ty rodiče musíme my k tomu vychovat. odmítám vychovávat dospělé. Je zajímavé, i v těchto debatách, že se stále operuje s tím, že jsme to my, kdo jsme pedagogicky a psychologicky vzdělaní. Přitom se s námi zachází jak s blbečky (viz různé příručky,jak učit o islámu, xenofobii, sexu.....), kteří nemají skoro žádná práva. Kdy jste si někde na Eduinu nebo jinde přečetli o právech učitele? O tom, jak je zlepšit(viz zde článek o suplování)? Hergot lidi, mě vadí, že je mnoho lidí připos... a není schopno se ani ozvat.Taky nás by měl někdo opečovávat. A pak se tu ozývají takoví Tajní a jiní, kteří ještě kydají.
Byla jsem minulý týden na školení výzvy 57.Nějaký tajtrlík tam vykládal něco úplně jiného, než bylo téma přednášky,soustavně. Kydal hnůj na učitele, jak neumí učit.Nikde.Basta. Tak jsem mu řekla,ať přestane, že mě to nebaví poslouchat a chci se dozvědět něco o nových postupech v technickém vzdělávání. Řekl, že nepřestane.Vše jsem zapsala do protokolu o výstupu ze školení.Fakt ze mě nikdo vola dělat nebude.(jnak to školení místo obvyklých 700,- stálo 2500,- - už je vám jasné, kam tečou peníze z EU).
Jojo, některé soukromé školy tuto "svobodnou výchovu" založenou na pedocentrismu praktikují. Vychovávají tak nedisciplinované rozmazlené "svobodné občany".
Do veřejných škol to moc neproniká, ono to prakticky ani nejde.
kam tečou peníze z EU
On ten mohutný tok s bohatým pramenem vysýchá velmi rychle směrem dolů. Na ty dole už nezbudou ani ty drobky. On by se pan školitel měl vyjádřit, kolik Kč bere za hodinu. Je to od 600,- Kč nahoru. Za 8 hodin to máte nejméně 4 800,- Kč. Za týden pak 24 000,-. Proč si myslíte, že ČŠI tak fandí "dalšímu vzdělávání". Je to "zlatý důl" českého školství. A ostatně, kde se ztratily ty obrovské sumy z výzvy č. 51?
Paní Karvaiová, chyba je v systému - ale pokud si učitelé nevyžádají, neprosadí jiný, bude ta hanba i na nich. Reforma školství proběhla velmi neodborně, RVP je snůškou rozporuplných cílů a výstupů, ale na některých školách (např. Dr.J.Malíka v Chrudimi či jinde) dokázali i z toho vykřesat slušný základ pro smysluplné učení. Proč si ale stále tolik učitelů na většině škol není schopno uvědomit, že systém je zastaralý, nefunkční, že tedy i oni učí způsobem, který nevyhovuje. Já to vidím na sobě, ale bohužel nevím, jak za daného ŠVP a tlaku, že se děti nedostanou na střední školy, můžu učit jinak. Snažím se kombinovat, jenže výsledek je ten, že vlk se nažral, ale koza nesmyslného vzdělávání zůstala nedotčená. Pokud nebudeme mít rozumně nastavený systém (jako v tom Finsku, Belgii, Holandsku, GB, Slovinsku a jinde), bude stín hanby padat i na učitele. Oni se přeci toho nesmyslu účastní! Co na tom, že při tom i trpí - chtěli by lepší systém, dělají práci navíc zadarmo, chtějí se po nich nesmysly /administrativa, nezabezpečná inkluze atd atd/, ale oni nestávkují, hlasitě neprotestují! Kladu si otázku, proč se všichni nevzbouří, pak by se snad něco dít muselo. Proč nezískají na svou stranu rodiče? Já vím, je to těžké, sama narážím na jedné straně konzervativní názory, požadavky, na druhou stranu na požadavky, které bych ráda splnila, ale sama nemohu. Jen přijetím zásad paní doktorky Nováčkové se změnit systém nepodaří - muselo by se změnit tolik věcí!!! Kde začít? Na ministerstvu - kdo ho přinutí? Učitelé? Slabí, nejednotní. Je to začarovaný kruh - jak ho rozlomit? Uvědomit si pravou příčinu problému a jednotně působit. Utopie - v Čechách zatím ano. Bohužel. Proto ovšem nemusíme zpochybňovat závěry a doporučení paní psycholožky.
CatCatherine25 - pedocentrismus neznamená naprostá volnost bez hranic a cílů, ale volnost k nalezení smyslu a zodpovědnosti za své činy. Nejsou všechny soukromé školy stejné, neházejme je do stejného pytle. Naše státní škola deklaruje výchovu zodpovědného dítěte, ovšem nemá k tomu téměř žádné nástroje mimo frázovité deklarace, takže jak děti z rodin rozmazlené či nerozmazlené příjdou, takovými zůstanou. V soukromých školách asi nebude ten zakopaný pes.
Renata Kalabisová
Mám obavy, že změny nenastolí školství samo. Vše je odvislé od naplnění státního rozpočtu. Je to tedy založeno na myšlence "normální je nekrást, nelhat a nepodvádět". To se týká především výrobní sféry. Vše je odvislé od vývoje ve společnosti. Školství, kultura, zdravotnictví a další příspěvkové organizace jsou jen odrazem stavu společnosti. "Ryba smrdí od hlavy, nemýlím-li se. Tam je dle mého zakopaný pes. Koho si navolíme, toho máme. Dejme si tedy pozor na sliby, které nám politici neustále předkládají ve smyslu "školství je prioritou". A je úplně jedno jestli je to levice nebo pravice.
Paní Kalabisová, napsala jsem "některé soukromé školy".
Co je to pedocentrismus vím docela dobře.
Paní Kalabisová,
kde berete jistotu, že na většině škol učí učitelé způsobem, "který nefunguje"? Je už samozřejmostí, že kdykoliv zaznamená ČR zlepšení v mezinárodním srovnání, je okamžitě různými experty zpochybněn podíl právě učitelů, zatímco za každý problém nesou podle expertů právě učitelé odpovědnost.
Slabí a nejednotní učitelé? Všimněte si, že o nás mluvíte vždy ve třetí osobě ("Kladu si otázku, proč se všichni nevzbouří..."). Co uděláte vy, abychom byli silní a jednotní?
Pane Sotoláři, napsala jsem "učí způsobem, který nevyhovuje". Nevyhovuje vedení dětí k pěstování aktivního kritického myšlení, zodpovědnosti, k touze po objevování. Naopak jak je zřejmé z mnoha výzkumů, na žebříčku oblíbenosti školy se české děti umisťují na jednom z nejnižších míst. Také s nimi mluvím a slyším. Nemám jistotu, ale RVP považuji za nepovedený program, který nic ze zastaralých přístupů nezměnil, naše ŠVP podle toho vypadá a výuka také - i ta moje, protože s tímto systémem jsou svázané i učebnice a učební plány, takže je těžké vybřednout ze stereotypů, ač se o to snažím.
Slabí a nejednotní - viděla jsem, kolik učitelů bylo na jednání UPS. A odbory? Nevím, proč za nás nebojují. Já jsem v odborech, ale nemám pocit, že můžu něco ovlivnit. Ano, měla jsem napsat, proč se nevzbouříme. Mám ovšem pocit, že já se bouřím, tak jsem se vyňala, ale nemusela jsem....ničeho jsem totiž stejně nedosáhla.
Nezáleží na tom, kolik nás bylo, záleží na tom, zda chceme a nějak usilujeme být jednotnější a tím i silnější. V UPS se snad o to společně snažíme.
"Krom strachu z více práce je to strach z nepoznaného a snaha uchránit status neomylnosti "skutečného kantora" tj učitele, který na rozdíl od ne-učitelů vlastní tu pravou pravdu, před bez výjimky neinformovanými útoky kohokoliv zvenku."
Přesně tyhle věci učitelům dost často přisuzují ti, kteří se 1) nemohou pochlubit zrovna oslnivou profesní kariérou, 2) utíkají k frázím ve chvíli, kdy mají argumentovat a kteří 3) s učitelstvím mají malé či žádné zkušenosti. Je to zákonité a tak triviální, že by to mohl pochopit i Tajný Učitel.
A nemyslím, že by naopak většina učitelů nehledala nové způsoby (fungující a vyhovující) učení. Říkáte, že mluvíte s žáky. Co vám říkají? Podle paní Nováčkové by měli být zavislí na autoritách. Je to opravdu tak? Všichni jsme absolventi klasické školy. Jsme kvůli tomu všichni závislí na autoritách? Nekritičtí? Neodpovědní? Bez touhy poznávat?
Dokonce tvrdím, že právě učitelé jsou to, co ještě drží naše školství nad vodou, navzdory vlnám blbostí, které se přes školy přelévají. Je typické, že si právě tohoto nevšimli v EDUinu ve svém auditu.
Copak že je to ta oslnivá profesní kariéra? Schopnost zakládat spolky? Schopnost balamutit naivní úředníčky snadnými řešeními v zájmu "zkvalitnění" školství? Být pln sám sebe, napsat pár učebnic pro kantory neschopné nebo líné myslet za sebe a vybírat vlastní materiál? Založit na tom svoji elitářskou identitu?
Manipulativní spojení kladů se zápory, snaha urazit - komentáře Tajného Učitele v krystalické podobě. Skutečný podpis toho, kdo se pod své ubohosti jinak ani nedokáže podepsat.
Chápu, že nejen "Tajný učitel", ale i mnozí jiní, včetně paní psycholožky, a stovek dalších "odborníků", kteří ze školní reality znají leda tak dveře budovy, považují učitele za neschopné, líné, totální idioty.
Opravdu nás mají ale za takové idioty, že bychom vědomě nevyužívali všechny ty SKVĚLÉ METODY, které tak VÝBORNĚ FUNGUJÍ? Že bychom dobrovolně pracovali více a neefektivněji, sklízeli za to kritiku a libovali si ve vlastních frustracích?
Já rozhodně nikoho nenapadám, nevím, proč jste tak vztahovační. Jen si uvědomuji chyby systému a je mi líto, že tak málo společně usilujeme o smysluplnější vzdělávací proces. Oceňuji, že ODBORNÍCI jako paní doktorka Nováčková, Ondřej Hausenblas a další mi pomáhají pojmenovat to, co sama považuji za překážku v učení. Toť vše.
Já nevím. Nějak nemám pocit, že paní Nováčková a pan Hausenblas popisují, v čem je problém. Že někde problém je, s tím souhlasím, ale jejich názory považuji za ještě "ujetější", než je současný stav.
Třeba taková "Hejného metoda" v matematice je mnoha rodiči chápána s obavami, že jejich děti matematice vůbec nerozumí, a jsou zděšeni. "Generická metoda čtení" (po písmenech) znamená, že děti nechápou slovotvornou úlohu slabik. A učení se psaní nejprve pomcí velkých písmen znamená, že děti mají problém pochopit, co je to malé a velké písmeno a posuzují je podle velikosti, ne tvaru.
Máte v zásobě ještě nějakou "novou, mdoerní metodu"?
Nemyslím to útočně, jsem taky zděšen, kam se řítíme, souhlasím, že postaru to nepůjde, ale ponovu? Komenský, poraď!
a další mi pomáhají pojmenovat to, co sama považuji za překážku v učení
Pardon, a co to tedy je? A myslíte tím, paní Kalabisová,
- učení žáků, jako jejich zkompetentňování učitelem, a nebo tím myslíte
- učení se žáků, jako jimi nabývání kompetencí?
Je to zákonité a tak triviální, že by to mohl pochopit i Tajný Učitel.
Buďte, pane Soukale, obezřetný. Nebo Vám to také zasolí, víte?
ještě jednou chci zopakovat, že učitele neviním z ničeho, kromě toho, že si pod tíhou okolností začali tak trochu zastírat oči a obhajovat se (viz hra Revizor, kterou čteme s dětmi ve škole). Chápu to, mě ten šílený systém také ničí, ale proč se jen bránit a neukázat na to, kde je chyba a nenapravit ji? A to od financí až školské zákony o dozorech, administrativních pracovnících a jiné.
Metody - Hejného jsem také nějak nepochopila (myslím, že stále zůstal poplatný staré metodě, kterou ale tak nějak neuceleně popleteně inovačně zkombinoval se svými pokusy), ale proč stále vytahujeme ty neúspěšné a obhajujeme se, že to tedy nejde změnit, když metoda XY selhala. To přeci není důvod k rezignaci. Musíme vyzkoušet více metod, než najdeme nové, lepší. A nemusíme hned měnit celý systém. Měli bychom metody nejprve zkoušet na menších vzorcích, aby nenapáchaly nějaké škody.Až po úspěšném ověření můžeme nabídnout k aplikaci. Pěkně o tom mluví O.Šteffl. Já mám například ráda Montessori školu i Freinetovu. V Praze je například dobré Přírodní gymnázium.
Pěkně o tom mluví O.Šteffl.
A jsme doma.
Já se tedy přidržím tradičních způsobů učení. Především, že se člověk něco naučí, když se učit chce, a to i kdyby musel. Že poznávání nových věcí, jejich zkoumání je zábavné samo o sobě. Že učitel se u toho nemusí pitvořit s pingpongový míčkem na nose. Že předpokladem učení je především pracovitost. Přejmenováním učitele na průvodce se ještě nikdo ničemu bezpracně nenaučil.
Znovu připomenu, jak říkal jeden absolvent: "Nic mě v té škole nenaučili."
"Ty jsi se tam, ty vole, nic nenaučil", odpověděli mu.
Učitelé se neobhajují "pod tíhou okolností" ale před neustálou mediální palbou.
Ke školství se "odborně vyjadřuje" každý, kdo má do zadku díru. Kdyby takhle fungovalo zdravotnictví, tak si teď na webu pouštíme zasvěcené rozhovory s filmovými režiséry o tom jak natáčeli dokument na tichomořském atolu o operaci holýma rukama bez anesteze a že to tam perfektně funguje a jen ti naši doktůrci zastydlí ve zdravotnických metodách minulého století to nechtějí a neumějí aplikovat u nás.
Rozhovor s paní Nováčkovou jsem vyslechl celý, ale o žádné nové metodě jsem tam nic neslyšel.
Pouze to, že pro žáka je nutná sebeúcta, že změnám ve školství brání obecná nevzdělanost o vývojové psychologii a že důslednou kontrolou nevychováme zodpovědnost.
Při každém vzdělávacím procesu je nutná zpětná vazba.
Doposud nikdo mi nedokázal odpovědět, jak se nesnižuje žákova sebeúcta, když na pěti písemkách po sobě odevzdává prázdný papír.
Ale je možné, že prověřovat znalosti a schopnost jejich aplikace je také špatné.
Doposud nikdo mi nevysvětlil, jak naučit prvňáčka připravit si sešity na další školní den, nebo třeba vyčistit si zuby, aniž bych s ním večer co večer neprovedl kontrolu aktovky a nedohlédl na správný postup čištění zubů. Tak, až se to pro něj stane samozřejmostí. Takže je mi líto, ale pro mne pro paní psycholožku nula bodů.
Víte co?
Já jsem vlastně pro zrušení známkování.
Mně to bytostně nebaví. Ať se žáci učí nebo ne, je to jejich věc. Dělají to přece sami pro sebe.
Já jim předestřu informace, pokusím se umožnit poznání těm, kteří o něj mají zájem a zbytek je mi ukradený. Ať se dítka sebezhodnotí sama. Víte, kolik mi odpadne zbytečné práce, kolem které jsou jen samé kontroverze? Proč se mám každé čtvrtletí otravovat s nějakou klasifikací? Vysvětlovat na poradě, proč někdo třetina třídy propadá. Pak se totéž vysvětlovat rodičům na schůzkách. Být považován žáky za kreténa, který furt něco chce. ...
Proč? Když to přece jasně nefunguje?
A zásadně odmítám, aby učitelé byli vyzýváni k tomu, aby se sjednocovali a bojovali za lepší školství. Učitelé nemají co mávat prápory na barikádách, učitelé mají učit. Jestli má někdo kutat dlažební kostky a převracet tramvaje, jsou to ředitelé škol. Oni jsou za školu a tedy i kvalitu výuky odpovědni.
Učitelé by pak mohli tak akorát vzkázat ministerstvu, počkejte osmdesát tisíc měsíčně? Dejte taky něco ředitelům! Poskytují nám pedagogický servis, organizují práci, vzdělávací kurzy, zabezpečují pomůcky, vytvaří příjemné a motivující prostředí...
Myslím,že: Veřejné školství potřebuje víc individualizované péče o děti ve školách. To ale něco stojí (prostředky = dobrá koncepce, peníze a dobré organizování). Celý ten dnešní svrab je myslím o tom, že Ti, kdo sehnali prostředky na vysoce individualizovaný přístup ho prohlašují za široce použitelný v podfinancovaném a hloupě organizovaném školství. To je ale nesmysl. Jen přitom shazují práci učitelů běžných škol a získávají další klienty pro ty svoje lépe zajištěné dílčí aktivity. EU dotace se čerpají neefektivně a MŠMT v tom není schopno udělat pořádek. Dobrou koncepci, dostatečné peníze a dobré organizování veřejným školám MŠMT nedává a posvěcuje plošné experimenty různých chytráků, kteří uklohní reformu bez jejího řádného zajištění. MŠMT tím škodí veřejnému školství a nahrává soukromému. Když někdo dělá chybu, musí si ji nejdřív přiznat a pak ji teprve může začít účinně napravovat. To se, Bohu a Česku žel, zatím neděje - ani v MŠMT ani ve vládě.
J. Týř
Souhlasím.
Také souhlasím.
Opravdu nás mají ale za takové idioty, že bychom vědomě nevyužívali všechny ty SKVĚLÉ METODY, které tak VÝBORNĚ FUNGUJÍ? Že bychom dobrovolně pracovali více a neefektivněji, sklízeli za to kritiku a libovali si ve vlastních frustracích?
Nikoliv za idioty. Nové metody znamenají změnu. Změna znamená změnu zvyků, postupů, tradičních "osvědčených metod", zajetých kolejí. Změna je nepohodlná. Znamená více práce. Formativní hodnocení je více práce. Vlastní přípravy jsou více práce. Tvůrčí přístup je více práce. Je mnohem, mnohem časově i energeticky snadnější otevřít něčí předžvýkanou učebnici, vysvětlit předžvýkaný postup, udělat předžvýkaná cvičení, napsat písemku (nejlépe zavřené úlohy), oznámkovat, tečka. A uznejte, jen idiot by za ty prachy dělal víc.
jen idiot by za ty prachy dělal víc
Být za idiota mi v této souvislosti nevadí. Už jenom to, že jsem učitel. Zjevný.
Celý svúj profesní život si dělám veškeré přípravy a podklady sám. Když frčely důmy, mohl jsem jich dodat klidně šedesát z fleku. Bylo dopřáno jiným vydělat si. Nakonec, říkal jeden odborník, že takový dum se sfoukne za přestávku. Taky tak i vypadaly.
Ale o to nejde. Každou chvíli mně, zarytému herbartovci, někdo předhodí: "To jsou ty tvoje moderní metódy." Cha!
Čest výjimkám.
Jelikož příspěvek z 11. prosince 18:51 byl oslyšen, vrátím se k tématu. Bude to delší, promiňte. Pojďme ke skutkové podstatě. Paní Nováčková podniká. Podnikání je soustavná činnost, provozovaná za účelem dosažení zisku. Na nepravdy a nesplnitelné sliby jako součásti marketingu se přitom nehledí jako na lež a podvod, ale jako na hru, kde nadsázka slouží k upoutání pozornosti. Každá hra má pravidla. Klamavá reklama už není hrou, ale formou nekalé soutěže, která je zakázána. U Nováčkové je to o to horší, že se současně jedná o předmět podnikání. Přečetl i shlédl jsem její rozhovory a přednášky a shledal je nestravitelnými. Kouzlo nechtěného vyniká nad stesky o nevzdělanosti a neznalosti terminologie. To káže člověk, který v terminologii má v lepším případě zmatek, pokud se nejedná přímo o metodu, jak svými ad hoc definicemi sugerovat posluchačům, že pravdu slyší právě teď a nic jiného neplatí. Kdyby šlo jen o nesmysly pedagogické, jako neznalost podstaty klasifikace, nemístné směšování spontánního „učení“ předškolních dětí se školním vzděláváním, které je především účastí na společenské mezigenerační výměně poznání, ale k mání jsou i účelová tvrzení, ba přímo nesmysly psychologické. Těžko předpokládat, že Nováčková neví, co je stres. Jako všechny komplexní stavy organizmu i stres má nejen tu účelově omílanou stránku zničující, jíž lze zastrašovat a nálepkovat, a která může být i příčinou potíží, jež je třeba léčit, ale stres je současně nedílnou stimulující součástí každé adaptace. Bez stresu by nikdy k žádné adaptaci nedošlo. Stres je, zejména v období dospívání, nezbytný. Ne ovšem v podobě, kterou straší své publikum Nováčková. Typická manipulace jsou medvíďata promítaná při marketingovém vystoupení na Tedexu. Každý vidí, jak si roztomile hrají. Lektorka upozorní, že ta mláďata to zjevně baví a naváže „zamyšlením“ nad destruktivním vlivem školy, která tu hravost „hravě“ vymýtí (nejpozději do Vánoc - potlesk příznivců). Ani slovo o tom, že mláďata se instinktivně vzájemně stresují, takříkajíc „cvičně“, aby vyrostla v medvědy, ne v potomstvo frekventantů kurzů paní Nováčkové. Stejně svévolně a účelově nakládá Nováčková s pojmem motivace, která, na rozdíl od stresu, není stavem organizmu, ale umělým konstruktem, co do výkladu ne zcela ustáleným, vytvořeným k popisu chování. Ve sbírce paní Nováčkové je termín motivace jen černobílá nálepka: vnitřní, bílá jako sníh, a vnější, ta od ďábla, celá černá. Opakuji se, ale na České škole se mi často vybavuje Murphyho zákon: „Odborník je člověk, který přijel z jiného města.“ Podnikatelka Nováčková, v přestrojení za odborníka, rodičovské veřejnosti slibuje, aniž plní. Nestálo by to celé za řeč, kdyby nešlo o děti, v mém případě o vnoučata. Rodiče samozřejmě chtějí pro své děti to nejlepší. A tu se nabídne paní Nováčková, která je ujistí, že nic není jednodušší. Stačí si nechat za rozumnou cenu vysvětlit, kdo tomu brání. Přece ONI, učitelé, a škola vůbec. Na ně se obracejte v případě reklamací. Od nich požadujte, co jsem vám slíbila. K nim přece děti docházejí a odtud vycházejí. Chcete, aby vycházely jiné, lepší, jak praví naučení Limonádového Joa? Neposílejte je do školy, radí Nováčková. Tenhle příšerný arogantní blábol je hned na začátku. Na řečnickou otázku Veselovského, záměrně provokativní: „Paní Nováčková, já když poslouchám vaše vystoupení nebo čtu vaše texty, tak mám vlastně mnohdy pocit, že to nejhorší, co může člověk udělat svému dítěti, je poslat ho do klasické základní školy. Je to tak, nebo se pletu?“. „Nepletete se“, neohromena absurditou otázky, odtuší Nováčková, hlasitě se smějíc. „Čemu se směje?“, říkám si. „Nám, které záhy označí za nevzdělané?“ Také vám ten její smích připadá jako výsměch? Možná jí křivdím a je to jen radost nad tím, jak jdou kšefty? Korunu té snůšce demagogie nasazuje Nováčková na samém závěru oznámením, kde se v lidech bere antisemitismus. Přece ve škole. Já jen, aby bylo jasné, o čem se tu diskutuje.
Já to tušil, pane Novotný.
Čest výjimkám.
Toť. Výjimky jsou poraženy.
Takže rozhovor je v jádru dobrý ... na 1. dubna. Vydržím do té doby, pak se umlátím smíchem!
Tyto teorie "svobodného nevzdělávání" mají velmi dobře vypracovanou rétoriku. Hodně je toho založeno na sugesci, a proto jim často podléhají i inteligentní lidé. Tradují se v různých podobách už od Rousseaua. Podstatou jeho učení bylo, že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti. Tyto myšlenky ovlivnily už Velkou franzouzskou revoluci a v každé době a v každé společnosti najdou své obdivovatele a příznivce. Většinou k nim tíhnou lidé , kteří jsou z nějakých důvodů nespokojení se "stavem věcí".
Dá se na nich i dobře vydělávat, protože kdo by nechtěl, aby jeho děti byly svobodné????
Summerhill je pro paní psycholožku ideálem. Internátní škola. Děti jsou pryč od rodiny. Rodina je stejně nebezpečná jako škola.
lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti
S tím souhlasím. Kdy ale k tomu zahnívání začíná docházet, to je ta otázka.
Soudě podle toho, v jakém stavu svých vlastností a chování přicházejí děti už do školky, řekl bych, že záhy. Kterápak státní instituce působí na dětičky ještě před školkou? Čété jedna?
Zrušení povinné školní docházky - o tom se mělo uvažovat dávno - i když vím, že naštvu spoustu odborníků i laiků.
V okamžiku, kdy se začalo hovořit ,jak je vzdělávání nedostupné všem / hlavně těm dětem, které chodí za školu a škole se vyhýbají i jinými způsoby/. Samozřejmě s vědomím rodičů . Ti "nedocházku" často kryjí .
Bude-li vzdělávání dobrovolné, vymizí spousta konfliktů - mj. i řeči o nerovném přístupu ! Každý rodič si sám zváží , zda dítě do školy posilat či ne.A ušetří se finance.
Ano - hrozí negramotnost ! Jenže , spousta gramotných ?! dětí se po ukončení povinné školní docházky stejně dál nevzdělává . Ani nepracují, chodí pro dávky , konzumují Tv , videa a další výdobytky techniky. Mnozí drogují , páchají trestnou činnost .Žijí si volně, po svém.
Street workeři a další pomáhající profesionálové stejně nemají šanci pomoci všem těmto osobám, které zcela jistě někde mají doklad o absolvování ZŠ - tedy měli povinný přístup ke vzdělání.
Srovnejte si - jaký bude rozdíl ? Ani povinný předškolní rok v MŠ nic nezmění k lepšímu . Bude to drahá exkurze do snů . Mnozí pošlou děti od 5 let do školky jen za předpokladu hrazeného ošacení, stravy a školného. I to už se kdysi zkoušelo .
Je třeba vidět souvislosti , inkluze nic nevyřeší .Naopak způsobí zlobu na děti jakkoliv odlišné , způsobí nedostatek učitelů všech aprobací . Místo spolupráce , rozjitřené emoce - to chceme??
Do puntíku souhlasím se Slávinou
Pane Novotný, pěkně jste to paní Nováčkové vytmavil. Ale musí to být s "tradiční školou" opravdu špatné, když pro odmítnutí inovativních názorů nemáte argumenty a nahrazujete je výroky ad hominem.
Preference formativního hodnocení před sumativním je oficiálně významným úkolem našeho školství. Spontánní učení je to nejlepší, k čemu může vyučující své žáky a studenty dovést. Stresová situace je to poslední, co by mohlo navodit příznivé podmínky pro učení.
Čím víc se ví o tom, jak mozek pracuje, tím víc se nalézá chyb, které se v tradičně vedené výuce dělají. To si uvědomují spousty učitelek a učitelů - školy se mění.
Přelétl jsem čerstvý výplod T. Feřteka v Respektu. Údajní reformátoři se stále více odkopávají a jsou stále agresivnější - v podstatě nejde o nic jiného než o výzvu rodičům, aby nedávali své děti do běžných škol. TF a další eduinovci - ani ti nejvíc ideologicky vyhranění - si určitě nemyslí, že by dokázali proměnit většinu škol k obrazu svému, ale snaží se oslovit co nejširší skupinu rodičů, pochopitelně těch, kteří jsou ochotní a hlavně schopní "nalít" peníze do exkluzivních škol (libovolného zaměření). Ve spojení s parazitováním na grantové a dotační politice jde o slušnou základnu pro slušné živobytí. Stejné pozadí má i inkluzivní tažení. Je to další významný krok na cestě k devastaci vzdělávání jako statku, který mj. má vyrovnávat společenskou nerovnost. Bohužel další velké téma, které jsem si ve školství určitě nepřál řešit.
Kam až příliš často vede cesta propagovaná paní doktorkou, ukazuje tento článek: http://www.rozhlas.cz/pardubice/radioporadna/_zprava/tolerantni-vychova-nici-detem-hodnoty-jsou-nezvladatelne-zle-a-niceho-si-nevazi--1464809
DOTAČNÍ KLIENTELISMUS A ČESKÉ VEŘEJNÉ ŠKOLSTVÍ
Doufám, že MŠMT a české vládě už konečně svitne, že tzv. aktivistické neziskovky hrubě podfinancovanému a podivně řízenému českému školství (příliš) nepomohou. V dotovaných projektech a v neziskovkách jsou platy mnohdy cca dvakrát větší než tabulkové platy ve školství, které je pro mnohé neziskovky hřištěm, na kterém se v konečném důsledku vyzobávají rozinky pro soukromý sektor. Aktivistické neziskovky klamou školy i veřejnost například tím, že v českém podfinancovaném veřejném školství prosazují reformní (revoluční) cesty ke koncepčně, finačně a organizačně náročným metodám, které nejsou v jeho současných možnostech. Mnohdy velmi necitlivě propagují i tzv. svobodné učení, čímž nadhodnocují možnosti vysoce individualizovaných soukromých škol a nerespektují možnosti sítě veřejných škol. Brání se přitom možnostem kontroly výsledků vzdělávání a kritizují dílčí kroky MŠMT, které by k individuálnějším metodám v síti veřejných škol měly postupně směřovat.
Od škol až po MŠMT a jím řízené organizace se lze setkat s jakýmisi projektovými lény - dotace se dávají jakýmsi vazalům parazitujícím na projektově nezainteresovaném zbytku, kterému mnoho dobrého nepřinášejí a mnohdy z něj dělají poddané projektové křoví nebo outsidery. Při realizaci mnohda různorodých projektů dochází k velkému náporu na pracovní podmínky mizerně placených učitelů v podfinancovaných veřejných školách. Tímto Dotačním klientelismem je narušen řádný výkon státní správy veřejného školství. Hrubé rozpočtové podfinancování českého školství tento devastující vliv dotačního klientelismu ještě umocňuje. ZŠ a SŠ v Česku jsou jsou podfinancované, feminizované, do určité míry i demoralizované a tomu odpovídá i stagnující nebo dokonce klesající úroveň vzdělávání a výchovy v nich.
Záleží-li české vládě opravdu na vzdělanosti lidí v Česku, měla by myslím dát na vzdělávání obvyklých 6 % z HDP a současně se prostřednictvím MŠMT postarat o to, aby školské resortní organizace lépe fungovaly.
J. Týř
Pane Václavíku, diskutuji svým jménem, nejsem mluvčí. Spojení s „tradiční školou“ neodmítám, ale ta to nemá zapotřebí. Můžete psát česky, mám české školy. I to vysoké učení, jehož mám čest být absolventem, se jmenuje České. Ale když na tom trváte, asi jste měl na mysli „ad personam“. Příměr „ad hominem“, v kontextu Vašeho posměšku jako nálepka, je nepatřičný. Nuže, „ad rem“: Co jste nazval „tradiční školou“ a Nováčková „místem, kam by rodiče neměli posílat děti, pokud nemají v úmyslu udělat pro ně to vůbec nejhorší“, já vidím jako přes čtyři tisíce základních škol a několik desítek tisíc učitelů a dalších zaměstnanců, které neustále uráží a bez znalosti skutečného stavu poučuje několik samozvaných, většinou zištných, inovátorů. Paní Nováčkovou jsem nenapadl „ad personam“, ale „ad hominem“ okřikl. Jako pavlačovou klepnu. Čeština je rozvinutý jazyk s bohatou slovní zásobou. Proč psát opisem: „žena, která pomlouvá druhé lidi“? Ona neříká: „Pusťte mě k tomu, já to umím lépe.“ Ona vědomě lže rodičům o současné škole s cílem nejen narušit, ale přímo zničit vztah důvěry mezi rodinou a školou. Přesně, jak jsem napsal ve své argumentaci (čtete správně, já jsem argumentoval): „Slibuje, aniž plní“. A dělá to pro prachy. S cílem komercializace českého školství. Její příklady svědčí o zoufalé neznalosti skutečného stavu. Kdyby to nebylo tak sprosté, bylo by to k smíchu. Ty trapné příklady o chudince Aničce malířce, o jedničkách, puntících, hvězdičkách, bonboniérách za četbu, cukru a biči, žácích filatelistech. Nováčková současnou školu nezná. Všiml jste si, že její příklady jsou výhradně o předškolácích a čerstvých prvňáčcích? Vědomě cílí na jejich rodiče, své potenciální „klienty“. Vystačí si v příkladech se vzpomínkami na školu a soustředí se na manipulaci z domnělé pozice formální autority. Ostatně Vy mi ve svém napomenutí bez dalšího také jen připomínáte, co ta „autorita“ pravila. Jak je možné, že Vy, který, jak se zdá, sledujete školskou problematiku s mimořádným zaujetím, jste se ani slovem nevypořádal s Nováčkové invektivami a rovnou mě poučujete? Nejen Vámi zatracované sumativní, ale i formativní hodnocení znám z vlastní školní zkušenosti, i když tenkrát v padesátých a šedesátých se tomu tak neříkalo. Nebyly počítače, takže moje máma, vesnická elementaristka, psala všechna vysvědčení krasopisem, který se dnes už neumí. Připomínám to proto, že někdy mám pocit, že vy inovátoři už ani nevíte, že česká klasifikace odjakživa byla slovní, a současně jednotná (padni, komu padni, se tomu dneska blbě říká). Zkuste si, jen tak cvičně, vytvořit škálu, kterou byste nahradil: „výborný, …, nedostatečný“. To je jako názvosloví chemické nebo tělocvičné. To nevylepšíte. Formativní hodnocení probíhá denně v každé třídě, začíná příchodem učitele a končí jeho odchodem. Je z podstaty neformální. Jestli ho někdo „zavede“, tak ho zničí. Stejně tak zničí klasifikaci „výborný atd.“, pokud ji nahradí povinností sepisovat ad hoc pomluvy, eufemisticky přezdívané „slovní hodnocení“. Žáci i rodiče budou v domnění, že dostávají konečně vybojovanou zpětnou vazbu. Omyl. Dostanou výtisk písemnosti z osobního spisu žáka, plný citlivých osobních údajů, který nikdy nikdo nezničí. Vždyť se může hodit. Co na tom, že půjde o pouhou kompilaci vět, vybraných z učitelovy sbírky a sestavených např. pomocí automatických oprav textu jako nádražní hlášení. Přece nikdo nebude o žácích sepisovat slohové práce. Se stresem jste naložil jako Nováčková. Podsunul jste mi neznalost jeho škodlivosti, kterou nepopírám, a smlčel jeho nezastupitelnost jako stimulu každé adaptace. Jestliže opravdu věříte tomu, čím strašíte, nesportujte, neotužujte se atd. Stres škodí. A nevystupujte veřejně. Tréma je stresová reakce. Nešel bych do divadla, kde hrají rutinéři bez trémy. Máte pravdu v tom, že se školy mění. Tak jim do toho nemluvte. Jako mezi právníky a ekonomy najdete lidi, kteří vědomosti zneužívají proti druhým, nelze vyloučit, že takoví lidé mohou být i mezi psychology. Když si přitom za rukojmí vezmou děti, jsem „ad hominem“ nesmiřitelný.
Ta sedla. A škoda každé, která vedle padne.
Pane Novotný, spíš než tradiční škola by bylo lepší používat výraz tradiční metody a formy školní práce. Pak by i začátek debaty s paní Nováčkovou vyzněl poněkud jinak.
Nevím, jak a odkud čerpáte své znalosti o školství, ale mezi těmi tisíci vyučujícími jsou mnozí, kteří inovace ve vzdělávání (např. i názory paní Nováčkové) akceptují. A přibývá jich. Také četní rodiče nejsou s tradičními metodami a formami spokojeni. Když škola, kam chodí jejich děti, na nové požadavky nereaguje, začnou uvažovat o jiné variantě vzdělávání svých dětí. Tak začíná destrukce stávajícího školského systému.
Ke slovnímu hodnocení(v žádném případě se nejedná o jednoduché verbální výroky výborně, chvalitebně atd., to se pletete): Pokud si myslíte, že to jsou nějaké "pomluvy", tak jednak nevíte, o co jde, jednak hrubě podceňujete úroveň vyučujících, kteří se pro tuto moderní formu hodnocení rozhodli. Zjistěte si, kde slovní hodnocení používají a jděte (jeďte) se tam podívat.
Možná máte pocit, že se hroutí svět tradičních metod a forem školní práce. Máte smůlu. Opravdu se hroutí.
Bohužel se spíše hroutí to, čím svět drží pohromadě. Ke škodě všech.
Co se týče hodnocení, pouhé známkování či pouhé slovní hodnocení jsou krajnosti, jež mají více nevýhod než výhod.
Nepoctivá hra - aktivismus pedagogických inovátorů z pohledu transakční analýzy
Autokratismus - Demokratismus - Liberalismus. Tato trojice pojmů vyjadřujících míru uplatňování autority v mezilidských a společenských vztazích se vyskytuje v mnoha obměnách. Když míru uplatňování autority znázorníme na číselné ose, zjistíme, že jde o jakési pojmenování pásem (intervalů) na úsečce, jejímiž krajními body jsou úplný diskuzi nepřipouštějící autokratismus resp. diktatura na jedné straně (jím začínající úzký interval se nazývá absolutismus nebo totalita) a úplný diskusi odmítající liberalismus resp. úplná svoboda (jím začínající úzký interval se nazývá např. anarchismus).
Jsem názoru, že z hlediska transakční analýzy (viz např. Eric Berne, model sociální interakce založený na pojmech rodič - dospělý - dítě) tzv. inovátoři školního vzdělávání nekomunikují na úrovni důvěrné resp. důvěryhodné demokratické diskuse (model do-do), ale snaží se vzhledem k většině pedagogické veřejnosti (zejména k učitelům ale také např. k MŠMT apod.) hrát autoritativní roli v modelech ro-do nebo dokonce ro-dí. Diví se přitom, že učitelé na tuto konfliktní transakční hru nepřistupují (tj. nezaujímají komplementární doplňkovou podřízenou roli).
Aktivističtí inovátoři mají problém: Snaží se vzhledem k učitelům i MŠMT autoritativně prosadit aktuálnímu stavu českého školství neodpovídající věci do práce škol. S učiteli veřejných škol hrají ne poctivou hru na to, aby učitelé bez řádné koncepce, finančního a organizačního zajištění přistoupili na rozvolnění školního vzdělávání, které za daných podmínek povede ke zhoršení jeho úrovně a ke zvětšování zájmu o komercionalizované vzdělávání v soukromých školách. Tuto nepoctivou hru učitelé ředitelé, zřizovatelé veřejných škol, ministerstvo školství, rodiče a demokratický smýšlející veřejnost v demokratickém státu nemohou (neměli by, nesmějí) přijmout.
Současný problém českého veřejného školství je myslím v tom, že MŠMT nepoctivou hru aktivistických neziskovek bezdůvodně částečně přijímá namísto toho, aby efektivně zajistilo demokratický průběh diskuse o koncepci, finančním a organizačním zajištění potřebných změn českého školství vzhledem k veřejným školám a celé školské veřejnosti.
J. Týř
http://psychoweb.cz/psychologie/jak-si-lide-hraji--e--berne--transakcni-analyza-hry/
Přesně tak. Slovní hodnocení versus známkování je vlastně falešné dilema. Obojí se dá dělaj dobře a blbě. Jestliže žáci vědí, za co přesně známku dostávají (kritéria), je to lepší než bezobsažné slovní pindy.
Pane Václavíku, jednou, aspoň jednou, prosím, sem napište odpověď, ve které se zdržíte podsouvání nesmyslů svým oponentům, s nimiž si pak hravě poradíte ve svém závěrečném poučení. Samozřejmě rozlišuji tzv. známkování, u něhož jsem připomněl jeho slovní význam a podobu. Říkejte si tomu jak chcete, je to metrika k ohodnocení výkonu. Omezení počtem stupňů je výhodou, konkrétní předem dané slovní vyjádření umožňuje srovnávání, které k hodnocení výkonů nerozdílně patří. Jednotlivé stupně jsou výstižné a myslím, že mezi nimi není nějaké významné nepokryté pásmo. Učitelé s tím umějí pracovat odjakživa. Opakuji, není to hodnocení přístupu, které rovněž ve třídách odjakživa průběžně probíhá. Tzv. slovní, doslova popisné hodnocení, kterým má být podle některých inovátorů nahrazeno tzv. známkování, jsou z podstaty věci pomluvy, dokonce písemné. S tím nehnete. Jestliže se jeden o druhém jednostranně volnou formou vyjádří s hodnotícím záměrem a tento „posudek“ se má stát součástí úřední listiny, je to kádrování, jehož zavedení dnes někteří inovátoři prosazují už od dětských let občanů, a to z pohnutek, k nimž se v tuto chvíli nevyjadřuji. Jestli jsem byl někde, kde to už provozují a v těch pomluvách se někomu hrabal, nebo ne, do toho prosím netahejte. Pokud Vy jste takovou exkurzi již podnikl, zajímalo by mne, jakým právem. Podsouváte-li mi, že hrubě podceňuji úroveň vyučujících, aniž se Vás jakkoli dotklo vyjadřování paní Nováčkové, nedivím se už ani Vašemu předčasnému jásotu nad hroucením.
Hroutí se myslím především iluze různých inovátorských pedagogicko populistických inovátorů, kteří se při prosazování svých náročných a dané situaci neodpovidajících, rozvolněných vysoce individualizovaných pedagogických nebo dokonce antipedagogických, metod dost neeticky odrážejí od hlav realistický uvažujících a systematicky pracujících učitelů.
J. Týř
Pane Sotoláři, dilema známky versus slovní hodnocení není uměle vytvářené, přece existuje rozdíl mezi číslicí a psaným textem. I školský zákon to tak rozlišuje. Vysvědčení může mít tři podoby. Z didaktického hlediska je preference slovního hodnocení zřejmá. "V českém vzdělávacím systému je důraz tradičně kladen na sumativní hodnocení v podobě známky" (Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020). Jak se dál dočteme v kapitole o po podpoře kvalitní výuky, má se podporovat formativní hodnocení, při kterém se sleduje individuální pokrok žáků. Takovou "zprávu o učebním vývoji" projednává učitel se žákem a jeho rodiči. To je inovační přístup k hodnocení. Laici mohou zaujmou stanovisko "co to je za novoty, vždy se známkovalo a vyhovovalo to". Ale co s vyučujícími (profesionály?), kteří si myslí totéž? Jistě máte v Učitelském profesním sdružení někoho, kdo slovní hodnocení používá, zná důvody jeho zavádění a má s ním zkušenosti. Souhlasím s Vámi, že špatné slovní hodnocení mohou být pindy.
Pane Novotný, slovní hodnocení je inovace v hodnocení žáků, která je didakticky opodstatněná. Učitelky a učitelé by měli umět takové hodnocení dobře napsat. Pokud si myslíte, že to budou pomluvy, je to samozřejmě Váš názor. Ale divil bych se, že by si to rodiče v konkrétním případě nechali líbit.
Jak určitá škola k hodnocení přistupuje, zjistíte ve Školním vzdělávacím programu. A můžete se jít podívat, já si návštěvu předem dohodnu telefonem nebo e-mailem. Ještě se mi nestalo, že bych se někam nedostal.
Jak jste si všiml, rád přidávám závěrečné poučení: Každý obor lidské činnosti se vyvíjí (skeptici tvrdí, že k horšímu). Ale například lékaři přestali koncem 19. století pouštět žilou. V té době byla tradiční škola v plné síle.
Onu "zprávu o učebním vývoji" přece žák dostává ústně průběžně a rodiče na třídních schůzkách, v případě svého zájmu kdykoli během školního roku. V tom vidím zcela logické a přirozené propojení známky a slovního hodnocení. Ústní kontakt je navíc z důvodů, jež zde snad nemusím rozepisovat, mnohem efektivnější. Z mého pohledu je symbióza obou forem daleko nejúčinnější a apriorní vytváření protikladu mezi nimi nesmyslné.
Lituji kolegy, kteří musí vytvářet písemné hodnocení v situaci, kdy se s početnější třídou nevídají více než dvakrát týdně. Kolik prostoru mají na objektivní posouzení práce žáka a vůbec získání relevantních podkladů pro toto hodnocení? Jsou schopni správně postihnout význam náhodných faktorů? Opět se dostáváme k takovým věcem, jako je počet dětí ve třídě a celkové podmínky pro výuku.
Okomentovat