V Rakousku či na Slovensku rozjíždějí letní školy, v Anglii dávají miliardu liber na to, aby znevýhodnění žáci dohnali ostatní, na Islandu se soustředí na děti cizinců. A ve Švédsku? "Mateřské a základní školy jsme nezavřeli, je to často jediné místo setkání. Ale online výuku jsme si na jeden den vyzkoušeli. Fungovala, tak jsme šli zase do školy," líčí česká učitelka za polárním kruhem. Reportáž přináší online deník Aktuálně.
Ministerstvo školství by rádo integrovalo on-line prvky do běžné výuky. "Dálková výuka by se neměla odložit spolu s rouškami, ale měli bychom se v ní dále zdokonalovat," říká ministr Plaga. Efektivně by ji šlo využívat například v případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka nebo v budoucnu v kombinaci prezenčního a distančního vzdělávání. Ministerstvo nyní připravuje "pokusné ověřování, které nabyté zkušenosti otestuje a nabídne systémové řešení".
Slovensko: Letní školy
Letní školy na Slovensku mají přispět ke zmírnění dopadů, které vznikly po přerušení klasického vyučování. "Pociťujeme, že bude nevyrovnaná úroveň ve vzdělávání, proto jsme iniciovali letní školu na poslední tři týdny srpna," říká k tomu slovenský ministr školství Branislav Gröhling. Jeho resort do nich investoval půl milionu eur (přes 13 milionů korun), aby školy mohly žádat o jednoduché granty na zakoupení pomůcek a příplatky učitelům.
Vzdělávání v letních školách by mělo mít formu zážitkového, hravého a tvůrčího učení. Letní školy jsou dobrovolné, je na rozhodnutí zřizovatele či základní školy, zda ji pro žáky zpřístupní. Stejně je na rozhodnutí rodičů, zda tuto možnost využijí. "Učitelé by se setkávali se svými žáky, předpřipravili se na září a zjišťovali, na jaké jsou děti úrovni," popisuje Gröhling.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat