V souvislosti s novou 16třídní stupnicí dochází ke smazání tarifního rozlišení učitelů ze základních a středních škol. Je více než s podivem, že se proti tomu nestrhla vlna protestů ze strany učitelů na středních odborných školách, a především pak na gymnáziích. Nic. A po komentáři ministryně školství, že „se odbourala letitá nespravedlnost“, opět nic a nic, ani slovo protestu.
Pokud se dáte do diskuse s učitelem ZŠ, dozvíte se, že na základních školách je náročnější udržet kázeň, na střední je zase třeba větší odbornost, a tak je to „fifty-fifty“. Dokonce se najdou i středoškolští kantoři, kteří tento argument přijímají. Ale ouha, těžko, přetěžko bude takto argumentovat učitel, který učil na obou typech škol. V celkových nárocích je totiž nebetyčný rozdíl.
Doporučoval bych paní ministryni pobesedovat s kantory, kteří mohou skutečně srovnávat, tj. kteří mají minimálně pětileté zkušenosti na obou typech škol. A pokud by neuvěřila, mohla by udělat experiment. A sice kantory na měsíc či rok kompletně prohodit. Ano, možná by měli středoškolští kantoři kázeňské problémy na základních školách, nepochybuji však, že by je vbrzku neměli větší než současní „záklaďáci“. Ovšem na středních školách by z velké části nastal totální krach výuky. Většina dlouhou praxí prošlých záklaďáků by při sebevětším úsilí nebyla schopna zvládnout středoškolskou výuku na patřičné úrovni.
Školy se bouří, stávkují se zaklínadlem potřeby ocenění vzdělanosti. Argument, že kopáč se nadře více, oprávněně odmítnou s poukazem na to, že přece práce mozku se musí ocenit více než práce rukama. A přitom ve své vlastní diferenciaci paradoxně postupují právě opačně: „Nivelizace všech – to je ono! Stejně na základních jako na středních, ba dokonce na vysokých školách!“ Přitom pro příklad, jak by to mělo být, paní ministryně školství a tělovýchovy nemusí chodit daleko. Jen na fotbalový stadión. Umíte si představit, že by prosadila, aby trenéři žáčků měli stejné platy jako dorostu či dokonce mužů, když přeci žáčci tak zlobí?
Tento článek není vůbec namířen proti učitelům na ZŠ. Je mezi nimi zhruba stejně velké procentuální zastoupení těch, kteří svoji práci vykonávají svědomitě a dobře, jako na středních školách. Pokud však odpadne finanční motivace pro odborný postup výše, bude stále více narušena zásadní podmínka žádoucího vývoje žáka. A sice, aby ho jako stále vzdělanějšího jedince vzdělávali stále vzdělanější a odborně zdatnější pedagogové. Nebo je to jedno? Či dokonce chceme, aby hojný výskyt nekvalifikovaných učitelů-středoškoláků byl nejen na základních školách, ale i na středních školách samých?
Je až neuvěřitelné, že nivelizace platů od roku 2004 nikoho netrápí. Zdá se, že gymnaziální a další středoškolští učitelé berou jako samozřejmost, že budou mít stejně jako ti ze základních škol, a naopak středoškolsky vzdělaní učitelé berou jako samozřejmost, že jsou zařazeni v tarifních třídách podmíněných vysokoškolským vzděláním. (Dle katalogu prací 16třídní stupnice je již na 10. třídu potřeba bakalářské vzdělání, na 11. třídu úplné vysokoškolské. Přesto učitel se středoškolským vzděláním bude zařazen minimálně do 11. třídy s odůvodněním, že vykonává vysokoškolskou práci.)
Kantoři si jako celek bezesporu zaslouží podstatně vyšší finanční ohodnocení než dosud. Pokud však nedojde zároveň k finančně výraznému nastavení vnitřní diferenciace typu „základní školy-střední odborné školy-gymnázia-vysoké školy“, čekají naši vzdělávací soustavu dlouhodobě neefektivní výsledky.
Je samozřejmě nutné řešit též diferenciaci platů dle kvality práce na konkrétní škole. Chtít však zrušení tarifů, přidělovat peníze normativně dle počtu žáků a typu školy a platové ohodnocení nechat na ředitelích – to by bylo pro současnou vládu zřejmě příliš. Vždyť tak by se stali z ředitelů opravdoví manažeři, a ne jen uťápnutí vykonavatelé příkazů. A odbory po tom pochopitelně nevolají již vůbec – jejich boj za práva průměrných a podprůměrných by ztratil na váze.
Michael Canov
0 komentářů:
Okomentovat