Miroslav Staněk: Výuka s virem z pohledu učitele matematiky na odborné škole

středa 19. srpna 2020 ·

Protože v médiích se objevilo mnoho článků k výuce v době epidemiologických opatření a MŠMT připravuje další pokyny, dovolím si pár zamyšlení a námětů k přemýšlení. Budu se vyjadřovat ke středním školám, a především k odbornému školství. Je možné, že některé závěry platí i pro jiné typy škol.



Miroslav Staněk (archiv autora)
Nad tím, jak bude vypadat výuka od 1. září, nebudu spekulovat. Ať bude obnovena výuka v plném rozsahu, nebo bude pokračovat nějaká forma online vzdělávání, bude nutno řešit některé problémy, které zdá se unikají pozornosti médií i expertů veřejně diskutujících.

V každém případě bude nutné zhodnotit výsledky online výuky z loňského školního roku. Většina učitelů středních škol neměla možnost setkat se se všemi svými žáky. Tedy nemohla řádně vyhodnotit výsledky svého vzdělávacího úsilí. Docházka byla dobrovolná, a školu navštívilo jen určité procento žáků, které záviselo na typu školy a kvalitě žáků. Proto nelze plně hodnotit úspěšnost online vzdělávání. Často se jedná o dojmy učitele, které nemusí odpovídat realitě. U některých žáků byla online zpětná vazba silně omezena u některých zkreslena (např. spoluprací rodičů či kamarádů). 

Hlavním problémem zůstávají žáci, kteří online vzdělávání do určité míry ignorovali. O nich je toho známo nejméně a jejich ztráta na zbytek pelotonu narůstá. Zde se rodí obrovský problém pro další vzdělávání těchto žáků. Především v matematice, kde výsledky vzdělávání na sebe navazují a souvisejí, jak ve vertikálním tak horizontálním směru, při nezvládnutí nižších výsledků vzdělávání je další studium a hlubší zvládnutí vyšších výsledků vzdělávání téměř nemožné. V odborných předmětech a některých všeobecně vzdělávacích předmětech to nebude lepší.

Dalším problémem je motivace žáků k online vzdělávání. Ministerské pokyny shodily snahu žáků i učitelů při online vzdělávání tím, že deklasovali výsledky online klasifikace jako pouze podpůrné ke klasifikaci jednoho a půl měsíce, kdy žáci stihli chodit do škol. Tím sice zabránili zhoršení známek za neaktivitu při online vzdělávání z důvodu nedostupnosti ICT prostředků, ale zrovna tak bránili i zlepšení známek pro žáky aktivní. Ne každý učitel našel odvahu jít proti ministerskému nařízení a známky aktivním žákům zlepšil. Z tohoto důvodu řada žáků i rodičů, zvláště nedostatečně motivovaných, podléhá dojmu, že nečinnost je v pořádku a nic se vlastně neděje.

Dalším problémem, který je asi nenapravitelný, ale neměl by se opakovat, je problém nuceného „prospěl“ u vycházejících ročníků. Na jednu stranu tento krok sice zabránil nepřipuštění k závěrečným zkouškám a k maturitě z důvodu nedostatečné klasifikace, ale na druhou stranu zabránil žákům, kteří nebyli k závěrečným zkouškám a maturitě řádně připraveni, aby si mohli zopakovat poslední ročník a připravit se řádně ke zkouškám napřesrok. To se projevilo vyšší neúspěšností především u žáků s nižšími studijními předpoklady, nižší morálkou, co se týká docházky do školy, a s horším rodinným zázemím, pro které jsou podpora a někdy i tlak učitele v závěrečné přípravě klíčové.

Nezávidím ministerstvu řešení současné situace. Je to situace nová a podmínky ve školství jsou složité. Trochu mě mrzí malá komunikace s učiteli. Dovolím si pár námětů a doporučení, které by bylo vhodné zvážit.

Problém různých výsledků online vzdělávání a rozvírajících se nůžek mezi úrovní osvojených výsledků vzdělávání žáky se musí odrazit ve vzdělávacích plánech školy i v práci jednotlivých učitelů. Tedy úpravy obsahu a rozsahu výuky by měly reflektovat vyhodnocení efektivity online vzdělávání a pružně na to reagovat, což ŠVP neumožňují. Zbrklé úpravy ŠVP v srpnu budou jen výstřelem do křoví, které možná trefí cíl nebo nevinného, problém vyřeší nebo také prohloubí. 

Mnohem rozumnější by byl systematický přístup, tedy zmapovat úroveň vzdělávání žáků a podle toho operativně nastavit další postup. V září bude nějakou dobu trvat, než učitel zopakuje a zmapuje úroveň skutečných vědomostí žáků a teprve pak může upravit následný postup. Je nemyslitelné, že za pochodu při řešení každodenních vzdělávacích problémů bude upravovat kompletní ŠVP pro každou třídu a ročník individuálně, zvlášť když odborné školy mají ŠVP pro každý obor, takže není výjimkou 10 až 20 ŠVP na škole. Pokud tomu tak bude, doplatí na to hlavně výuka.

Zde by bylo vhodné umožnit předmětovým komisím a zkušeným učitelům, kteří ještě na školách jsou, pružnou úpravu pořadí a obsahu vzdělávání bez administrativní náročnosti úprav ŠVP. Tedy místo zjednodušení práce kontrolních orgánů umožnit zjednodušení práce a snížení administrativní náročnosti práce učitelů. Zkušení učitelé, kterým záleží na výsledcích jejich práce, potřebují důvěru a klid na práci, nezkušení podporu ze všech stran. Potřebují fungující prostředky ICT, přímo použitelné materiály a možnost výměny informací a zkušeností s kolegy v rámci školy i z jiných škol podobného typu.

V případě přetrvávajícího online vzdělávání by bylo vhodné umožnit školám alespoň dočasně individualizovat docházku žáků do školy. Je zbytečné žáka, který se poctivě distančně vzdělává a konzultace a kontrolu potřebuje minimálně, tahat neustále do školy. Naopak žák, který má s online vzděláváním problémy a kontrola jeho výsledků vzdělávání je problematická by měl být ve škole častěji.

Vše komplikuje problém nezletilosti, který je třeba při distančním vzdělávání právně vyřešit.

U odborných škol bude vždy problém s praxemi či odborným výcvikem. Tam by byla vhodná individualizace výuky. Umožnit žákům, kteří toho jsou schopni, alternativní způsoby vzdělávání, které sníží počty žáků ve skupině a sníží epidemiologická rizika. Vše bude klást obrovské nároky na organizaci a vedení škol, což je zvládnutelné jen úzkou týmovou spoluprací mezi vedením školy, třídními učiteli, pedagogickými pracovníky, žáky a rodiči což je časově náročné.

Je třeba si uvědomit, že náročnost práce na odborných školách v případě online vzdělávání násobně roste, a to jak časově, tak metodicky. K tomu se přidává problematika žáků, kteří potřebují podporu, kterých je na odborných školách poměrně dost. Odborné školy vzdělávají většinou žáky, kteří mají po základním vzdělání průměrné a podprůměrné výsledky. Učitel musí individualizovat výuku. Některé žáky stačí jen nasměrovat, ale mnoho žáků potřebuje individuální péči. Není v silách učitelů odborných škol i při sebelepší snaze všechny nedostatky základního vzdělávání napravit, ale je možno alespoň některé kompenzovat.

Z důvodu smysluplnosti jakéhokoli snažení je nutno nastavit jasná a splnitelná pravidla pro povinnosti a práva žáků, rodičů i učitelů při online vzdělávání tak, aby nebylo nutno přijímat unáhlená provizorní opatření na poslední chvíli. Učitelé, žáci i rodiče by měli mít jasně nastavené mantinely svých povinností a práv, které se nebudou v půli procesu měnit a budou vymahatelné. Výuka musí být postavena na zkušených učitelích, kteří jsou schopni reagovat na potřeby žáka, mají o žákovi dostatek informací a jsou schopni žáka vzdělat i spravedlivě ohodnotit. Nikdo jiný to dělat nebude. Podmínky na odborných školách jsou tak rozmanité a struktura žáků tak rozdílná, že nejde použít jeden postup na všechny. Učitel musí zvolit vhodnou metodu a přístup k žákovi. Konkrétní průběh výuky musí být vykomunikován mezi školou, žákem a rodiči. Může se lišit podle typu školy, předmětu či složení žáků. Ale rozhodně forma nesmí převážit svou náročností a nad obsahem vzdělávání. Pokud žáka, rodiče nebo i učitele zahltíte tak, že většinu času bude zápasit s nefungující technikou či pedagogickými výstřelky, nedopadne to dobře. Mnozí rodiče mají při práci s informačními a komunikačními technologiemi víc problémů než žáci. Spousta žáků potřebuje kontakt s učitelem a nejsou z různých důvodů schopni se plnohodnotně vzdělávat sami.

Je třeba pamatovat, že méně bývá více, jak co se týká úkolů pro žáky a učitele, tak co se týká předpisů a nepřehledných zákonných úprav. Proto bude vhodné vyjít ze současných právních předpisů a ty upravit či zjednodušit pro současný krizový stav. Legislativní nejistota a právní chaos situaci zhoršují stejně jako nevědeckost a nepřesnost dat při mediálních diskuzích a školských změnách. Není čas ani prostor na komplikování situace a nepromyšlené experimenty. To, co bude fungovat, se prosadí samo.


Autor je učitel matematiky a fyziky a předseda odborné skupiny SOŠ Společnosti učitelů matematiky JČMF

4 komentářů:

Silvie A. řekl(a)...
19. srpna 2020 v 8:04  

Výborně! A teď by to chtělo vzít vzorek pracovníků MŠMT a zjistit, jak moc z toho pochopili. Případně, jak moc z toho jsou vůbec SCHOPNI pochopit.

Beny řekl(a)...
19. srpna 2020 v 13:06  

Souhlas s článkem. Pro pracovníky MŠMT je tento článek něco jako SCIFI ...

Anonymní řekl(a)...
19. srpna 2020 v 17:12  

Rozhodování od "zeleného stolu". Mnozí z těch, kteří rozhodují viděli školu naposledy při návštěvě základního vzdělávání.

mirek vaněk řekl(a)...
20. srpna 2020 v 14:18  

Není to tak hrozné. Zaplať pánbů Ministerstvo v pokynech možnost operativních úprav učebních plánů(nepřekopání ŠVP)doporučuje.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.