Dnes odpovídá Michaela Šojdrová, předsedkyně školské komise KDU-ČSL.
Co je podle vás kritériem kvality vzdělávání?
Kritériem kvality vzdělávání žáků jsou jejich výsledky, jejich uplatnění v profesi, v dalším studiu a také v životě. Kvalitní škola vzdělává a také vychovává, působí na žáka tak, aby ho motivovala, zvyšovala jeho ambice, vyrovnávala zdravotní a sociální hendikepy. Kvalitní škola by měla přinášet také radost.
Jaký je váš názor na plošné testování v 5. a 9. ročníku?
Ukazuje se, že národní monitoring výsledků vzdělávání žáků v klíčových gramotnostech nám chybí a toto testování takovým monitoringem je. Mělo by být využíváno k pravidelnému zjišťování národních údajů o výsledcích žáků. Považuji za nutné nalézt konsenzus v odborné veřejnosti i napříč politickými reprezentacemi o tom, k čemu má být plošné testování použito. Osobně považuji toto testování za důležitou formu hodnocení, jak výsledků žáků, tak škol i celého systému, ale pro jeho plošné a pravidelné využívání je třeba najít konsensus, porozumění interpretaci a zábrany proti zneužití, jako jsou žebříčky škol. Bez naplnění těchto podmínek bych plošné každoroční testování nepodpořila. Jako silný argument pro uplatnění testů v 9 třídách vnímá potřebu posílit motivaci žáků v 9 třídách na lepší výsledky jejich vzdělávání vzhledem k přijímacímu řízení na střední školy.
Co považujete za největší slabinu českého vzdělávacího systému? Jak byste tuto slabinu řešil?
Posílení prestiže učitelského povolání a absence karierního systému ve vazbě na odměňování.
Je třeba dokončit karierní systém a na jeho realizaci zajisti finanční prostředky. Netajím se tím, že mám od tohoto opatření velká očekávání, která souvisejí i se změnou přijímání uchazečů do pedagogických oborů na VŠ. Pedagogické obory by měly snížit počet přijímaných uchazečů, posílit výběrovost a prodloužit praxi. Stát se učitelem, by opět mělo být velmi prestižní a vyhledávané povolání, na které dosáhnou jen ti nejlepší.
Jaký je váš názor na úlohu zřizovatele škol v regionálním školství?
Dnes se jedná o velmi různorodou skupinu aktérů. Přestože jejich role – kompetence je stejná, jejich přístup je velmi rozdílný. Od velmi odpovědného a systematické až po nezájem a nekompetentní zásahy.
Jaké změny byste prosazoval ve vztahu zřizovatel-škola-rodiče?
Proto bych usilovala o sjednocení přístupu ve smyslu posílení odborné složky úředníků i zastupitelů, kteří rozhodují o kvalitě podmínek škol. Sjednotila bych pravidla pro hodnocení ředitelů a pro nároky na jejich jmenování do funkce na úrovni krajů i obcí. Ředitel musí vědět podle čeho ho bude zřizovatel hodnotit na konci funkčního období, tato pravidla se nemohou podstatně lišit mezi jednotlivými zřizovateli. Zvyšovala bych tlak na oborný, objektivní přístup zřizovatele ke škole, tlak na hodnocení na schopnost hodnotit výsledky žáků, školy ve vztahu k jejich socioekonomickému zázemí, tedy hodnotit přidanou hodnotu školy.
Posilovala bych vztah odpovědnosti zřizovatele za kvalitu vzdělávání, především podmínek pro žáky a učitele, které jim zřizovatel vytváří.
Vůči rodičům bych posilovala vztah partnerský, vzájemného respektu a snahy o důvěru. Rodič je rozhodující faktor ve vztahu k dítěti a bez spolupráce s rodiči je práce s dětmi velmi ztížená a méně efektivní.
Škola i zřizovatel musí být vůči rodičům chápavý a vstřícný, ale totéž musí projevovat vůči škole rodiče, musí se vzájemně podpořit v autoritě a v důsledném vedení dětí k lepším výsledkům.
Odpovědi v anketě:
Miloš Vystrčil, ODS
Ondřej Liška, SZ
Marcel Chládek, ČSSD
Jiří Zlatuška, ANO 2011
Tým Hnutí Úsvit
Marta Semelová, KSČM
Eduard Zeman, SPOZ
Anna Putnová, TOP09
Petr Fiala, ODS
Michaela Šojdrová, KDU-ČSL
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
1 komentářů:
Co považujete za největší slabinu českého vzdělávacího systému? Jak byste tuto slabinu řešil?
Posílení prestiže učitelského povolání a absence karierního systému ve vazbě na odměňování.
Jsem přesvědčen, že by paní Šojdrová měla bezprostředně po svém příchodu do Karmelitské všemi prostředky vymýtit z pedagogického slovníku výraz 'absence' a nahradit je slovem 'neúčast'. V tom je bezesporu zakopaný pes našeho vzdělávacího systému.
A to by, myslím, pro první čtyři roky funkčního období úplně stačilo. Nejvíce našemu školství prospěje, když už pak nebude dělat vůbec nic, totiž.
Ono je to asi stejně účinné jako řešit hladomor doporučením, aby si zemědělci při odchodu z pole opucovali holiny, protože jinak trousí mrvu po návsi. Jakkoli toho o zemědělství a krajinotvorbě ví paní ústřední inspekční poradkyně nepochybně víc.
Okomentovat