Dostál Jiří PaedDr PhDr: Elektrotechnické stavebnice v technické výchově – jak dál?

Elektrotechnické stavebnice jsou významnými učebními pomůckami pro výuku technické výchovy. Jak ukázaly výsledky posledních výzkumných šetření situace ve vybavenosti škol elektrotechnickými stavebnicemi není zcela optimální. Jaká je jejich budoucnost?

Učitelé technické výchovy si z osmdesátých let dodnes jistě pamatují expanzní rozvoj využívání elektrotechnických stavebnic ve výuce. Po listopadu 1989 však dochází k pozvolnému, ale trvalému omezování využívání elektrotechnických stavebnic, což je s největší pravděpodobností zapříčiněno jejich postupným dosluhováním a čemuž mnohdy napomohli i žáci nedbalým zacházením. Ovšem jsou školy, kde elektrotechnické stavebnice i přes jejich plné využití slouží dodnes, neboť učitelé se o ně vzorně po technické stránce starali a v případě drobných poruch je ihned opravovali. Rovněž se lze v některých školách setkat se zcela novými elektrotechnickými stavebnicemi, pořízenými v současnosti.

Analýzou aktuálního kurikulárního dokumentu, kterým Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání bezesporu je, lze dospět ke zjištění, že elektrotechnické stavebnice nejsou něčím již přežitým, něčím, čím by nebylo potřeba se již zabývat. Obsah technické výchovy je v převážné většině implementován do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Ta je rozdělena na několik tematických okruhů, z nichž podstatné pro nás jsou zejména tyto: Konstrukční činnosti pro první stupeň a Design a konstruování pro druhý stupeň ZŠ. Oba uváděné a podstatné okruhy zahrnují učivo spojené s navrhováním, montáží, demontáží a analýzou různých technických konstrukcí a modelů technických zařízení, kde elektrotechnické stavebnice hrají významnou roli.

Co lze aplikací elektrotechnických stavebnic do výuky technické výchovy sledovat? Jde především o rozvoj technického myšlení, technické tvořivosti, výraznou měrou jsou rozvíjeny i technické zájmy žáků, které jsou tolik potřebné pro jejich rozhodování při volbě povolání a nemalou měrou ji ovlivňují. I takto je možné zvýšit zájem o technická povolání. Technické myšlení je zvláštní formou myšlení a je propojeno s rozvojem technické představivosti, vždyť chce-li žák realizovat libovolný elektrický obvod, musí si jej dokázat i představit ve své mysli. Kontrolou správnosti takovýchto myšlenkových pochodů je výsledná funkčnost obvodu, která je pro žáka odměnou.

Práci s elektrotechnickou stavebnicí nelze chápat pouze jako mechanickou, nýbrž je zde otevřen velký prostor pro realizaci technických experimentů, a to nejen díky vysoké míře variabilnosti při sestavování elektrických obvodů. Při experimentování, které je možné považovat za činnost komplexnějšího charakteru, žákovi nestačí pouze zapamatované vědomosti, ale musí uplatnit i praktické dovednosti a návyky. Je tak vytvořen vhodný prostor pro realizaci didaktické zásady spojení teorie a praxe, čímž dochází k trvalému a důkladnému osvojení učiva. Otevřen je rovněž prostor pro aplikaci abstraktnějších fyzikálních, méně pak chemických poznatků v praxi.

Ve výčtu důvodů pro využívání elektrotechnických stavebnic na základních školách by bylo možné ještě dlouze a podrobněji pokračovat. Ku prospěchu věci jsou si jich vědomi i tvůrci Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Je nutné se ovšem odpoutat od teoretických úvah a znovu se vrátit k praxi. Jak již bylo naznačeno, situace je rozporuplná a z posledních výsledků výzkumů prováděných na základních školách ne příliš optimistická. Učitelé jsou si vesměs plně vědomi přínosu využívání elektrotechnických stavebnic ve výuce, ale chybí jim prostředky pro takto realizovanou výuku. Funkční stavebnice, které lze ještě využít, se nacházejí jen na málo školách. Jednou věcí tedy jsou obsahy kurikulárních dokumentů, druhou je realita a dostupnost prostředků pro jejich realizaci.

Situace na trhu je neuspokojivá, jelikož elektrotechnické stavebnice vyvíjené speciálně pro potřeby výuky technické výchovy jsou u nás nedostupné. Je možné poohlédnout se po stavebnicích ze zahraničí, ale cenově jsou pro naše školy zcela nedostupné. Některé školy situaci řeší nákupem elektrotechnických stavebnic pro „hobby“ účely, později ovšem zjišťují, že výuka s nimi není optimální. Je to zapříčiněno tím, že výrobci zcela opomíjejí didaktické parametry stavebnic. Ani nahrazení elektrotechnických stavebnic stavebnicemi pro fyziku není řešením, jelikož tyto stavebnice jsou konstruovány pro zcela odlišné účely, pro výuku zcela odlišného charakteru a pojetí. Někdy se setkáváme s amatérskou výrobou elektrotechnických stavebnic samotnými učiteli, ale ani to není řešení do budoucna.

Samostatnou kapitolou je nástup počítačových programů, které dokáží realizaci elektrických obvodů plně simulovat. Při jejich využití žáci zapojují obvody zprostředkovaně za pomocí počítače a odpadá tak nutnost vlastnit klasické „součástkové“ elektrotechnické stavebnice. Nabídka těchto programů je pestrá (existují i verze v češtině) a některé jsou vhodné již pro první stupeň základních škol.

Cílem tohoto článku nebylo ani tak přinést jednoznačné řešení, jako spíše upozornit na význam elektrotechnických stavebnic v současném vzdělávání tak, aby byl zajištěn všestranný rozvoj osobnosti žáka jako celku. Taktéž snad dojde k určitému posunu na trhu s elektrotechnickými stavebnicemi v tom směru, aby bylo možné vést výuku plnohodnotným způsobem.

Dostál Jiří PaedDr PhDr

Josef Duhajský: Dobrodružná fyzika a chemie

Fyzika a chemie nepatří mezi dětmi k oblíbeným předmětům. Proto je dobré využít každou vhodnou příležitost, která by nám pomohla tento stav aspoň trochu změnit. Jednu zajímavou inspiraci najdete na webových stránkách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Dobrodružnou fyziku a dobrodružnou chemii najdete na stránkách brněnské hvězdárny pod společným označením Dobrodružná věda. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka uváděla v dubnu roku 2005 unikátní fyzikální show „Dobrodružná fyzika“ dr. Tomáše Tyce z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pro ilustraci uvádím odkaz denik.astronomy.cz, kde najdete nějaké obrázky z tohoto představení. Informace o této akci ale najdete na internetu na mnoha dalších místech. V říjnu tohoto roku své fyzikální vystoupení dr. Tomáš Tyc zopakoval a v listopadu na něj na brněnské hvězdárně navázal Jan Píšala z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vystoupením „Dobrodružná chemie“.

Říjnová a listopadová vystoupení probíhala vždy v pondělí a pokaždé bylo beznadějně vyprodáno. Což je sice smutná zpráva pro ty, kteří se chtěli živého vystoupení zúčastnit a nepodařilo se jim to, ale naopak dobrá zpráva z toho důvodu, že svědčí o tom, že i fyzikální nebo chemické „vystoupení“ může dnes diváky z řad veřejnosti zaujmout.

Navíc na stránkách Dobrodružná věda jsou záznamy vystoupení Dobrodružné chemie a Dobrodružné fyziky ve formátu AVI, takže zájemci o předvádění zajímavých pokusů z fyziky a chemie mohou čerpat inspiraci z těchto záznamů. Součástí cyklu "Dobrodružné vědy" byla navíc i stejnojmenná publikace popisující některé jednoduché chemické a fyzikální experimenty. Můžete zkusit ověřit platnost tvrzení z této webové stránky, že její poslední exempláře jsou k dostání v pokladně hvězdárny.

Fyzikální inspiraci můžete hledat i na webových stránkách Tomáše Tyce. Upozornil bych především na předmět Zajímavá fyzika, který Tomáš Tyc vyučuje na Přírodovědecké fakultě MU a kam zájemce zve. Cituji: „Žel, pro mnohé lidi je fyzika jen snůškou vzorečků a pouček bez jakéhokoli vztahu k realitě. Ve svých přednáškách se snažím ukázat, že tomu tak není a že fyzika nám umožňuje pochopit svět bezprostředně kolem nás. Chcete-li se o tom přesvědčit, přijďte se podívat!“ Pokud to nemáte do Brna daleko, můžete to ještě stihnout (poslední přednáška se koná 20. 12. 2005). Pokud sami učíte, věřím tomu, že byste s Tomášem Tycem dokázali domluvit i jeho vystoupení u vás ve škole. To už ale vypadá, jako bych mu dělal agenta, a přitom ho vůbec neznám, pouze tak soudím z jeho webových stránek. Takže se raději, v případě zájmu o jeho vystoupení, obraťte na něj.

Nějaký smysluplnější kontakt na Jana Píšalu jsem na internetu bohužel nenalezl. Takže pokud by vás zaujala záznamy jeho chemických vystoupení a chtěli byste si s ním domluvit nějaké vystoupení osobně, asi bude nejlepší, když se obrátíte na brněnskou hvězdárnu. Jestli vám ale bude stačit pouze e-mail na Jana Píšalu, uvedený na webových stránkách této hvězdárny, to nevím.

Na webu brněnské hvězdárny bych vás chtěl ještě upozornit na audio a videozáznamy odborných přednášek pro veřejnost. Pokud však prozkoumáte stránky www.hvezdarna.cz důkladněji, myslím, že inspirací do výuky tam objevíte mnohem víc. A v případě, že to do Brna nemáte daleko, rozhodně vám doporučuji navštívit Hvězdárnu a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně na Kraví hoře i osobně.

Domnívám se, že každý učitel by měl mít nějaký osvědčený okruh pokusů, které obvykle žáky zaujmou. Myslím, že vystoupení Tomáše Tyce a Jana Píšaly vás v tomto směru může obohatit. Možná si myslíte, že každý z nás není „showman“.Osobně se za kdovíjakého experimentátora rovněž nepovažuji, ale někdy stačí docela málo, abyste žáky pokusem zaujali. S oblibou už např. řadu let ve vhodnou chvíli předvádím v hodinách pokus, k jehož provedení vám postačí vhodně upravený drát (viz obrázek):  

Průměr kruhu je asi 20 centimetrů. Fotografická miska,naředěný prostředek na mytí nádobí a trocha šikovnosti vám umožní „vyrábět“ bubliny s průměrem větším, než je průměr zhotoveného kruhu.

Zkuste uspořádat na vaší škole podobnou fyzikální „show“ jako brněnská hvězdárna. Pokud si na takové vystoupení netroufáte sami, v každé lokalitě se určitě dá najít nějaký fyzikální nadšenec, kterého k takové produkci přemluvíte. Nebo aspoň žákům některé zaznamenané pokusy promítněte, třeba vám pak řadu pokusů předvedou oni sami.

A protože byla řeč o pokusech, nabízím na závěr ještě jako inspiraci sborník prvních devíti ročníků Veletrhu nápadů učitelů fyziky, a zabýváte-li se otázkou, jak dělat fyziku zábavněji, a ještě jste neslyšeli o projektu Heuréka (o kterém jsem se už na stránkách České školy též zmiňoval), podívejte se na adresu kdf.mff.cuni.cz/heureka/.

Josef Duhajský

Jan Wagner: Nebát se (Linuxu) a nekrást (Windows)

Pozvánka na dvě akce „Seznámení s Linuxem“ a „Implementace linuxového serveru na školní heterogenní síť“, na kterých se základní a střední škola pochlubí úspěšným využitím Open Source a Free Software.

Základní škola Šumperk pořádá již v sobotu 3. prosince 2005 od 8,30 do 12 hodin akci „Seznámení s Linuxem“ s mottem „Nebát se (Linuxu) a nekrást (Windows)!“. Vstup do počítačové učebny ve třetím poschodí školy ul. 8. května 63 (u hlavního vchodu zvoňte na zvonek „Učebna Informatiky“) je pochopitelně volný a navíc si budete moci odnést kvalitní legální OSS/FS software za cenu médií. Program je následující:

• Úvodní seznámení s operačním systémem Linux

• OpenOffice Writer

• Svět svobodného software

• Webový prohlížeč Firefox a tipy pro vyhledávání na Internetu

• Linuxové distribuce a rozdíly mezi nimi

• Krusader - správce souborů v Linuxu

• Ukázková instalace vybrané distribuce Linuxu

Všechna témata si budete ihned moci vyzkoušet na plných třiceti stanicích připojených k Internetu, které jsou zde k dispozici. Pokud chcete mít místo jisté, rezervujte si ho mailem na adrese kurzy@hluchak.cz. Srdečně vás zvou pořadatelé Mgr. Josef Motl, Daniel Krhánek, DiS, a Pavel Procházka.

Informační centrum SIPVZ Obchodní akademie Frýdek-Místek pořádá pro správce sítí a učitele ICT v úterý 13. prosince 2005 od 11 do 14 hodin 1. workshop „Implementace linuxového serveru na školní heterogenní síť“. Bezplatný workshop se koná v budově Obchodní akademie, Palackého 123, s následujícím programem:

1. Úvod do problematiky - serverové služby na školních sítích, důvody k přechodu z Windows 2003 server na Linux server, předpoklady a očekávání.

2. Personální a hardwarové předpoklady pro realizaci přechodu na linuxový server.

3. Vyhodnocení zkušeností, pozitiva a negativa přechodu.

4. Praktická demonstrace možností linuxového serveru na školní síti.

Lektorem bude Ing.. Zbyněk Pospěch, který je školitelem modulů SIPVZ „Publikování na webu“ a „Databázové systémy“ a současně je správcem sítě pořádající školy. Pro zajímavost ještě přehled služeb, které implementovaný školní linuxový server zabezpečuje:

• Primary domain controler pro Windows klienty (stanice MS Windows NT, 2000, XP)

• WWW server

• FTP server

• DNS server

• DHCP server

• FILE server

• Databázový server

• Proxy server

• Mail server

• Firewall

Přihlásit se můžete nejpozději do 8. prosince 2005 na adrese pospech@oafm.cz nebo telefonu 558 433 015.

Jan Wagner

Josef Duhajský: Výstupní hodnocení žáka aneb Cesta do pekla je lemována dobrými úmysly

Tak nám ve školství vzplála další bitva. Tentokrát se jedná o výstupní hodnocení žáků. Myslím, že opět nejde ani tak o to, zda se jedná o dobrý úmysl či správný záměr, jako spíš o naprosto tragickou realizaci této novinky, kterou nám ukládá nový školský zákon.

Ani jsem netušil, jak brzy po svém příspěvku na České škole o školské administrativě se budu muset zabývat další administrativní novinkou. To jsem si ještě myslel, že výstupní hodnocení žáků je problém základních škol. Jenže v dokumentu Informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k vydávání a obsahu výstupního hodnocení mě zaujal hned první bod:

(1) V souladu s § 51 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., vydá škola žákovi v posledním roce plnění povinné školní docházky výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 školského zákona. Kromě toho vydá škola v 5. a 7. ročníku základního vzdělávání výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

A ten bohužel chápu tak, že výstupní hodnocení na žáka není problém pouze základních škol, ale taky problém víceletých gymnázií, kde bude výstupní hodnocení zpracovávat třídní učitel kvarty. Ostatně obdobně se vyjádřila naše paní ředitelka na poradě.

Pod tímto dokumentem je podepsán Mgr. Svatopluk Pohořelý. Zajímavý rozhovor s tímto pánem na stejné téma najdete v Týdeníku Školství č. 37. Polemizovat s ním raději nebudu, ale myslím, že tento rozhovor učitele určitě „potěší“. Minulý týden jsme měli možnost přečíst si i na České škole dva příspěvky, které se věnovaly výstupním hodnocením žáků. Oba určitě vyvolaly celou řadu otázek a možná přispěly k tomu, že se u Kulatého stolu SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání) a SVP UK (Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy) pořádaného 24. 11. 2005 na téma „Výstupní hodnocení žáků ZŠ – vize a realita“ sešlo nebývalé množství učitelů.

Nějaké informace o tomto setkání najdete na webu Učitelských novin. Osobně mě zaujal tradičně milý přístup zástupce MŠMT ke svým podřízeným. „Chcete dát veřejnosti najevo, že jako profesionálové nejste schopni své žáky zhodnotit?“ prohlásil náměstek ministryně školství J. Müllner. Domnívám se, že profesionálem bych měl být v oborech, pro něž mám aprobaci (v mém případě matematika a fyzika), nikoli v psaní hodnocení a posudků. Kdybych chtěl být vůči „vrchnosti“ ještě kousavější, doporučil bych kolegům (třídním v kvartě jsem byl naštěstí loni) psát hodnocení stylem, který jsem objevil na webu naší paní ministryně. Mimochodem při hledání hesla „Petra Buzková“ Googlem objevíte i jiné zajímavosti.

Raději se však znovu pokusím o věcný tón. V závěru aktuality Učitelských novin věnované Kulatému stolu je popsána reakce učitelů na výrok pana Müllnera:

„Ministerstvo nám dalo šach-mat,“ oponovali učitelé, „poslalo nás na průzkum bojem. Se záměrem souhlasíme, ale za těchto podmínek výstupní hodnocení nikomu nepomůže, jen všechny zažene do úzkých. Nejvíc ohrozí samotnou reformu.“ Aby bylo možné přistoupit k výstupnímu hodnocení odpovědně, musí se na ně všichni připravit – učitelé, žáci i rodiče. Což lze za jediné podmínky – při odložení termínu účinnosti zákona. Přítomní se proto shodli, že nejen SKAV, ale i jednotlivé školy se s touto prosbou obrátí na své poslance.

K tomuto závěru se téměř přikláním a doporučuji tedy všem kolegům přidat se ke snaze, která by vedla k odložení termínu účinnosti zákona, ať již oslovením příslušných poslanců nebo jinak.

Nedokážu se bohužel opět na tuto záležitost dívat jinak než svým přízemním učitelským pohledem, takže se nemohu zbavit dojmu, že psát výstupní hodnocení v kvartě na žáka, který po prázdninách bude pokračovat na stejné škole v kvintě, je mírně řečeno scestné. A i když jsem si na toto téma leccos přečetl, příliš velký rozdíl mezi tímto novým výstupním hodnocením, které nám ukládá zákon, a předlistopadovými posudky, kterých jsme se tak rádi zbavovali, nevidím. Pro učitele to znamená nesmírné množství času a práce s naprosto pochybným výsledkem, zatímco by tento čas mohl věnovat např. svému profesnímu růstu. Osobně bych osobní hodnocení odložil „dočasně“ – na „furt“. 

A taky se nemohu zbavit dojmu, že každá novinka ve školství se řeší naprosto chaotickým způsobem. Kolik slov už bylo v posledních letech napsáno třeba jen ohledně Indoše. A začínám se bát, že i další novinka – „školní vzdělávací programy (ŠVP)“–  nás od původního chvályhodného záměru zavede zas někam do horoucích pekel. Ostatně  jeden kolega tu na České škole interpretoval v diskusi zkratku ŠVP jako Škola v p… Což pochopitelně můžeme chápat pouze jako neslušný vtip, ale kdo ví, co nás ve školství ještě čeká…

Josef Duhajský

Oldřich Suchoradský: Astronomická olympiáda pro základní a střední školy

V záplavě soutěží a olympiád všech oborů si dovoluji upozornit kolegy vyučující fyziku na Astronomickou olympiádu, jejíž uzávěrka byla prodloužena do konce listopadu.. Jde o novou soutěž (letošní ročník je teprve třetí) pro zájemce o nauku o hvězdách z řad žáků základních a studentů středních škol. Byla by škoda, protože, kdyby o takové možnosti vaši žáci nevěděli. Vždyť jde o příležitost se zajímavým obsahem a netradiční formou.

Astronomická olympiáda má tři kola. Prvé, školní, naplňuje soubor testových otázek, výroků a obrázků, které jednoduchou formou prověřují základní znalosti a dovednosti. Nároky na soutěžící nejsou vysoké, a proto není třeba žádná speciální příprava. Soutěž proběhne hromadně v limitu 40 minut přímo ve škole. Hned po odevzdání úloh provedu se žáky opravu a jejich výkon oboduji podle zadaných kritérií.  Volný limit bodů umožní postoupit několika nejúspěšnějším účastníkům do druhého kola. Jedinou povinností učitele je poslat řešení úspěšných žáků pořadatelů soutěže. Ti je zaevidují, zkontrolují a vystaví úspěšné řešitele na soutěžním webu internetu. V lednu pak pošlou na školu úspěšným žákům úkoly do druhého kola. Tyto řeší žáci již zcela samostatně a v libovolném čase doma. K řešení mohou použít literaturu, vyhledávání po internetu, konzultací s odborníky. V určeném časovém limitu splněné soutěžní úlohy donesou do školy a po ověření učitelem jsou školou odeslány k posouzení pořadateli soutěže.

Závěrečné třetí kolo se koná na některém výběrovém odborném pracovišti. Nejlepší řešitelé druhého kola absolvují závěrečné kolo, které určí vítěze celé olympiády. Odměna je lákavá – letos to jsou astronomické dalekohledy pro tři nejlepší účastníky. Součástí kola je exkurze na odborném pracovišti a beseda s našimi předními astronomy.

Dobrá organizace, odborně i pedagogicky dobře propracované otázky, jasný systém hodnocení a přehledné informace o průběhu a výsledcích soutěže na speciálních webových stránkách, dělají ze soutěže zajímavou a atraktivní příležitost pro všechny nadšence z oblasti astronomie a astrofyziky. Je posláním učitelů fyziky základních a střeních škol své žáky na takovou zajímavou příležitost alespoň upozornit.

Pokusil jsem se jen shrnout několik doporučení a svých osobních zkušeností získaných při organizování dvou ročníků na základní škole. Připomínám závěrem, že účast v tomto ročníku pro vaše žáky ještě není ztracena. Uzávěrka 1. kola byla totiž prodloužena do konce listopadu. Podrobnosti o soutěži lze najít na webové adrese: http://olympiada.astro.cz/.

Oldřich Suchoradský

Štědroň Bohumír JUDr: Co je to svobodný software?

Pokud slyšíme termíny Open Source nebo Free Software, intuitivně cítíme jejich význam. Existuje ale zároveň řada chybných interpretací a možná i mýtů. Zároveň se Open Source a Free Software staví do vyhrocené pozice vůči komerčnímu „uzavřenému“ software. Všechny druhy či přístupy k software budou existovat i nadále a doufejme i „svobodně“ soutěžit.

Co to je Open Source?

Za Open Source se pokládají takové aplikace, které jsou šířeny se zachováním určitých práv a svobod pro jejich koncového uživatele (tedy nabyvatele licence). Jde o práva spouštět program za jakýmkoliv účelem, studovat, jak program pracuje a přizpůsobit ho svým potřebám (předpokladem k tomu je přístup ke zdrojovému kódu), redistribuovat kopie dle svobodné vůle, vylepšovat program a zveřejňovat tato zlepšení.

Co to je zdrojový a objektový kód?

Jako zdrojový kód či zdrojový text se označuje text počítačového programu zapsaný v některém (obvykle vyšším) programovacím jazyce. Tento text je poté předlohou (zdrojem) pro jiný počítačový program, který ho buď přímo provádí (tzv. interpretuje, viz interpret), nebo z něj vytvoří samostatně spustitelný soubor (viz kompilátor). Objektový kód pak vytváří kompilátor ze zdrojového kódu programu.

Vztah mezi Open Source a Free Software (svobodným softwarem)

Oba pojmy, tedy Open Source a svobodny software (angl. Free Software), je možno používat jako synonyma. Rozdíl mezi oběma pojmy je spíš ideologický, resp. filosofický, ale základní idea sdílení souborů (zdrojového kódu) je stejná. V praxi tedy oba pojmy mají v zásadě shodný obsah, tedy jde o distribuci softwaru takovým způsobem, že koncový uživatel má vždy právo na získaní zdrojového kódu programu a dále má právo tento zdrojový kód upravovat a distribuovat.

Ani v zahraniční literatuře není často mezi oběma pojmy rozlišováno. Podrobný vývoj obou pojmů je k dispozici na stránkách encyklopedie Wikipedie. Navíc v angličtině se obecně dává přednost pojmu Open Source před pojmem Free Software. Anglické slovo „free“ má totiž dva významy a to „zdarma“ a „svobodný“. Svobodný software je ale svobodný v tom smyslu, že vždy musí být distribuován se zdrojovým kódem, tedy jedná se o svobodu program jakkoliv upravovat a dále redistribuovat. Společnosti, které prodávají komerční software samozřejmě zdrojový kód programu tají a nedávají jej k dispozici. To je také důvod, proč může být komerční software často chybový, protože existuje malá kontrola nad vývojem softwaru. Open Source ale neznamená, že tento software musí být nutně distribuován zdarma. Open Source je možné prodávat, ale vždy musí být k dispozici zdrojový kód, který si potom může uživatel sám upravovat a dále software svobodně distribuovat. Proto se právě před dvojsmyslným pojmem Free Software (svobodný software nikoliv software zdarma) dává přednost pojmu Open Source (tedy otevřený software ve smyslu, že je k dispozici zdrojový kód). Pro více informací k oběma pojmům je možno se podívat na stránky Free Software Foundation nebo Open Source Initiative.

A jeden důvod navíc, proč by se mezi oběma pojmy nemělo rozlišovat: Open Source (svobodný software) není nic, co by se mělo týkat uzavřeně skupiny lidí, ale cílem je open source masově rozšířit, aby představoval významnou konkurenci proprietárnímu (komerčnímu) software (což přinese i výrazné snížení ceny komerčního software). A proto není důvod do jisté míry mást laiky a lpět na rozlišování této terminologie. Zjednodušeně platí Open Source rovná se rovná Free Software (svobodný software). Kompromisně je možné používat zkratku OSS/FS (tedy Open Source Software and Free Software).

Co to je licence?

Jakým způsobem lze právně se softwarem (programem) zacházet určuje právní dokument tzv. licence, která je připojená k počítačovému programu, a ve kterém jsou uvedena práva a povinnosti smluvních stran (ve většině případů spíše práva a povinnosti nabyvatele licence). A právě podle druhu licencí, resp. podle způsobu a rozsahu užití počítačového programu lze pak počítačové programy (software) rozdělovat na Open Source, Shareware, Freeware, tzv. proprietární software a jiné. Protože ale hranice mezi jednotlivými typy licencí (typy software) nejsou často ostré, vždy platí, že uživatel by se měl důkladně seznámit s licenční smlouvou a ne ji jenom „odkliknout“, jak se pravidelně stává.

DALŠÍ SOFTWAROVÁ TERMINOLOGIE

Public domain (pojem se používá v anglosaském světě) je software bez vyhrazených práv, tzn. že není nijak chráněný. Jinými slovy je možné jej libovolně používat, kopírovat, popř. měnit. Laicky řečeno u Public Domain se jedná o software, se kterým můžeme libovolně nakládat, aniž bychom se museli strachovat, že porušujeme autorská práva. Příkladem z praxe mohou být počítačové programy, kterým uplynula doba trvání majetkových práv (doba majetkových práv trvá 70 let od smrti autora a po uplynutí této doby je možno software volně používat).

Copyleftovaný software (software opatřený doložkou Copyleft) je svobodný software bez všech dalších omezení při rozšiřování nebo jeho změně. Copyleftovaný software je typ svobodného software, který nedovoluje přidávat nějaká další omezení, pokud někdo programový kód modifikuje či dále distribuuje. Znamená to, že každá další kopie, dokonce i když byla změněna, musí zůstat svobodným softwarem. To představuje určité nebezpečí pro softwarové společnosti, které využijí při vývoji svého programu copyleftovaný software, protože potom celý nově vyvinutý program musí zůstat svobodný (tedy musí být zveřejněn zdrojový kód). Hovoří se o tzv. infikování proprietárního software.

Proprietární (komerční) software jsou všechny počítačové programy, k jejichž zdrojovému kódu nemá uživatel přístup (zdrojový kód nelze tedy studovat) a počítačové programy, které uživatel nemůže měnit, z čehož vyplývá, že uživatel proprietárního software nemůže ovlivnit jeho funkčnost. Takovýto software tedy není z pohledu Open Source svobodný. Jeho svobodné užívání, změna či šíření jsou zakázány nebo je třeba zažádat o povolení. Typickým příkladem proprietárního software je MS Windows.

Shareware je software s povolením šířit kopie, ale každý, kdo se rozhodne jej trvale používat, má povinnost zaplatit licenční poplatek. Poskytování počítačového programu jako shareware je dnes již běžným ekonomickým modelem, který je využíván velkým počtem softwarových společností. Ve většině případů je sharewarový počítačový program zpřístupňován koncovým uživatelům prostřednictvím sítě internet, což umožňuje obejít tradiční nákladnější modely propagace a distribuce software. Často bývají tyto počítačové programy umisťovány na CD-ROM či DVD-ROM, jako příloha nejrůznějších specializovaných periodik. Potencionálním zákazníkům přináší shareware tu výhodu, že si počítačový program mohou vyzkoušet ještě předtím, než za jeho užívaní zaplatí. Po zaplacení obdrží uživatel heslo, kterým program "oživí", nebo celý nový program v poslední verzi s neomezenou dobou užívání.

Freeware je software, který je šířen zdarma, například na internetu nebo na různých CD. Program je možno provozovat zdarma po neomezenou dobu a je možno jej i zdarma šířit dále. Není však dovoleno (stejně jako u shareware) šířit jej za úplatu. Z původní definice freeware také plyne, že autorská práva k takovému programu drží jeho autor a není tedy dovoleno bez jeho souhlasu program jakkoliv měnit či upravovat pro komerční účely. Typickým příkladem freeware je dnes velmi rozšířená Java od Sun Microsystems.

Při tzv. licenci OEM (Original Equipment Manufacture) se jedná o software, který je předinstalovaný na počítači a zákazník jej získá již s koupí počítače. Např. společnost Microsoft tímto způsobem často distribuuje svůj software (typicky MS Windows). Licence pořízená touto formou je vázaná na počítač, na kterém byl software nainstalován. Jinými slovy software nelze nainstalovat na žádný jiný počítač a v případě ztráty nebo zničení počítače, kde je software nainstalován, zaniká i tato licence a program již není dovoleno dále používat. Pokud dojte k prodeji počítače, potom nabyvatel získává automaticky i tuto licenci a oprávnění software požívat. Všechny produkty pod licencí OEM jsou tak vlastně vázány na hardware a není možné je koupit samostatně.

Adware je program (druh licence), který můžete užívat zdarma. V programu se ale objevuje placená reklama, za kterou získává autor peníze. Stejně tak program nesmí být měněn a zejména nesmí být odstraněna reklama, které se během používání programu objevuje (obvykle je stahována z internetu).

Autor článku je místopředsedou OSS Aliance pro právo, z jejíhož webu byl převzat.

Štědroň Bohumír JUDr

MŠMT: Stanovisko k brožuře Rudolfa Seidla „Osvětim. Fakta versus fikce. Nové a utajované poznatky o holocaustu.“

Do některých českých škol byla v posledních dnech distribuována tiskovina Rudolfa Seidla „Osvětim - fakta versus fikce. Nové a utajované poznatky o holocaustu.“ Jde nejen o pseudovědecký text, ale i o otevřeně propagandistický pokus, který se pod rouškou jakési předstírané „odbornosti“ snaží čtenáři vnucovat jednu z nejodpornějších falsifikací dějin, jímž bezesporu je popírání existence holocaustu („osvětimská lež“).

Konstatování, že „brožura je prvním výsledkem náročné a nákladné práce“, myšleno zřejmě vědecké, která má odhalit podvod a lživá tvrzení, jejichž obsahem je dokazování masové likvidace milionů Židů nacistickým režimem, je prostým podvodem. Nejde o výzkum, nýbrž o místy naivně sestavený celek různorodých informací, jež jsou místy zjevně manipulací s prameny, vytrhávající vhodné pasáže ze širších textů, a měnící jejich smysl. Není třeba krok za krokem vyvracet všechna nehorázná tvrzení Seidlova textu – byly ostatně podrobeny historické kritice i soudním přezkoumáním již dříve. Snad jen několik upozornění: Například známý obrázek nákladního vlaku s otevřenými vagóny plnými lidí, který má být podle brožury (zadní strana obálky) „často uveřejňován“ jako důkaz „nelidských transportů židů do koncentračních táborů“ je ovšem nejčastěji vydáván za snímek z odsunu Němců z Československa. Co dodat k otřepané frázi o tom, že neexistuje dokument, jež by přímo potvrzoval Hitlerovo rozhodnutí o fyzické likvidaci židů, takže k ničemu takovému nedošlo (s. 40)? Dále se stačí podívat na s. 39, kde je citován Göringův příkaz Heydrichovi o rozhodnutí o „konečném řešení židovské otázky“ a na jeho „interpretaci“ autorem textu. Zatímco na jiných místech tento autor vynakládá značný důvtip k tomu, aby z textu pramene “vydobyl“ údajně skrytou informaci, tady se spokojí s doslovným výkladem textu užívajícího dohodnuté terminologické šifry.

Brožura obsahuje i neuvěřitelně cynická tvrzení: na s. 31 lze číst větu konstatující, že vězni byli „neustále“ varováni „před nedodržováním hygieny a s ní spojenou hrozbou epidemie tyfu“, na jiném místě shromážděné „doklady“ o dobré kvalitě stravování vězňů, na s. 18 je kladena otázka, proč by byly ve třech hlavních osvětimských táborech „drahá lékařská zařízení“, kdyby to byly „likvidační tábory“? Důkazy svědčící proti takovýmto výrokům snad není třeba ani uvádět – neexistují snad nejen spojenecké, nýbrž i nacistické materiály prokazující neúnosné hygienické podmínky v koncentračních táborech, neexistují snad fotografie živých i zemřelých vězňů a přímá svědectví těch přeživších, na nichž byly prováděny nelidské medicínské pokusy? Je snad činnost dr. Mengeleho a jeho „kolegů“ např. v Dachau také výmyslem? Odvolávat se na „přísné hygienické předpisy“ v táborech je jenom další z řady etických nehorázností tohoto textu. Koho měly tyto předpisy chránit – dozorčí personál anebo vězně?

Text je celkově založen na osvědčeném propagandistickém postupu míchání různorodých informací, jejichž novým spojením má vzniknout „nová“ a „přesvědčivá“ informace s platností důkazu. Jistěže výpovědi učiněné těsně po konci války či i oficiální zprávy z té doby jsou plné nepřesností a vzájemně si odporují. Avšak během půlstoletí intenzivního výzkumu i proběhnuvších soudních procesů byly nejen porovnány výpovědi svědků, obětí i viníků, ale bylo nalezeno i mnoho nacistických dokumentů svědčících o zrůdnostech nacistického režimu. To všechno jsou ale podle autora tiskoviny důmyslné lži a podvody. Sestavovatel textu nám tak nabízí těžko uvěřitelnou teorii jakési universální lži – statisíce lidí se domluvily na pomlouvačné lži, kterou neochvějně hájí po půlstoletí. Pomineme-li, že jde o sociálně psychologický zázrak, zůstává otázkou, co je k tomuto postoji stále nutí. Text nelze kvalifikovat jinak než jako otevřeně rasistický (viz s. 50), který je i zjevnou obhajobou nacismu. Z vědeckého i etického hlediska se od něho nelze než důrazně distancovat.

prof. PhDr. Petr Vorel, Csc., předseda Sdružení historiků České republiky – Historického klubu

prof. PhDr. Zdeněk Beneš, Csc., předseda české sekce Společné česko-německé komise pro školní dějepis

Praha 15. listopadu 2005

Karlova univerzita v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, nám. J. Palacha 2, 116 38 Praha 1 – Staré Město

tel.: +420/221 619 204, 202, fax: +420/221 619 204

e-mail: Zdenek.Benes@ff.cuni.cz

MŠMT

Jan Wagner: Chtěli byste školní notebooky za 2500 Kč? 3.

Funkční prototyp první verze stodolarového notebooku byl předveden před několika dny na Světovém summitu informační společnosti v Tunisu. Pár dní předtím byla odmítnuta nabídka generálního ředitele společnosti Apple Steve Jobse na poskytnutí operačního systému MacOS X pro tento projekt zdarma.

Deset měsíců poté, co Nicholas Negroponte, vedoucí a zakladatel MIT Media Labs, oznámil svůj záměr za spolupráce významných výrobců AMD, Google, Motorola, Samsung, Red Hat, Brightstar a mediální firmy News Corp vyrábět ve stamilionových počtech levné notebooky s cenou pod 100 dolarů, byl před několika dny na Světovém summitu informační společnosti (World Summit on the Information Society - WSIS) v Tunisu předveden funkční prototyp. Velkosériová výroba by se měla podle lednového prohlášení rozjet již v polovině roku 2006 po předobjednávce pěti milionů kusů.

Generální tajemník OSN Kofi Annan označil stodolarový notebook a strategii „One Laptop per Child“, tedy „jeden počítač na dítě“ za významný krok nejen pro školáky samotné, ale pro celou společnost v rozvojových zemích. O dodávkách se již jedná s Čínou, Brazílií, Thajskem a Egyptem, výroba by měla podle tvůrců dosáhnout sta milionů kusů ročně.

Projekt pochopitelně přitahuje pozornost světových ICT gigantů, Podle deníku Wall Street Journal generální ředitel společnosti Apple Steve Jobs nabídl možnost využití operačního systému Apple MacOS X pro tento projekt zdarma. Je totiž jasné, že pokud bude tento projekt úspěšný, zcela zvrátí poměry na trhu operačních systémů pro osobní počítače. Návrh Apple byl ale odmítnut, původní záměr na využití ve prospěch GNU/Linux (přesněji modifikace distribuce Red Hat Linux) zůstal zachován. Open Source a Free Software tedy slaví jeden ze svých největších úspěchů, možná srovnatelný s prodejem operačního systému Microsoft pro první osobní počítače IBM PC.

Překvapivé je, že již nyní se kalkulovaná výrobní cena připravovaného notebooku dostala na úroveň 118 dolarů, na proklamovanou stovku dolarů by se měla do zahájení sériové výroby dostat, optimalizací výroby i konstrukce. Podívejte se na řadu obrázků na serverech laptop.media.mit.edu/ a WSIS.

Jan Wagner

Národní ústav odborného vzdělávání vydal informační příručku Kam na školu – střední školy v ČR, školní rok 2006/2007

Žákům základních škol i všem dalším zájemcům o středoškolské studium pomůže s výběrem školy příručka Kam na školu – střední školy v ČR, školní rok 2006/2007, kterou vydává Národní ústav odborného vzdělávání. Příručka obsahuje aktuální nabídku studijních a učebních oborů, které budou otevírat ve školním roce 2006/2007 střední školy v ČR gymnázia (i víceletá), střední odborné školy, konzervatoře, střední odborná učiliště, učiliště, odborná učiliště a praktické školy.

Zoja Franklová: Zaměstnavatelé zvyšují svůj vliv na úroveň absolventů

Nová závěrečná zkouška pro tříleté výuční obory se letos bude skládat už na 120 školách a v 19 oborech. Stane se tak v rámci projektu ministerstva školství Kvalita I, který finančně podporuje Evropský sociální fond.

Bořivoj Brdička: EUN eLearning Awards 2005 Top 100

O víkendu byl zveřejněn seznam stovky nejlepších z téměř 800 nominovaných projektů do soutěže European Schoolnet o výukový materiál nebo aktivitu vzorovým způsobem využívající moderní technologie. Jako každý rok i letos je mezi návrhy mnoho velmi zajímavých počinů. Některé určitě stojí za inspiraci.

Jan Wagner: Zpráva z jiného světa: první obvinění úředníka MŠMT za začátek SIPVZ

Prakticky přesně čtyři roky po dodávce takzvaného „softwarového balíčku“ se konečně česká policie po řadě trestních oznámení dobabrala k prvnímu obvinění úředníka z tehdejší sekce SIPVZ MŠMT. Zatím ale nikoli za balíček, ale za průzkum na školách za 150 milionů. Připomeňme si počátky SIPVZ právě dnes, kdy se původní pětiletka SIPVZ chýlí ke konci a chystají se další kroky a plány pro dalších pět let.

Stanislav Sýkora: Internet jako pomocník při výuce i učení francouzštiny

Našim cílem bylo identifikovat nabídku vzdělávacích možností pro studenta francouzštiny na internetu. Student tímto způsobem dostává do rukou přehledný seznam internetových adres, na kterých se vyučuje francouzština on-line, a to zdarma či za poplatek. Přesto, že zde uvádíme poměrně velký výběr e-learningu francouzštiny, uvědomujeme si, že tento seznam není kompletní. Navíc bereme v potaz, že internetové adresy se mohou v budoucnu změnit.

Monster Technologies zdvojnásobuje

Společnost Monster Technologies 14. listopadu 2005 otevřela novinářům a dalším hostům další prostory v evropském vývojovém centru v centru Prahy na Václavském náměstí v rekonstruované budově Darex. Skončily adaptace dalších prostor, do kterých se nastěhuje další stovka vývojářů, celkový počet vývojářů tak dosáhne čísla 200.

Digitální televize Pohoda pro děti a mládež již na netu

V pátek 18. 11. 2005 zahajuje své vysílání na internetu zvuková podoba nové digitální Televize Pohoda - televize pro děti a mládež.

Brno místem 6. setkání koordinátorů tvorby ŠVP na pilotních gymnáziích

V pořadí již šesté setkání koordinátorů tvorby ŠVP, ředitelů pilotních gymnázií, zástupců MŠMT a projektového týmu VÚP se uskutečnilo 2. listopadu 2005 ve Šlapanicích u Brna. Pracovní jednání proběhlo jako součást realizace projektu Pilot G, který je zaměřen na tvorbu a ověřování školních vzdělávacích programů a je spolufinancován Evropským sociálním fondem. Setkání se konalo v době, kdy se na pilotních školách tvoří učební osnovy, a proto bylo jednání věnováno jak rekapitulaci předchozí etapy tvorby školních vzdělávacích programů (ŠVP), tak řešení aktuálních problémů, např. jak si v učebních osnovách poradit s formulací očekávaných výstupů a s distribucí učiva, jak začlenit průřezová témata nebo naformulovat výchovné a vzdělávací strategie apod. Učitelé pilotních škol si budou moci své zkušenosti s tvorbou učebních osnov vyměnit na oborových setkáních, která ve VÚP proběhnou v měsíci listopadu a prosinci.

Monster Technologies zdvojnásobuje

Společnost Monster Technologies 14. listopadu 2005 otevřela novinářům a dalším hostům další prostory v evropské vývojovém centru v centru Prahy na Václavském náměstí v rekonstruované budově Darex. Skončily adaptace dalších prostor, do kterých se nastěhuje další stovka vývojářů, celkový počet vývojářů tak dosáhne čísla 200.

David Hawiger: Uživatelé redakčního systému PostNuke, sejděme se!

Základní škola v Hustopečích nad Bečvou se rozhodla, že ke konci roku uspořádá otevřené pracovní setkání uživatelů webového redakčního systému PostNuke, a to jak ze škol, tak mimo ně. Jste zváni!

Jan Wagner: INVEX 2005: ICT Fórum 2005 opět pro školy

Letošní ICT Fórum 2005 mělo být setkáním zájemců a odborníků ze školství, státní správy a samosprávy. Hlavním tématem pak měla být Státní informační politika ve vzdělávání v roce 2006 a s ní související ICT plán školy a Standard ICT služeb ve škole. O obsahu nových metodik SIPVZ pro rok 2006 mnoho informací nepadlo, převládala „jednobarevná“ komerční nabídka.

Konference o informační gramotnosti

Informační gramotnost - vědomosti a dovednosti pro život je název konference, která se uskuteční 24. listopadu 2005 od 8.30 do 15.30 hodin v konferenčním sále Moravské zemské knihovny v Brně (Kounicova 65a, 601 87 Brno). Na organizaci konference se podílí Národní institut pro další vzdělávání  Praha – pracoviště Brno, Středisko služeb školám Brno a  Klub školních knihoven SKIP. Konference je určena ředitelům středních i základních škol, vedoucím školních knihoven a informačních center škol i veřejným knihovnám.

Josef Duhajský: Otevřená věda – přímá cesta ze škol k vědě

Projekt Otevřená věda odstartoval 1. září 2005 a potrvá dva roky, tedy do 31. srpna 2007. Podrobnosti o tomto projektu najdete na jeho webových stránkách. Co nabízí projekt studentům a pedagogům?

Josef Duhajský: Odhalení – „reality show“, kterou můžete dětem ve škole doporučit

Tak trochu jiná reality show Odhalení má za sebou týden života. A za ten týden na sebe stačila upoutat značnou pozornost, a to nejen v naší republice.

Jan Wagner: Pátý ročník Soutěže eLearning 2005 o Křišťálovou tužku na festivalu TECHFILM 2005 má vítěze

Z dvaceti osmi soutěžních prací ve dvou sekcích ocenila odborná porota řadu titulů: TS Přírodověda 2 - živočichové a rostliny cizích krajin získala GRAND PRIX – Křišťálovou tužku ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, druhou statutární cenu Laureát mezinárodního festivalu TECHFILM získal titul Povrchová těžba hnědého uhlí. Kromě přehlídky soutěžní prací se konal i odborný seminář Efektivita eLearningu.

Petr Kolman: Jak je to s Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí?

Otázka: Při výuce mi jeden student položil zajímavý dotaz : Existuje ještě Česká zemědělská a potravinářská inspekce?

Jan Wagner: Microsot Visual Studio 2005 Express Edition zdarma!

Společnost Microsoft nabízí zjednodušenou edici nové verze svého vývojářského balíku Microsoft Visual Studio 2005 zdarma. Microsoft Visual Studio Express Edition má oproti verzím Standard a Professional řadu omezení, na druhou stranu pro školy plně dostačuje. Červené školy po skončení dodávek projektu Internet do škol mají nyní s několikaměsíčním zpožděním možnost zachování kontinuity bez zvýšených nákladů.

Jan Wagner: Soutěž eLearningu pro terciární vzdělávání na festivalu TECHFILM 2005

Ve středu proběhla na festivalu TECHFILM 2005 přehlídka výukových kurzů převážně z produkce českých a slovenských vysokých škol. Kvalita oproti předchozím ročníků evidentně vzrostla, zajímavé byly kursy určené pro management základních a středních škol. Je tu ale stále řada zjevných problémů.

Zoja Franklová: Nezaměstnanost absolventů klesá

Počet nezaměstnaných absolventů škol v České republice meziročně poklesl o 11,3 tisíce, v dubnu 2005 bylo evidováno 37,4 tisíce absolventů bez práce. Snížil se i podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti.

Jan Wagner: O eLearningu z festivalu TECHFILM 2005 v přímém přenosu

Sledujte live přenosy z festivalu Techfilmu 2005 prostřednictvím sítě Cesnet:. Na prvním „programu“ jsou festivalové projekce a prezentace, na druhém pak bude ve čtvrtek přenos semináře o eLearningu.

press: OSS Alliance spustilo nový portál pro podporu OSS/FS

OSS Alliance spustila ve spolupráci se společností BENETA.cz zcela novou webovou prezentaci postavenou na Open Source redakčním systému Plone.

Sdružení OSS Alliance, které se snaží v ČR podporovat nasazování Open Source Software ve veřejné správě a funguje pod záštitou Ministerstva informatiky ČR, spustilo ve spolupráci se společností BENETA.cz zcela novou webovou prezentaci postavenou na Open Source redakčním systému Plone. Nový portál je určen především k podpoře OSS/FS ve veřejné správě a ve školství.

Z tohoto důvodu byly na portálu zřízeny dvě nové sekce a další rozšíření se připravují.

Sekce pro veřejnou správu

Bude obsahovat případové studie nasazování OSS/FS ve veřejné správě ČR, zajímavé dokumenty z domova i zahraničí a také diskuzní fórum věnované této tématice.

Sekce pro školství

Vedle případových studií, zajímavých dokumentů týkajích se nasazování OSS/FS ve školství a diskuzního fóra pro učitele vyučující Open Source Software bude také shromažďovat studijní materiály pro tuto oblast.

Všichni jste srdečně zváni k návštěvě nového portálu na adrese www.oss.cz. Server Root.cz je hlavním mediálním partnerem projektu.

press

Darius Nosreti: Nízká vlhkost vzduchu v mateřských školkách je často alarmující

Je zřejmé, že člověk toleruje mnohem lépe vlhké prostředí než suché, je tak biologicky nastaven, protože podstatná část vývoje našich biologických předků se odehrála v tropických pralesích, kde je vlhkost až 90%. S postupem do sušších oblastí a zejména do oblastí chladnějších se člověk částečně přizpůsobil i na sušší klima. Přesto však je to stále zejména suchý vzduch, který dokáže způsobit vážné zdravotní problémy.

Již delší čas se věnuji informatice v oblasti preventivní a doplňkové medicíny, mimo jiné otázce mikroklimatu. Na úvod bych chtěl uvést pár základních údajů týkajících se rizikových a optimálních hodnot vlhkosti vzduchu. Hodnoty 40 a 80% je dle mého soudu (s ohledem na dlouhodobý pobyt)  možné považovat za mezní, zatímco hodnoty zhruba mezi 45 až 60% za optimální. Je zřejmé, že člověk toleruje mnohem lépe vlhké prostředí než suché, je tak biologicky nastaven, protože podstatná část vývoje našich biologických předků se odehrála v tropických pralesích, kde je vlhkost až 90%. S postupem do sušších oblastí a zejména do oblastí chladnějších se člověk částečně přizpůsobil i na sušší klima, např. dalším vývojem (zvětšením) nosu, který pomáhá zvlhčovat, resp. zahřívat vdechovaný vzduch a vyšší odolnopstí cest dýchacích na zátěž suchým, resp. chladným vzduchem. Přesto však je to stále zejména suchý vzduch, který dokáže způsobit vážné zdravotní problémy.

Vlhčí ovzduší je nevýhodné zvýšenou produkcí plísní, zvýšenou schopností různých patogenů přežít, může být zaznamenána individuální přecitlivělost na velmi vysoké hodnoty vlhkosti (až po možnost kolapsu), teoreticky mimo tradiční vědu se předpokládá také zvýšená schopnost velmi vlhkého prostředí pohlcovat bioenergii, resp. některé složky energetického pole člověka a elektrosmogu, co může mít obecně i individuálně pozitivní i negativní účinek. Vlhké horké prostředí zvyšuje potivost, co může rovněž přinést pozitivní i negativní účinek. Vlhké prostředí také napomáhá difuzi látek ze stavebních a nábytkových materiálů, co má převážně negativní účinky.

Při pohledu na situaci ve školkách je však alarmující zejména časté překračování dolní hranice rozsahu, a to zejména během topného období, kdy klesá vzdušná vlhkost hluboko pod 45%. V náhodně vybraných ostravských školkách jsem na počátku topného období 2005 opakovaně naměřil i neuvěřitelně nízkou hodnotu 20%, která prakticky automaticky vyvolává u  90% dětí v době v řádu hodin zdravotní problémy, které se projevují nejprve méně zjevně, po několika hodinách či dnech se však manifestačně projeví, nejčastěji jako rýma či zánět horních cest dýchacích. V extrémě suchém vzduchu dochází také k rychlému vysušování organismu, co při nedostatku tekutin může vést (například v mrazivém prostředí velehor) až k zápalu a otoku plic s vysokou pravděpodobností úmrtí, u školních dětí častěji dochází k zátěži ledvin se širokým následným negativním vlivem na organismus, zejména však k dispozici pro pozdější různé disfunkce ledvin a náchylnost močových cest ba zánětlivá onemocnění. Faktem je, že i ve školkách, kde děti mají možnost se průběžně napít, k tomu často v potřebné míře nedochází; děti se buď stydí se jít samostatně napít nebo o nápoj požádat nebo prostě na žízeň v zápalu hry a při různých školních povinnostech zapomínají. Suchý vzduch je tak ohrožuje více.

Za příčinu tohoto stavu (častá extrémě nízká vlhkost vzduchu ve školkách) pokládám zejména fakt, že širší veřejnosti dosud nejsou obecně známy některé důsledky nízké vzdušné vlhkosti. Například záněty horních cest dýchacích jsou v 90% případů způsobovány prvotně nízkou vzdušnou vlhkostí, a ne viry a bakteriemi. Ty přicházejí na řadu většinou až sekundárně, kdy jim suchým vzduchen oslabená sliznice nemůže klást dostatečný odpor.Suchý vzduch může spoluvyvolat také záněty přínosních dutin (např. čelních). zhoršovat stav alergiků, akutně již i chronicky nemocných atd. Hodnoty pod 40% je třeba považovat za rizikové, příp. zdraví ohrožující, zejména při dlouhodobém vlivu.

Situace je špatná zejména v topném období, a to ze dvou základních důvodů. Jednak je topením vysušován vzduch, jednak ani studený vzduch venku (zejména za mrazu) neobsahuje potřebnou vlhkost, takže sliznice dýchacích cest a přínosních dutin si neodpočine ani na procházce či cestou do či ze školky.

Tento rok se, jako i po jiné roky také skutečně následky nástupu topné sezóny projevili zvýšenou nemocností dětí, což by jakýkoliv seriózní statistický průzkum nepochybně potvrdil. V některých školkách je tato nemocnost v daném období (a to i mimo chřipkovou epidemii) značná a do značné míry zbytečná.

Dalšími příčinami snižujícími vzdušnou vlhkost ve školkách jsou např.: Velikost prostoru třídy (velké třídy potřebují k provlhčení větší kapacitu odpařovacích nádob či klimatizačního zařízení), počet dětí (větší počty dětí zejména v menší třídě dokáží způsobit dostatečné ,zadýchání` vydechovanou vlhkostí), odloučenost/blízkost kuchyně (produkující vlhkost), absorpce vlhkosti materiály, pravidelnost vlhčení, režim větrání, přítomnost/nepřítomnost a druhy pokojových  rostlin aplikace vlhkoměrů a zvlhčovacích zařízení. Na zdraví žáků má vliv mimo jejich osobní dispozice, hygieny a přítomnosti patogenů také doba, po kterou děti v místnosti se špatným klimatem stráví. Znevýhodněny jsou tedy zejména děti, které ve školce zůstávají déle a děti s dispozicí k onemocněním horních cest dýchacích, vedlejších dutin nosních a někteří alergici. Díky suchému vzduchu dochází ke změnám lidského biopole a snazší tvorbě elektrostatického napětí, které je jednou z hlavních složek elektrosmogu a BPZ.

Zejména ve větších místnostech je málo účinné začít se zvlhčováním po příchodu zaměstnanců školky do práce nebo dokonce až po příchodu dětí. Vlhčit je třeba průběžně dle potřeby a zejména zvlhčovače s menší kapacitou (nádobky s vodou, mokré utěrky) je třeba nechat působit i po odchodu z pracoviště.

V dnešní době, kdy je možné nejlevnější kvalitní vlhkoměry pořídit v ceně již od 90 Kč a s ohledem na to, že je možné vlhkost účinně zvýšit již prostým zavěšováním mokrých ručníků či určitého počtu odpařovacích nádob, není vážnějších důvodů k odkládání zaslání příslušného metodického materiálu vedení všech mateřských škol, příp. k odsunování jejich vybavení vlhkoměry. Denně mluvíme o ekologii prostředí, máme armádu hygieniků, která zkontroluje každou prodejnu masa či pískoviště v parku, ale, že naše děti existují v nevyhovujícím ekologickém prostředí školního mikroklimatu, se málokdy dozvíme.

S ohledem na skutečnost, že topné období právě začalo, zaslal jsem podnět na dané téma hlavnímu hygienikovi, panu Michaelu Vítovi s tím, že na prvním místě je třeba zaslat ředitelům školek příslušný metodický dopis. Myslím ale, že i jednotlivcům mohou být tyto informace k užitku.

Darius Nosreti

Jan Wagner: Studie o využívání FLOSS ve veřejné správě EU

Podle studie financované EU chtějí evropské místní samosprávy více využívat FLOSS (Free/Libre/Open Source Software) nebo dokonce na něj kompletně přejít.

Evropské místní samosprávy chtějí více využívat FLOSS (Free/Libre/Open Source Software) nebo dokonce na něj kompletně přejít. Alespoň tak lze vyvodit z výsledků studie (PDF, 664 kB)University of Maastricht, financované programem Evropské unie IST (Information Society Technologies), která prozkoumávala využívání OSS (Open Source Software) produktů v úřadech místních samospráv, a to i ve dvaceti čtyřech z České republiky.

Průzkum probíhal v 13 zemích EU (Belgie, ČR, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, většina respondentů pak byla z Německa, Nizozemí a Švédska) a zúčastnilo se ho celkem 955 místních samospráv.

Podle studie 70 % z dotazovaných místních samospráv, které již FLOSS využívají, chce zvýšit podíl těchto produktů ve svých ICT. Zatímco z řad samospráv, které ještě FLOSS nepoužívají, je to 38 % - „pouhých“ 28 % si pak myslí opak (tedy, že používání FLOSS v ICT není užitečné). Přes 20 % samospráv z obou skupin (používajících i nepoužívajících FLOSS) si pak přeje úplnou migraci svých ICT na FLOSS technologie. Tyto výsledky se samozřejmě týkají i školství, protože místní samosprávy jsou zřizovateli škol.

Několik dalších zajímavých výsledků:

• Na serverech používá FLOSS kompletně 3,8 % a částečně 40,3 % respondentů (s tím souvisí i užití GNU/Linux).

• Nejčastěji používaným operačním systémem jsou u 71,7 % respondentů MS Windows 2000 a 35,7% respondentů používá stále MS Windows NT.

• GNU/Linux používá 25,4 %, Novell Netware 19,6 %, UNIX 19,5% a Solaris 4,7 % respondentů.

• S počtem počítačů v organizaci podíl respondentů užívajících FLOOSS roste, při počtu nad 1000 PC je tento podíl 70 %.

• Nejmenší podíl respondentů užívajících FLOSS byl v Řecku (70,3 %) a Velké Británii (67,9 %), nejvyšší ve Francii (64,5 %) a Itálii (85,1 %).

Jan Wagner

Jan Wagner: Sun a (jeho) Open Source školám

Sun Microsystems ohlásil přeměnu své vzdělávací iniciativy Global Education and Learning Community (GELC) na nevýdělečnou organizaci, která má sloužit potřebám školského prostředí a „přinést výhody Open Source do vzdělávání“.

Podle vlastní tiskové zprávy korespondující s projevem CEO společnosti Scotta McNealyho na konferenci Educase `05, je GELC (původně Java Education and Learning Community) „rostoucí komunita vývojářů, pedagogů a ministerstev školství“, které spolupracují na 324 projektech, provozuje také portál pro pedagogy a spolupracuje s European Schoolnet. Od přesunu iniciativy do nekomerční sféry si Sun slibuje především volnější přístup k více zdrojům včetně participace dalších významných firem a vládních subjektů.

Podle serveru NewsForge se dosud Sun snažil proniknout hlavně do vyššího školství na bázi Open Source především programy týkajícími se jeho unixové platformy Sun Solaris 10 (respektive OpenSolaris), kterou se snaží konkurovat Linuxu (jedná se především o různé vývojářské soutěže pro studenty). Ve srovnání s podobnými aktivitami IBM a Google zaměřenými na software s otevřenými standardy byly tyto projekty Sunu koncentrovány čistě na jeho vlastní technologie jako je právě Solaris a Java.

Prostřednictvím GELC hodlá Sun myšlenku Open Source rozšířit ze software i na znalostní a výukové zdroje a zpřístupnit tak pedagogům nejlepší zkušenosti z daných oborů. Podívali jsme se proto do GELC Project Directory na některé projekty. V kategorii Desktop Tools for Education jsme nalezli například vykreslování průběhu funkcí CAS Computer Algebra Applet:

Zajímavý je i projekt IENJINIA, což je virtuální herní konzole a vývojářský balík. Pomocí emulace hardware videoher z 80. let minulého století mají žáci snáze pochopit funkce prvních generací počítačů a vyzkoušet si i základy jejich programování. Jednou z her je populární PacMan:

Pro předškolní věk je určena jednoduchá aplikace Clock Program pro výuku určování času na hodinách, rovněž napsaná v programovacím jazyce Java, u které je i stručná historie měření času:

Jan Wagner

Josef Duhajský: Jak využít ve škole nabídku Týdne vědy a techniky?

Tento týden (7.–13. 11. 2005) pořádá Akademie věd ČR Týden vědy a techniky 2005, jehož součástí budou přednášky, výstavy a Dny otevřených dveří na jednotlivých pracovištích AV ČR. Jak s touto aktuální nabídkou můžete naložit ve škole?

Týden vědy a techniky 2005, který pořádá Akademie věd ČR již počtvrté, se letos uskuteční ve třech městech – v Praze, Brně a Českých Budějovicích. Nabídne 45 přednášek popularizujících objevy českých vědců, osm hodin projekcí filmů o vědě, výstavy, vědecké kavárny. V témže týdnu se budou konat po celé republice také tradiční Dny otevřených dveří, během nichž budou mít zájemci možnost navštívit 60 výzkumných pracovišť a laboratoří Akademie věd ČR. Jak tuto nabídku můžete využít ve škole?

1. Zkuste se zúčastnit některé z pořádaných akcí osobně

Zřejmě i vy jste měli možnost se s nabídkou Týdne vědy a techniky seznámit s předstihem. Do škol chodily pozvánky, o akci jste mohli dozvědět v novinách, rádiu, televizi nebo na internetu. Pokud jste se rozhodli pro návštěvu některé z akcí s vašimi žáky, zřejmě jste si už příslušnou návštěvu vyjednali předem. Nabídka je skutečně velmi široká (jak se můžete přesvědčit na webových stránkách Akademie věd České republiky, doporučuji k nahlédnutí i  tiskové zprávy AV ČR věnované této události). Takže kdo chtěl s dětmi někam vyrazit, určitě si už vybral. Osobně se chystám v pátek se svými studenty do Ústavu fyziky plazmatu, ale nerad bych tu vyvolával podobné diskuse jako kolega Suchoradský s návštěvou Invexu. Raději tento odstavec uzavřu doporučením: hlavně o Týdnu vědy a techniky vaše žáky informujte a jejich osobní účast na některé z nabízených akcí pak už můžete nechat na nich.

2. Sledujte některou z pořádaných akcí s pomocí internetu online

Na webové stránce věnované Týdnu vědy a techniky najdete následující nabídku:

Přednášky konané v Praze na Národní třídě bude možné sledovat ON-LINE na adrese http://server3.streaming.cesnet.cz/av/tydenvedy. Letos poprvé bude zprovozněn také zkušební on-line přenos založený na technologii MEDIASITE.

Zkuste s její pomocí vyzkoušet, co vám vaše internetové připojení dovolí (o problému nedostatečné rychlosti připojení většiny škol v ČR k internetu jsem se na České škole nedávno zmiňoval). Za pokus to rozhodně stojí. Především zjistíte, zdali sledování přednášky přes internet má pro vás vůbec smysl. Navíc témata takto nabízených přednášek vypadají přitažlivě a má to tu výhodu, že nemusíte nikam jezdit.

3. Využijte informací z nabídky Týdne vědy a techniky později

Leoš Suchořípa v jednom filmu Věry Chytilové říká, že všechno se to stihnout nedá. Má sice na mysli zcela jinou činnost, ale při pohledu do nabídky Týdne vědy a techniky propadám obdobné beznaději. Všechny ústavy a akce, které jsou v nabídce uvedeny, asi tento týden navštívit nestihneme. Ale určitě stojí za to, nabídku si pečlivě prostudovat, kontakty a webové adresy, které nás zaujmou, uložit a využít ve výuce či pro své osobní „přivzdělání“ někdy později.

Ať už s touto nabídkou naložíte, jak chcete, přeji vám hezký týden plný vědy a techniky.

Josef Duhajský

Monika Stehlíková: Výuka cizího jazyka na střední škole

O výuce cizího jazyka toho bylo už mnoho řečeno a mnoho napsáno, a přesto se občas setkáváme s tím, že se vyučuje z učebnic pro samouky nebo že se klade přílišný zřetel na drilování gramatiky anebo že jsou studenti nuceni memorovat celé články. Žádná metoda výuky není ve své podstatě špatná a může se najít někdo, komu třeba právě učebnice pro samouky bude při výuce ve škole vyhovovat. Jsou však i metody zábavnější a efektivnější.

Ráda bych se s Vámi podělila o některé z nich, které se snažíme s kolegy jazykáři ze Školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha uplatňovat ve výuce. Tento článek proto prosím neberte jako ucelený didaktický systém, ale spíš jako soubor jednotlivých dílčích nápadů k zamyšlení a inspiraci v rámci výměny zkušeností pedagogů.

Jako nejdůležitější se v dnešní době, kdy je obzvlášť těžké docílit u studentů zájmu o předmět a koncentraci v hodině, ukazuje nutnost zvolit správné motivační cesty. Jako velice efektivní se nám osvědčily ty metody, které výuku ve školní třídě co možná nejvíce přibližují přirozenému prostředí vyučovaného jazyka. Možností, jak toho docílit, je mnoho. V současné době je pro studenty nejsilnější motivací motivace směrem k možnému uplatnění a úspěchu v životě, které ovládnutí tohoto jazyka přinese, tedy motivace zaměřená k praktickému využití v životě. V rámci výuky cizího jazyka (i když tam by motivace chybět nemusela) se jedná především o to, orientovat výuku směrem k možnosti složit mezinárodně uznávanou zkoušku a získat tak certifikát, který otvírá cestu k mnohým lukrativním povoláním. Z většiny jazyků vyučovaných dnes na středních školách je možné tuto mezinárodní zkoušku složit – ať už se jedná např. o FCE, CAE z angličtiny, DELF, DALF z francouzštiny, nebo o ZD, ZMP z němčiny. Jednotlivé zkoušky odpovídají jednotlivým úrovním tak, jak jsou definované v rámci Společného referenčního rámce pro jazyky zpracovaného Radou Evropy.

Každá mezinárodní zkouška však testuje – v souladu s moderními koncepcemi testování – celkově dosaženou úroveň zvládnutí jazyka. Proto i v hodinách ve škole by měla výuka směřovat ke komplexním znalostem v oblasti vyjadřování a komunikace, a to jak v písemné, tak ústní formě. Jinak řečeno, gramatika by měla být pouze prostředkem správného vyjadřování, nikoli cílem. Cílem jsou kompetence komunikovat v rámci dosažené úrovně v konkrétních jazykových situacích, vyjadřovat své názory, myšlenky, argumentovat, rozumět autentickým materiálům.

Proto by i sama výuka měla být zaměřena komunikativně. Někteří učitelé jazyků si stále myslí, že když např. vysvětlí minulý čas, že je tím pádem látka probrána. Látka je však probrána až ve chvíli, kdy studenti sami, přirozeně a možná i spontánně daný jev použijí při vlastní produkci vět a textů, kdy umí bezchybně a aktivně daný gramatický jev využít v komunikaci. Této komunikativní koncepci výuky by měly být přizpůsobeny jednotlivé metody a postupy, jako je např. volba komunikativně zaměřené učebnice zpracované odborníky z prostředí daného jazyka, která zároveň připravuje k mezinárodním zkouškám (New Success at First Certificate z AJ, Forum z FJ aj.)

Jak jsem již zmínila, je potřeba přiblížit výuku co nejvíce přirozenému prostředí daného jazyka. Osvědčilo se nám vzít studenty v mimoškolním čase na akce (akce, přednášky) pořádané v institutech jednotlivých jazyků (British Council, Institut Français de Prague, Goethe Institut Prag aj.). Naopak v prostředí školy to znamená pokusit se prostředí cizího jazyka „simulovat“ a vlastně se „neučit“ daný jazyk, ale ihned jím „mluvit“. Pokud je tedy probrán nějaký gramatický jev, např. časování slovesa být, vyučující se ihned může ptát studentů (v tomto případě začátečníků) otázkami, které toto sloveso obsahují a studenti ho mohou aktivně použít v konkrétní komunikaci (s učitelem, mezi sebou apod.). Výbornou metodou, která vznik tohoto „přirozeného“ (jinak řečeno „neškolního“ prostředí, neboť jak známo, někteří studenti mají vůči škole většinou a priori averzi) prostředí – a spojit tak moderní metodu s motivací – je zapojení autentických materiálů do výuky.

Příkladem může – kromě známých audiokazet či CD – být pasáž filmu, která je blízká právě probíranému tématu (je dobré zařadit tuto pasáž do výuky až poté, co studenti danou látku zvládli, v podstatě jako opakování). V konkrétní situaci filmového příběhu pronášejí postavy věty či fráze, které se mnohem lépe fixují v paměti právě tím, že je k dispozici obraz. Mnohé obraty vázané na situaci a kontext – a jazykáři mi jistě dají za pravdu – by studenti složitě doslovně překládali, protože doslovně prostě přeložit nejdou. Ale takto mohou ony fráze slyšet a vidět v situaci, ve které byly proneseny. Po skončení dané pasáže filmu mohou studenti např. zopakovat výrazy, které si zapamatovali. Vždy však se jim vybaví zároveň se slovní zásobou i konkrétní obraz, scéna filmu, jedná se tedy o druh afektivního učení při spojení metod auditivních a vizuálních.

Čas od času zařazujeme do hodiny i písničky v daném jazyce (pokud možno novější, a tedy studentům bližší). Tím, že studenti zpívají (a většinou je to opravdu baví), si trénují správnou výslovnost jednotlivých slov i větných celků, ale i rychlé mluvení, intonaci, tempo jazyka apod. Nehledě na to, že si opakováním pamatují zcela nenásilnou cestou i slovní obraty.

Další možností je např. zapojit do výuky projekty zaměřené na hovorovou a nespisovnou slovní zásobu vyučovaného jazyka. Všichni víme, že školní učebnice jsou psány neutrálním spisovným jazykem, kde se jen občas objeví hovorové slovo (a je to tak samozřejmě dobře), ale měli bychom studentům – a třeba právě formou projektu, který jde nad rámec běžných osnov nebo v rámci volitelné konverzace – prezentovat i nespisovnou vrstvu jazyka, včetně vulgarizmů, které do jazyka patří stejně jako cokoliv jiného. Protože pravdou je, že všichni rodilí mluvčí mluví v neformálním prostředí mezi sebou hovorovou nebo nespisovnou formou toho kterého jazyka. Většina filmů, které mohou studenti vidět, písniček, které mohou slyšet, jsou v nespisovné anebo hovorové formě. Pokud pojedou na výměnný jazykový pobyt, jejich partneři s nimi asi nebudou mluvit „vzorně“ spisovně. Taková slova se zkrátka hodí do života, patří do slovní zásoby daného jazyka a co navíc – studenty (čas od času) silně motivují.

Komunikativní a přirozené metodě by mělo být podřízeno i rozmístění a vybavení učebny. Lavice nebo pouze židle (vytvářejí dojem přirozenosti a uvolněnosti) by měly být rozmístěny do kruhu, třída by měla být vybavena videem, nebo počítačem či notebookem s data projektorem, přehrávačem CD aj. Velice prospěšné je vzít studenty čas od času v rámci hodin jazyka do počítačové učebny. Práce na počítači, sledování filmu nebo videokazety s jazykovým kurzem – to vše jsou prostředky, jak v dnešní době dosáhnout u studentů soustředěnosti. Na počítači se mohou např. učit slovní zásobu, která souvisí s elektronickými zprávami, poslat email v daném jazyce (případně mohou při psaní zprávy nahlédnout do internetového slovníku), pokročilí mohou vyhledat denní tisk, časopisy, kde mohou číst články, nebo mohou i otestovat své znalosti – některé zahraniční učebnice mají i své internetové stránky.

Dnešní studenti jsou jiní nežjiní, než byli před dvaceti lety, jiným způsobem se učí, zajímají se o jiné věci, mají i jinou schopnost koncentrace. Proto bychom jim měli vyjít vstříc charakterem výuky. V jazyce více než kdekoliv jinde by nemělo jít o množství probrané látky, ale o to, aby vše, co je probráno, uměli studenti skutečně použít v praxi.

Věřím, že neexistuje student, který by byl plně neschopný se naučit cizí jazyk – tedy ho prakticky využít v komunikaci – když se bude učit moderně a pokud možno zajímavě.

Zjednodušeně se dá říct, že nejlepší bude ta metoda, která nejvíce přitáhne pozornost studentů. A nejvíc přitáhne jejich pozornost metoda, která je bude nejvíce bavit. Proto je potřeba neustále vymýšlet a zkoušet nové a nové způsoby výuky „šité“ studentům na míru a také se o ty zdařilejší z nich podělit s ostatními pedagogy.

Monika Stehlíková

Jan Wagner: Metodický pokyn pro projekty SIVPZ v roce 2006 již zveřejněn

Paní ministryně Petra Buzková podepsala 31. října metodický pokyn, který upravuje způsob podávání, schvalování a realizaci projektů SIPVZ předkládaných v roce 2006. Cíl projektů zůstává stejný - jde o zavádění ICT do výuky, především do neinformatických předmětů. Je tu ale oproti loňsku několik zásadních rozdílů. Překvapivě také stále nejsou podepsány metodické pokyny k dotacím na ICT standard a k ICT standardu samotnému, přestože termín podávaní žádostí o tuto dotaci byl letos o dva měsíce dříve než u projektů.

Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k čerpání účelově určených finančních prostředků státního rozpočtu v rámci SIPVZ v roce 2006 na rozvojový program ve vzdělávání (podle § 171, odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.) „Projekty škol“ si můžete stáhnout ve formátu PDF a doporučuji ho zájemcům o takzvané dotace na nadstandard pozorně prostudovat, protože dochází k řadě změn:

1. Jsou vypisována speciální témata pro Informační centra SIPVZ a školicí středisko SIPVZ.

2. Je přesně vymezena ověřovací organizace, kterou mohou být: „…škola nebo školské zařízení se sídlem v České republice, organizace státní správy se sídlem v České republice, organizace samosprávy se sídlem v České republice, škola resp. školské zařízení se sídlem v EU.“

3. Propagace projektu je nutná od jeho schválení po dobu minimálně dvou let po skončení projektu.

4. Nejméně 30 % čerpané dotace v příslušném kalendářním roce musí být použito pro členy realizačního týmu jako autorské honoráře, platby za služby či jako platby za odvedenou práci (dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti).

5. Nejvýše 10 % čerpané dotace v příslušném kalendářním roce může být použito na propagaci projektu.

6. Projekty mohou mít jako cílovou skupinu i veřejnost a pedagogické pracovníky.

Vyhrazení poměrně velké části dotace pro členy týmu je jistě pozitivní změnou a vhodným motivačním prvkem. Témata projektů pro rok 2006 jsou pak následující:

1. Vytvoření výukového obsahu nebo výukových materiálů s využitím ICT (předkládá škola nebo školské zařízení).

2. Metodická pomoc školám nebo školským zařízením při zavádění ICT do výuky (předkládá pouze Informační centrum SIPVZ).

3. Vytvoření výukového kurzu včetně jeho on-line podpory pro školy nebo školská zařízení (předkládá pouze Školicí středisko SIPVZ).

Zde si dovolím několik poznámek

• Témata jsou příliš obecná, je přeci třeba vyžadovat od projektů určitou originalitu, nemá přeci smysl vytvářet již jinde vytvořené.

• Pro výukový obsah a výukové kursy by měla být striktně vyžadována určitá pravidla: vhodnost pro eLearning a dodržení obecných standardů pro něj a další. Zde připomínám řadu nepoužitelných nákladných výstupů z celé řady předchozích projektů (viz například Školské portály Olomouckého kraje: další černá díra SIPVZ nebo Zkola.cz: další Potěmkinův portál?).

• Z metodiky zmizela povinnost poskytnout výstupy zdarma dalším školám! Požadavek: „Pokud je výstupem projektu elektronický výukový materiál (resp. elektronický výukový objekt) bude podmínkou poskytnutí dotace, že škola nebo školské zařízení umožní nakládat s výsledky, které při řešení projektu dosáhla i jiným školám nebo školským zařízením.“ je evidentně nedostatečný. Nehledě k tomu, že výstupem by měl být vždy elektronický výukový materiál.

Je s podivem, že materiál nebyl konzultován s odbornou veřejností, jak tomu bylo v minulých letech. Výše uvedené nedostatky by měly být urychleně napraveny nebo alespoň dostatečně odůvodněny či vysvětleny. Stejně tak je nutné se ptát, proč nebyly současně podepsány další metodické pokyny pro čerpání dotací na ICT standard a o ICT standardu samotném. V letošním roce byl termín odevzdání žádostí o dotace necitlivě stanoven na 31. ledna, žádosti o dotace na projekty se odevzdávaly až o dva měsíce později. Co čeká školy v příštím roce? Důsledky letošního nevhodného postupu a nedostatků v metodikách jsou známé, tyto chyby se napravovaly nadvakrát dodatečnými dotacemi. Text právě zveřejněné metodiky a první neoficiální zprávy o dalších ukazují na určitou bezradnost jejich přípravy a v řadě aspektů na nekoncepčnost. Zkuste si znovu přečíst metodiky z jednotlivých let 2003-2006!

Jan Wagner

press: Skupina LinuXchange a společnost Liberix zvou všechny zájemce na třetí ročník konference LinuXchange, která se koná již tento víkend

Součástí konference je školská sekce, kde budou prezentovány tyto přednášky: Nasazení a potenciál GNU/Linux a OSS software na Českém hydrometeorologickém ústavu, Výuka Linuxu na VŠ se zaměřením na přípravu učitelů, Snadno dostupná počítačová učebna - tenké klienty, Linux a geoinformatika

Konference proběhne v sobotu 5. 11. 2005 na Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole elektrotechnické, Božetěchova 3, Olomouc (web školy, mapa). Součástí konference je školská sekce, kde budou prezentovány tyto přednášky:

• Vladimír Fárek - Nasazení a potenciál GNU/Linux a OSS software na Českém hydrometeorologickém ústavu
  
• Jiří Pech - Výuka Linuxu na VŠ se zaměřením na přípravu učitelů
  
• Miroslav Šimák - Snadno dostupná počítačová učebna - tenké klienty
  
• Martin Landa - Linux a geoinformatika

Před samotným začátkem proběhne v pátek InstallFest, na němž se budou za pomoci odborníků instalovat různé linuxové distribuce (zdroje budou k dispozici na místě).

Těžiště konference však spočívá v hlavním programu, ve kterém se svými příspěvky vystoupí mimo jiné tito odborníci:

• Jiří Kosek: DocBook - správný formát pro vaše dokumenty
  
• Norbert Volf: Praktické použití LaTeXu pro zpracování firemních dokumentů
  
• Dalibor Smolík: Praktické nasazení Linuxu v komerční sféře
  
• Miroslav Saferna (VOKD, a. s.) - zkušenosti firmy VOKD s nasazením open source
  
• Jan Houštěk: Virtuální privátní síť
  
• Alexander Kazda: Patentování softwarových myšlenek v Evropě
  
• Josef Vybíral: Bitmapový editor GIMP

Partnery akce jsou: Liberix, LinuxBIZ.cz, AbcLinuxu.cz, časopis LinuxEXPRES, Studio Tomato, LinuxSoft.cz.

Finančně akci podpořil CZLUG, České sdružení uživatelů Linuxu.

Skupina LinuXchange www.LinuXchange.org

press

press: Zahájení projektu „Centrum inovativního vzdělávání: Rozšíření profesních kompetencí budoucích a stávajících učitelů pomocí deseti nových výukových modulů“

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého (UP) v Olomouci připravila dvouletý projekt pod záštitou MŠMT financovaný Evropským sociálním fondem s názvem: „Centrum inovativního vzdělávání (CIV): Rozšíření profesních kompetencí budoucích a stávajících učitelů pomocí deseti nových výukových modulů“. Projekt je určen studentům UP, se zaměřením na studenty fakult vzdělávajících učitele (fakulta pedagogická, přírodovědecká, filosofická, tělesné kultury a sportu) a učitelům ZŠ, SŠ, VOŠ a pedagogům DD a DDM v Olomouckém regionu. Projekt přispívá k vyšší připravenosti absolventů a uplatnitelnosti učitelů na trhu práce a zvyšuje tak jejich zaměstnavatelnost. Celkový rozpočet projektu včetně partnerů je 8 755 600 Kč.

Cílem projektu je založení Centra inovativního vzdělávání, které má tři hlavní funkce: Pružně reaguje na okamžité potřeby ve školství, vnáší praxi na půdu univerzity a nabízí komplementární studium k současnému. Deset výukových modulů přináší diverzitu multidisciplinárních témat.

CIV nabídne od února 2006 do června 2007 celkem 90 workshopů, které povede 70 lektorů, lidé z praxe z celé ČR s přímou zkušeností v daném oboru, např.: Ředitelé a učitelé škol, pilotní škola na ověřování rámcového vzdělávacího programu, učitel z Open Gate Boarding school Babice, Policie ČR, projektová ředitelka, člen pozorovatelských misí Člověk v tísni, Centrum pro integraci cizinců, Nadace T. Bati, školní inspektoři ČR, P-centrum, Židovské muzeum Praha, Muzem umění Olomouc, Akademie sociálních umění, Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání, pedagogicko-psychologická poradna, Sluňákov, herečka, výtvarníci, lékař a mnozí další.

Výuka proběhne formou interaktivních seminářů, které jsou čistě praktické, prožitkové, založené na souhrnu zkušeností a záměru vnést do výuky nové poznatky, metody, inovace, kreativitu, dovednosti aj. Klíčové otázky jsou „proč“ a „jak“ - např. jak reagovat v emočně vypjaté situaci, jak vytvořit školní vzdělávací program, jak získat vzájemný respekt učitel-žák, proč nesmíte pohladit vietnamské dítě po hlavě apod.

Absolventi workshopů budou lépe připraveni pro současné potřeby školy: získají schopnost týmové práce, komunikace, fundraisingu, koncepčního myšlení, práce s počítačem atd. Zvýší se kvalita nastupujících učitelů, kteří nemohou být dostatečně prakticky připraveni, nevědí, jak správně učit. Projekt napomáhá získání vztahu a motivaci k učitelské profesi.

Odhadované minimum proškolených účastníků workshopů je 1200. Veškeré informace o výukových modulech, workshopech a jejich obsahu, profesní životopisy lektorů a další naleznete na webových stránkách www.civ.cz.

press

František Halada: Co je to Katedra na internetu?

Internet jako speciální informační technologie se dramaticky rozšířil do všech oblastí osobního i pracovního života. Prostě ho dnes mají a využívají téměř všichni. Tento trend se nevyhnul ani školství a tak se již i zde běžně hovoří o informačních a komunikačních technologiích či internetových aplikacích.

Nelze však hovořit pouze o technologiích. To vše by bylo k ničemu, kdyby u toho nebyli lidé, kteří disponují potřebnými znalostmi. Tento intelektuální kapitál ve školství ovlivňuje rozvoj a etiku jednotlivých škol, boří bariéru konservatismu, umocňuje správná rozhodnutí a posunuje takové školy dopředu před ostatní.

Přednost hostovaných internetových aplikací ve školách (oproti klasickému krabicovému SW, instalovanému lokálně)  tkví především ve třech rovinách:

1. Ředitel, administrátor i učitel se do evidence své školy a třídy dostane odkudkoli, kde je připojení na internet. Veškeré služby spojené s provozem systému mu zajišťuje poskytovatel aplikace.  (Krabicový evidenční systém zatím školám dostačuje, nicméně trend jasně vypovídá ve prospěch aplikačního SW.) Navíc může škola poskytovat prostřednictvím aplikace automaticky a velmi rychle informace rodičům nebo studentům samotným.

2. Hostované internetové aplikace jsou automaticky aktualizovány a  jejich funkčnost rozšiřována zdarma. Odpadá tak drahý nákup  aktualizací  krabicového SW.

3. Nový školský zákon předpokládá vysokou úroveň elektronizace škol, v blízké budoucnosti (do 2-3 let) bude statistická a výkazová politika probíhat výlučně elektronicky (tím není myšlena pouze elektronická pošta) tak, že výkazy se dokáží samy generovat v příslušné aplikaci a tlačítkem odeslat na požadované místo v kraji nebo centru.

Krátce o aplikaci KATEDRA a ŽÁKOVSKÁ

Před 5 lety vznikl nápad umožnit veškeré evidence školy na internetu a umožnit tak jednoduchý přístup do databáze odkudkoli a kdykoli nejen  ředitelům, učitelům, ale i rodičům, žákům a studentům.Tvůrci nazvali systém Škola OnLine. V roce 2002 jej zastřešil Vzdělávací a informační portál, který si klade za cíl zejména shromažďování množství informací, které ve školství jsou k dispozici.

Nejdůležitější součástí projektu Škola OnLine je aplikace Katedra. Jedná se o interaktivní manažerský informační systém, který umožňuje denně zpracovávat prostřednictvím sítě Internet agendy spojené s provozem školy. Umožňuje jednoduchý, bezpečný a rychlý přístup k potřebným informacím.  Aplikace
spolupracuje s Class Serverem  společnosti Microsoft a  je určena pro základní a střední školství.

Katedra byla testována po dobu 3 let na 30 školách v ČR a má záštitu MŠMT.

Aplikace KATEDRA umožňuje především:

• průběžnou evidenci studijních výsledků

• průběžnou evidenci docházky

• evidenci osobních údajů učitelů, studentů a rodičů

• rychlý přehled o aktuálních výsledcích (studenta/třídy/v předmětu)

• správu rozvrhů, podpora suplování, vazbu na generátor rozvrhů aSc

• export dat do MS Excel

• tisk vysvědčení

• uchovávání historie

• evidenci skladu, inventáře a plateb, evidenci knih

• možnost plánování školních akcí s vazbou na studenty, rodiče a učitele

• vstup rodiče nebo studenta na účet žáka školy

• výstupy pro zřizovatele (statistické a výkonové ukazatele)

Co přináší systém řediteli školy?

• možnost průběžné kontroly práce učitele

• stále aktuální informace o žácích, dokumentaci i  o celé škole

• vyšší kredit školy

Proč je aplikace výhodná pro učitele?

• rychlý přehled o aktuálních výsledcích (studenta/třídy/v předmětu)

• aktuální přehled o docházce a výsledcích své třídy (včetně tisků)

• rychlé tisky (například vygenerování vysvědčení bez jakéhokoli dodatečného zapisování)

Aplikace ŽÁKOVSKÁ

je systém, který umožňuje 24 hodin denně získávat informace o studiu žáka prostřednictvím sítě Internet. Umožní okamžitě zjistit, jak žák dochází do školy, jaká ho čekají písemná či ústní zkoušení nebo testy, jak je hodnoceno jeho chování a další informace spojené se školou, kterou navštěvuje. Žákovská je určena pro základní a střední školy, speciální školy, učiliště a vyšší odborné školy.

Informace, které  Žákovská  poskytuje:

• veškeré výsledky hodnocení žáka (studenta) ve škole  (forma známky, procent, bodů, slovního hodnocení)

• přehled docházky do školy

• přehled rozvrhu studenta a třídy, aktuální  přehled suplování

• přehled hodnocení, která žáka v nejbližších dnech čekají

Každý ze subjektů, který přistupuje k Žákovské má své osobní heslo, pomocí kterého jsou mu zpřístupněny pouze ty informace, které jsou pro něj určeny. Systém byl certifikován a vyhovuje zákonu
o ochraně dat.  Uživatelské prostředí je příjemné a intuitivní a veškeré ovládací prvky jsou v českém jazyce.

František Halada

press: Mezinárodní konference Kyberprostor 2005

Mezinárodní konference Kyberprostor 2005, která proběhne ve dnech 7. a 8. listopadu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, otevře stejně jako v předchozích dvou letech unikátní prostor pro setkání právních teoretiků, psychologů, sociologů a filosofů, zabývajících se novými technologiemi a internetem. Na šest desítek vědců z téměř dvaceti zemí světa se na konferenci bude zabývat autorským právem a jeho ochranou na internetu, psychologií a sociologií nových technologií, internetovou kriminalitou, e-governmentem a e-justicí.

„Podobné setkání se v tomto rozsahu ve střední Evropě koná poprvé,“ komentuje konferenci její hlavní organizátor JUDr. Radim Polčák a dodává: „Vedle možnosti soustředěně se zabývat nejnovějším vývojem v oblasti právního a společenskovědného zkoumání nových technologií je hlavním přínosem konference skutečnost, že umožňuje komunikaci mezi vědci z oborů, které se na podobných sympóziích běžně nesetkávají.“

Mezi delegáty konference se mezi jinými objeví Jeff Cole, ředitel World Internet Project, vlivná americká psycholožka Patricia Greenfeld, ředitelka Centra pro děti a digitální média při Kalifornské univerzitě v Los Angeles, a profesor Andreas Wiebe, vedoucí Oddělení práva informačních technologií a práva duševního vlastnictví vídeňské Wirtschaftsuniversität. Účast rovněž přislíbil německý dokumentarista a univerzitní pedagog profesor Lutz Dammbeck, který na závěr konference uvede projekci svého snímku Síť, zabývajícího se širšími souvislostmi legendární teroristické kauzy Unabomber.

 

Kyberprostor 2005 – Mezinárodní konference

http://cyberspace.law.muni.cz

Telefon: 549 496 445

E-mail: cyberspace@law.muni.cz

press

Jan Wagner: LANGMaster online zdarma

Od počátku října nabízí společnost LANGMaster část svého výukového obsahu školám online zdarma. Zajímavá iniciativa má ale řadu nedostatků a využitelnost při výuce bude zřejmě jen omezená.

Od počátku října nabízí společnost LANGMaster část svého výukového obsahu školám na adrese http://online.langmaster.cz zdarma. Jedná se především o výukový obsah z licenčních titulů polské společnosti Young Digital Poland, jehož část byla dodána českým školám již v roce 2001 v rámci „softwarového balíčku“ za éry ministra Zemana. Tento obsah byl vytvářen zhruba před deseti lety a Young Digital Poland již nabízí jeho kvalitativně odlišnou novou generaci. Další výukový obsah, především zvukové nahrávky pocházejí z jazykových titulů s rovněž zahraničním původem. Zajímavá iniciativa má ale řadu dalších nedostatků a využitelnost při výuce bude zřejmě jen omezená.

Při prvních pokusech o práci s http://online.langmaster.cz jsme nebyli příliš úspěšní:

• Byla vyžadována aktualizace knihoven pro Windows Media Digital Rights Management, na některých strojích stahování „vytuhlo“, někde se objevilo chybové hlášení, někde ne.

• Pro přístup je nutný jen MS Internet Explorer 6.

• Spuštění videa způsobilo chybová hlášení a další problémy.

• Stránky LANGMaster nejsou validní dle požadavků W3C.

Po několika dnech po našem upozornění došlo k úpravě aplikace a práce byla možná. Je s podivem, jaké problémy si LANGMaster vygeneroval s poskytováním statických informací volbou zcela nevhodných nástrojů.

K dispozici je online přes 16 000 většinou jen náhledů obrazovek (více než 8 000), obrázků (přes 6 000) a videí (16 hodin). Z titulů LANGMaster nebyly převedeny proprietární animace, obrázky bohužel nebyly optimalizovány pro použití na webu (velikost některých obrázků ve formátu JPG se blíží 1 MB) a kvalita videa je oproti již kvalitativně zastaralým originálům z CD-ROM ještě zredukována. Pro řadu škol, připojených stále díky trestuhodné neschopnosti Českého Telecomu linkou 64kbps, je obsah více méně nedostupný. K dispozici je jednoduchý online autorský nástroj pro prezentace LANGMaster eduAuthor, který zdaleka nedosahuje možností offline nástrojů, které jsou rovněž zdarma.

Připomínám, že náhledy obrazovek jsou zdarma online k dispozici již od podzimu 2003, nejde tedy o absolutní novinku. Další problémy, na které jsme při testování narazili, jen v stručných bodech:

• Strukturovaná nabídka se neúměrně dlouho v některých větvích natahuje.

• Názvy v nabídce často neodpovídají skutečnému obsahu.

• Vyhledávání potřebného obsahu je velmi obtížné, chybí například fulltextové vyhledávání.

• Chybí metadata dle doporučení MŠMT.

• Texty jsou k dispozici jen jako obrázky, často rozmazané a nevhodné pro prezentace.

• Na některých náhledech zůstaly původní polské texty.

• V textech je množství typografických chyb.

• Struktura obsahu je tvořena mechanicky bez redakčního zásahu, ani jedna z variant ŠKOLA hrou online a Multimediální kabinet 2005 není pro výběr uspokojivá.

• Nejsou jasné licenční podmínky.

K poslednímu bodu si dovolím citaci poněkud nesmyslného vysvětlení:

Online verze má oproti DVD ROM verzi následující omezení:

1. Online verze neumožňuje použití dat v libovolné aplikaci (MS Word, MS PowerPoint, MS FrontPage, grafické programy apod.)

2. CD/DVD ROM verze podporuje funkce Drag & Drop, Copy & Paste, podporuje mnoho ze standardních clipboard formátů. Spolupráce s ostatními aplikacemi je tedy snadná a efektivní.

3. Videa v online verzi jsou v menší (internetové) kvalitě

4. K provozu online verze je potřeba stálého přístupu na internet

5. Práce s online verzi je mnohem méně efektivní z důvodů prodlev, spojených s přenosem multimediálních dat

Pokud bychom hodnotili tento výklad z hlediska platného autorského zákona, ocitá se zřejmě uživatel v právním vakuu:

• Je tedy výukový obsah poskytován zdarma?

• Jaké jsou podmínky jeho užití?

Jaký je náš závěr: ani další „nový obal“ zastaralému výukovému obsahu nepomůže, zvláště při nezvládnutí webových technologií.

Jan Wagner

Jan Wagner: Metodický portál pro rámcové vzdělávací programy RVP.CZ spuštěn

Výzkumný ústav pedagogický v Praze zpracovává rámcové vzdělávací programy a vytváří manuály k přípravě školních či třídních vzdělávacích programů. Pro podporu zavádění rámcových vzdělávacích programů zahájil koncem října veřejný zkušební provoz metodického internetového portálu.

Výzkumný ústav pedagogický v Praze z pověření MŠMT zpracovává rámcové vzdělávací programy (RVP) a vytváří manuály k přípravě školních či třídních vzdělávacích programů (ŠVP). Pro podporu zavádění rámcových vzdělávacích programů zahájil dne 24.10.2005 veřejný zkušební provoz metodického internetového portálu na adrese www.rvp.cz.

Cílem tohoto metodického portálu je pomoci pedagogům předškolního, základního a gymnaziálního vzdělávání při tvorbě školních vzdělávacích programů a jejich uplatňování v praxi. Na stránkách portálu se zpřístupňují zdarma podstatné informace o kurikulární reformě a stále aktualizovaná a odborně garantovaná metodická pomoc.

Obsah metodického portálu (podrobnosti naleznete na jeho mapě):

• Rámcové vzdělávací programy s komentáři k některým kapitolám, další dokumenty související s předškolním, základním a gymnaziálním vzděláváním;

• Manuály pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP);

• Náměty k tvorbě ŠVP a ukázky zpracování konkrétních částí ŠVP některých škol;

• Široké spektrum příspěvků teoretické i praktické povahy na pomoc výuce podle ŠVP;

• Informace o didaktických trendech a metodických postupech u nás i v zahraničí.

• Přehled o nabízených vzdělávacích aktivit zaměřených na tvorbu ŠVP a na nové trendy ve výchově a vzdělávání;

• Prostor pro diskusi a přenos aktuálních informací (problémy, náměty, odpovědi na dotazy);

• Odkazy na odbornou literaturu a na jiné webové stránky.

Při tvorbě tohoto portálu oslovil VÚP zejména ředitele a učitele pilotních škol, vysokoškolské učitele i další pedagogy. To ale dle provozovatele neznamená, že je okruh autorů uzavřen, ale naopak autorům z praxe portál umožní podělit se o vlastní zkušenosti s ostatními a prezentovat tak svou práci i práci školy. Prostřednictvím portálu bude možné oslovovat široké spektrum učitelů a učitelek a vyslovovat své odborné názory na aktuální situaci ve vzdělávání, upozorňovat na problémy školní praxe a především nabízet inspirativní náměty a postupy pro práci se žáky. V této souvislosti je třeba opětovně připomenou již zcela ostudnou neschopnost ÚIV zprovoznit Školský vzdělávací a informační portál (ŠVIP, viz třeba článek Zpráva o stavu a plán realizace vzdělávacího portálu pro vládu: mlžíme…), který měl tyto požadavky již několik let plnit. RVP.CZ přichází pozdě, ale přece…

Jan Wagner