Ve čtvrtek 17. února byl v Praze slavnostně inaugurován 506. rektor Univerzity Karlovy, prof. Ivan Wilhelm. Vystřídal tak prof. JUDr. Karla Malého, který tuto funkci vykonával po dvě období, celkem tedy šest let. Spolu s novým rektorem přicházejí i noví prorektoři a na třinácti fakultách byli zvoleni noví děkani. Inaugurace se zúčastnili jak nejvyšší představitelé univerzity, tak i zástupci vlády (mj. ministr Zeman a Dostál), předseda parlamentu, senátu a další politici. Většinu přítomných však pochopitelně tvořili pedagogičtí a vědečtí pracovníci UK spolu se svými kolegy z ostatních vysokých škol v ČR a několika hosty ze zahraničí.
Shromáždění nejdříve krátce pozdravil ministr školství Zeman. Po jeho projevu se ujal slova odstupující rektor, aby přednesl zprávu o činnosti vedení UK za uplynulé tři roky. Připomněl, že když se ucházel o znovuzvolení rektorem, vytýčil čtyři priority, na něž by se měla univerzita soustředit: rozvoj UK, její kvalita, stabilita a prestiž.
Rozvoj byl chápán především z hlediska výstavby fakultních kampusů (např. areál Albertova, jehož dostavbu však brzdí nedostatek finančních prostředků). Podařilo se vyřešit situaci Evangelické a Husitské teologické fakulty, Filosofická fakulta získala Šporkův palác v Hybernské ulici.
V souvislosti s přípravami oslav 650. výročí vzniku UK proběhla náročná rekonstrukce Karolina a oslavy též dopomohly univerzitě k novému komplexu budov v Jinonicích, který bude využit pro společenskovědní pracoviště. Významné je i vybavení laboratoří novými přístroji a zprovoznění sportovního areálu v Hostivaři. Investiční prostředky na tyto rozsáhlé akce získávala univerzita díky svým úspěchům v domácích i zahraničních grantových soutěžích.
Rozvíjela a modernizovala se také informační soustava. Důraz byl kladen i na vývoj personálního složení univerzity (otázky platů, zajištění vědeckého dorostu, omlazení učitelského sboru atd.). Přes všechny pochmurné předpovědi se podařilo výrazně snížit věkový průměr 88 profesorů a 245 docentů jmenovaných v posledních třech letech (u profesorů je to 54, 4 a u docentů 45,8 let).
Celkové průměrné příjmy profesorů se zvýšily na 27 522 Kč, docentů na 21 860 Kč (existují ale velké rozdíly mezi jednotlivými fakultami). Platy (jedna ze složek příjmů) VŠ učitelů jsou trvale udržovány na zahanbujícím stavu, který vážným způsobem ohrožuje budoucnost české vědy a vzdělanosti.
Také cílů v oblasti kvality bylo dosaženo. Rozšířila se úloha a podíl postgraduálního studia v rámci UK, byly uzavřeny dohody s AV ČR a vybudovány excelentní centra výchovy doktorandů (biomedicína, biblická a medievistická studia).
V současnosti studuje v postgraduálním studiu na UK 4 732 studentů, zatímco v roce 1996 to bylo 2 841 studentů (opět velké rozdíly mezi fakultami). Počet všech studentů vzrostl ve všech formách studia prakticky na všech fakultách a oborech. Byl ovšem v mnoha směrech limitován prostorovými možnostmi univerzity. Do budoucna UK získala příslib převodu části kolejí na Jižním Městě.
Vedení univerzity reagovalo na zvýšenou poptávku po absolventech připravených pro sociální, humanitní a správní sféru a připravilo návrh na zřízení sedmnácté fakulty.
V souladu s novým VŠ zákonem byla vytvořena Matrika studentů (jednotná evidence), jako předpoklad pro zavedení čipových karet umožňujících studentům volný pohyb v areálech školy.
Talentovaní a pracovití studenti, jsou podporováni řadou zvláštních cen (např. cena rektora pro nejlepší absolventy UK, cena Josefa Hlávky, Bolzanova cena aj.). Granty nadace Sasakawa přinesly každoročně podporu v řádu desítek tisíc dolarů.
Mezi úspěchy studentů UK na mezinárodním poli patří např. vítězství kolektivu MFF UK v celosvětové soutěži v programování v Atlantě (1998), vítězství v mezinárodní matematické soutěži v Maďarsku (1999) nebo nedávná účast studentů PřF na expedici doc. Jánského v Peru, která objevila skutečné prameny řeky Amazonky.
I přes tyto dobré zprávy a více než sedminásobnou poptávku po studiu na UK nesmí univerzita "usnout na vavřínech" - přicházející slabší ročníky totiž zostří konkurenční boj VŠ o studenty. Proto se jim UK snaží nabízet co nejlepší podmínky už dnes.
Kaňkou na poli úspěchů se stala aféra s přijímacími testy na právnické fakultě UK. I když zatím obvinění nebyla prokázána, byla přijata nápravná opatření, která povedou ke zprůhlednění přijímacího řízení a k jeho podrobení veřejné kontrole.
Posílení prestiže UK doma i v zahraničí, bylo klíčovým úkolem. K jeho úspěšnému splnění (stejně jako propagaci celé naší vědy, kultury a tradic vzdělanosti) výrazně napomohly dobře zorganizované oslavy 650. výročí založení UK, v jejichž průběhu se v Praze konalo 141 mezinárodních konferencí a setkání, byla udělena řada čestných doktorátů (mj. třem nositelům Nobelových cen). V současnosti má univerzita vybudovanou pevnou světovou síť spolupráce s mnoha univerzitami a organizacemi (160 partnerských smluv).
Potom přišel na řadu hlavní bod setkání, představení nového rektora, prof. Ing. Ivana Wilhelma, CSc. a jeho inaugurace, během níž složil přísahu a postupně přebíral starobylé odznaky rektorské hodnosti. Prof. Wilhelm byl zvolen v 1. kole rektorských voleb v říjnu 1999 a do tříletého období v úřadu nastoupil 1. února letošního roku. Za éry rektora Malého byl prof. Wilhelm prorektorem pro rozvoj, do roku 1994 předsedou univerzitního akademického senátu. Habilitoval se r. 1994, loni získal titul profesora. Je členem vědeckych rad univerzit v ČR i v zahraničí.
Posledním bodem programu byla tradičně přednáška nového rektora z oboru, ve kterém vědecky působí. Vzhledem k tomu, že se prof. Wilhelm zabývá dosti speciální disciplinou fyziky - fyzikou atomového jádra a subjaderných struktur, rozhodl se rozšířit téma přednášky na Vývoj fyziky za posledních 100 let.
Nový rektor svou přednášku zakončil citátem V. F. Weiskopfa, profesora MIT:"Všechny části a všechny aspekty vědy spolu souvisí. Věda se nemůže rozvíjet sama o sobě, ledaže je vědomě pěstována z důvodu čistého poznání a rozhledu. Věda však nemůže přežít, není-li horlivě a moudře užívána pro zlepšení života a ne jako nástroj pro ovládání skupiny lidí jinou skupinou. Lidská existence závisí na vzájemné solidaritě a vědění. Vědění bez solidarity je nehumánní; solidarita bez vědění je neúčinná."
Petr Drahoš
0 komentářů:
Okomentovat