Moderní základní školství musí být postaveno na všestranném rozvoji osobnosti jedince Nestačí pouze rozvíjet znalosti, vnímat umění a kultivovat tělesnou kondici, ale i zručnost ve spojitosti s technickým myšlením. Dovednost propojující činnost rukou s uvažováním při řešení technických problémů či zvládání běžných rutinních situací lze považovat za nezbytnou pro plnohodnotné uplatnění ve společnosti, což platí i v době počítačů, umělé inteligence a informačních technologií. Toho si lze povšimnout i v zahraničí, kde podobně jako v České republice docházelo k mylným představám o nepotřebnosti rozvoje zručnosti, což na některých školách vyústilo v rušení odborných pracoven vhodných pro žákovské tvoření a rozvoj praktických dovedností.
Jelikož si společnost již plně uvědomila, že zručnost je nezbytným základem mnoha povolání – lékařských, umělecky založených a inženýrských, začala ministerstva a kurikulární instituce na celém světě klást důraz na realizaci kvalitní prakticko-činnostně orientované výuky na základních školách. Při studiu kurikulárních přístupů v zahraničí se tak můžeme setkat s konceptem STEM (Science, Technology, Engineering and Mathematics), MINT (Mathematik, Informatik, Natur-wissenschaft und Technik) a řadou dalších.
V době existence internetu je více než zřejmé, že škola nemůže být založena na pouhém memorování poznatků, ale že v rovině učiva musí všeobecné vzdělávání obsahovat prostor, který umožní žákům bez rozdílu pohlaví tvořit z různorodých materiálů, prakticky aplikovat teoretické poznatky, přemýšlet nad řešením technických problémů a přicházet s nápady, které budou moci přeměnit v konkrétní produkty. Těmi mohou být nejen hmotné výrobky, ale i praktické postupy směřující k tomu, jak věci spojené s běžným životem dělat lépe. Prakticko-činnostní aktivity jsou zásadní pro vyváženou školní zátěž žáků – rozum, tělo, ruce, cit. Při tom jsou aplikovány poznatky z přírodních, společenských a humanitních věd. Rovněž propojení s poznatky z oblasti umění sehrává významnou roli. V tomto je zásadní rozdíl od dřívějšího pojetí, které bylo převážně založeno na osvojování rutinních manuálních dovedností. Nově usilujeme o výchovu kreativních a zručných mladých lidí, kteří získají kvalitní základ pro budoucí uplatnění v perspektivních a prestižních povoláních.
S prakticko-činnostně pojatým technickým vzděláváním by se měl na úrovni základního vzdělávání setkat každý žák, a to v libovolně nazvaném předmětu. Díky autonomii škol se na 1. stupni hojně setkáváme s názvem Pracovní vyučování, na 2. stupni Praktické činnosti, Technika, Technická výchova nebo též Pracovní vyučování. Podstatné je, aby nebyl porušován princip rovných příležitostí a všichni žáci měli možnost rozvinout svou zručnost a technickou gramotnost, což jsou nezbytné kompetence pro uplatnění v pracovním i každodenním životě. Proto i učební aktivity předkládané žákům by měly být motivační jak pro chlapce, tak i děvčata. Úlohou školy je vedle rozvoje technické gramotnosti i identifikace žáků s technickým nadáním a zájmem o techniku, a taktéž i jejich další rozvoj, např. prostřednictvím zájmových kroužků….
Inovace kurikula
Jak jsme již v úvodu nastínili, v mnoha zemích dochází ke kurikulárním inovacím ve směru posilování a modernizace technického vzdělávání na základních školách, a to i s ohledem na využívání digitálních technologií. Proto byly i v ČR navrženy pracovní materiály, které byly ve školním roce 2019/2020 pilotně ověřovány. Jedním z cílů tohoto ověřování bylo ve spolupráci se zapojenými školami připravit nové výstupy učení žáků, které by následně měly být zahrnuty do revidovaného rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Výstupy byly nejen připraveny, ale různými školami také ověřeny. Školy také na podporu realizace výstupů učení připravily pro vyučující metodické listy, které obsahují konkrétní návrhy činností pro žáky.
Přestože materiály připravené v pilotním ověřování procházely širokým posuzováním, je vhodné ověřit jejich využitelnost v běžném provozu škol. Proto MŠMT pro školní rok 2020/2021 vyhlásilo pokusné ověřování obsahu, metod a organizace vzdělávání podle vzdělávací oblasti „Člověk a technika“. Cílem pokusného ověřování je především:
- vyhodnotit, zda výstupy a učivo vzdělávací oblasti (VO) Člověk a technika odpovídají možnostem a potřebám žáků, možnostem pedagogických pracovníků (PP) a škol;
- jasně vymezit výstupy závazné pro všechny žáky a školy s minimální úrovní vybavení a stanovit vzdělávací obsah, který bude rozvíjející, vhodný pro hlubší rozvoj technických dovedností;
- připravit a ověřit metodickou podporu pedagogických pracovníků (PP) pro výuku VO Člověk a technika (metodické materiály, programy DVPP, webináře);
- připravit a ověřit metodické materiály pro žáky, které budou odpovídat potřebám žáků 1. a 2. stupně;
- získat podněty pro úpravy školních vzdělávacích programů a příklady kvalitního a funkčního zpracování ŠVP;
- zpracovat modelové ŠVP ve třech úrovních (minimální, opatrně vpřed, progresivně vpřed);
- definovat minimální podmínky stálého i materiálového vybavení pro realizaci výuky VO Člověk a technika a ověřit modely finančního zajištění výuky VO Člověk a technika (minimální, opatrně vpřed, progresivně vpřed);
- připravit a vyzkoušet metodiku ověřování dosažení nových očekávaných výstupů VO Člověk a technika žáky;
- ověřit vhodné formy spolupráce základních škol se středními školami při realizaci VO Člověk a technika.
I současné RVP ZV poskytuje zejm. v rámci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce prostor pro realizaci technického vzdělávání, který je však třeba pro svou zastaralost inovovat. Pozitivním signálem v této souvislosti je, že školy hromadně inovují školní dílny a přestavují je na prostory vybízející k tvořivým aktivitám žáků. Začínají se přibližovat učebnám obvyklým v západních zemích, jak je zřejmé z obrázků.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat