Kulatý stůl SKAV a EDUin - Jak pomůže zavedení kariérního řádu kvalitě výuky na školách? se konal ve čtvrtek 16. ledna 2014.
Panelisté:
- Ing. Bc. Vít Beran, ředitel ZŠ Kunratice
- Mgr. Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo nám., Praha, předseda PAU, prezident APU
- RNDr. Jiří Kuhn, ředitel Gymnázia Nymburk, předseda Asociace ředitelů gymnázií ČR, věcný garant klíčové aktivity 1 projektu Kariérní systém, NIDV
- Prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc., vedoucí katedry primární pedagogicky, Pedagogická fakulta UK
- Mgr. Martin Ševčík, ředitel ZŠ Londýnská, Praha 2
Moderoval Milan Kotík.
.png)
7 komentářů:
Z 80-ti % jen floskule. Pouze profesorka a někteří z pléna mluví zajímavě. Zbytek vyčteninky z propagačních materiálů. Moderátor nechápe panelisty, zřejmě nepozorně poslouchá - výstupy se snaží glosovat či jednou větou shrnout či co, zcestný výsledek.
K vlastnímu řádu:
klíčovým pojmem pro mě je "všeobjímající 2. stupeň". 1. stupeň pro začátečníky do dvou let praxe, 3. a 4. pro 25 - 30 % těch, kteří se rozhodnou spojit svoji dráhu s určitými funkcemi a pozicemi, vždyť "primářem a jeho zástupcem taky nemůže být každý lékař". Dvě třetiny učitelů tedy na základě atestace po dvou letech praxe dále již celoživotně nadobro zatuhnou ve dvojce. Nevím jak ostatní, ale já jsem si takhle možnost celoživotního karierního růstu a práce na sobě nepředstavoval.
Pokud bych vůbec na tuto koncepci karierního růstu učitelů přistoupil, napadl bych zejména to, že mezi 2. a 3. stupněm chybí širší vějíř možností a stupínků.
Finanční stránku věci zatím neřeším.
Ještě mě napadla jedna věc:
hlavní tezí myšlenky karierního řádu bylo, že učitele nic nenutí vzdělávat se a dále na sobě pracovat. Ptám se, co k tomu bude nutit ty, kteří pár let po promoci postoupí do dvojky a kteří budou mít 70 % pravděpodobnost, že v ní už zůstanou.
učitele nic nenutí vzdělávat se a dále na sobě pracovat
Dobrého učitele nutí každodenní praxe, špatného nepřinutí ani takto pojatý kariérní řád. Kolega Blaha už nedávno objasnil, že náš kariérní řád je jen pro kariéristy.
Dobrého učitele nutí výborní žáci...
Jakkoli mám o svém kariérním růstu už delší dobu poměrně jasno, a zavedení kariérního řádu mne moc neovlivní, protože v té době budou mé pedagogické osudy už dávno tlít v tom našem vysněném 'naardenu', přesto mne z podstaty zajímá, komu a na základě čeho bude takový růst umožněn.
"Dobrého učitele nutí každodenní praxe.
Dobrého učitele nutí výborní žáci."
K tomu nepotřebujeme KŘ. Objednavatelé i dodavatelé by měli sdělit, v čem je tak jedinečný a proč se bez něj neobejdeme.
Dobrého učitele nikoliv nutí, ale inspirují výborní žáci.
Dobrého učitele nutí dále na sobě pracovat jeho vlastní vnitřní puzení.
Dobrý učitel se stal učitelem proto, že jej bavilo, přímo těšilo dozvídat se nové věci, rozšiřovat svoje znalosti a pak přišel na to, že podobný pocit uspokojení mu poskytuje možnost své znalosti předávat jiným. Vždycky říkám, že ten okamžik, kdy člověk uvidí jak se ve tváři žáka objeví výraz prozření, pochopení, "jo tak takhle to tedy je", ... že to je to nejskvělejší na téhle práci a nenahraditelné jiným způsobem.
Ovšem při konstrukci kariérního řádu je nutno především vzít v potaz, že
každého učitele inspiruje k práci na sobě především výše jeho platu.
:-)
Teď je potřeba říci jediné: o tomto návrhu kariérního řádu není třeba diskutovat, musíme ho prostě odmítnout! Rozhodně. Nahlas. Jednoznačně.
Okomentovat