„Podle šetření ČŠI uvedlo po třech týdnech distanční výuky 40 % dotazovaných ředitelů, že je vzdělávání pro učitele aktuálně mnohem náročnější, než kdy dříve. Pedagogický sbor musí být totiž vyškolen nejen ohledně zdravotních opatření, ale z velké části také v používání prostředků pro online výuku. Stejně tak musí škola předem zjistit, jaké technické zázemí mají rodiny a jestli je pro ně online vzdělávání vůbec možnou variantou. Výuka ale nepočká, a proto školy veškerou tuto činnost odvádí za pochodu. Kvalita distanční výuky tak může být zpočátku velmi nízká,“ píše Barbora Čermáková na blogu EDUin.
Jakmile se školy překlenou přes tuto část, mohou se začít soustředit na samotný obsah výuky a patřičně upravit kurikulum. Odlehčit ho takovým způsobem, aby bylo možné děti vzdělávat distančně a za pomoci rodičů, kteří mají jen omezené kapacity a prostředky pro zajišťování vzdělávání. Úprava kurikula je náročná a zdlouhavá činnost, na které by se měl v ideálním případě podílet celý pedagogický sbor. To ale při současném vytížení často není možné. Na velké části škol k tomuto kroku vůbec nedojde a rozhodování nad obsahem leží jen na ramenou učitelů, což může vést k přehlcení žáků (a potažmo rodin) úkoly.
K problematice se vyjadřuje ČŠI: “Na necelé třetině základních škol rozhodlo o obsahových prioritách vzdělávání po uzavření škol její vedení. Na více než desetině úplných základních škol do rozhodování o obsahových prioritách výrazněji zasáhly předmětové komise. Na polovině základních škol se pedagogové i během mimořádné situace řídili původními tematickými plány. Prakticky tedy šlo o snahu překlopit beze změn stávající výuku do online prostředí.”
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat