V Česku přibývá dětí, které nedokončí základní vzdělání. Jen za posledních pět let se tato skupina rozrostla na bezmála dvacet tisíc. Statistiky ukazují, že nejvíce dětí propadá v Ústeckém kraji. Základní školu tu nedodělá každý desátý žák. V tom, zda najdou v budoucnu práci, či o ni vůbec budou stát, přitom vzdělání hraje největší roli. Reportáž o přibývajícím množství mladých lidí, kteří „propadnou na pracák“ přináší MF DNES.
 |
| Daniel Prokop (twitter.com) |
Nejčastěji jde o děti rodičů, kteří sami mají nízké vzdělání a kteří žijí v prostředí chudinských čtvrtí či na ubytovnách. V sociálně vyloučených lokalitách na Ústecku žije více než deset procent dětí ve věku od šesti do patnácti let.
Ministerstvo školství v této souvislosti sází na inkluzivní novelu školského zákona. Ta má školám poskytnout prostředky, které by dětem z vyloučených lokalit pomohly překonat jejich handicapy. Nejen pro ně zařídit hodiny doučování – protože doma nemají nikoho, kdo by jim s přípravou pomohl – ale také nastavit výuku tak, aby měly šanci.
Jenže většina učitelů na základních školách podle reportérů MF DNES inkluzi přinejmenším nevěří. Jako jeden z nejčastějších důvodů uvádějí, že handicapované děti budou spolužáky brzdit.
 |
| Filip Pertold (nfneuron,cz) |
Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES
16 komentářů:
Tak ten západ konečně doháníme. Aspoň v té negramotnosti.
"Ministerstvo školství v této souvislosti sází na inkluzivní novelu školského zákona. Ta má školám poskytnout prostředky, které by dětem z vyloučených lokalit pomohly překonat jejich handicapy."
MÁ poskytnout. Tak šup šup, poskytujte. Když jsou peníze, všechno jde líp.
Prospěla by podle něj i „pozitivní diskriminace“ například při přijímání romských studentů na vysoké školy.
Konečně to někoho napadlo!
Chybí už jen průmět do té naší zastupitelské demokracie.
Možná by si "badatelé" v problematice romského vzdělávání měli odpovědět na jednu prostou otázku:
Jak je možné, že totalitní Československo mělo prakticky nulovou negramotnost romského etnika, kterážto praxe ještě cca deset let po revoluci víceméně přetrvávala a "problémy" se vzdělaností tohoto etnika začaly narůstat až v průběhu posledních cca 15 - 20 let?
Snad by náznak odpovědi umožnil přestat vymýšlet různé krávoviny a soustředit se na podstatu problému.
Jestli tu nebude hrát poměrně význou roli to zpropadené slůvko 'muset'.
Slůvko tak zavržení hodné, že moderní pedagog na něj nesmí ani pomyslet, natož aby jej vyslovil, nebo dokonce, a to jsem se úplně zpotil, použil.
Muset, to zní jako jméno vrchního velekněze faraona Amenemhet I.
Jo, jo. Seznam zakázaných slov českého školství - muset, umět, vědět, znát...
Mohl by prosím vás někdo vysvětlit těm kvalitním novinářům z MF Dnes, že uplatnitelnost určité části lidí na pracovním trhu by se "dokončením" základní školy nijak výrazně nezvýšila? To je jen jejich mylný, ničím nepodložený předpoklad. Vždyť i v zemích, kde se nepropadá a všichni základní školu "úspěšně" dokončí, je dost vysoká nezaměstnanost, a v mnohých z nich je dokonce vyšší než u nás. Že by tam tu skupinu nezaměstnaných tvořili hlavně vysokoškoláci a maturanti? To se mi fakt nějak nechce věřit.
Uplatnitelnost určité části lidí na pracovním trhu by se "dokončením" základní školy nijak výrazně nezvýšila, ale dokončené základní vzdělání by umožnilo některým žákům pokračovat na OU a získat tak nějakou kvalifikaci.
dokončené základní vzdělání by umožnilo některým žákům pokračovat na OU a získat tak nějakou kvalifikaci.
Slyšel jsem, že mnohá OU umožňují svým žákům dokunčit si základní vzdělání v tom procesu získávání nějaké kvalifikace. Otázkou zůstává, jestli a jak se jim daří tu kvalifikaci získat celou.
Nevím jak je to jinde, ale jedna z místních škol má statut školy v sociálně vyloučené lokalitě. Mimochodem škola vedle, ale na témže sídlišti tento statut nemá. A co z toho? Veškeré kroužky zdarma, totéž družina, příspěvky na obědy pro sociálně slabé. Školní psycholog, výchovný poradce, asistenti ve třídách, odpolední konzultace a doučování. Využití: Prakticky nulové, minimálně ze strany těch, kterých by se to mělo přímo dotknout. Kde není zájem, snaha zvenčí nestačí.
Ano a kromě snahy OU a praktických škol (středních) existují i kurzy k doplnění vzdělání na několika úrovních. Takže kdo hledá, najde.
Takže kdo hledá, najde.
A hledá ten, kdo hledat chce.
Existuje jedno staré arabské přísloví o určitých zvířátkách a přírodních špercích, přesnější nemohu být, abych nebyl smazán. Myslím, že se na určité situace docela hodí.
Článek v MF DNES má především zavádějící a bulvární titulek "Každé desáté dítě nedokončí základku" i perex "Přibývá dětí, které nedokončí základní školu. V Česku tak vyrůstá generace, která je předurčena k závislosti na podpoře státu." Zavádějící i je uvádění počtu žáků, kteří nedokončili ZŠ za 5 let. Ročně jich je méně než 2 % z populačního ročníku (tedy stejně jako žáků s LMP). To, co chybí, je srovnání s dalšími státy.
Zvláště výživný je poslední odstavec na straně 3. Ten mě dostal do kolen.
"Při tom platí, že o odklad zpravidla nežádají znevýhodnění rodiče. Jejich dítě tak vstupuje do kolektivu starších, zralejších a připravenějších žáků a dovednostmi jim zkrátka nestačí".
Dokonale zmanipulované informace. Kdo dal podnět a financuje tyto "postřehy" v DNES?
Nevím, kdo jsou "znevýhodnění rodiče", ale je pravda, že děti z nepodnětného sociokulturního prostředí jsou znevýhodněné tím, že se jejich rodiče nepostarali o to, aby do školy nastupovaly náležitě připravené, včetně případného odkladu povinné školní docházky, pokud jsou nezralé.
Okomentovat