Studie analyzovala vzorky žáků ve 2. ročníku střední školy v letech 2002 až 2012. Při zvážení dalších faktorů, jako jsou očekávání rodičů a žákovo studijní úsilí, očekávání učitele bylo významně nejsilnějším faktorem predikujícím absolvování vysoké školy – bez ohledu na rodinné zázemí měl žák, od něhož učitel očekával výborné výsledky, až třikrát větší pravděpodobnost úspěšného ukončení vysokoškolského studia oproti žákovi, od něhož učitel výborné výsledky neočekával. Studie dále přináší zjištění, že středoškolští učitelé mají obecně nižší očekávání u žáků z menšin a žáků ze znevýhodněných sociálně ekonomických poměrů.
Pro úspěch na vysoké škole je dobrým prediktorem též účast žáků v přípravných kurzech v průběhu středoškolského studia. Autoři studie poukazují na to, že učitelé nastavením nízkých očekávání předem znevýhodňují některé skupiny žáků.
Zdroj EdCentral
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
1 komentářů:
Stručnost zdejšího článku může být trochu zavádějící. Přečetl jsem si originální výzkumnou zprávu, kde se uvádí, že souvislost mezi očekáváním a budoucím úspěšným absolvováním VŠ je očištěna od mnoha faktorů, mj. od vzdělání a příjmu rodičů a od úrovně schopností žáka. Neplatí tedy argument, který člověka napadne jako první -- že by totiž učitelé měli vyšší očekávání jednoduše od těch, kteří jsou lepší.
Ve výzkumné zprávě se nicméně uvádí, že souvislost mezi očekáváním a budoucím akademickým úspěchem může být způsobena
1. nižším očekáváním učitelů ve třídách s minoritními skupinami, které obecně mají nižší pravděpodobnost absolvování VŠ, byť žáci z nich jsou nejsou "hloupí";
2. skutečnou schopností učitele odhadnout, kdo z žáků na VŠ má, a kdo ne.
Okomentovat