Ředitelé škol potvrzují, že s tímhle problémem si umí poradit.
V rámci debaty na Kulatém stole SKAV a EDUin 31. března o případném zavedení jednotných osnov pro základní školy přítomní ředitelé tento nápad jasně odmítli s tím, že by jim znemožnil přizpůsobovat učivo konkrétním dětem v jejich škole a zvyšovat tak efektivitu učitelské práce.
V debatě se přítomní ředitelé škol jednoznačně vymezovali vůči hlavnímu argumentu ministerstva školství, které tvrdí, že doporučené osnovy mohou vyřešit problém stěhujících se žáků. Ladislav Němec, náměstek ministra, v pořadu České televize argumentoval tím, že ve chvíli, kdy školy učí podle vlastních školních vzdělávacích programů, může se stát, že se dítě po změně školy může minout s nějakou částí učiva. Přítomní ředitelé škol tento argument zpochybňují.
- Vzhledem k tomu, že podle dosavadního vyjádření ministerstva jde jen o doporučené a ne povinné osnovy, nebudou podle nich učit všechny školy. V takovém případě nemohou tento problém vyřešit.
- Ve skutečnosti je problém „stěhujících se žáků“ spíše okrajová záležitost. Jedná se o jednoho dva žáky ve škole během roku a je běžné, že si takové děti doplní chybějící učivo za pomoci učitelů a rodičů. Sjednocovat kvůli tomu osnovy všech škol a omezit tak jejich možnost učit způsobem, který se jim osvědčil, je naprostý nesmysl.
Zdeněk Brož, ředitel ZŠ J. Malíka, Chrudim, řekl: "Problém stěhujících se dětí jistě existuje, ale je to vždy především problém učitele. Ten musí zajistit, aby si dítě po domluvě s rodinou doplnilo případné chybějící znalosti stejně, jako když je dítě nemocné, nebo když jde o cizince. Vracet se kvůli tomu do pedagogické minulosti a k jednotným osnovám je nesmysl. “
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: "Z dostupných informací není jednoduché vyvodit, zda ministerstvo opravdu chystá či nechystá jednotné osnovy. V návrhu novely školského zákona se mluví o „vybraných vzdělávacích obsazích“, které mají školy zařadit do svých školních programů. Myslí se tím osnovy z češtiny, angličtiny a matematiky, které na začátku března publikoval Výzkumný ústav pedagogický. Snažíme se zjistit, nakolik by tyto osnovy opravdu měly být pro základní školy závazné a žádáme v tomto smyslu ministerstvo školství o jasnou odpověď. Co nejdříve ji předáme médiím.“
18 komentářů:
"Problém stěhujících se dětí jistě existuje, ale je to vždy především problém učitele. "
To je taky pekna zvracenost.
PN
Osnovy by měly být pro základní školy závazné s dostatečnou vůlí pro možnost individuálně pracovat se žáky. Při přestěhování žáků vzniká problém a to velký. A není to problém učitele, je to problém nesmyslného systému, zavedeného novým školským zákonem. Řadě pedagogických úderníků, kteří po sobě chtějí zanechat pomník, se tato slova nebudou líbit, ale objektivním zhodnocením neúspěchu reformy jsou stávající výsledky našich žáků ve srovnání s okolními státy. Základní škola má naučit žáky myslet, učit se, má je naučit základní učivo, smysl pro povinnost a také slušnému chování. A potom si můžeme tzv. kompetence v klidu strčit za klobouk, protože tento zprofanovaný pojem je nyní již téměř nadávkou.
Ředitelé škol potvrzují, že s tímhle problémem si umí poradit.
To mne fakt pobavilo.
Není potřeba příliš fantazie k poznání, že ředitel, který by otevřeně prohlásil opak, si koleduje o odvolání pro neschopnost.
Probůh, stanovme okruh znalostí na konci každého ročníku základní školy a nechme na školách samotných, který vzdělávací program si k dosažení cíle zvolí.
A klidně ať je to třeba i ŠVP, když je to tak skvělá idea.
Dnes jsem ve druhém ročníku v rámci zkompetentňování žactva tabulkovým kalkulátorem naťukl problematiku statistických funkcí. Vyšlo najevo, že budoucí intelektuálové o nich nevědí zhola nic. Povídám: a to jste to nedělali na základní škole? Prý ne. Prý jim řekli, že to vynechají, protože se to budou učit na škole střední. Být po mém, vynechám to i na střední, že by to jako dali až na té vysoké. A když ani tam ne, nebudou to nejspíš nikdy potřebovat. No, to se musí úřednický expremiér Fischer v Londýně obracet.
Mrknul jsem do RVP ZV a ze statistiky berou v matematice pouze aritmetický průměr, výskyt četnosti znaku, modus a medián.
Předpokládám že pro běžný život jsou nejdůležitější první dva statistické "vzorce". Nevím, kolikrát v životě jsem použil výpočet modusu a mediánu :-)
Takže se upřímně řečeno ani nedivím, kdyby poslední jmenované na ZŠ někde vynechali, byť je to povinné učivo dle RVP ZV.
Ve druhém ročníku SOŠ, nebo SOU? Bych jim v tabulkáči dával počítat tak akorát průměry známek ve třídě z předmětu, nebo zjišťovat nějaká maxima, nebo minima z nějakého výčtu dat a to by asi bylo tak všechno.
Věc jiná by byla na Gymnáziu, tam samozřejmě bych těžce přitvrdil a to bez ohledu na ZŠ. Tam by totiž měli být jen nadaní žáci (podle posledního výkladu asi 5%), takže bych se nebál i funkcí složitějších, ketré by znamenaly vysvětlení, bez ohledu, zda to na ZŠ brali, či nikoli.
Jinak si ale myslím, že by matematika ve škole měla "předbíhat" učivo ICT. Takovým klasickým příkladem je trigonometrie.
Ideální je v rámci učiva o tabulkovém procesoru předvádět například grafy trigonometrických funkcí a tyto funkce počítat. Ale bohužel je nutno jejich argumenty zadávat v EXCELu v obloukové míře. Pokud není tato látka probrána v matematice dopředu a ve druháku SŠ o tom nejsem přesvědčen, pak opět nezbude než "zasuplovat" matikáře v informatice.
No a to všechno by měly řešit ŠVP a vo tom to je :-)
Petr
Stěhující se žáci - všemocné zaklínadlo. Napište sem, kolik takových jste ve své praxi potkali, prosím. (Jenom např. ve Zlínském kraji je celkem 46 OOO žáků ZŠ.)
Jedno dítě, se kterým jsem si několikrát chvilku sedla a bylo vymalováno. Stěhování není problém- přístup rodičů a školy už pak ano, ale to nesouvisí se ŠVP. Tak to bylo vždycky a vždycky se objevovaly drobné problémy po stěhování.
Petr:
Nevím, kolikrát v životě jsem použil výpočet modusu a mediánu :-)
Pak se ovšem nedivme, když se davy dají tak snadno ohlupovat uváděním průměrné mzdy a na medián se nezeptá ani ten novinář.
:-)
Z SOŠ odcházejí dnes studenti na vysoké školy technického směru.
Nenapadá Vás, k čemu by mohly být technikům potřebné znalosti statistiky?
:-)
Mezipředmětové vazby jsou dozajista důležité, s tím souhlasím.
A bez ŠVP to nejde?
My to zvládali roky před ním pomocí předmětových komisí. ;-)
Napište sem, kolik takových jste ve své praxi potkali, prosím.
Jedno dítě, se kterým jsem si několikrát chvilku sedla a bylo vymalováno. Stěhování není problém- přístup rodičů a školy už pak ano, ale to nesouvisí se ŠVP.
Souhlasím, že mnohem podstatnější je přístup žáka, rodičů a učitele.
Souhlasím, že v tomto ohledu je ŠVP nepodstatné.
S čím bytostně nesouhlasím, je přístup, že je rozumné a smysluplné do systému základního vzdělávání vnášet chaos a odchylky, které pak "nějak vyřešíme".
No a když ne, no tak bude mít pár žáčků trochu smůlu.
Bude jich sotva pár procent, tak "vo co gou", že jo?
P.S.: Máte pocit, že mají učitelé na ZŠ málo práce, že tak toužíte přidávat jim další s doučováním?
Víte, já prošel fabrikou a byl jsem placen za to, abych procesy narovnával a poruchám předcházel. Ne abych je uměle a zbytečně vyvolával.
Díky za poučení pane poste.restante,
opravdu jste mě rozesmál. Dnešní novinář občas napíše riba (s měkkým i) a vy
by jste po něm chtěl znalost nějaké "druhořadé" statistiky :-)
I z gymnázií odcházejí žáci (pozor na terminologii, studenti jsou
podle školského zákona až na VOŠ) na VŠ technického směru a ejhle diferenciální
a integrální počet vypadnul z povinného učiva matematiky RVP.
Takže:
Statistika ano, ale jen pro ty, kteří se tím dále budou zabývat.
Diferenciální počet ano, ale formou volitelných matematických seminářů.
A předmětové komise že to zvládaly? Možná u vás ano, ale jinde zase neé.
Vždyť se podívejme jak to školy zvládly při tvorbě ŠVP!
Někde opráskly RVP-čko a učí se po staru, jen to fičí v pohraničí,
jinde si to vzaly za své a opravdu vypracovaly eleborát málem na doktrorát
z pedagogických věd :-)
A jsou velké sloučené střední školy, kde se dosud ani v rámci slavných předmětových
komisí (ne že bych je odsuzoval) nebyli a nejsou schopni pořádně domluvit
na v průběhu výuky zjištěných nesrovnalostech v rámci mezipředmětových vztahů.
Zkrátka a dobře vše je o lidech a neházel bych to ani na ŠVP, ani na školský zákon
a jeho novelu a dokonce ani na diskutovaný modus a medián :-)
A jak říká klasik Milan Pitkin a vo tom to je :-)
Petr
A ještě něco pane poste.restante,
vy jste možná fabrikou prošel, ale tak proč jste v ní nezůstal a nenarovnáváte a nepředcházíte poruchám dál?
Proč se cpete do školství mezi učitele?
Aha není to tak trochu vo tom, že
kdo umí, ten umí a kdo neumí, ten učí? :-) :-)
Petr
RE: "Mrknul jsem do RVP ZV a ze statistiky berou v matematice pouze aritmetický průměr, výskyt četnosti znaku, modus a medián."
I já se mrknul do RVP ZV a není tam o modusu a mediánu ani slovo. Je tam pouze četnost znaku a aritmetický průměr.
Možná jste to viděl/a v Příkladech zpracování učebních osnov pro ZŠ, které nyní zveřejnilo MŠMT. To je ale jen ministerská interpretace požadavků RVP a návrh toho, jak by dle MŠMT mohly vypadat osnovy. A zrovna v případě modusu a mediánu jde MŠMT nad rámec požadavků RVP ZV.
Popravdě řečeno statistika se probírá až na konci 9. ročníku. Před prázdninami, v době, kdy už jsou žáci přijati na SŠ (a občas i se čtyřkami z matematiky na gymnázia). A to poslední, co v té době žáky zajímá, je nějaký modus nebo medián. V té době už učitelé bojují o pouhé přežití do začátku prázdnin.
Omlouvám se, máte pravdu "9. dubna 2011 13:28"
viděl jsem to v těch Příkladech . . .
A bohužel musím souhlasit i s Vaší druhou částí příspěvku: " Popravdě řečeno . . . "
Je to holt divná doba, už abychom byli v důchodu a seděli raději někde na lavičce a krmili holuby :-)
Mnohdy si myslím, že všechno co se zde řeší není nic proti "Věčnosti" :-)
Petr
PS.
a už dost a howg, půjdu raději dělat něco na zahradu, to bude asi smysluplnější než klábosit o čs. školství :-)
A ještě něco pane poste.restante,
vy jste možná fabrikou prošel, ale tak proč jste v ní nezůstal a nenarovnáváte a nepředcházíte poruchám dál?
Proč se cpete do školství mezi učitele?
Aha není to tak trochu vo tom, že
kdo umí, ten umí a kdo neumí, ten učí? :-) :-)
Tak teď jste mi to tedy ukázal.
Místo argumentů osobní urážky a výpady.
Doufám, že alespoň vůči svým žákům se chováte lépe, nežli k názorovým oponentům.
Opravdu děkuji za poučení o tom, že dle legislativy jsou na střední škole žáci. To víte, my neschopové bez opravdového pedagogického vzdělání jsme v zajetí starých časů, kdy nám říkali na gymnáziu "studente" a my učitelům "pane profesore".
Ale někde už jsem to o těch žácích také zaslechl. :-)
Máte mne za hlupáka, anebo ho ze mne chcete dělat?
Proč pracuji ve školství, po tom Vám, dle mého soudu, vůbec nic není.
Ale uklidním Vás. Absolvoval jsem obor elektronické počítače a čtyřsemestrální pedagogiku jsem si udělal částečně ještě za studií, jen tak pro budoucnost.
Pracoval jsem na různých pozicích, také na odboru logistiky, kde byla aplikovaná statistika můj téměř denní chleba. (O diferenciálním počtu jsem já nic nepsal.)
A ve školství nyní, na počítačově zaměřené SOŠ pracuji proto, že mne to především baví, pokud chápete o čem mluvím.
Práce s dětmi mne totiž bavila vždycky, už za časů, kdy jsem dělával praktikanta na pionýrských táborech.
Mimochodem, někde jsem slyšel, že je to prý pro žáky přínos, když je učí lidé, kteří prošli reálnou praxí.
Ale to bude určitě také jen nějaká ideologická hloupost, které opravdový pedagog samozřejmě nevěří. :-)
Promiňte, ale necítíte se občas trochu zakomplexovaně, či alespoň trapně?
A teď vážně:
Vždycky je to především o lidech a o jejich přístupu k práci.
Pro některé učitele není problém najít si čas i na metodickou spolupráci třeba odpoledne a jiní stojí ve dveřích už tři minuty před posledním zazvoněním.
Systém tomu ale může výrazně napomoci, anebo uškodit.
Ten současný škodí i těm, kteří opravdu zájem o svou práci mají.
ŠVP byly příliš často vypracovány formálně hlavně proto, že učitelé nebyli s jejich ideou ztotožněni. Dělali to proto, že museli.
Oč lepší by bylo pro všechny zúčastněné, kdyby tak dělali jen ti, kteří by v tom spatřovali možnost pro změnu.
Kdyby bylo možné si ŠVP zvolit.
Když jsme ve firmě zaváděli jeden zásadní projekt, předcházelo tomu více než půlroční vzdělávání zainteresovaných a informační kampaň pro všechny zaměstnance.
A šlo tenkrát o mnohem míň, nežli o budoucnost našich dětí a potažmo celé země.
Kdyby na takové projekty byly čerpány prostředky z EU, myslím že by to mělo větší smysl, nežli utopit téměř miliardu ve "státní maturitě".
Takže:
Statistika ano, ale jen pro ty, kteří se tím dále budou zabývat.
Symptomatický signifikátor stupidity.
Kolegové, kdo odděluje statistiku od diferenciální a integrálního počtu, neví o čem píše (mluví). Pochopitelně statistika i teorie pravděpodobnosti jsou součástí matematiky a velmi silně využívají nejrůznější její jiné části od teorie míry a integrálu, přes maticový počet až po komplexní analýzu či teorii množin. Ono už jen dokázat, že hustota normálního rozdělení pravděpodobnosti je opravdu hustotou (tj. že integrál pře reálná čísla z této funkce je roven jedné) není úplně snadný úkol a bez Cauchyových vzorců a komplexní analýzy to jde ztuha. Pokud jde o využití statistiky, je opravdu symptomem stupidity prohlašovat, že to je nějaká fajnovost pro statistiky. Co jen já mám kolegů z ČVUT, kteří jí potřebují k výkonu svého povolání a chodí se se mnou radit. To máte celou výrobu, všechny procesní věci, kryptologii, řízení rizik, finance, hospodářství, informatiku, lingvistiku, zpracování obrazu, přenos signálu, teorii spolehlivosti a spoustu dalších.
I ten blbej novinář by měl znát rozdíl mezi mediánem, průměrem a střední hodnotou. Už jen aby nemystifikoval národ nějakými svými mylnými výplody. Děkuji ale všem, kteří jsou proti státní maturitě z matematiky. Kolegové, nemůžete mi lépe zajistit budoucnost, než vytvořením armády debilů. Protože ale nejsem až takový sobec, dal bych přecejen přednost tomu, kdyby i mladší generace za něco stála.
"Děkuji ale všem, kteří jsou proti státní maturitě z matematiky. Kolegové, nemůžete mi lépe zajistit budoucnost, než vytvořením armády debilů."
Tato armáda již byla vytvořena a rozrůstá se ne aritmetickou, ale geometrickou řadou. Začínám mít obavy, že nejméně 1/3 gymnazistů není schopna zvládnout vyšší obtížnost státní maturity z matematiky. Možné je i to, že jsem toto číslo podcenil. Jsem zastánce maturity z matematiky pro všechny budoucí maturanty a především bych jim přidal i finanční gramotnost. Mám však obavy, že odpor by byl tak obrovský, že by svrhl jakoukoliv vládu. Proto pane Pavle Doležele bude tato armáda narůstat. Vše začíná již na základní škole, chybí mi tam přijímací zkoušky na všechny SŠ ( samozřejmě vše propojeno s jejich radikální redukcí ). Přijímací zkoušky nekompromisně i z matematiky. Mám pocit, že by se tímto hodně vyřešilo. Ignorant
Slovo debil bych jako synonymum k nezkompetentněnec tedy rozhodně nepoužil a taky nechci hořekovat na mrazíkovsko-ježibabovské téma "to je dneska mládež, co vás v té škole učí".
Pravdou však zůstává, že všeobecně vzdělávaným žákům druhého ročníku činí nemalé potíže spočítat v tabulkovém kalkulátoru týdenní plat, když je o víkendu k základní sazbě přirážka v procentech.
Teď právě opravuju jejich opravy prací. Na druhý pokus totožné zadání již zpravidla dají, což je povzbudivě nadějné.
Okomentovat