Jiří Kostečka: Obrana centrálního hodnocení maturitních prací proti zlobivým jeho utrhačům

pátek 22. června 2012 ·

Na žádost čtenářů přinášíme článek vedoucího jednoho z 24 hodnotitelských týmů projektu centrálního hodnocení maturitních písemných prací, který byl primárně publikován v Učitelských novinách číslo 26/115 dne 19. června 2012. 

Naše dílo je hotové. Doporučuji na konec naaranžovat na talíř a přítelkyni podávat s džusem. (Téma: Palačinky sladké i slané. Popis pracovního postupu)

Nevelké ruce vždy drží ukazovátko, které občas použijí i jako rákosku. Její laskavá povaha si dokáže podmanit srdce dětí.  (Téma: Můj zlatý Ámos. Charakteristika učitele)

Byl jsem překvapený, moc se my tam nechtělo, ale jely jsme. Když jsme přijely kté zátočině a táta vyděl ten strom tak mu ukáply nějaké slzy, otočil se na mně, naokamžik se my podíval do očí a pak my dal obrovskou ránu. A nic jiného my neřekl. V té chvily jsem poznal, že mu nejsem lhostejný ani ve dvaceti letech a že mně má stále rád. Nepoznal jsem to jenom podle těch slz, ale hlavně podle té facky. Jsem velice rád, že mám takovyhle rodiče a nikdy bych je nevimněnil. (Téma: Podle čeho poznáte, že vás rodiče mají rádi? Úvahový text)

při delší  disorientaci ohledně výběru témata jsem se rozhod, že budu uvažovat nad tím, jak my lidé poznáme lásku svých rodičů. (Téma: Podle čeho poznáte, že vás rodiče mají rádi? Úvahový text)

aji když to vypadá, že je nejhůř, tak vás rodiče mají rádi... a chcou, aby z vás něco bylo, když už je to tady, tak špatný (Téma: Podle čeho poznáte, že vás rodiče mají rádi? Úvahový text)

Koupil jsem jídlo a pití a odešel zpět k naší skupince. V tom se mi ještě chtělo na WC. A jelikož se mi to nechtělo držet celý poločas, vyrazil jsem. Při vykonávání potřeby se otočím a vedle mne stojí Tomáš „Nazdar“! zvolal jsem. Tomaš samou radostí přestal močit a šel mě obejmout. „Co ty tady říká?“ řekl. (Téma: „Svět je tuze malý a o náhody tu není nouze.“ Vypravování)

Je krásný  letní den a já se rozhodla jed na výlet. (Téma je irelevantní.)

Nezačínám svou obhajobu maturitního projektu CeHOPP (centrální hodnocení písemných prací) citacemi vybranými z letošních maturitních slohů náhodou. Možná leckomu otevřou oči hned zpočátku, a lépe než jakékoli argumenty, jež budou následovat. Možná i zpochybní přesvědčení o „nečekané přísnosti“ hodnotitelů, jak ho utvořila mediální masáž nedávných dnů.

Ano: to, co kolem nové maturity rozpoutala letos média, inspirovaná  kampaní společnosti EDUin, nelze nazvat jinak než štvanicí. Nenávistné výpady vůči komukoli, kdo koncepci nové maturity podporuje; dehonestování mravní integrity oponentů jen pro pouhý fakt, že externě spolupracují s Cermatem; vědomé manipulování se studenty; bombastické bulvární titulky v údajně seriózním tisku – to jsou smutné atributy letošní státní maturity z českého jazyka. Jakýsi žurnalista ji označil dokonce za strašidelnou. Toto běsnění se nezastavilo ani před základními mechanismy demokratické společnosti: média ovládli kritikové státní maturity, jen oni byli opakovaně tázáni novinami a zváni do všemožných televizních i rozhlasových pořadů; zastánci státní maturity neměli téměř vůbec šanci prezentovat veřejně své názory. Pánové T. Feřtek a O. Botlík si vyčistili svůj mediální prostor vskutku důkladně.

Útok se soustředil zejména na to, že hodnocení maturitních slohových prací bylo prováděno mimo školy. Důvod je nasnadě: taková koncepce ještě více objektivizuje maturitní evaluaci a to se leckomu velice nehodí do krámu. Jedním z hmatatelných výsledků této objektivizace je totiž fakt, že viditelně stoupne neúspěšnost maturantů ve srovnání s tím, když si „své“ studenty známkuje sama škola. Dovolím si poznamenat, že světový trend jasně spěje k modelu prvnímu, tedy k hodnocení z centra (viz např. vysoce renomovanou mezinárodní maturitu International Baccalaureate, IB).

Uvedu nejprve základní informace o projektu centrálního hodnocení maturitních písemných prací (dále CeHOPP); média o něm totiž informovala vesměs zkresleně.

Při loňském hodnocení maturitních slohů samotnými školami zjevně nefungovala jeho objektivita. Ačkoli hodnotitelé měli postupovat podle přesně stanovených kritérií, praxe vyjevila, že v plošném měřítku není patrně možné udržet si žádoucí odstup od osobního vztahu k hodnocenému ani čelit vnějším tlakům na hodnotitele ze strany některých ředitelů škol. A právě v této souvislosti vznikla vloni tolik diskutovaná lapálie s Gaussovou křivkou: v úzkém přechodovém pásmu „prospěl/neprospěl“ bylo mnoha hodnotiteli zjevně přidáváno na bodech více pracím, než by Gaussově křivce odpovídalo (viz i níže). S ohledem na tuto skutečnost a s intencí dodržovat přísnou anonymitu ve vztahu hodnocený – hodnotitel bylo rozhodnuto přesunout hodnocení a klasifikaci maturitní slohové práce ze škol do státem zřízeného evaluačního centra.1 Následovalo několikaměsíční prezenční i e-learningové školení potenciálních vedoucích hodnotitelských týmů, kteří se rekrutovali ze zkušených aprobovaných češtinářů. Z celkového počtu 31 jich prošlo náročnou certifikací 24 a ti se pak stali školiteli svých týmů. Všichni hodnotitelé byli tak vyškoleni stejně jako předtím jejich vedoucí – tedy s cílem maximálně se „zkalibrovat“, tj. naladit na stejnou hodnotitelskou vlnu, na co nejjednotnější interpretaci deskriptorů v hodnotitelské tabulce. Ta nijak dramaticky neměnila kritéria předešlého roku, jen je zjemnila a zpřesnila; např. bodová škála byla stanovena v rozmezí nikoli 0–15 b., ale 0–30b. Poté následovala kalibrační zkouška hodnotitelů. Vznikl kolektiv cca 400 certifikovaných hodnotitelů ve 24 hodnotitelských týmech, koordinovaných týmž počtem vedoucích a zastřešených jednou vedoucí hodnocení předmětu. V případě češtiny (obdobným procesem prošly i cizí jazyky) jí byla bohemistka Gabriela Baumgartnerová, středoškolská učitelka s 16letou praxí na třech typech škol, erudovaná a nesmírně výkonná. Píši o tom proto, že se tato vedoucí hodnocení předmětu stala terčem neurvalého útoku ředitelky čakovického gymnázia D. Hochmannové, jinak neúspěšné kandidátky na post vedoucí hodnotitelského týmu (že by pravý důvod tohoto výpadu?). Její lži o pedagogických zkušenostech a věku G. Baumgartnerové publikovala ochotně a bez prověření faktů společnost EDUin.
400 hodnotitelů pak v průběhu pěti týdnů opravovalo cca 86 800 písemných prací. Za značně nadsazený lze tak označit výrok ředitele známé vzdělávací instituce z televizního interview 8. 6. na ČT 24, že hodnotitel dostal na stůl čtyři sta slohových prací na večer a sekal to jako Baťa cvičky. Nikoli: na 1 hodnotitele připadalo v průměru celkem 180–300 prací a za večer hodnotil 10–15 prací.

Přecházím k jádru svého textu. Proberu postupně nejčastěji uváděné námitky vůči projektu CeHOPP a budu je uvádět na pravou míru.

Námitka 1: Hodnocení slohových prací je z podstaty věci subjektivní, kritéria hodnotící tabulky jsou měkká, k žádné jednotě hodnotitelů nelze dospět.

Komentář: Tato donekonečna omílaná teze je v lepším případě odborný omyl, v horším matení veřejnosti. Že se ho bez příslušných dodatků dopouštějí i někteří aprobovaní češtináři, je skutečně smutné. Podruhé se v tomto článku odvolám na mezinárodní maturitu IB: tam se centrálně hodnotí hned tři náročné literárněinterpretační eseje (jedna o 1200–1500 slovech, dvě zhruba o 500–850 slovech), též podle bodové škály a s přesnými deskriptory; funguje to naprosto uspokojivě. Osměluji se po havlíčkovsku vyjádřit přesvědčení, že se máme ve světě nejprve mnohému naučiti, a teprve potom se k problému vyjadřovati. Samozřejmě že hodnocení slohů bylo, je a vždy bude z podstaty věci do jisté mírysubjektivní. A to má znamenat, že rezignujeme na snahu o jeho objektivizaci? Nebo že vrátíme hodnocení na školy, ačkoli tam se k subjektivitě přidává ještě emocionální prvek a je znemožněno porovnání úrovně maturantů? Právě systém bodování speciálně vyškolenými hodnotiteli, nezatíženými osobními učitelskými vazbami na hodnoceného, a to podle přesně stanovených kritérií, tuto subjektivitu minimalizuje na přijatelnou míru a umožňuje slušnou porovnatelnost výkonů pisatelů.

Není pravda, že nelze posoudit únik od tématu a od útvaru; zkušený češtinář to i ono naopak postihne velmi přesně. Jestliže se ovšem některý maturant rozčiluje nad nedostatečnou jen proto, že si spletl referát s vyprávěním či nabytí pověrčivosti s její ztrátou, pak lze připomenout, že škola má připravovat pro život: jak by se asi jednou zatvářil šéf dotyčného, kdyby ten mu místo požadované zprávy o finančních tocích firmy přinesl pozvánku na golfový turnaj? Nebo kdyby při testu z matematiky řešitel slovní úlohy zaměnil vlaky jedoucí proti sobě za vlaky jedoucí od sebe a novou úlohu pak „vysoce kreativně“ vyřešil, dostal by snad něco jiného než nedostatečnou?
EDUin navrhuje test reliability centrálního hodnocení, cituji: „Reprezentativní náhodný vzorek hodnotitelů by znovu zhodnotil tisíc náhodně vybraných studentských písemných prací tak, aby žádný z nich nehodnotil znovu práci, kterou už jednou četl. Výsledek by se srovnal s předešlým hodnocením, které by hodnotitelé neznali.“ – Nebráním se takové zkoušce. Zároveň ale navrhuji dvě jiné: 1. Nechť se rozešle tisíci necertifikovaných češtinářů několik desítek reálných slohových prací s žádostí o co nejkorektnější hodnocení podle staré známé škály 1–5. Ručím za to, že v mnoha případech se bude známka za týž sloh lišit až o tři stupně. Ručím za to proto, že jsem v minulosti tento experiment (byť v menším měřítku) provedl právě s tímto výsledkem a následně jej i popsal v odborné literatuře. 2. Nechť se rozešle dvaceti necertifikovaným češtinářům a dvaceti certifikovaným vedoucím hodnotitelských týmů několik desítek reálných slohových prací s žádostí o hodnocení na maturitní škále 0–30 bodů. Jsem si jist, že shoda druhé skupiny bude natolik vyšší – dramaticky vyšší – že umlčí každého pochybovače.

Námitka 2: V hodnoticím formuláři chybí slovní komentář u prací nad 11 bodů a nejsou k dispozici papírové podoby prací s opravami a komentáři hodnotitelů, takže maturant při případném odvolání neví, co hodnotitele k danému obodování (resp. k bodovým srážkám) vedlo. Hodnocení maturitních slohů je nepřezkoumatelné, a tudíž protiústavní.

Komentář: K tomuto závěru došla známá česká právnička, oslovená EDUinem, cit. z tohoto webu:

Pro správní řízení a správní rozhodování platí totéž, co platí pro všechna rozhodnutí, aby byla zákonná ve smyslu dodržení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o lidských právech a svobodách, tedy dodržení práva na spravedlivý proces. Totiž že každé rozhodnutí musí být PŘEZKOUMATELNÉ. Pokud přezkoumatelné není, je PROTIÚSTAVNÍ. To tedy znamená, že nejen to rozhodnutí, se kterým maturant nesouhlasí, ale KAŽDÉ rozhodnutí, které bylo učiněno tímto způsobem, je protiústavní. Podle mého názoru je zřejmé, že opravená písemná práce musí být PŘÍLOHOU protokolu.

Právnička zřejmě vycházela z nepochopitelného výroku P. Zeleného, že opravené slohové práce nejsou k dispozici v papírové podobě. Jsou. Hodnotitelé je posílali Cermatu zpět Českou poštou; před hodnocením dostali jasný pokyn, že mají během oprav perem označit textové pozice, v nichž vidí problém, tak aby mohli při eventuálním odvolání strhnuté body zdůvodnit. Nebyla předepsána přesná forma „červených škrtů“, ale to není nutné: podtrhnutá slova ve větě Vrah oběšoval svou oběť, která vydávala smrtelný chrapot spolu se značkou „2B“ (kritérium lexikální úrovně) dávají jasný signál, že hodnotitel vytýká pisateli chybu ve slovesném vidu a záměnu slova chrapot za náležité chropot.

Nemohu – možná trochu škodolibě – nepoznamenat, že podle dedukcí oné právničky není přezkoumatelné rozhodnutí maturitní komise v případě ústní zkoušky, neboť při její současné podobě nikdo na světě neprokáže, jak přesně probíhala a co zkoušený a examinátoři řekli či neřekli. Že si této protiústavnosti dosud nikdo nevšiml...2

Pokud jde o slovní komentář: Je pravda, že se přičiňoval pouze k pracím, které byly ohodnoceny jako nedostatečné (0–11 b.). Není to ideální, ale při počtu hodnotitelů by komentář ke každé práci byl nad jejich časové možnosti; ostatně do značné míry jej suplují udělené body v jednotlivých kritériích, neboť slovní popis k nim uvádí hodnoticí tabulka. Jiná věc je kvalita některých komentářů. Musím souhlasit, že tu a tam formulace hodnotitelů skutečně nebyly nejpovedenější, ale i zde šlo o selhání jednotlivců, nikoli systému: smysluplná pravidla tu byla stanovena v metodickém materiálu, navíc vedoucí hodnotitelského týmu opakovaně na nutnost precizního zdůvodnění nedostatečné v mailech upozorňovala. Pokud je tedy pravda, jak tvrdí média, že jistý hodnotitel napsal, že v recenzi je „poze převiprávěn děj knihy“, je to na vrácení diplomu češtináře. Takové „experty“ opravdu hájit nehodlám.

Námitka 3: Hodnotitelé byli nuceni proti své vůli přehodnocovat „kritické“ práce v rozmezí 11–12 bodů a bylo jim vyhrožováno finanční sankcí, pokud nepůjdou u dvanáctibodových dolů, aby vyhověli „předem naplánovanému“ scénáři Cermatu.

Komentář: Tímto tvrzením se vedoucí hodnotitelských týmů cítí natolik poškozeni na své osobní i profesní integritě, že nejeden z nich zvažuje právní kroky vůči autorům této nehoráznosti.
Jaká  je skutečnost? V loňském hodnocení na školách ukázala již zmíněná Gaussova křivka viditelný „zub“ mezi nejvyšším počtem bodů pásma „neprošel“ a nejmenším počtem bodů pásma „prošel“. Přitom výroků „prošel“ bylo výrazně více, než by to odpovídalo normálnímu průběhu křivky. Nejpravděpodobnějším, s jistotou hraničícím vysvětlením je, že hodnotitelé kýžený jeden bod k udělení dostatečné někde „vyškrábali“, lhostejno zda to bodové škále odpovídalo, či nikoli. Je snad pochopitelné, že si Cermat hlídal, aby se něco podobného nestalo znovu. Jistě, letošní hodnotitelé absolutně neznali jméno, pohlaví ani jméno školy pisatele, ale určitá, lidsky pochopitelná účast s osudem maturanta, byť anonymního, se může projevit i při centrálním hodnocení. Mohu osvědčit, že se vedoucím hodnotitelských týmů dostalo od vedoucí hodnocení předmětu pouze a jedině informace v tomto smyslu. Žádné vyhrožování finanční sankcí v souvislosti s přehodnocováním prací kolem 11 bodů nepadlo. Smluvní hrozba tohoto druhu se vznášela nad hodnotiteli jedině v případě, že neohodnotí práce ve stanoveném termínu nebo budou hodnotit celkově tak nekvalitně, že počet nařízených korekcí – lhostejno v kterém bodovém pásmu!! – přesáhne únosnou mez.

Manipulace T. Feřteka v této oblasti dosáhla bez nadsázky obludných rozměrů, když na svém blogu3 uvedl z kontextu vytržené části velmi dlouhého mailu zaslaného vedoucí hodnocení předmětu vedoucím týmů a pak je interpretoval málem jako zločinné konání. Teprve rozhořčené ohlasy z diskuse pod tímto textem a upozornění (patrně od některého z vedoucích týmů), že Feřtek inkriminovaný mail nepřípustně krátil a jeho smysl tak vědomě pokřivil k nepoznání, přinutily autora blogu zveřejnit jej celý. A ejhle, co se neukázalo: ani slovo o vyhrožování finanční sankcí ohledně pásma 11–12 b.; naopak jasný pokyn držet se přesně stanovené bodové škály a hodnotit co nejpečlivěji; explicitní vysvětlení, že eventuální uplatnění smluvní sankce se týká kvality hodnocení všech prací, bez ohledu na bodové pásmo  srovnejte:

Rozhodně nechci říkat, abychom kosili bez rozmyslu vše, co nám padne do ruky. ALE – opírejme se skutečně o škálu, jestli je PP skutečně slabá a hodnocení máme opřené o škálu, nehledejme mermomocí bod navíc! Tyto hraniční PP raději konzultujme – mezi sebou, s námi.

[…] Kvůli výše uvedenému problému jsem zvolila nový postup kontroly: stále kontrolujeme všechny PP na nulu i pod cut off, dále si vyfiltruji pásmo 12-14 a kontroluji, zda hodnocení odpovídá - vždy několik PP od každého. Pokračuji v dalších pásmech a namátkou zde sporadicky vybírám PP, které si oboduji.

[…] PP, které musí být přehodnoceny, odeberu a přiřadím je sobě. Tím se automaticky přiřadí můj počet bodů a komentář ke konkrétní PP. HODNOTITELÉ O SVÉ PP NEPŘIJDOU, BUDOU JE TEDY MÍT ZAPLACENÉ, PLATBA TĚCHTO PP NEJDE ZA MNOU!!!

[…] Pokud se přehodnocení bude týkat u určitého hodnotitele několika PP, nevidím v tom problém. Ale pokud nastanou případy, kdy budu muset opravovat x PP u někoho konkrétního, pak PP odeberu bez náhrady, bez ohledu na to, zda mají vše ohodnocené. Pokud někdo hodnotí tak, že za něj většinu PP musím znovu přehodnotit, pak nebude placen za nekvalitně odvedenou práci - to je zřejmé zde jako kdekoli jinde, i v jiném oboru. Věřím ale, že k těmto případům docházet nebude, většina lidí hodnotí velmi zodpovědně.

Námitka 4: Opravování trvalo neúnosně dlouho.

Komentář: Naprosto ne. Podle maturitní vyhlášky bylo třeba dodat školám výsledky hodnocení maturitních slohů do 3 pracovních dnů ode dne skončení ústních maturit na škole. Bezpečně se to zvládlo. Naposled zde odkáži na mezinárodní maturitu IB: Závěrečné eseje se tam píší zhruba v polovině května, vyhodnocení přichází na školy kolem 10. července. Zahraniční univerzity o tom vědí, udělují tzv. podmínečné přijetí a po otevření obálek ho podle výsledku kandidáta buď potvrdí, nebo zruší. Jak prosté. Jen v Česku se musí z každého komára vyrobit dromedár. Bez kritizování čehokoli a nadávání na cokoli by náš národ zřejmě ztratil smysl své existence.

Námitka 5: Cermat měnil, a to i zpětně, kritéria hodnocení již během rozběhnuté akce.

Komentář: Ano, stalo se, ovšem s cílem maturantům prospět: Vedoucí hodnotitelských týmů začínali posílat signály, že hodnotitelé dávají nuly v kritériu 1B (naplnění předepsaného slohového útvaru) všem pracím, jejichž autoři zpracovali téma č. 6 základní úrovně, kde zadaným útvarem byla zpráva o festivalu fotografie, celé v budoucím čase, tj. jako oznámení. I když je smutné, že někteří češtináři tyto v praxi silně frekventované útvary řádně neprobrali, bylo rozhodnuto vydat pokyn hodnotitelům, aby takové slohové práce sice v kritériu 1B penalizovali, ale pouštěli dále, pokud vykazují alespoň náznak rysů zprávy. Na místě by totiž bylo skutečně udělení 0 bodů, což u kritéria 1B (a též 1A – nedodržení tématu) znamená nedostatečnou. Důvodem této tolerance byla zejména skutečnost, že jde o první rok centrálního hodnocení a že tu v nejednom případě nemusel být na vině pisatel. Pak ovšem logicky bylo nutno zpětně prověřit všechny tyto práce.
To už zní podstatně jinak než hysterický křik, který kolem této záležitosti někteří kritikové spustili, není-liž pravda?

Blížím se k závěru. Ještě předtím však dovolte malý myšlenkový konstrukt o tom, proč se letos kolem státní maturity spustilo šílenství ještě mnohokrát intenzivnější než vloni. Bude to variace na téma cui bono. Samozřejmě – ryze hypotetická:

Je jasné, že státní organizace organizující a řídící maturitní zkoušku ujídá na trhu testování značnou část koláče. Ti, kdo ji chtějí vytlačit a dostat se na její místo, tedy nejprve zaútočí na didaktický test (stalo se vloni), aby dokázali, že státní organizace jej není schopna připravit. V té době jim naprosto nevadí hodnocení maturitních slohů na školách, protože na to nemělo centrum téměř žádný vliv. Situace se ovšem podstatně mění ve chvíli, kdy stát bere do své gesce i tuto oblast. Vzniká nebezpečí, že jím pověřená organizace se udrží a koláč nevydá. Je tedy třeba tvrdě nabrat na rohy tuto oblast, a to jakýmikoli prostředky (stalo se letos). Přitom se za pomoci osobních vazeb a kontaktů obsadí všechny myslitelné sdělovací prostředky, aby ti, kdo státní projekt hájí, neměli šanci veřejně vystoupit. Využije se i skutečnosti, že proti projektu centrálního hodnocení maturitních slohů budou jistě protestovat nejen neúspěšní studenti, ale i ti češtináři a češtinářky, kteří navzdory schváleným pedagogickým dokumentům učí stále postaru a nehodlají na tom nic měnit. Spojenci kritiků státní maturity se stanou v diskusích i takoví učitelé – a těch bude velmi mnoho –, kteří jsou absolutně poctiví a nanejvýš erudovaní, avšak žijí v zajetí představ o „kreativních, originálních, tvůrčích“ slozích, jejichž mladé tvůrce nová koncepce „svazuje v rozletu“; bohužel zapomínají, že střední škola připravuje své absolventy pro další studia či přímou profesní praxi – a že tam budou v 99 % případů muset tvořit texty možná méně vznešené, zato věcně příslušné, myšlenkově konzistentní, jazykově správné a stylově funkční. (I tak: kreativním pisatelům nabízí nová maturita nejméně dva útvary na základní úrovni, totiž vyprávění a úvahu, a řadu dalších na úrovni vyšší.)

Následuje kampaň jmenovitě dehonestující obhájce nové maturity.

Dílo se daří. Cesta k privatizaci státní maturity je volná.

Okamžitě po odeslání prvních výsledků hodnocení maturitních slohů zněly republikou pečlivě naaranžované, demagogické výzvy studentům: „poškodili vás, jsou neobjektivní, jedničkář přece nemůže dostat ze slohu čtyřku!, stěžujte si.“ Ani jednou podstatně realističtější „řada z vás neumí v devatenácti letech dát dohromady pořádnou českou větu, nemáte ponětí, co je funkční styl a slohový útvar, pletete si vyprávění s primitivním sledem banalit typu nasedl jsem opilý na motorku, naboural jsem a (podle míry krvelačnosti pisatele) zmrzačil jsem / navždy upoutal na vozýk / zabyl krásnou spolujeskyni.“

Jistě, chápu rozčarování maturantů i jejich rodičů z neúspěchu – viz příspěvek jedné matky na webu EDUin:

„Jediná zkouška v podobě slohu z ČJ chyběla dceři k úspěšnému zakončení/ ovšem nějaký profesionální magor se rozhodl, že se mu práce prostě nelíbí ani na dostatečnou tedy za 4 / – zítra měl být den D – předávání maturitního vysvědčení, prázdniny, nástup na školu a další plány – nic z toho není … vše je pryč … nikomu nepřeji něco takového zažít a snažit se alespoň částečně zachránit – bohužel to není možné. ŠOK , který tyto děti zažijí nikdo nemůže smazat . Těmto lidem je to úplně jedno – splnili to co se po nich chtělo, dostali za to někdo více někdo méně a to je celé – morálka a lidství – to už tyto in vyvolené fakt nezajímá.).

Ten „magor“, vážená paní, svým hodnocením hlídal gramotnost národa. Citovaný příspěvek je bohužel příznačný pro celou naši společnost: vlastní neúspěch se svaluje na kdekoho a kdeco jiného. A pozor – maturita je tu přece od toho, aby se žákovi dala! A bez ohledu na jeho výkon, jinak se examinátor či hodnotitel proviňuje proti samému lidství!4

Ano, nebyli jsme v posledních padesáti letech zvyklí na to, že by u maturity mohla propadnout až šestina celého maturitního ročníku. Pokud přehodnocení písemné práce dcery zmíněné stěžovatelky nedostatečnou potvrdí, nelze než oběma vzkázat, že se dívka měla lépe učit a na maturitní sloh pořádně trénovat. Napsat slohovou práci v základní úrovni alespoň na 12 bodů by mělo být v silách i hodně podprůměrného středoškoláka, byl-li náležitě poučen a vzdělán (a ovšem se i sám poctivě připravoval). Mimochodem – i 15bodová práce je ještě hodně slabým textem…
Samozřejmě  nelze vyloučit, jako v žádné lidské činnosti, omyl, byť kromě hodnotitele viděl zejména kritické práce i vedoucí hodnotitelského týmu a vedoucí hodnocení předmětu; nicméně pro případ i trojnásobného selhání lidského faktoru je tu ještě institut odvolání. Ať někdo tvrdí, že tohle tu bylo v minulém maturitním modelu. Ani náhodou!

Jak ovšem dopadnou odvolání, bude-li o nich rozhodováno lidmi, kteří školením CeHOPP vůbec neprošli, metodiku hodnocení neznají a v současné napjaté atmosféře nenajdou odvahu pojmenovat neakceptovatelný maturitní text pravým jménem, to si lze dobře představit. A tak samozřejmě přibude další „argument“, jak špatně se v Cermatu hodnotilo.

Všechno zlé je ale pro něco dobré. Já využiji této kauzy k tomu, abych své studenty poučil o nezměřitelné moci dnešních médií, která mohou skutečně stvořit virtuální paralelní realitu, beztrestně lhát, přimět ústavního činitele k odvolání toho či onoho vedoucího pracovníka, zpovykat neinformovanou veřejnost, zmanipulovat mladé lidi, nedovolit oponentům, aby se vyjádřili.

Výňatky z podivných slohových kreací některých letošních maturantů jsem svůj článek začal, podobnými ukázkami jej i skončím. Až na tu poslední to věru není veselé čtení:

Vstala jsem ráno z postele a vyšlápla jsem levou nohou z postele a pak jsem se zvedla z postele, ale to jsem neměla dělat.

co je Rodičovská  láska? To je první otázka, kterou si musíme položit a odpovědět na ni. Rodičovská láska je vztah mezi dvěmy lidmy. Teďkom mám na mysli vztah mezi otcem a synem nebo matkou a dcerou. Vzniká už při prvním pohledu matky na dítě. Každý rodič si své dítě zamiluje a nebere ohled na to jestli je slepé nebo hluché, bohužel i to se v dnešní době stává.

Když jsem jel v pátek do Prahy se podívat za svím bratrancem, abych se podíval jak si zařídil nový dům.

Taťka se bojí, jak každý otec o svou dceru. A to hlavně, aby se mi jiný  kluk, nebo mně fyzicky tak psychicky neublížil.

Paní učitelka má zdánlivě malá ústa, ale má ji dost velkou na to, aby na nás mohla křičet.

Opět nevěříte svým očím, kolegové a kolegyně vyučující? Tak prosím prozřete.

Strašidelná není koncepce centrálního hodnocení maturitních slohů.

Strašidelná, ba příšerná je úroveň jazykových znalostí a stylistických dovedností dvou třetin naší středoškolské populace. To mohu osvědčit jako člověk, který prostudoval nejméně 600 letošních maturitních prací.

Odpůrci centrálního hodnocení maturitních slohů si mohou poblahopřát k tomu, že zlikvidovali jediný účinný faktor, který tuto situaci mohl postupně, ale viditelně měnit k lepšímu. Tak, jak se to už dlouho děje v civilizovaném světě.5 Do něj ovšem máme ještě hodně, hodně daleko…

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.

vedoucí jednoho z 24 hodnotitelských týmů projektu CeHOPP


Publikováno v Učitelských novinách č. 26/115 dne 19. 6. 2012.


Poznámka redakce: Děkujeme autorovi i redaktorovi Učitelských novin panu Petru Husníkovi za vstřícnost a laskavý souhlas se zveřejněním článku na České škole.

1 Hlásím se k tomu, že jsem tento krok spoluinicioval svými odbornými články. Vycházel jsem přitom i ze zkušeností s mezinárodní maturitou International Baccalaureate, k níž v tomto příspěvku vícekrát odkazuji.
2 Znovu a znovu navrhuji posílení objektivity a přezkoumatelnosti ústní zkoušky nahráváním každého výstupu na audiomédium a uchováváním nahrávky ve školním archivu až do promlčení zákonné lhůty k odvolání.
4 Naštěstí ne všichni ztratili soudnost – srov. i další příspěvek v téže diskusi: „Chápu rozhořčení matky – ale jak ví, že práce její dcery na tu pětku nebyla – telepatie, nebo si ji byla ve škole přečíst a sama ji zhodnotila? Pokud ne – tak její reakce znamená jediné – nikomu nelze dát pětku, protože mu to komplikuje život…“
5 V okamžiku, kdy jde tento text do tisku, se vysoce postavení politikové vyjadřují pro radikální změnu maturitního modelu. V cizině velmi obdobné fungují zcela uspokojivě – mimo jiné i proto, že dostaly 10 let na to, aby se usadily.

117 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 12:19  

Hodně dobré a maximálně výstižné. Navíc příklady nejen táhnou, ale i hovoří za vše.

Lukáš Mižoch řekl(a)...
22. června 2012 12:33  

Plně s panem doktorem souhlasím, hysterická vlna okolo slohových prací je odporná. Spolek EDUin (a ti, co stojí za ním) dělá vše pro to, aby státní maturitu zničil. Je nutné, aby si společnost uvědomila, že maturita není jen za docházku.

Charlie řekl(a)...
22. června 2012 12:54  

Tak tohle, prosím, nechat zarámovat, pozlatit a vyvěsit do každé třídy střední školy vedle obrazu prezidenta. Dále minimálně třikrát přečíst na každé klasifikační pedagogické radě.

Petr Koubek řekl(a)...
22. června 2012 13:01  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Koubek řekl(a)...
22. června 2012 13:12  

Nejsem hodnotitelem, ale výhrady k hodnocení letošních maturitních slohů mám. Jsou samozřejmě paušální, protože vycházejí (metodicky slabé...) z toho, co říkají účastníci do medií: ale právě to je přeci mainstream veřejné diskuse. Byli na to na CERMATu připraveni? Ale to je spíše otázka na bývalého ředitele, na pana Habáně a lidi ze SEN...

Budu se ale ptát dále:
Je správně nastavený takový test, který prokáže žákovy znalosti a dovednosti na velmi dobré úrovni v mluveném projevu i didaktickém testu, ale zároveň hodnotí jeho písemný projev jako nedostatečný? Odpoveď je na všech, kdo se zjišťováním výsledků zabývají.

Pan doktor Kostečka uvádí zahraniční příklady zjišťování výsledků vzdělávání: může tam student neprospět, když nezvládne jen jediný segment testování v jediném vyučovacím předmětu? Odpověď je - nemůže! Zákonodárce zde v § 23, odst. (3), větě první maturitní vyhlášky povolil podle mne metodologicky neodůvodnitelný přístup...

Požadavky CERMATu byly v oblasti dodržení slohového útvaru velmi konkrétní. Otázkou je, jak vypadá předpis pro obsah vzdělávání v daném v. oboru - protože podle předpisu školy tvoří své ŠVP, autoři učebnic tvoří a strukturují tyto pomůcky a fakulty se jím povětšinou řídí při přípravě učitelů. Požadavek souladu RVP a kritérií a škál CERMATu pro PP z ČJL je tedy na místě; nemohu testovat to, co není v kurikulu. A co je v kurikulu (RVP G):
Žák:
- v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; účinně využívá možností grafického členění textu;
- v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu
k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam
slov v daném kontextu;
- ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka;
- využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle
záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího;
- v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny;
- používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu;
- při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky.

Jsou tyto očekávané výstupy závazného národního kurikula v souladu s hodnotícími kritérii CERMATu? To je otázka pro CERMAT.

Ano, letošní maturanti jsou poslední, kteří se učili podle starších kurikulárních dokumentů, to je silný byrokratický argument. Platí ale reálně ve školách, že učitel učí jiné věci ve třetím a čtvrtém ročníku? Otázka je pro nás pro všechny...

Když žák projde celou maturitní zkouškou se ctí a neprojde z kraťoučké úvahy, nebo protože se učiteli zdá, že vypráví, a nepopisuje nebo vice versa, máme být z tohoto zjištění šťastni, povede to ke zlepšení výuky na daných školách? To pochybuji, zvýší to jen napětí a frustraci všech stran. Byl jsem zastánce centrálního hodnocení PP. Po letošku požaduji výraznou metodologickou a didaktickou revizi požadavků CERMATu otevřenou veřejnosti. Jinak měním svůj postoj!

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 13:28  

Pane Kostečko, děkuji za text, který nám umožňuje více nahlédnout do procesů hodnocení. Pro vysvětlení mám dotaz. Říkáte že u hraničních prací tyto byly shlédnuty ještě i vedoucím hodnotící skupiny a dále vedoucíém předmětu. Můžete odhadnout, kolik z více než 80.000 slhových prací tak m,suela vedoucí předmětu projít? A v jakém časovém horizontu? Je to v silách jednotlivce? Neměla být raději každá práce hodnocena byť centrálně, přesto dvěma nezávislými hodnotiteli a v případě jejich nesouhlasu třetím hodnotitelem, jak už se o tom psalo někde na webu EDUin?

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 13:29  

Pane Kostečko, děkuji za článek, který popisuje, jak hodnocení pp opravdu probíhá. Jaká úleva přečíst si konečně něco, co má hlavu a patu. Výkřiky do tmy a pokroucená fakta EDUinu, SCIA, pana Hausenblause a mnohých dalších už bohužel napáchaly a ještě napáchají hodně škody.

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 13:34  

Rozumny nazor a i kdyz si myslim, ze chyby na strane CERMATu byly, mel by byt ponechan nejaky cas na vyladeni. Jenze to se tu moc nenosi a misto toho litame od zdi ke zdi.

PN

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 13:52  

Čtěte: http://neviditelnypes.lidovky.cz/skolstvi-o-nelidskosti-statni-maturity-fd4-/p_spolecnost.asp?c=A120621_205948_p_spolecnost_wag

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 14:00  

Výborně pane Wagnere, konečně něco z jiného než Chládko-Rychlíko-Feřtekovského soudku a od kulatého stolu. Jen tak dál.

Petr Koubek řekl(a)...
22. června 2012 14:37  

Tím, co jsem napsal výše, samozřejmě nechci říci, že by mě nevyděsilo, že se žáci sice "učí češtinu" 13 let, ale neumí napsat souvislejší text (tleskám J. K. za sugestivní výběr :) ). O "ruské bolesti" z tohoto zjištění jsme vedli diskusi na facebooku a na jiných fórech v podstatě od zveřejnění některých rozporných svědectví o výstupech CeHoPPu.
Může stát říct člověku po třinácti letech, kdy mu to nebyl schopen sdělit, že se nehodí, aby dokončil vzdělání? Mohou být učitelé profesionálnější? Mohou být děti (a nejen ony) pozornější a pečlivější ve svých formálních i neformálních projevech? Může tomu napomoci škola? Jaký je v ní prostor pro formativní učení a hodnocení v průběhu vzdělávání, jaké jsou konsekvence chyby, mimo to, že "zhoršují průměr"???
Otázek je mnoho, ale konkluze pro mne je, že jsme se rozhodli při zjišťování toho, co víme, totiž, že se rodný jazyk učí špatně, potrestat generaci mladých lidí, která si to nenechá pro sebe, bude mít ještě nižší důvěru v právo, spravedlnost, instituce a vzdělávání ve školách. Dočkáme se od této generace, že bude mít výrazně kladný vztah ke škole a učitelům?
Hezký víkend, P. K.

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 14:49  

Děkuji za rovněž sugestivní otázky. Ale pojďme zpět do praxe. Ze školení znám kolegyně ze stavební průmyslovky, technické školy apod. (Za sebe nemluvím - gymnázium; ale i tam jsem v rámci cvičných slohů "vypětkovala" pár studentů za to, že psali jiný žánr...) Ony kolegyně učí podprůměrné žáky. Sloh hodnotí přísně, což na začátku může bolet, ale co je nejdůležitější, pracují se žáky a žáci pracují na sobě. A vypracují se. U státních maturit neměli problém...

Petr Koubek řekl(a)...
22. června 2012 15:12  

Abych nebyl jen polemik, ale také diskutér konstruktivní, nabízím i svou naivní didaktiku :) Má vedlejší účel vyvrátit argumenty, že ředitel učitelům nedovolí vyhodit žáky kvůli slohu ze školy a podobné kyselé plody učitelského folklóru:

1. příklad učitele - učitel je aktivní autor, s dětmi tvoří školní časopis, web, píše do lokálního plátku, vede divadelní spolek, pořádá večery poezie či tvůrčího psaní (... ne nutně vše naráz, byl jsem "mladej a blbej")
2. jako hlavní princip zdůrazňuje žákům, že jazyk je krásný kulturní fenomén - takže pak při důsledném formativním hodnocení nedopustí jeho "prznění"
3. soustavně žáky přesvědčuje, že ho zajímá, co si myslí, tím, že detailně komentuje jejich výtvory a nechává jim příležitost chyby vysvětlovat, přijmout a pochopit a též "známku" si opravit
4. žáci jasně ví, že učitel bere špatnou práci, nulový agón žáka, jako "osobní urážku" (toto jsis dovolil vůči mně???)
5. žák je veden k tomu, aby dal práci přečíst jinému žákovi, který práci musí spolupodepsat a je za ni spoluzodpovědný - klasifikovaný

Je to pracné, ale zodpovědnost bolí, když ji chceme předat žákům, můsíme být důslední sami!

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 15:34  

V situaci, kdy studenti středních škol musí oslovovat svoje učitele pane profesore/paní profesorko, vnímám hodnocení slohu, resp. dodržení zadání jako pokrytectví.

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 16:01  

Může stát říct člověku po třinácti letech, kdy mu to nebyl schopen sdělit, že se nehodí, aby dokončil vzdělání?
Stát přece neříká, že se k něčemu nehodí. Stát říká, že ještě neumí dost, aby si zasloužili maturitu. Mají šanci zkoušku udělat na další pokus. Polovina loňských neúspěšných maturantů, letos maturitu přece udělala. To je obrovský úspěch. Nebýt státní maturity, měli bychom několik tisíc "maturantů", kteří neumí ani přímou úměrnost, takhle museli dotyční chodit o rok déle do školy, ale umí alespoň základní kupecké počty (nebo pár vět anglicky).
Mohou být učitelé profesionálnější? Mohou být děti (a nejen ony) pozornější a pečlivější ve svých formálních i neformálních projevech?
Určitě mohou, určitě by měli být. Ale spousta studentů i učitelů asi potřebuje pádnější důvod než jen zodpovědnost, dobrý pocit z pořádně odvedené práce nebo touhu po vzdělání, které stačí k překonání lenosti lidem, kteří bojují proti testování a státní maturitám. I mě nenaučila číst touha po vzdělání nebo zodpovědnost za známky, ale babička, která se se mnou vůbec nebavila o tom, že chci být ještě venku, když došlo na půlhodinu čtení. Teprve díky ní (až o prázdninách) jsem se naučil číst tak dobře, abych z toho mohl mít požitek.
Martin Krynický

Simona CARCY řekl(a)...
22. června 2012 16:06  

Pro pana Petra Koubka:
Píšete, že žák projde maturitou jak nůž máslem bez poskvrny a na malinkém útvaru zkolabuje a to shledáváte neférovým. A vnímáte, že ten váš malý génius, který vypočte dráhu planetky na pivním tácku, nebude schopen své poznatky sdělit svým spoluobčanům, protože možná napíše esej nebo reportáž, která bude plná hrubek? A člověk, který udělá podle vás celou maturitu, ale "jen" nezvládne jednu zkoušku je podle vás plnohodnotně vzdělán. Zkute někdy třeba jen cvičně přeskočit propast na 85%! Ty šrámy budou lepším případem výsledku, jehož dosáhnete v testu své "ability"

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 16:09  

Jsou palačinky nebo močení vhodným tématem pro maturitní sloh? Podle mě jsou tato témata významu této zkoušky naprosto neadekvátní!

Petr Koubek řekl(a)...
22. června 2012 16:14  

Komentuji toto: "Zkute někdy třeba jen cvičně přeskočit propast na 85%! Ty šrámy budou lepším případem výsledku, jehož dosáhnete v testu své 'ability'."
Paní kolegyně, žáci nic nepřeskakují, ale píší jeden sloh, na který se částečně sami a částečně spolu se svým učitelem nekvalitně připravili. Já nehledám efektní analogie ;), ale toužím po tom, aby se, jako v GCSE, IB nebo v Německu či ve Francii, jejichž maturitní modely porovnávám s českým, žáci učili to, co se pak zkouší. A to se podle mne zrovna v tomto písemném testu ne zcela děje!
Nejdřív bych to zjišťoval jinak a pak zavedl high-stakes testy na konci vzdělávání. Ale na to jsme v ČR moc velcí frajeři...

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 16:16  

to Petr Koubek:
"Je správně nastavený takový test, který prokáže žákovy znalosti a dovednosti na velmi dobré úrovni v mluveném projevu i didaktickém testu, ale zároveň hodnotí jeho písemný projev jako nedostatečný? Odpoveď je na všech, kdo se zjišťováním výsledků zabývají."
Myslím, že se stačí zamyslet, kdo při didaktických testech hlídal žáky a kdo je ústně zkoušel. Když si to dáme do souvislostí s dnešním demografickým propadem a konkurenčním bojem škol, tak to přece musí každému dojít. Slohovky byly pro většinu škol v letošním roce největším strašákem, protože je hodnotili nezávislí posuzovatelé a opisovat od spolužáků se v tomto případě jaksi nedalo.
Jana

Protiva řekl(a)...
22. června 2012 16:17  

K o n e č n ě ! ! !

Děkuji mnohokrát, pane doktore Kostečko, za hlas rozumu a zodpovědnosti!

Už jsem si opravdu myslel, že po české kotlině běhají jen populisté a hlupáci.

Simona CARCY řekl(a)...
22. června 2012 16:17  

Doktor Kostečka je odborník, který svým vhledem do problematiky a odborným přesahem příliš převyšuje členy ministerské čtrnáctky, zřejmě proto v ní pro něho nebylo místo. Čtrnáctka bývá silné pivo, ale tahle čtrnáctka je odporná břečka.

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 16:19  

Pan Kostečka v úvodu píše "na 1 hodnotitele připadalo v průměru celkem 180–300 prací a za večer hodnotil 10–15 prací". Předpokládám, že hodnotitelé jsou normální učitelé, kteří si odpracovali svých 8 hodin ve škole a pak se vrhli na opravování maturitních slohovek. Kolik času jim tedy zbylo na jednu slohovku? Je to čas adekvátní významu a dopadu takové zkoušky? Podle mě by hodnocení jedné slohovky mělo zabrat přibližně 2 hodiny. Hodnotitelé z CERMAT tedy pracovali 20 až 30 hodin denně? Vedle své běžné práce...

Simona CARCY řekl(a)...
22. června 2012 16:21  

to Koubek, 16:14
Pane Koubku, obávám se že se mýlíte. Žáci přeskakují ze světa těch, co maturitu nemají do světa těch, kteří ji mají. Vám se zdá, že píší jen sloh a možná že to JEN v nich nabylo díky podobným přístupům tak velkého významu, že si řekli, že není podstatný. A on je a musí být. Nebo chcete hrát fotbalový zápas jen 85 minut a pak se na to vybodnout? Vždyť ti kluci tak makali....

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 16:23  

Žáci se ve slohu neučí to, co se pak testuje??? Nikdy nepsali úvahu, vypravování, popis, charakteristiku, oficiální dopis (zůstaneme-li u základní úrovně)???

Petr Koubek řekl(a)...
22. června 2012 16:42  

"Žáci se ve slohu neučí to, co se pak testuje??? Nikdy nepsali úvahu, vypravování, popis, charakteristiku, oficiální dopis (zůstaneme-li u základní úrovně)???"

Promiňte, ale z toho, co prezentoval pan Kostečka, je zjevné, že NE!! Rozhodně ne správně, adekvátně svým schopnostem a potřebám. Ale to nemáme zjistit v 19 letech, ať se na mě nikdo nezlobí.....
Každý zde píšeme trošku o něčem jiném. Uzavřu to tedy z jiného soudku. Škola má smysl, pokud žákovi něco umožňuje, otevírá; platí doporučení OECD pro český sektor vzdělávání, která převzal doc. Münich a kol. z CERGE a NERVu pro svou poslední studii, která upozorňuje na miliardové náklady nekvalitního českého vzdělávání (Dopad vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému):
první a nejdůležitější je toto:
"Vzdělávání musí být reálnou prioritou společnosti a musí panovat společenské přesvědčení, že všichni žáci a studenti mohou dosáhnout dobrých výsledků - tedy že ve společnosti nejsou skupiny žáků, kteří apriori nejsou schopni se díky vzdělávání zlepšit a uspět."
Tento princip a z něj vzešlý přístup ti žáci, kteří nedokáží napsat větu bez chyb v pravopisu, volbě vrstvy prostředků nebo syntaktického vyšinutí, ve škole nemohli zažít! Když tento stav zjistíme teprve potom, co to testy CERMAT-SEN prokážou, a v životě žáka teprve v 19 letech, co s tím? Mimochodem, když jsou mnohé z těch prácí tak strašné a žáci je přesto obhajují, nesvědčí to taky trošku o selhání školy?

Protiva řekl(a)...
22. června 2012 16:47  

Pane Koubku, jste velký popleta!

Když někdo skládá Cambridgeskou jazykovou zkoušku, tak jeho dvě eseje, které se v ní rovněž za mého mlada psávaly, odejdou k hodnotiteli do UK a dva až tři měsíce aplikant dostane Cam. certifikát poštou domů - nebo také vůbec nic.

Proto pokrytecké štkaní, že českým maturujícím žákům někdo nevysvětlí chyby, jež udělali, jen typicky postihuje českou ufňukanost, neochotu postavit se tváří v tvář vlastní lenosti a nedostatečnosti.

A pokrytečtí či jinak defektní pedagogové toto rozmazlování maturantů ještě podporují a pomáhají jim psát žádosti o přezkoumání výsledků maturitních zkoušek.

Státní maturitní zkouška je nesmírně efektivní cestou ke zlepšení výsledků vzdělání. Prohloubí vědomí žáků středních škol, že nic, ani maturita, se v životě nedává za docházku, a učitele naučí pracovat zodpovědněji - někteří by se například pro začátek mohli naučit učit sloh a opravovat slohové práce.

Přísnost maturit by se do budoucna rozhodně neměla snižovat - naopak - měla by se postupně zvyšovat.

Protiva řekl(a)...
22. června 2012 16:53  

Pro 22. června 2012 16:09

Co máte proti palačinkám? Dá se o nich napsat mnohými styly mnohé! (Povídání veselé nebo gastronomické, zdravovědní nebo národopisné - cokoliv!)

Zkuste si třeba něco sám přečíst, milý bimbo - začít můžete fejetonem, v němž jistý autor řeší problémy vyplývající z nutnosti zbavit se starého slamníku.

Simona CARCY řekl(a)...
22. června 2012 17:04  

To Koubek, 16:42
Pane Koubku, osvetelete nam, prosim, proc nemohli zaci vami v prispevku citovane aspekty vzdelavaciho procesu zazit. Ja jsem to tu psala opakovane a byla jsem vysmivana jako nenavistna osoba ve vztahu k ucitelum. Ale pro mne ta vase veta mela znit trochu jinak. Chudaci zaci. Nemohli se s temito aspekty seznamit ve skole, protoze kantorum nestali za to, aby zmenili lety do kuze a ceho vseho jeste zazrany zpusob vykladu z Husakovych dob a tim se zejmena podepsali na tom, jak dnesni generace vybouchla u maturity. A advokati typu Samkova nebo Chladek si na tom honi sve politicke triko a o studenty jim nejde vubec. Problem je v certifikaci schopnych, poctivych ucitelu a v jejich racionalnim odmenovani bez vysluhovych automatu a jinych pitomin.

Petr Koubek řekl(a)...
22. června 2012 17:08  

"Když někdo skládá Cambridgeskou jazykovou zkoušku, tak jeho dvě eseje, které se v ní rovněž za mého mlada psávaly, odejdou k hodnotiteli do UK a dva až tři měsíce aplikant dostane Cam. certifikát poštou domů - nebo také vůbec nic."
O koze a o voze - nepíšu o Cambridgeských zkouškách, ani nefňukám nad neosvětlenými chybami. Rozhovor se děje evidentně mezi lidmi, kteří své příspěvky navzájem nečtou; tedy z jedné strany to platí jistě.

Jestli se nepletu, máte na mysli ověřovací zkoušky British Councile, Institutu Cervantes, Goethe institutu a dalších organizací na jazykové kompetence podle SERRJ. Já ale psal o globální zkoušce způsobilosti k VŠ studiu "IB" - IBO Board hodnotitelů ale sídlí v Hágu, Buenos Aires, Singapuru či Bethesda ve Wisconsinu :).
IB model je postavený na komplexních písemných zkouškách, komentářích a esejích, které student skládá v průběhu dvou let studia (podobně dříve na českých středních školách nebo dnes v německých zemích či Francii aj.). Ty zkoušky jsou hodnoceny externě a student se o svém výsledku opravdu moc nedozví. Rozdíl mezi IB a maturitou CZVV je v důvěře a v dignitě. A také v podpoře učitelů a podobných detailech, které v celé "národní diskusi" o vzdělávání zatím bohužel postrádám...
S tím, že by škola měla být důsledná, souhlasím, čelíme konkurenci 3 miliard motivovaných v zemích BRICS; ale právě že škola a učení v ní; jedna "přísná" - mj. jak přísná, znáte zadání didaktických testů, požadavky k ústní zkoušce, to je obtížný testovací nástroj?? - kouška za 13 let je málo, žák potřebuje být motivován výzvami pořád; rozdíl mezi sumativním a formativním aspektem školního vzdělávání, resp. jeho hodnocení Vám snad něco říká...
Já jsem odborný pracovník koncepce vzdělávání a snažím se hledat odpovědi, to vy evidentně nikoliv, protože ten grál vlastníte, závidím Vám...

Petr Koubek řekl(a)...
22. června 2012 17:12  

Simono, o tom píšeme oba: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/03/petr-koubek-cechy-skola-nebavi.html

Tak pěkný víkend!

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 17:21  

"Protiva řekl(a)...
22. června 2012 16:53
Pro 22. června 2012 16:09

Co máte proti palačinkám? Dá se o nich napsat mnohými styly mnohé! (Povídání veselé nebo gastronomické, zdravovědní nebo národopisné - cokoliv!)

Zkuste si třeba něco sám přečíst, milý bimbo - začít můžete fejetonem, v němž jistý autor řeší problémy vyplývající z nutnosti zbavit se starého slamníku."

A v tuto chvíli byste odešel od státní maturity s nedostatečnou, protože v zadání bylo napsat "popis pracovního postupu"...

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 17:34  

Zajímavé počtení. Letos jsem byla rovněž maturantem, avšak dokonale úspěšným. Chápu, že tento článek má být obrana státních maturit, protože se kolem nich opravdu negativní zvěsti množily ve velkém, ale zároveň zde není jediná krtitika. Jistě hodnotitelé odvedli svou práci, já věřím, že kvalitně, ale bylo vše opravdu vykonáno na sto procent? Čeština je problém mnohých (nejen) studentů, to uznávám, i přesto si myslím, že státní maturutní zkouška není zcela dokonalá (zatím?). Já jsem například do předávání maturitního vysvědčení nevěděla, jak jsem vlastně dopadla. No alespoň jsem DEN PŘEDEM věděla, jestli nějaké vysvědčení dostanu. Nebyla to vina školy, maturitní výsledky vážně přišly na poslední chvíli. Možná by nebylo špatné změnit načasování, pro maturanty by snad byl případný neúspěch menší šok. Někteří se po ústních zkoušách radovali a den před vysvědčením se dozvěděli, že zcela zbytečně. A i když dopadly PP z cizích jazyků výrazně lépe, pořád se ptám: Proč jsme u češtiny dostali 3 listy a u angličtiny jedinou A4?? Sice je cizí jazyk omezen počty slov, ale já jsem se svými 130 slovy měla velmi vážný problém vejít se do vymezené části (včetně šedé oblasti). Myslím, že jeden papír navíc by nikomu (ani rozpočtu) neublížil, co myslíte? Vím, že to je zdřejmě nemístné zmiňovat se o tom zde, ale někdo by se měl dozvědět, že maturita není stále dokonalá a je pořád co zlepšovat. Na závěr bych snad jen ráda řekla, že student, který není ani po minimálně třinácti letech vzdělávání schopen pochopit shodu podmětu s přísudkem, nemá dostat maturitu. A tak si říkám, že mnozí mohou být ještě rádi, že vůbec tuto zkoušku zvládli.

Josef Zemek řekl(a)...
22. června 2012 17:47  

Pane doktore, máte pravdu, jen bych doplnil, že maturita je zpolitizovaná a tudíž někteří politici požívají destruktivní kritiku letošních (i loňských) maturit jako nástroj ku sběru voličských preferencí. Pan Chládek a paní Putnová mají jiné cíle než pan Šteffel, ale jednají podobně.
Gaussova křivka klame a nemůže za to - naštěstí se prodlužuje délka života, tím se tato křivka mění a odkazování na ni někteří lidé chápou jako "směrná čísla"
Je třeba řádně zhodnotit, zda kalibrace hodnotitelů byla užitečná, a kvůli těm, kdož se odchýlili od metodiky, bude potřeba bodovou tbulku opět upřesnit nebo změnit do podoby algoritmu. Bude potřeba také zjednodušit odvolávání, tj. vyjmout z působnosti správního řádu

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 17:49  

Metodika opravování slohových prací je v pořádku.Jestli selhal někdo z hodnotitelů, odvolací řízení to jistě napraví.Přikládám ze své sbírky klenotů.
Jak by měl vypadat můj první vůz- Základním vybavením jsou koberečky-
dva umístěny vpřed a dva vzad.
Kola najdeme ve velikosti od čtrnáctek po osmnáctky, tak aby kvalitně sedly do otvorů pro ně připravené.
Jako první se budu zabývat zevnějškem automobilu.
Mají mě rodiče rádi- Mohu vám říci, že někdy to bez pár facek nejde, prostě si je zasloužím. Je rozdil mezi pár facek a pěsti, to totíž už je týrání.
Já závidim těm, kteří se nestydí a pídí po rodičích odpovědi.

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 18:33  

Jako letošní maturantka jsem s nynější podobou písemné maturity z českého jazyka nespokojená, obnášely příliš mnoho nejasností a stresu. A je mi jedno, co tvrdí pan Kostečka nebo média, byla to hrozná zkušenost. Příštím ročníkům přeji úpravu některých nařízení.(A nepíši to, protože jsem zhrzená studentka, odmaturovala jsem na gymnáziu a s vyznamenáním.)

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 18:58  

Jiří Kostečka se dopouští nepřijatelných zjednodušení, která mu pak umožňují zdánlivě jednoznačně se vypořádat s názory oponentů. Typickým příkladem je jeho formulace námitky č. 1. Ve skutečnosti mnozí z nás hovoří pouze o jiném typu objektivity, než je ta, která vychází z pozitivisticky založených přírodních nauk. Tato "jiná" objektivita je založena na „antientropickém režimu řeči, v němž hraje rozhodující roli umění dokumentace, v němž popisující umí popsat i své popisování, v němž informace mají angažující literární formu, díky níž umíme rozeznat informace relevantní od irelevantních". Slohové útvary a postupy nemají mechanický charakter,nejsou produktem sériové výroby, mají jen některé podstatné společné znaky, jejichž konkrétní jevová podoba může být v některých případech velmi pestrá. Učitel musí být schopen slohovou práci posoudit jako celek, který má podobu struktury složené z dílčích skutečností, nabývajících konkrétního významu až ve vzájemných vztazích. Jeho hodnocení nemůže být jednoznačné v matematickém slova smyslu, přesto, koná-li svou práci poctivě, lze je pokládat za objektivní. Kolega Kostečka by snad nemusel být ve svých úsudcích tak kategorický. Mohl by připustit, že jde o spor různých koncepcí vzdělávání, nikoli o konflikt mezi čirou pravdou a čirým omylem. Nová maturita byla zcela jednoznačně založena na koncepci pozitivistické a v tomto smyslu, neoprávněně, předurčovala způsob výuky češtiny i těm učitelům, kteří se s touto koncepcí neztotožňují (J. Kostečkovi to nikterak nevadilo). Neměli bychom též přehlížet, že má-li být slohová práce klasifikována objektivně, musí student znát požadavky hodnotitele. Nesmí být trestán za to, že jeho učitel měl o slohu trochu jiné představy než např. J. Kostečka. Literární dílo je polysémantickou strukturou a slohová práce je jen jeho zmenšenou podobou. Měli bychom k ní tedy takto přistupovat.
Možná je úroveň jazykových znalostí našich žáků "příšerná", řešením však není výuka svázaná předem danými vzorci. Jazyk je totiž nástrojem myšlení, nikoli jen formálního (závěr vyplývá nutně z daných předpokladů), nýbrž i kritického, které v plné míře formalizovat dosud nikdo nedokázal a které respektuje, že svět je také plný "hrbolů" a nepřesností. Kvalita jazykového vyjadřování je proto v nejužším slova smyslu spjata s kvalitou myšlení. Imitací zjednodušených postupů (viz učebnice slohu vydaná v nakl. Tauris)nelze úspěšně rozvíjet, podle mého názoru, ani jedno, ani druhé. Nevidím jediný důvod, proč bychom ve škole měli žákům předvádět svět v účelově redukované podobě.
Karel Lippmann

Simona CARCY řekl(a)...
22. června 2012 19:50  

Pane Lippmanne, pokud tvrdite, ze "Jazyk je totiž nástrojem myšlení, nikoli jen formálního (závěr vyplývá nutně z daných předpokladů), nýbrž i kritického, které v plné míře formalizovat dosud nikdo nedokázal ", pak bych rada vedela, jak jste predal spravnou metodiku k hodnoceni cehosi tak neuchopitelneho, jak zde popisujete, tisicum ceskych cestinaru. Sam napadate neshodnou uroven hodnoceni pouhymi 400 cerstve trenovanych hodnotitelu a tak se ptam, kdo ve vasem stylu proskolil a certifikoval 4500 domacich cestinaru? Nebo ze by to bylo pod vasi rozlisovaci uroven? A je to vubec hodnotitelne, to nepostizitelne cosi ve vasi filozofii chapani literarniho utvaru....?

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 20:18  

Paní Simono, co budete dělat, až Vám ty státní maturity zruší?
Jestli tomu dobře rozumím, tenhle systém opravy slohovek stejně spoustu blbostí pustí, ale co je horší - a to se dříve nestávalo - pěkná hromada slušných slohovek neprojde. Co je na něm tedy dobrého?

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 20:28  

Na učitelích jazyků, které jsem měl možnost v životě poznat mi vždy vadila a zároveň mě fascinovala jedna věc. Předpokládají u člověka určitý způsob myšlení a uvažování a povětšinou nemají rádi a neuznávají odchylky od něj. Člověk by očekával exaktnost spíše u přírodovědce či technika.

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 20:32  

Slečna z 22. června 2012 17:34 se chlubí svou dokonalou úspěšností u jazykové maturity a na závěr "vztyčuje prst" nad těmi jež pletou shodu podmětu s přísudkem. To jí ovšem nebrání v tom, aby sama napsala takovou perlu, jakou je slovo "zdřejmě". Ovšem byla dokonale úspěšná... ;-)

obyčejná učitelka řekl(a)...
22. června 2012 21:25  

Od obhájců centrálně hodnocených PP se ozývá např. argument o "použitelnosti" slohových útvarů v praxi. A vůbec jim nepřekáží, že v praxi (alespoň ve většině případů, jak doufám) se nepíše sloh v laboratorních podmínkách. Takže v praxi by asi těžko došlo k záměně "zprávy" a "oznámení", jejichž typickým rozlišovacím znakem je použití minulého, resp. budoucího slovesného tvaru. Pokud PP u SM testuje schopnost studenta "vžít se do modelové situace jako by byla reálná", mělo by to být jasně řečeno. Jinak je to stejné, jako byste nechali maturanty napsat seznam znaků, kterými se vyznačuje ten a onen útvar. Úplně by to stačilo.
(Vždycky se dají najít "perly" a pan Kostečka neváhal je vyhrabat. Nutno uznat, že jsou skutečně skvostné.)

poste.restante řekl(a)...
22. června 2012 22:20  

Děkuji panu Kostečkovi za tento článek. Jde o opravdu kvalitní příspěvek, nad kterým má smysl vést debatu a jsem rád, že se tomu tak děje. Většinou věcně a bez osobních útoků.
Prozatím se diskuse omezovala pouze na rovinu: "Zásadně pro kontra zásadně proti."
Trochu mi to připomínalo debatu ateisty s náboženským fanatikem.
Pan Kostečka si pochopitelně jistě je vědom, že i jeho text je poněkud manipulativní. Ale částečnou omluvou mu může být, že útoky protistrany byly vedeny ještě nevybíravějším způsobem.
Abych ale mohl jeho text hodnotit jako opravdu objektivní, k tomu mi chybí trochu více kritičnosti směrem "do vlastních řad." Škoda.

Teď věcně.
I. Chci zdůraznit, že s částí textu pana Kostečky, která kritizuje bídnou úroveň vyjadřovacích schopností současných studentů souhlasím. Stanovení určitých kritérií a vyžadování nepodkročitelné úrovně je krok správným směrem. Pokud by MŠMT podlehlo současným tlakům a mediální kampani, vedené proti samotnému principu SM, byl by to obrovský krok zpět.

II. Nemyslím si, že systém centrálního hodnocení je apriori špatný. Naopak se domnívám, že je možné jej "upravit" tak, aby nedocházelo k letošním problémům. I když si umím představit i jiný model hodnocení písemných prací, který by garantoval jejich úroveň i objektivitu hodnocení.

III. Že se minimálně ze strany neúspěšných maturantů a jejich příbuzných strhne lavina kritiky, to se dalo očekávat. Domnívám se ale, že přístup CERMATu a také některé excesy při hodnocení jim hodně usnadnily práci. Místo aby pak byly objektivně odlišeny mediální ataky od věcné kritiky a na tu pak zodpovědné osoby věcně odpověděly, docházelo spíše ke snaze pochybení bagatelizovat. Já chápu, že mediální tlak byl neúměrný. Jenže pokud manipulují obě strany, objektivita jde do háje.

poste.restante řekl(a)...
22. června 2012 22:20  

1. Většina kritiky vůči hodnocení pramení ze strany žáků, kteří by možná neuspěli i při jiném systému hodnocení. Mé výhrady směřují na opačnou část spektra studentů. Prozatím mi nikdo nedokázal zodpovědět na opakovaně kladený dotaz. Jak je možné, že u písemných prací dopadli špatně žáci, kteří přispívají do deníků, do školních časopisů, jejichž práce vyučujícící doposud dávali za vzor, atd? Buďto jsou jejich učitelé a všichni ostatní úplní hlupáci, anebo by možná stálo za to si uvědomit, že pravidla hodnocení písemných prací upřednostňují rigidní dodržování formálních náležitostí před kvalitou práce jako takové.
Literární úroveň se těžko měří a je často subjektivní. Znamená to, že chceme ve školách vychovávat v hodinách českého jazyka pouze autory návodů k použití?
Obávám se, že mnozí spisovatelé by u letošních pravidel pohořeli.
Pobavilo mne třeba zdůvodnění:
"Při maturitách se třeba objevilo téma: 'Jak jsem se stal pověrčivý'. Je logické, že pointou příběhu musí být, že se student stal pověrčivým. Když někdo napíše krásný sloh, ale dojde k závěru, že se pověrčivým nestal, tak to přece není naplnění tématu! "
Čili cílem maturitní písemné práce není prokázat schopnost studenta napsat gramaticky a stylisticky správný text, ale dodržet zadání. Tak to pěkně děkuji. Já psal svého času také úvahu, jejíž téma jsem pojal poněkud volněji. Podle dnešních pravidel bych nejspíš neodmaturoval. A má češtinářka, která před odchodem do důchodu tuto práci předala mému synovi, předchozích 30 let učila a hodnotila "špatně".
Šablona nade vše.

2. Bylo by asi dobré, abychom si uvědomili, že "uchazeče o maturitní glejt" můžeme rozdělit na dvě skupiny.
a) "Studijní typy" - žáky většinou inteligentní, schopné samostatného uvažování.
b) "Ostatní" - žáky studující maturitní obory jen proto, že je to v současnosti možné. Před dvaceti lety by nejspíše zaplňovali učiliště.

Pokud chceme pro obě skupiny používat stejná měřítka, zákonitě nastane problém.
Zatímco skupina b) bude mít problém napsat jakýkoliv text alespoň trochu gramaticky správně, o dodržení stylu a útvaru ani nemluvě, skupina a) bude rigidními pravidly a jejich formalistickým výkladem nesmyslně omezována. Mne osobně třeba uráží už jen představa, že bych jako maturant musel svůj text omezit na cca 200 slov. Proč? Protože by hodnotitelé nestihli opravit delší práce? Má generace psala maturitní slohovou práci 4 hodiny. Dnes je zřejmě čas nanejvýš na několik SMS.

3. Ačkoliv to neustále zastánci letošního systému odmítají přiznat, faktem je, že mnozí učitelé prostě předchozí roky připravovali své studenty jinak, nežli to odpovídá letošnímu systému hodnocení. Ne hůře či lépe, ale jinak. Pokud by měl být systém opravdu spravedlivý, pak by nejdříve museli podobné školení, jako letošní hodnotitelé, absolvovat všichni vyučující ČJ. Pak by 4 roky podle stanovených kritérií měli učit své žáky a hodnotit jejich práce. Teprve pak by mohli podle tohoto obecně sdíleného modelu také žáci maturovat. Provádět pokusy na studentech, to mi zavání vivisekcí.

4. Chápu, že existují jistá pravidla. Že maturant by měl být schopen odlišit úvahu od vypravování, zprávu od oznámení. Z těchto požadavků samozřejmě nelze slevovat.
Přesto si myslím, že sloh a literatura obecně, jsou trochu víc, nežli jen předepsané útvary. Nemohu se zbavit dojmu, že ve snaze o maximální "objektivnost" to při letošním hodnocení písemných prací poněkud zaniklo.

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 22:43  

22. června 2012 15:34
"V situaci, kdy studenti středních škol musí oslovovat svoje učitele pane profesore/paní profesorko, vnímám hodnocení slohu, resp. dodržení zadání jako pokrytectví."

Neméně pokrytecké je to, že učitelé SŠ musí o svých žácích mluvit jako o "studentech", přestože žádnými takovými nejsou. Studenti jsou totiž ze zákona definováni jen jako posluchači VŠ, na školách středních se vzdělávají vždy a pouze žáci. Pokud mohou být středoškolští žáci titulováni jako studenti, proč by středoškolští učitelé nemohli být titulováni jako profesoři?

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 22:43  

Anonymní řekl(a)...
Slečna z 22. června 2012 17:34 se chlubí svou dokonalou úspěšností u jazykové maturity a na závěr "vztyčuje prst" nad těmi jež pletou shodu podmětu s přísudkem. To jí ovšem nebrání v tom, aby sama napsala takovou perlu, jakou je slovo "zdřejmě". Ovšem byla dokonale úspěšná... ;-)

22. června 2012 20:32

Co tím chcete říct?

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 22:55  

:-))) on někdo nutí učitele SŠ oslovovat svěřence "student"? To snad ne. ;-)

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 22:58  

Třeba to, že u maturit mohl dokonale uspět i člověk, který neví, že používá neexistující zkomoleninu slova.

Zen řekl(a)...
22. června 2012 22:59  

Pro Anonymní z 22. června 2012 20:32

Pane "dokonaly", Vam se nikdy nepovedl prelkep?

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 23:07  

Ale ano překlepy se mi stávají a docela často, ovšem slovo "zdřejmě" není překlep. Jednak písmeno "d" není na klávesnici v blízkosti písmene "ř" a jednak se s tím zkomoleným slovem poměrně často setkávám u mladých lidí ve věku autorky. Oni prostě nevědí, že správný tvar je "zřejmě".

Anonymní řekl(a)...
22. června 2012 23:50  

Oni prostě nevědí, že správný tvar je "zřejmě".

22. června 2012 23:07

To že se tato chyba "možná" častěji vyskytuje u mladých lidí v tomto věku znamená, že nevědí? Prosím doložte toto své tvrzení ...

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 0:19  

22. června 2012 22:55

:-)))))) To byste se divil(a). ;-)

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 0:29  

Vskutku zábavné. Najdou se i tací, kteří by odebírali maturitní vysvědčení za překlep v internetové diskuzi. Jak bezpříkladně důsledné!

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 2:54  

Pro 22. června 2012 20:18:
Že dřive neprošlo určité množství písemek, jen kvůli subjektivnímu hodnoceni učitele ve škole, už ale nepřipouštíte. (ten mě 4 roky štval, ten neprojde ani kdybych se měla rozkrájet!)

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 4:29  

Navazuji: v diktátech mnohdy čtu nejen zdřejmě, ale i samozdřejmý, součastně ap. A divili byste se, jak jsou mladí lidé mazaní a dokáží vymyslet psaní obojetných písmen: už dávno profláknutá písmena s/z, i/y, doplnili i o obojetná t/d, m/n. Je zajímavé, že jsem se s tímto jevem během své 28leté učitelské kariéry setkala na různých stupních a typech škol a ve vzdálených místech regionu. Nikdo to žáky ve škole neučí, a přesto to nějakými podivnými kanály putuje mezi nimi, napříč generacemi i vzdálenostmi. Stále mi ještě nad tím přestává rozum stát. A kolikrát i rukopis některých mých žáků, mám pocit, že jsem už viděla někdy dříve na úplně jiné škole, ve vzdáleném místě regionu, zajímavé ... Nový trend žáků psát ležérně do ztracena jako, že už mě snad bolí ruka, a tak "m" vypadá jako delší vodorovná čára a "n" je kratší vodorovná čárka. Nesetkáváte se s tím také?
Já už asi 10 let navrhuji, aby maturanti psali svou slohovou práci na počítači a klidně i s programem, který jim podtrhuje pravopisné chyby (oni mnohdy vůbec neví, co udělali špatně, a tak si to stejně nejsou schopni sami opravit!).
Kdysi jsem sama měla docela krasopisný rukopis, ale od té doby, co už nic nepíši vlastní rukou, dobrých 10 let, přestávám také psát pěkně rukou (daří se mi to snad jen ještě křídou na klasické tabuli, nikoli však na bílé tabule, na kterých se píše fixem). Proč tedy nutíme v 21.století maturanty k psaní rukou? Sama vítám, když zadám psaní slohové práce, pokud mi ji studenti posílají e-mailem přes počítač.
Nesouhlasím tudíž s obránci učení se klasickému psacímu písmu od první třídy, líbí se mi nové tiskací písmo a byla bych ráda, kdyby se žáci co nejdříve učili psát na klávesnici všemi deseti. Já sama mám celý život "hendykep": píšu jen dvěma prstíky, bohužel.
No, a co tím chtěl básník vlastně říct?
Kdy v životě tito naši maturanti budou ještě něco v zaměstnání muset psát vlastnoručně? Kdo z Vás, kteří sem přispíváte, jste naposledy psali ještě něco rukou? Kde a kdy jste se v životě naposledy setkali s nějakým rukopisem?
Dokud jsme psali fyzickou třídní knihu, používali jsme ještě rukopis, ale i to je už minulost.
BP

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 4:35  

opravuji: oni nevědí (aby mě snad zase nějaký kolega či nějaká kolegyně nechtěl/a opravovat)
BP

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 7:23  

23. června 2012 0:29
Nedivte se, tento pán zase neumí sečíst 1/2 + 1/3 =

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 7:27  

proč by středoškolští učitelé nemohli být titulováni jako profesoři?

Je to jednoduché. Na titul "profesor" nemají potřebné vzdělání. Mgr. prostě nestačí.

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 7:35  

Přiznejme si to už konečně. 85% neúspěšných by dříve navštěvovalo učební obory. Samozřejmě bez maturity. Nemůžeme přece chtít po studentovi s IQ lehce nad 70 nějaké maturitní výkony. Na školy jsou přijímáni jen z důvodů dotace na žáka. Nikdo nechce, aby zrovna ta jeho škola zanikla. Proto se do prvního ročníku bere téměř vše. A kruh se uzavírá. Ignorant

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 10:28  

Citace prací jsou sice sugestivní, ale obávám se, že zavádějící. Největší výhradou proti propadnutím byla nesmyslná a neadekvátní přísnost vůči tzv. nesplnění formy předepsaného útvaru, nikoliv gramatické a stylistické chyby. To autor de facto pomíjí. A obávám se, jak říkal výše jiný diskutující, že v tomto případě byl skutečně uplatňován onen pozitivistický, formalistní a soudě podle mých osobních zkušeností s přemýšlením většiny pedagogického sboru velice omezený až tupý přístup hodnocení - co se nevejde na sto procent do škatulky, je špatné - za komunismu se tak postupovalo pořád a není divu, že to má spousta lidí pod kůží dodnes.

Jiří Novotný řekl(a)...
23. června 2012 10:58  

Pane Kostečko,

souhlasím s Vámi, že je to otřesné, ale daleko otřesnější je, že za to ty děti nemohou.

Je to výsledek 20 koncepcí přeměny školy na moderní výchovný systém od roku 1989. Škola hrou.

To není vysvědčení těch dětí, to je vysvědčení Ministerstva školství za školní roky 1990 - 2012.

S veškerou úctou
úspěšný absolvent státní maturity
v roce 1983

Petr Hubík řekl(a)...
23. června 2012 12:15  

Dobrý den,
mohu se zeptat, proč v uvedeném příkladu „Vrah oběšoval svou oběť, která vydávala smrtelný chrapot“ je slovo chrapot podtržené — tedy špatně? Slovo chropot jsem v pravidlech českého pravopisu ani nenalezl! Nejedná se tedy o zastaralý tvar slova chrapot?
Děkuji za objasnění

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 12:18  

Snižující se počet narozených po roce 1990 a rostoucí počet středních škol. Nějak se ty křivky na grafu rozevírají. Co potom chceme? Na SŠ jdou žáci se známkami dostatečný. To vcelku běžně. Nejsou vyjímky ani v tom, že na osmiletá gymnázia jsou přijímáni žáci se známkou dobře. Pak nemá vůbec žádnou cenu řešit státní maturitu. Pes je zakopán úplně někde jinde.Ignorant

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 12:21  

Chrapot ?
Nevím, my doma toto slovo používáme běžně. Střední Morava.

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 12:54  

Tak tohle znali i moji osmáci. Chraptět znamená mít ochraptělý hlas - v důsledku nemoci, překřičení se, apod. Chroptět je vydávat zvuky v posledním tažení, jaksi předsmrtně - vrah ho škrtil a on chroptěl z posledních sil.
Neříkejte mi, že tohle někdo nerozliší...?

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 13:07  

ad p. Novotný

Něco na Vašem tvrzení je, to my učitelé uznáváme.
Neměla by konečně už policie také obvinit bývalé ministry školství za způsobené škody na duševním vlastnictví občanů tohoto státu a za tím způsobené ekonomické ztráty, nastartované za posledních 10 - 15 let nepřípustných způsobů vzdělávání? O výsledcích se může každý přesvědčit.
Nebo školství nestojí ani za to, aby někdo nesl odpovědnost?

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 13:26  

To je drsné. Studenti jsou značně postihováni (zkažení našlápnuté profesní kariéry je podstatně horší, než nižší finanční odměna hodnotitele) za takovou nepodstatnost, jakou je nedodržení slohového útvaru (což je demagogicky srovnáváno s ředitelem, který místo účetní uzávěrky dostane pozvánku na golf - to je fakt myšleno vážně?) a přitom sami hodnotitelé i přes vyškolení a certifikaci nejsou schopni dodržet jasně formulovaný požadavek na ohodnocení práce. Větší fail asi neexistuje. Bylo by to k smíchu, kdyby se nejednalo o kariéru mnoha dospívajících. Ještěže jsem maturoval postaru a nemohl jsem propadnout kvůli tomu, že jsem od popisu utekl k vyprávění ve větší, než přijatelné míře pro toho konkrétního hodnotitele, ač ostatní odborné a podstatně důležitější předměty jsem měl na výbornou.

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 14:53  

Souhlasím s vámi v tom, že reakce v médiích byla nepřiměřená.
Mám však problém přijmout váš článek jako dobře pojatou kritiku, především ze dvou důvodů:

Začínáte výňatky z prací nejhorších studentů. To je argumentum ad hominem. Navíc nikdo - doufám - netvrdí, že zrovna tito žáci by měli projít.

Druhý komentář mám k odstavci v němž se nachází věty "hodnocení slohů ... je do jisté míry subjektivní" a "systém ... subjektivitu minimalizuje na přijatelnou míru". Nechával jsem si hodnotit znovu svůj sloh od učitelky vyškolené CERMATem, se kterou se neznáme. Rozdíl oproti oficiálnímu hodnocení? Šest bodů. To nepovažuji za přijatelnou míru. (Pro úplnost uvádím, že celkový počet bodů je 30 a dle obou hodnocení jsem prošel)

Píšete o hlídání gramotnosti národa. Pomůže gramotnosti národa špatné hodnocení žáků, kteří měli čtyři či osm let vynikající výsledky? Z naší třídy na gymnáziu uspěli na výbornou jen dva žáci, z toho jeden ve slohu dříve nevynikal. Takový výsledek neznačí nižší kvalitu samotných žáků.

Rád bych viděl správně napsaný sloh o palačinkách či stížnost (vizte témata na webu novamaturita.cz) na 200 slov. "Stížnost dopravci" jsem si sám vybral. Hloupě. Dobrá, 200 slov dlouhá, stížnost se nedá napsat za 60 minut* bez literatury (jízdní řád, předpisy dopravce a další). Musel jsem sklouznout k vyprávění a byly mi za to strženy body. Zcela oprávněně a chápu to.

* Nemluvě o tom, že každý delší text si nechávám do dalšího dne v šuplíku a přečtu si ho po sobě znovu. Věřím, že to tak dělá víc lidí.

Petr Hubík řekl(a)...
23. června 2012 16:05  

Děkuji za vysvětlení rozdílu slov chroptět a chraptět. Slovo chroptět jsem opravdu dosdud neznal.

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 16:50  

Tak a to je právě přesně ono... Neznalost jazyka, jeho vývoje, tradice, kontinuity, spisovnosti a nespisovnosti, literatury... Neznalost distinkce mezi chroptět a chraptět... Vychováváme generaci, která nečte, nečte a nečte... A pak se diví, že je "něco" špatně, pak se diví, že například vlastně míjí slohový útvar zvaný vypravování, který pochopitelně považuje za nejlehčí (mimochodem velice náročný útvar), když pouze popisuje děj v er nebo ich-formě. Čemu se tady vlastně divíme, na středních školách máme podprůměrné žáky, všichni v této zemi chceme mít maturitu, ale to jednoduše není možné! Nikdy tomu tak nebylo! Maturita byla opravdu nejen zkouškou zralosti, ale i zkouškou vysoce odbornou. Kam se řítíme, netuším. Děkuji panu Kostečkovi za konečně rozumná a pravdivá slova, mají totiž výpověď nadčasovou - o této generaci, o nás, o tom, jací jsme. A je to vskutku velmi smutné poznání. Mimochodem také výpověď o stavu českého školství a o tom, jak neskutečně mrzké postavení má v této společnosti učitel, čestinář, chcete-li hodnotitel. Jak je vůbec možné takové pohrdání, znevažování, napadání? Neúcta k čemukoli a komukoli. Co bychom vlastně mohli chtít po špatně placených učitelích!!! Tady je kámen úrazu - celý systém je nastaven špatně, nic nového. Kde nejsou peníze, většinou nebývá kvalita... Takže asi jako národ zemřeme, tvrdil to Masaryk a měl zjevně pravdu. Národ, který si nepěstuje své elity, je mrtvý. Ale za tohle nemohou současné děti... Otřesný stav jejich vyjadřování je jen dokonalým obrazem české společnosti 21. století.

učitelka na gymnáziu, které docházejí síly a která se nemůže dívat na ohavné divadlo demonstrované neurvalci, hlupáky, arogantními nactiutrhači a křiklouny

Kojot (Jaroslav A. Polák) řekl(a)...
23. června 2012 17:10  

Asi nejsem kompetentní pro správné pouszení celé záležitosti, nicméně autorovi děkuji za skvělé perličky. Některé z nich mají i poetický potenciál, který jsem se rozhodl využít:
http://kojot.name/931416-smrt-krasne-spolujeskyne.php

obyčejná učitelka řekl(a)...
23. června 2012 17:28  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
obyčejná učitelka řekl(a)...
23. června 2012 17:29  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
obyčejná učitelka řekl(a)...
23. června 2012 17:29  

Pro BP: všechny přípravy si dělám v ruce například. I tak moderní metoda učení, jako jsou myšlenkové mapy, se většinou dělají od ruky, s obrázky. Ono to asi souvisí s tím, že co vám projde rukou, to si lépe pamatujete a také jste do toho víc citově zaangažována. Ostatně, porovnejte formulace psané na klávesnici a formulace psané rukou - budete se divit, jak jsou různé.

Protiva řekl(a)...
23. června 2012 18:56  

Pro Josef Zemek
22. června 2012 17:47


"Bude potřeba také zjednodušit odvolávání, tj. vyjmout z působnosti správního řádu."

1) Nejde o odvolání. Jedná se o posouzení průběhu...

2) Nejedná se o správní řízení.

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 19:32  

Z pozice vyucujiciho prvni rocniky na VS (prumerna VS prirodovedneho zamereni):

Chtel bych varovat maturanty, ze jestli nezacnou vice cist a nenauci se lepe pouzivat cesky jazyk, stane se cestina soucasti hodnoceni pisemnych casti zkousek ve vsech predmetech nebo bude vyuka na VS muset prejit do jazyka jineho. To co v poslednich letech studenti vytvari nema v me bohate pedagogicke kariere obdoby!

Ano, 10-20% studentu obdivuji za to, co vsechno jsou ve svych letech schopni obsahnout a co se do svych pouhych dvaceti let museli naucit. Nekteri prichazi na urovni, se kterou se za mych let VS opoustela. Prumerny student je vsak dnes ve stavu, ktery je "neslucitelny s ceskym jazykem". Nesmyslne blaboly plne hrubek znechuti kantory na tolik, ze prestavji resit znalosti a testy automaticky vyhodnoti jako neuspokojujici. To by jsme uz rovnou mohli nechat studenty co jsou zapsani v ceskych studijnich oborech nechat delat zkousky v rustine, slovenstine, vietnamstine, etiopstine nebo treba reci babicky jednoho kolegy z ekvadoru. Kdyz se mohou cesky za par let naucit cizinci, proc by se to za tech 20 let nenaucili i vsichni studenti, ze?

Václav Ilčík řekl(a)...
23. června 2012 19:49  

Ve věku, kdy se dostanou k maturitě, mají za sebou studenti 13 let studia jazyka, který používají celý život. Až na výjimky s poruchami typu dyslexie je tedy nemožné, aby se i člověk bez nadání na jazyky nedokázal naučit česky tak dobře, aby alespoň prošel, když ne rovnou zazářil. Už z principu je tedy většina těch, kdo u maturity propadnou, z řad flákačů.
Navíc ať si kdo chce co chce říká, napsat za 4 hodiny slohovou práci na 4 papíry A4 není nic složitého, a zvláště by to neměl být problém pro člověka, který má ambice jít s maturitou na vysokou školu.

Jako člověk, který maturoval před 5 lety, však nemohu souhlasit s tvrzením, že problém je pouze na straně studentů.

1) Problém spočívá i v tom, že státní maturita má přinést srovnání a do určité míry konsolidovat úroveň maturit (což je samo o sobě jistě chválihodné), ovšem nezaobírá se myšlenkou, proč zůstává maturita na středoškolských oborech typu kuchař, číšník? Pomůže snad maturita z češtiny budoucímu kuchaři lépe vařit? A jak vůbec chcete objektivizovat srovnání kuchaře-maturanta a maturanta z gymnázia?

2) Druhý problém je neuvěřitelná doba, po kterou se maturity pořád ještě "nastavují" a "vychytávají se chyby". Proč to trvá tak dlouho? Na oficiálních stránkách státních maturit (konkrétně zde) se můžete dočíst, že můj maturitní ročník (2007) byl jeden z prvních, který si vyzkoušel maturitu nanečisto, ale podle úplně jiného modelu, než jaký vzešel z odborných i veřejných diskuzí z let 1998-2001. Proč?

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 19:51  

Maturitu jsem si dodelaval diky absurdnim zasahum politiku do zakona o VS az pote, co jsem uspesne absolvoval dve vysoke skoly (MgA a Mgr). Od slecny profesorky (mj. tusim o dva roky mladsi nez ja) jsem dostal po 8 letech praxe novinare nedostatecnou za charakteristiku osoby. Proc? Psal jsem o svem byvalem kantorovi z VS. Z jejiho pohledu jsem tedy neprosel, protoze jsem nemohl psat charakteristiku (dle ni) neexistujici osoby. Stejnou logikou bych neprosel ani u techto instantnich maturit na dalku.

OTOMAR DVOŘÁK řekl(a)...
23. června 2012 19:58  

Problém vidím v možnosti zvolit "vyprávění" jako slohový útvar. Většina maturantů se ho chopila v mylném domnění, že je to ta nejlehčí cesta. Ale přiznejme si, kdy v nějaké profesi potřebujeme písemně "vyprávět"? Leda tak v dopisu kamarádovi, což se už dneska nedělá klasickým způsobem, ale spíše formou vzájemného dialogu při "chatování". Nebo na webovém "blogu", což je svérázná, dosud neprozkoumaná forma někde mezi deníkem a esejistikou. Byl bych tedy proto zrušit zastaralé slohové kategorie "vyprávění, výrobní postup, úvaha". Ať maturant podle svého zaměření volí buď "odborný výklad", "teze přednášky", "zprávu ze služební cesty", "prezentaci podniku či nějaké kulturní či sportovní akce", "reklamní text", nebo novinářské žánry, tedy zprávu, reportáž, fejeton, esej, recenzi, rozbor společenského či politického problému, fiktivní rozhovor s nějakou osobností. To je dostatečný výběr. Nějaké vyprávění je v dnešní době útvarem značně anachronickým a jeho umělecké formy, např. povídka, patří dle mého mínění jinam než do státních maturit.

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 20:14  

Sjednocovani maturit se bohuzel projevi predevsim na strednich skolach s nizsi urovni danneho predmetu a z tohoto pohledu take bude diskutovano. Pokud nikdo pred slohem studentum nevsyvetli jake jsou v danych slohovych utvarech rozdily a neoveri si, ze to alespon vetsina chape a dokaze rozlisit, nema jako vyucujici ve sve pozici co delat. Studenti by se nemeli obracet pouze proti statnim maturitam, ale take proti urovni svych vyucujicich.

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 23:25  

Jak je vůbec možné takové pohrdání, znevažování, napadání? Neúcta k čemukoli a komukoli. Co bychom vlastně mohli chtít po špatně placených učitelích!!! Tady je kámen úrazu - celý systém je nastaven špatně, nic nového. Kde nejsou peníze, většinou nebývá kvalita... Takže asi jako národ zemřeme, tvrdil to Masaryk a měl zjevně pravdu. Národ, který si nepěstuje své elity, je mrtvý. Ale za tohle nemohou současné děti... Otřesný stav jejich vyjadřování je jen dokonalým obrazem české společnosti 21. století.

učitelka na gymnáziu, které docházejí síly a která se nemůže dívat na ohavné divadlo demonstrované neurvalci, hlupáky, arogantními nactiutrhači a křiklouny

23. června 2012 16:50

Ptáte se, jak je možné napadání, znevažování a pohrdání? No asi je to možné, soudě podle toho, jak jste uzavřela svoje představení sebe coby učitelky!!!

Anonymní řekl(a)...
23. června 2012 23:46  

Vracím se ke slovům:
chrapot a chropot.
Já bych navrhovala místo "chropot", které jako češtinářka také vůbec neznám, spíše podstatné jméno slovesné "chroptění".
BP

Anonymní řekl(a)...
24. června 2012 10:38  

Vážení diskutující,
upřímně Vám děkuji za Vaše nanejvýš korektní reakce. Jako pedagog jsem nesmírně rád, že v této zemi snad nevymřela slušnost, i když jsem v minulých týdnech pomalu nabýval opačného dojmu.
Ve své reakci odpovídám na dotazy, resp. na přímou oponenturu mých argumentů. Bude to na pokračování, protože systém umožňuje vložit do komentáře jen cca 4000 znaků.

Ad) Petr Koubek „Pan doktor Kostečka uvádí zahraniční příklady zjišťování výsledků vzdělávání: může tam student neprospět, když nezvládne jen jediný segment testování v jediném vyučovacím předmětu? Odpověď je - nemůže!“
Je mi líto, pane kolego, ale jednoduchá odpověď zní: MŮŽE. U celosvětově zavedené a uznávané maturity IB, na kterou opakovaně odkazuji, se toto běžně stává, a dokonce nadvakrát. Poprvé, když v předmětu Language A1 (tedy i v češtině) kandidát zvládne průměrně ústní část, ale následně zkazí písemnou (70% celkového hodnocení) tak, že v předmětu kvůli tomuto „jedinému segmentu“ – tedy esejům – neprojde. Podruhé tak, že v důsledku neúspěchu v jednom předmětu nedostane IB Diplom, i kdyby uspěl ve všech předmětech ostatních.

Ad) P. Koubek: „... konkluze pro mne je, že jsme se rozhodli při zjišťování toho, co víme, totiž, že se rodný jazyk učí špatně, potrestat generaci mladých lidí, která si to nenechá pro sebe, bude mít ještě nižší důvěru v právo, spravedlnost, instituce a vzdělávání ve školách. Dočkáme se od této generace, že bude mít výrazně kladný vztah ke škole a učitelům?“
Co takhle zamyslet se z opačného gardu? Víte, každý člověk je autentická bytost a od jistého věku dobře ví, co činí i co činit má. A taky si velmi dobře uvědomuje, že nečiní, co činit má, když se svobodně rozhodne tak nečinit. Pak ale očekávám, že stejně hrdě ponese i následky. Stojíme tu tváří v tvář většinové části středoškolské populace, jejíž příslušníci doslova kašlou (ať nedím něco horšího) na školu přes všechnu snahu svých učitelů; žákům, kteří nechodí na výuku vůbec nebo přijdou do hodiny o 20 minut později bez omluvy; žákům, kteří dříve naprosto samozřejmě dostávali maturitní vysvědčení stejné právní síly jako ti, kdo se na jeho získání připravovali stokrát intenzivněji… jak to, že tohle reziduum minulého režimu nikomu nevadí?
A říkám jasně: Kdo poctivě chodí do hodin a řádně se učí, nemůže současně nastavenou maturitu z českého jazyka a literatury nesložit, disponuje-li alespoň základními studijními předpoklady. Zejména tak MÍRNĚ nastavenou maturitu, jako je ta naše česká. Kolegyně a kolegové češtináři na SOŠ a SOU – nechcete k tomuto problému něco dodat? Když s Vámi mluvím v soukromí… no nic, je to na Vás.
Jiří Kostečka (1)

Janek Wagner řekl(a)...
24. června 2012 11:35  

Reakce Jiřího Kostečky na komentáře naleznete v samostatném článku http://www.ceskaskola.cz/2012/06/jiri-kostecka-obrana-centralniho.html.

Anonymní řekl(a)...
24. června 2012 21:36  

O úpadku svědčí nakonec i komentáře k použití slova chropot. Češtinářka s omezenou slovní zásobou toto slovo nezná - není ale potěšena použitím méně frekventovaného výrazu, chtěla by vyjadřování zjednodušit. V očích dalšího diskutujícího pak je slovní zásoba redukována na pravidla.

To opravdu nikdo nepoužívá PSJČ?

Anonymní řekl(a)...
24. června 2012 22:56  

Milá kolegyně češtinářko, slovo chropot je již v německo-českém slovníku Josefa Dobrovského z roku 1821.
http://bara.ujc.cas.cz/slovniky/dobrovsky/dbsearch.php?database=gbsgb653sd&heslo=chr%C4%8Denj

Anonymní řekl(a)...
25. června 2012 9:13  

Někdo zveřejní článek, který vypadá docela seriózně a hned spousta lidí otočí. Já dostala ze slohové práce čtyřku. Gramatika byla v pořádku, slohový útvar taky. Tu čtyřku jsem dostala proto, že se hodnotiteli nelíbil můj názor. Tak to je sakra "objektivní přístup". ;)Jinak si nestěžuju, celkově mám maturitu za 5 a s přípravou, aby si někdo nemyslel, že mi ji dali jenom tak, to si nemyslete. Nechodila jsem na školu, kde se tohle praktikuje. Celou střední jsem se učila, na vysvědčení jsem nikdy něměla 3 a dvojek maximálně 5. Jestli si ale někdo myslí, že slohové práce lze hodnotit objektivně, tak se plete. Kdyby se hodnotila jenom gramatika, dodržení slohového útvaru a smysluplnost v navazování vět tak možná, ale nejde ty práce hodnotit podle toho jestli něčí text padl do oka hodnotitelům, jestli jsme se my, studenti, trefili do jejich stylu.

Anonymní řekl(a)...
25. června 2012 12:53  

Ctěná studentko z 9:13
Vy jste dostala k práci komentář, že jste si jista tím, že se hodnotiteli nelíbil Váš názor? Nepletete si spíš dojem a pojem? V rámci objektivity jste měla uvést, kolik bodů v kterém kritériu jste získala. Jinak jde o dojmologii.

Anonymní řekl(a)...
25. června 2012 14:14  

No já nevím, ale pokud tohle mají být příklady těch největších hrůz, tak je to spíš argument proti vám. Vždyť některé z nich dokonce vypadají naprosto v pořádku.

Filip Krenek řekl(a)...
25. června 2012 14:55  

Kéžby ta objektivita byla pravda, jenže se stejnou prací se u několika hodnotitelů dostalo žákům diametrálně rozdílným bodovým ohodnocením. Pokud za stejnou práci dá jeden člověk (rozuměj proškolený hodnotitel) hraničních 12 bodů a druhý dvojnásobek či více (vychází z informací studentů, kteří se proti výsledku odvolali) tak je myslím diskuze o vypovídající hodnotě maturit bezpředmětná. Záměrně vybrané "ilustrační" ukázky textu vůbec nedokreslují, oč se ve skutečnosti jedná, jejich defenzivní charakter je funkční pro obhajobu ze strany někoho "uvnitř", čímž mám na mysli samozřejmě pana Kostečku. Snažit se oblafnout lidi výbornou výřečností je krásné, blahopřeji vám k tak vynikajícím jazykovým schopnostem, a že jimi dovedete lidi takhle oblbnout. Já kdybych něco takhle "podělal" také bych to nerad přiznával, ale zde leží vina jednoznačně na straně celého konceptu státních maturit. Že existuje velké množství studentů, kteří neuspěli s právě takovými pracemi, které citujete, je snad samozřejmé. Ale existuje také obrovská skupina studentů, jejichž jazykové znalosti jsou excelentní a přesto se potýkali se zkouškou dospělosti na hranici úspěšného složení jen díky slohovým pracem. Není málo těch, kteří získali z ústní částí a didaktického testu téměř plný počet bodů (90-100%), ale slohová práce byla hodnocena hluboko pod těmito čísly. Zde mám na mysli především premianty tříd víceletých gymnázijí a jiných prestižních škol. Pokud mi chcete namluvit, že skutečně studenti učňovských škol napsali lepší práci, tak můžete jít zrovna dělat baviče do televize. Ale pokud studenti, kteří již dnes píší do novin, publikují vlastní odborné články, vítězí v češtinářskách olympiádách a pravidelně se umisťují v esejistických a jiných literárně zaměřených soutěžích, pokud tito lidé neprojdou zkouškou, nebo takříkajíc "s odřenýma ušima", tak jsme opravdu zase v absurdistánu. Argument, že jedničkář přece nemůže propadnout kvůli slohovce u maturity totiž neskrývá jen to, že učitelé jsou u něj zvyklí na určité výsledky, tak mu k nim dopomohou, ale také to, že tento student pravděpodobně oplývá dostatečnou inteligencí k tomu, aby složil zkoušku s výsledkem odpovídajícím jeho znalostem a schopnostem. Já o sobě a svých spolužácích nemám přehnané mínění, mluvím však za vrstvu těch studentů s trvale nejlepšími výsledky ve srovnání s ostatními školami v celé republice, ale trvám na tom, že jsme všichni měli projít touto triviální slohovou prací bez újmy. V žádném případě nemohu přenést přes srdce fakt, že nejlepší studenti nejlepších škol dopadli nejhůře. Pokud se vám zdá, že vina je na jejich straně, musíte být zaměstnanec Cermatu nebo padlí na hlavu. Pokud to někdo bude číst, prosím opravte mi mé gramatické chyby a oznámkujte mne, ze slohovky jsem o 2 body unikl čtyřce a skutečně si myslím, že mám na daleko lepší výsledek.

Mem řekl(a)...
25. června 2012 14:57  

"To co v poslednich letech studenti vytvari nema v me bohate pedagogicke kariere obdoby!"

Věřím vám, že studenti páchají ještě větší a zjevnější zvěrstva, ale přesto byste v případě takovéto kritiky měl začít také u sebe. Chybějící diakritiku i interpunkci pomíjím, ale namátkou co mě uhodilo do očí:
- "Z pozice vyucujiciho prvni rocniky na VS" (prvních ročníků)
- "Ano, 10-20% studentu" (10-20 %, mezi číslem a jednotkou se píše v tomto případě mezera)
- "To by jsme" (to bychom, a možná se časem dočkáme i "legalizace" používaného bysme, brr :), ale rozhodně ne by jsme, aby jste, by jsis atp.)

Neberte to prosím zle, snaze zlepšovat jazykovou úroveň studentů ze strany pedagogů maximálně fandím, jen je k tomu třeba přistoupit i z vaší strany zodpovědně a poctivě, aby taková autorita stále na pevných základech. Osobně bohužel musím často opravovat špatnou češtinu svých dětí, kterou získávají v mateřské (a bohužel i základní!) škole (čeština přitom není můj mateřský jazyk, nicméně ve škole jsem se ji už učil). Podobné drobné lapsy ostatně předvádí i někteří učitelé češtiny v této diskuzi, a snad je kritika i výsledky maturit přimějí také na sobě více zapracovat :). Pro začátek přihodím třeba odkaz na výborný projekt ÚJČ, Internetovou jazykovou příručku:
http://prirucka.ujc.cas.cz/

Závěrem si dovolím jen malý komentář k argumentu, který tu v diskuzi opakovaně zazněl od více diskutérů. Totiž zda by měl špatný výsledek jednoho dílčího testu (slohu) zkazit celou zkoušku. Osobně si myslím, že ne. Z profesní praxe (IT) znám několik případů nenahraditelných odborníků, kteří jsou s jazykem totálně na štíru a je nereálné po nich chtít sepsat kvalitní dokumentaci nebo vést jednání se zákazníkem. Přesto je kvalitní manažer dokáže využít k celkovému prospěchu projektu/týmu/společnosti a v životě se neztratí. Podle mého je to tedy jen otázka vhodného nastavení "minimální laťky", resp. komplexního vyhodnocení maturitní zkoušky (aby se i s chabou slohovou prací dalo projít, pokud má žák nadprůměrné vlohy v jiné oblasti apod.). Z příkladů z médií a v tomto článku se mi nicméně zdá, že nastavená hranice pro sloh je nízká dostatečně a mělo by se spíš zapracovat na objektivizaci celého hodnocení, tj. např. průměrování bodů dvou hodnotitelů.

Anonymní řekl(a)...
25. června 2012 16:09  

Za "my" ve třetím pádě jednotného čísla bych asi žákovi tu slohovou práci nacpala do zádele...
(Další úryvky jsem už raději nečetla, nechci si zkazit den)

Anonymní řekl(a)...
25. června 2012 16:57  

Ctěný nevím kdo z 12:53,

jste jenom další člověk, který si myslí, že my studenti jsme pouze pokusní králíci a neměli bychom mít právo říkat, že se nám to nelíbí. ;) Kdyby maturita zůstala při starém, nikdo by si nestěžoval, neztopily by se miliony korun a ve světě bychom si jako národ neutrhli ostudu. A když už novou podobu maturity, tak s konzultací se zeměmi, kde už je tento způsob zakončení středoškolského vzdělání "zajetý" a FUNKČNÍ. Tento rok je státní maturita jedna velká fraška a katastrofa. To, že jsme mladší než vy neznamená, že si od vás, starších, necháme zničit budoucnost.

Martin Světlík řekl(a)...
25. června 2012 17:27  

Po přečtení tohoto článku jsem velice rád, že jsem odmaturoval ještě podle původního konceptu. Slohovou práci jsem měl ohodnocenou jako výbornou i přesto, že ke mně češtinářka žádné symaptie necítila. Ani já k ní. A z toho jsem měl tehdy snad větší strach, než kdyby mi to teď opravoval CERMAT. Naopak jsem si ve výsledku vážil její objektivnosti. Je mi jasné, že na všech školách to nemusí fungovat, nemusí tam probíhat ani kvalitní výuka, dokonce i žáci mohou být schopni napsat něco, co jste uvedl v článku. Co mi ale hodně vadí je ta frustrace a stres, kterou studentům tímto řešením způsobujete. Já jsem výsledky slohové práce znal ještě v době před ústní zkouškou. Věděl jsem, na čem jsem. Jaký je ale důvod nechat studenty projít a pak jim oznámit, že na základě nedodržení slohového útvaru maturitu nesložili, to mi hlava opravdu nebere. Chtěl bych vidět Vás, jak v klidu vyčkáváte výsledek, že slohová práce byla nevyhovující. Nezastávám se studentů. Nezastávám se učitelů, kteří prace nehodnotili dříve objektivně. Tenhle byrokratický proces mi přijde ale daleko horší a o to více mě mrzí, že krom učitelů samotných tuhle objektivnost ještě platíme. Myslím těch 400 ryze objektivních hodnotitelů. Ale představa, že se tím zvedne nějaká úroveň, mi přijde opravdu marná. Začít by se mělo na začátku, tedy kdo a jak studenty na maturity připravuje a jak je posléze hodnotí, nikoli to pak dát všem najevo až na konci řetězce. Pokud zde tak pěkně citujete, pak je jasné, že k pochybení nedošlo jen u učitelů středních škol, ale už někde na škole základní. Je fajn, že se při hodnocení takhle bavíte, ale co takhle s tím raději začít něco dělat? Pokud nějaký učitel neodvádí práci dobře, studenti se dobře neučí a řádné nepřipravují, tím, co tento pokus přinesl, to určitě jen tak nezměníte. Nebo čekáte snad, že vám teď začnou všichni tleskat? Obdivuji Vaši schopnost objektivně posuzovat slohové útvary. Stejně tak objektivně byste se mohli někdy zamyslet nad tím, proč jsou ty výsledky takové. Přemýšlet, proč studenti s takovým jazykovým vybavením vůbec prošli až k maturitní zkoušce. Kdo je tam tedy pustil? Nebo jak je možné, že vůbec studovali na nějaké střední škole, nebo gymnáziu. Proč ten podle Vás neobjektivní učitel má nadále učit, pokud není schopen dobře připravit studenty? Proč je úroveň našeho školství taková jaká je? Nebo někteří studenti zrovna jen nemají nadání na sloh, nechali se zbytečně vystresovat, ale jinak mají ostatní výsledky výborné - to také dokážete objektivně posoudit? Ano, studenti by měli být připraveni vyjadřovat vlastní myšlenky, psát správně, ale to maturitní sloh opravdu nezmění. Ty problémy začínají jinde a daleko dříve a věnujte se řaději jim. Uděláte pro naši společnost více než představou, že objektivně opravený maturitní sloh naše lidstvo spasí...

Anonymní řekl(a)...
25. června 2012 18:15  

Jsem letošní maturant, sleduji velmi podrobně celou situaci kolem státních maturit a plně stojím při vás. je neuvěřitelné, jak neobjektivně media kritizovala státní maturity a zvlášť slohy. nikdy nepochopím, jak může obhajovat "nezávislé" medium studentovu práci tím, že otiskne pár výseků z celé práce. Hodnotitelé to ve většině případů zvládli výborně. Samozřejmě se najde pár takových, kteří opravili nějakou práci špatně apod, ale objektivně je takových hodnocení mnohem méně, než by jich bylo při starých maturitách. Vězte, že většina maturantů si Vaší práce cení, ikdyž díky několika málo neúspěšným, podporovaných médii, to tak nevypadá. Hodně zdaru a kritiku vnímejte objektivně.

Anonymní řekl(a)...
25. června 2012 18:53  

poste.restante řekl(a)... 22. června 2012 22:20

"1. Většina kritiky vůči hodnocení pramení ze strany žáků, kteří by možná neuspěli i při jiném systému hodnocení. Mé výhrady směřují na opačnou část spektra studentů. Prozatím mi nikdo nedokázal zodpovědět na opakovaně kladený dotaz. Jak je možné, že u písemných prací dopadli špatně žáci, kteří přispívají do deníků, do školních časopisů, jejichž práce vyučujícící doposud dávali za vzor, atd?"
S tímto názorem jsem se tkatéž setkal, ale naopak nikdo nebyl schopný mi říct o koho jde a poslat mi jeho práci. ona jedna paní povídala, že je premiant, a hned to zní ve všech televizízch, novinách... takže prosím nejprve řekněte, o koho jde a ukažte nám jeho práci.

Anonymní řekl(a)...
25. června 2012 21:35  

Ctěný/á studující z 16:57:
je vidět, že jste poněkud na štíru s funkční gramotností, snad vlivem emocí, kdo ví. Jen těžko můžete vědět, co si myslím, Vaše životní zkušenosti jsou přece jen odlišné od těch mých; zcela jistě jsme nesrovnatelné individuality. Vězte ale, že Vám rozhodně neupírám právo na to říkat, co se Vám nelíbí. Jen bych rád věděl, oč své dojmy opíráte. To, že nerozumíte systému, kterým se práce hodnotily, totiž může podstatným způsobem ovlivnit Vaše soudy. A spousta diskutérů z řad studentů si stěžuje právě na to, že neví, v čem udělali chybu. Proto napište, kolik bodů jste získal/a v jednotlivých kritériích a já se Vám pokusím vyvětlit, kde jste dělal/a chyby (i když bez samotného textu půjde do jisté míry o střelbu na slepo).
Jako národ jsme si maturitou rozhodně ostudu ve světě neutrhli, nebojte se.
Víte, je dost dobře možné, že my starší neseme jistý díl viny na tom, že vy mladí letos tu a tam u maturit pohoříte, jako učitelé jsme Vás měli víc "cepovat", ale stejnou měrou si život ničíte vy svou nabubřelostí, nedhodnocováním svých schopností, neochotou k učení se... Je to asi tak 1:1. Jako starší si Vám dovolím oponovat v tom ničení budoucnosti - když jsem byl ve Vašem věku, na VŠ studovalo 15-17 % populace v ročníku; kdo ze studentů se nedostal napoprvé na VŠ, musel na podzim na 2 roky vojančit a poté už se hlásil opakovaně ke studiu jen málokdo. To byly komplikace, o nichž se Vám ani nezdá (a to pomíjím fakt, že třeba adept učitelství musel být schválen KV KSČ). V dnešní době, kdy VŠ berou 50 % populace a vojna ani politické tlaky nehrozí, je situace přece jen radikálně odlišná. Cítím s těmi, kdo neuspěli, ale psát v tomto kontextu o ničení budoucnosti??? To je přece jen příliš nadnesené.

Anonymní řekl(a)...
25. června 2012 21:40  

Pane Světlíku, než začnete dr. Kostečku vinit ze současného stavu a radit mu, co má a nemá dělat, uvědomte si, že on je mezi učiteli bohemistiky pojem a jeho pedagogické kvality, stejně jako kariéra, jsou více než příkladné. Váš jinak rozumný text tímto lapsem velmi, velmi ztrácí.

Anonymní řekl(a)...
25. června 2012 21:58  

Stručně pro p. Světlíka

Reaguji jen stručně na úroveň studentů SŠ: téměř všechny SŠ
(mezi nimi i gymnázia) jsou rády, že naplní kapacitu. Berou tedy, jak říká kolegyně ze ZŠ, "všechno, co má jméno a tělo."
Další často kladenou otázkou je, jak je možné, že žáci s písemným projevem na úrovni ukázek od p. Kostečky jsou vůbec připuštěni k maturitě. Odpovědí je jednak problematické hodnocení slohu (snížená "laťka), jednak - a dle mého názoru častěji - celkový charakter předmětu (žák se naučí literaturu, má velmi dobrou známku z referátu, nechá se vyzkoušet atd.). Nevím, jaké jsou zkušenosti jednotlivých vyučujících, ale dle mého názoru se nestává moc často, aby žáci dostávali z češtiny pětku na závěrečné vysvědčení, příp. z ní propadali.

Anonymní řekl(a)...
26. června 2012 7:57  

Srdceryvný výběr odstrašujících příkladů mě opravdu nedojal, sám jsem viděl práci, která byla ohodnocena nedostatečnou, přitom se v ní nevyskytoval žádný problém tohoto typu. Osobně jsem odmaturoval s prací ohodnocenou dostatečnou, se kterou též nesouhlasím, nicméně odvolávat se nebudu, nikdy nikoho nebude zajímat maturitní známka z českého jazyka, všechny ostatní známky, jak z češtiny, tak ostatních předmětů, byly hodnoceny na výbornou. Hodnocení zcela jistě objektivní není, chyby jednotlivých hodnotitelů se stávají až příliš často, v tomto konceptu dle mého názoru maturita v žádném případě nemůže pokračovat. Dále mne neuvěřitelně baví reakce diskutujících pod podobnými články, kteří v drtivé většině vůbec neví, jak v současné podobě maturitní zkouška vypadá, ale jsou skálopevně přesvědčení, že dnes jsou studenti nejhloupější lidé na světě, a právem jim to patří, měli se přece víc připravovat. Opravdu to někdo může myslet vážně? Připravovat se na maturitní práci? O větším nesmyslu jsem již dlouho neslyšel.

Anonymní řekl(a)...
26. června 2012 10:49  

Tak a teď ukažte práce těch, kteří mají vyznamenání a ze slohů z češtiny 0 bodů. Vy "obrano"

Martin Světlík řekl(a)...
26. června 2012 11:12  

Pro Anonymní z 25. června 2012 21:40: To možná způsobilo to, že státní maturity nijak nepodporuji. Navíc mě trochu zvedl ze židle fakt, který jsem se dočetl v článku, že bylo (platíme) 400 hodnotitelů slohových prací. Jinak samozřejmě proti autorovi nic nemám a jeho práci nijak nehodnotím, to bych si ani nedovolil :-) Osobně bych jen hledal problémy jinde a mám zkrátka jiný postoj k objektivnímu hodnocení slohových prací a pravděpodobně i konceptu maturity jako takové. To je vše.

Anonymní řekl(a)...
26. června 2012 12:24  

Pro mne je událostí těchto maturit stav, kdy 4/8 let studenti píší slohovky na 1-2, aby se pak u maturity dozvěděli, že to (u)dělali špatně. A tady jsou dvě možnosti: -buď ti studenti opravdu vyhořeli - nebo je to celou dobu učili špatně, a pak mi jich je líto, že neměli před maturitou jak přijít na to, že to vlastně neumí.

Anonymní řekl(a)...
26. června 2012 12:30  

A ještě na sebe anonymně navážu. Těch, co odmaturovali výborně, ale přitom ve slohu vyhořeli je podle médií dost. Takže nad tím nezbývá nežli kroutit hlavou ... jestliže tedy hodnotitelé byli objektivní. A pak jsem sám zvědav na % úspěšnost odvolání.

Anonymní řekl(a)...
26. června 2012 14:15  

Někomu z 25. června 2012 21:35
Vypadá to, že jste jeden z hodnotitelů a nelíbí se Vám, že vylezlo najevo, že jste to prostě posrali. ;)

Anonymní řekl(a)...
26. června 2012 14:21  

25. června 2012 21:35
Jsem pro vojnu a souhlasím s Vámi, že každý, kdo chtěl studovat vysokou školu musel být, nebo se musel alespoň tvářit jako komunista. :) A stejně se mi nelíbí hodnocení slohových prací u maturit. :)

Jaromír Pumr řekl(a)...
26. června 2012 14:26  

"A ještě na sebe anonymně navážu. Těch, co odmaturovali výborně, ale přitom ve slohu vyhořeli je podle médií dost. Takže nad tím nezbývá nežli kroutit hlavou ... jestliže tedy hodnotitelé byli objektivní. A pak jsem sám zvědav na % úspěšnost odvolání."
Podle médii by dostali studenti, co sloh naprosto nezvládli za 2 a to pouze podle několika málo výseků jejich práce. média o tom ví s prominutím prd a když jim zavolá nějaká ufňukaná maminka, že její synáček premiant propadl.. tak je to lepší zpráva než napsat, že je prostě hloupý

Anonymní řekl(a)...
26. června 2012 18:56  

Jak jsem sledovala novinové články, tak mi vyšlo, že v každém kraji propadl ze slohu jeden premiant.V Moravskoslezském to byl Tomáš,kterému teď utečou práva, jinde zase Ondřej.

Anonymní řekl(a)...
26. června 2012 20:39  

Pane Kostečko, dokladem zhýralosti manipulativního eduinu a jeho mrzkých korporátních chlebodárců je fakt, že Váš článek je široce publikován a komentován v různých médiích. Dle Vaší logiky jste tedy placeným přisluhovačem Cermatu, kterému za několik zlaťáků zajišťujete pravidelný kus daňového medvěda. Konspiračních teorií je mnoho, nicméně je napováženou, že paranoia proniká už i do akademického světa. Jakmile si pedagogové či odborná veřejnost dovolí postavit se na stranu studentů, staré školy začnou kvičet jak postřelená prasátka. Snad je načase všimnouti si, že stoletá válka mezi studenty a učiteli je u konce. Nyní by snad mohlo nastat dlouho očekávané příměří, kdy si obě strany uvědomí, že jsou na stejné lodi. Petr Novák

Anonymní řekl(a)...
26. června 2012 21:02  

Článek je široce publikován? Kde kromě výchozího zdroje, České školy a EDUin?
Je snad k dispozici v denním tisku vedle titulků o šlendriánu, o tom, že nápaditý sloh dostane za pět a budou se hromadně přepisovat vysvědčení?
A jestli je "starou školou" míněn p. Kostečka, pak bych nechtěla vidět tu "novou":).

Anonymní řekl(a)...
26. června 2012 21:45  

"Jak jsem sledovala novinové články, tak mi vyšlo, že v každém kraji propadl ze slohu jeden premiant.V Moravskoslezském to byl Tomáš,kterému teď utečou práva, jinde zase Ondřej."
A jak ty noviny dokazovaly, že je premiant? otiskly jeho vysvědčení? vydaly vyjádření maminky? nebo jim prostě napsal že je premiant a propadl ze slohu? Upřímně četl jsem hned několik deníků, které proklamovaly jakého si studenta, jehož práce na téma strach měla dostat za 2. Ta práce je na Eduin.cz, tak se mrkněte. osobně s jeho hodnocením za 4 souhlasím. A zrovna u budoucího právníka bych čekal největší schopnost rozlišovat útvary a mít stylsitiku na velmi slušné úrovni.

Anonymní řekl(a)...
27. června 2012 9:09  

"Článek je široce publikován? Kde kromě výchozího zdroje, České školy a EDUin?"

Zadejte titulek článku do Googlu a uvidíte. Je na pováženou, že i proti Cermatovský korporátní mopslík eduin, článek pověsil na své stránky. Krátkozraké, jeví se to... Stará škola dělí školní komunitu na "ně", studenty bránící se zuby nehty vzdělávání a jejich rodiče, kteří je kryjí, a "nás" profesory, kteří jim musíme vzdělání narvat do chřtánu stůj co stůj, byť jsou naše hodiny suché a nudné, naše vědomosti papouškované z učebnic a náš smysl pro humor zůstal pohřben po tíhou života kdesi v dálavách mládí. PN

Anonymní řekl(a)...
27. června 2012 12:27  

Stačí si zadat název Kostečkova článku a zagooglovat...
Dobře, objeví se ještě úryvek z jeho článku v Britských listech a sem tam nějaký učitelský portál.
To je opravdu "široké rozšíření" článku mezi veřejností, která čte idnes, novinky nebo poslouchá veřejnoprávní rozhlas či televizi...
Nevím, jestli jsou zrovna Kostečkovy hodiny "suché" a jeho vědomosti "papouškované z učebnic" - na rozdíl od svých kritiků si jich ovšem sám napsal a češtináři si jich - a potažmo i jej - váží.

Anonymní řekl(a)...
27. června 2012 12:38  

dodatek - oprava předchozího:
...sám několik napsal.

A napadá mě, že když už jsme na těchto stránkách měli Kostečkovy bývalé žáky, tak by se právě oni mohli vyjádřit k tomu,jestli jsou rádi, že už s tímto "školometem", "starou školou" a zoufale "suchým" člověkem, který jim "cpe vědomosti do chřtánu" a "stojí proti nim", nebudou mít nic společného...:)

Anonymní řekl(a)...
27. června 2012 23:55  

zde na české škole má pan kostečka
1. článek
2. komentář k diskusi k článku
3. shrnutí diskuse k článku

A co rodiče maturantů, kolik a v kolika mediích mají své vlastní články?

Anonymní řekl(a)...
28. června 2012 13:20  

"Nevím, jestli jsou zrovna Kostečkovy hodiny "suché" a jeho vědomosti "papouškované z učebnic" - na rozdíl od svých kritiků si jich ovšem sám napsal a češtináři si jich - a potažmo i jej - váží."

Učebnice jsou dobré berličky leda pro učitele, kteří nedisponují vlastním rozumem, originalitou a imaginací, nemají látku zažitou a nastudovanou a tudíž otrocky papouškují moudra jiných ze strany 65, odstavec 2...

Anonymní řekl(a)...
28. června 2012 13:53  

"Učebnice jsou dobré berličky leda pro učitele, kteří nedisponují vlastním rozumem, originalitou a imaginací, nemají látku zažitou a nastudovanou a tudíž otrocky papouškují moudra jiných ze strany 65, odstavec 2..."

Že je ve škole potřeba také procvičovat, toho jsme si s naším vlastním rozumem, originalitou a imaginací patrně nevšimli...

Anonymní řekl(a)...
28. června 2012 23:42  

Učebnice jsou dobré berličky leda pro učitele, kteří nedisponují vlastním rozumem, originalitou a imaginací, nemají látku zažitou a nastudovanou a tudíž otrocky papouškují moudra jiných ze strany 65, odstavec 2...

vy jste opravdu asi nikdy neučil, že? myslíte, že žáci si automaticky zapisují vše co učitel řekne? že žáci, kteří na hodině nebyli si to automaticky opíší od kamarádů, kteří si poznamenávají vše, co učitel řekne? bez dobrých učebnic není možné něco studenty naučit, a když si student potřebuje opakovat nebo se učit, jak to bez učebnice udělá? ehm.. pardon, já zapomněl, že si píše vše, co učitel řekne a vypisuje si rejstřík v sešitu,...



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.