Česká škola: Zdeněk Ogrodník: LVVZ - lyžařský výcvik v závějích předpisů

I když si zima dělá co chce a sněhové podmínky na horách nejsou bůhvíco, na konání lyžařských výcviků to příliš vliv nemá. Kompletní zajištění výcviku se odehrává v duchu jediného slova – povinnosti. Povinnosti ředitele školy, vedoucího kurzu, instruktorů a v neposlední řadě žáků. A o jaké povinnosti konkrétně jde?

V dostatečném předstihu před vlastním konáním zájezdu, obvykle v listopadu, rozdáme žákům předběžnou přihlášku, z které se jejich rodiče dozví, o co vlastně jde. Současně provádíme nábor, při němž žáky sedmých tříd seznámíme s průběhem a cílem „lyžáku“. Navíc jim promítneme video záznam z let minulých. Nutno podotknout, že záznam je náležitě sestříhán a ozvučen s vlastním komentářem. Výsledek je zřejmý. Před čtyřmi lety, kdy se tento nábor nekonal, se průměrně přihlašovalo 30 – 40 žáků. A dnes? Osmdesátka je dobrý standard. Suma sumárum – čekají nás (k nevoli vedení) dva turnusy. Dle počtu přihlášených provedeme rozdělení a pošleme upřesňující objednávku na ubytování. A zatímco žáci se těší a starají se o své vybavení, které dostanou přehledně sepsané (ukázku si můžete stáhnout zde ), nám učitelům nastává ten správný shon.

Tohle vše ale máte jistě za sebou. Podívejme se tedy konkrétně na povinnosti jednotlivých zúčastněných na samotném výcviku.

Povinnosti ředitele školy

Přestože se výcvik obvykle koná v sedmém ročníku základní školy a prvním eventuálně druhém ročníku střední školy, ředitel školy může rozhodnout o přesunutí zájezdu do vyššího ročníku, popřípadě o pořádání zájezdů i v dalších ročnících školy. Pokud ovšem neschází finance a ředitel je sportu nakloněn.
V případě vhodných podmínek může ředitel školy rozhodnout o organizování výcviku formou denního dojíždění. To k upřímné nechuti všech žáků a možná i instruktorů. Pobyt na horách má přece jen své kouzlo.
Lyžařský zájezd je zpravidla sedmidenní, v rozsahu 42 hodin. V jednotlivých případech (např. větší vzdálenost místa konání výcviku) může ředitel prodloužit celkové trvání zájezdu o dobu nezbytnou k cestě na hory a zpět. Popřípadě zkrátit na pět dnů.
Bezpochyby zodpovídá za personální zajištění výcviku kvalifikovanými pracovníky a určuje vedoucího zájezdu, zpravidla zkušeného učitele tělesné výchovy. Kdo nelyžuje a nemá kvalifikaci, nechť raději zůstane doma.
S případnými externími instruktory uzavírá vedoucí organizace dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce, dohodu o činnosti podle § 236 a 237 Zákoníku práce).
Schvaluje program zájezdu.

Povinnosti vedoucího kurzu

Vedoucím lyžařského výcviku může být instruktor školního lyžování z řad učitelů a výchovných pracovníků, v případě potřeby externí pracovník přijatý na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
Odpovídá za řádnou organizační přípravu zájezdu, vhodný objekt, dopravu, kontrolu lyžařského vybavení žáků apod. Před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní na nutnost seřízení bezpečnostního vázání lyží. Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců nebo svým v případě zletilých žáků. Podtrženo sečteno, není o co stát. Proto je víc než kolegiální si úkoly rozdělit. Za nejdůležitější považuji osobní kontrolu nastavení vázaní ještě před odjezdem ve škole, kdy každý žák – začátečník, přinese ke kontrole jednu botu a lyže. A to i v případě, že máme od všech potvrzení. Ušetříme si tak spoustu starostí při prvních pokusech na svahu.
Před zahájením výcviku zajistí vedoucí zájezdu řádné poučení žáků o možnostech vzniku úrazu. Úrazová prevence je součástí teoretické výuky na zájezdu (první pomoc, nebezpečí v horách). Vedoucí zájezdu registruje případné školní úrazy. Bezpečnost na horách – tak se jmenuje naše přednáška, konaná první večer. Svěřenci se dozví vše o nebezpečích na túrách, sjezdovkách o horské službě apod.
Zpracovává program zájezdu včetně jeho kulturně výchovné části, odborných přednášek, plánu výcviku diferencovaného podle výkonnosti žáků. Jak už je léta letoucí zvykem, vždy jeden z učitelů je vedoucím dne a výše uvedené má na starosti. Pomocnou ruku mu podává služba dne, kterou je obvykle jedno z družstev. Ke stažení přikládám příklad denního řádu a řádu LVVZ , který mají žáci po celou dobu kurzu na očích. Pro úplnost dodávám, že v přednáškách (bezpečnost na horách, první pomoc, výzbroj a výstroj, rozbor techniky lyžování u videozáznamu žáků, historie lyžování) se střídáme.
Při vlastní realizaci zájezdu řídí práci lyžařských instruktorů, dbá na dodržování stanoveného programu, praktické i teoretické části výcviku a odpovídá za hospodaření při zájezdu. Nepřesáhne-li počet účastníků zájezdu 60 žáků, vedoucí zájezdu vede výcvik jednoho družstva.
Od rodičů žáka je povinen před odjezdem vybrat doklad o tom, že je žák zdravotně způsobilý zúčastnit se výcviku (posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost). Dále že nejeví známky akutního onemocnění (např. horečky nebo průjmu) a ve 14 kalendářních dnech před odjezdem nepřišel do styku s osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření (toto potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte a potvrzení nesmí být starší než jeden den). Doporučuje se, aby pro případ ošetření ve zdravotnickém zařízení měl každý žák k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny a znal své rodné číslo.Nedůslednost se v tomto případě nevyplácí. Jak říkáme žákům: „Kdo neodevzdá, nejede. Je to váš pas a bez pasu se na hory nedostanete!“
Péči o zdraví účastníků je povinen zajistit vedoucí zájezdu nebo lyžařský instruktor, který má pro tuto práci potřebné předpoklady a znalosti. Účastní-li se zájezdu více než 30 žáků, musí být ustanoven zdravotník (lékař, posluchač IV. a vyššího ročníku lékařské fakulty, vhodný pracovník ČČK, event. jiný zdravotník). Péči o zdraví je možno zajistit po dohodě i prostřednictvím zdravotníka jiného zájezdu v místě nebo v místním zdravotnickém zařízení.

Povinnosti instruktora

Lyžařský instruktor odpovídá za splnění výchovného a výcvikového programu svěřeného družstva, za zdraví a bezpečnost jeho členů. Je povinen při výcviku dbát na úroveň vyspělosti, výkonnost a zdravotní stav žáků. Nejste-li si stoprocentně jisti, že váš svěřenec zastaví pluhem takříkajíc na povel, nemůžete ho vzít z tréninkového dojezdu na svah. Stejně tak nedejte na škemrání vyspělých lyžařů o těžší terén (např. tzv. dýpáč – hluboký sníh), když si nejste jisti, že ho zvládnou všichni v družstvě.
Při rozřazení do družstev se nevyžaduje od úplných začátečníků předvedení výkonu, který by byl nad jejich síly, ale zařadí se přímo do družstva, které zahájí základní výcvik. Jediné a správné dělení probíhá způsobem, kdy všechny žáky ve dvouřadu nejdříve poučíte o způsobu nošení lyží (špičky vždy napřed), připínání do vázání (první vždy dolní lyži), uchopení holí a vstávání po pádu. Poté vyzvete všechny, kteří na lyžích ještě nestáli (nebo to jen párkrát zkoušeli na „kopečku u domu“), nechť vystoupí. Obvykle jde o polovinu zúčastněných – dvě slabší družstva. Zbytek jsou lyžaři, které již lze rozčlenit dle ukázkových jízd bez rizika úrazu.
Podle pokynů vedoucího zájezdu vykonává pedagogický dozor a pomáhá při zajišťování teoretického a kulturně výchovného programu. Kulturní večerní program obvykle připravuje družstvo dne pod vedením vedoucího dne. Fantazii se meze nekladou, a tak se můžete dočkat různých her, karnevalu, diskotéky, zpívání u kytary a dalších.
Po celou dobu zájezdu jsou všichni instruktoři povinni vyžadovat dodržování kázně, denního řádu a životosprávy, nedovolí žákům přeceňovat své síly nebo prokazovat nemístnou odvahu. Jinými slovy, aktivitám v neustálé kontrole dětí se meze nekladou. Právě naopak.

Všeobecně, ale neméně důležitě

Lyžařskou výzbroj a výstroj si pořizují žáci sami. Školy mohou vytvářet podle svých možností (např. z mimorozpočtových prostředků) základní fond lyžařské výzbroje a zapůjčovat toto vybavení žákům a instruktorům. Rozhodně je vhodné mít s sebou několik náhradních lyží a holí pro všechny případy.
Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti družstva. Za krajně nepříznivých podmínek (hustá mlha, sněhová bouře, teplota pod mínus 12 stupňů C) se výcvik omezuje nebo nekoná. V případě silného větru stojí družstvo vždy zády a zkušený učitel – instruktor čelem k vichřici.
Družstvo má nejvýše 15 členů, u žáků se zdravotním postiženým se počet snižuje vzhledem k charakteru postižení žáků a dalším okolnostem. V případě sněhuláků - začátečníků je vhodné na první dva dny družstva spojit a pracovat ve dvou.
Při turistice na lyžích jedou žáci ve skupině v pravidelných odstupech, které se při zhoršené viditelnosti zkracují až na dotek. Skupina se řídí pokyny vedoucího, který jede v čele. Jako závěr je určen zkušený lyžař. Provádí se časté překontrolování počtu účastníků v průběhu akce i při jejím zakončení. O trase a časovém plánu výletu musí být informován personál ubytovacího zařízení. I v tomto případě je víc než vhodná účast dvou učitelů – první a poslední v řadě.
Zpravidla třetí den lyžařského zájezdu se doporučuje z hlediska zdravotního zařadit odpočinkový půldenní program bez lyžařského výcviku. Tedy dopolední výcvik (nám se osvědčilo odpočinkové natočení družstev na VHS a následný večerní rozbor), odpoledne vycházka (stavění soch ze sněhu…) a večerní lyžování pro zájemce z prvního družstva.
Do programu lyžařského zájezdu je možno zařadit i výcvik na snowboardu za předpokladu, že ho vede kvalifikovaný instruktor a jsou dodržována pravidla bezpečnosti při jízdě na snowboardu. Při organizaci výcviku je nutno dbát, aby nedocházelo ke kolizi mezi účastníky obou výcviků. Bohužel oddělených sjezdovek se u nás nedočkáme, a proto musíme mít na paměti, že začínající snowboardista nemůže (vzhledem k technice jízdy a konstrukci prkna) náhle změnit směr jízdy. Může pouze spadnout nebo lyžaře srazit.
Školský úřad nebo ředitel školy s právní subjektivitou mohou přispět na výdaje žáků spojené se zájezdem, tj. ubytování, stravování, jízdné a jiné výdaje připadající výhradně na žáky částkou 150 Kč, pokud jsou finančně zajištěny prioritní úkoly vyplývající z působnosti ředitele školy nebo školského úřadu.
Na zájezdy mohou přispět právnické nebo fyzické osoby formou daru nebo poskytnutím některých služeb bezplatně nebo za režijní cenu (doprava apod.).
Dozor nad zájezdy vykonává Česká školní inspekce.

A na co má kromě povinností nárok učitel? No přece na řádné ohodnocení!

Po dobu zájezdu přísluší učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům plat, jako když vyučují nebo konají jinou práci ve škole. I když na horách je té práce daleko víc.
Za hodinu práce v sobotu a neděli přísluší pracovníkům příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Jedná-li se zároveň o práci přesčas, přísluší pracovníkům kromě uvedeného příplatku za hodinu práce přesčas dosažený plat zvýšený o 25 % průměrného hodinového výdělku a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se se zaměstnavatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo zvýšení platu.
V souladu s ustanovením § 97 odst. 2 Zákoníku práce nesmí práce přesčas činit u pracovníka více než 8 hodin v jednotlivých týdnech.
Na dobu nočního odpočinku, tj. zpravidla od 22 do 6 hod. lze dohodnout s pracovníkem pracovní pohotovost podle § 95 Zákoníku práce. V souladu s § 19 zákona č. 143/1992 Sb. poskytne zaměstnavatel pracovníkům za hodinu této pohotovosti odměnu ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku a jde-li o den pracovního klidu (neděle), ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel s pracovníkem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší pracovníkovi plat a odměna za pracovní pohotovost mu nepřísluší.
Náhrada za opotřebování vlastní výzbroje a výstroje, používané instruktorem při lyžařském výcviku se hradí z rozpočtové položky 5701 příslušné organizace a činí u vedoucího zájezdu a instruktora 15,- Kč, u zdravotníka 12,- Kč denně. Smát se nebo brečet? Vždyť za 15 Kč nekoupíte ani vosk!

Učitelům, instruktorům a zdravotníkům se může poskytovat příspěvek za používání lanovek a vleků v rámci lyžařského výcviku. Příspěvek se proplácí podle skutečných výdajů a doporučuje se ve výši cca 200 Kč. Že by se někde dalo lyžovat za 200 Kč na týden? A nevíte někdo kde?

Co dodat? Snad jen přání, aby se všechny lyžařské výcviky obešly bez úrazů, nemocí a domů se vraceli samí mladí nadšení lyžaři.

Poznámka: Organizace lyžařského výcviku se řídí metodickým pokynem MŠMT č.j. 24 799/93-50 z roku 1993, metodickým pokynem MŠMT čj. 29 159/2001-26 z roku 2001 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách a školských zařízeních a zákonem o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb.

Zdeněk Ogrodník