Ondřej Šteffl: Je Epizeuxis k něčemu dobrá?

sobota 14. května 2016 ·

Otázka 28 v letošním maturitním testu z českého jazyka a literatury zněla: "Vypište z výchozího textu (František Halas: Zpěv úzkosti) jeden verš, v němž se vyskytuje epizeuxis".

Kdybychom měli podrobná data z celého testu z českého jazyka a z výsledků písemných prací, jak žádá iniciativa Maturitní data – odtajněno (Připojte se!), možná by nám tato otázka pomohla poodhalit, jak často učitelé češtiny připravují žáky na maturitní test, místo aby je učili češtinu správně používat.

Rád bych na tomhle příkladu ukázal, co všechno by bylo možné z dat vyčíst. Tedy, kdybychom je měli.

Epizeuxis je v maturitním Katalogu požadavků. Na druhé straně snad každý (s výjimkou některých češtinářů) chápe, že to je znalost zbytná, ba okrajová. Je dost neuvěřitelné, že se do Katalogu mohla dostat, ale o to mi teď nejde.

Učitel, který systematicky připravuje své žáky na maturitní test, se pravděpodobně drží Katalogu požadavků, a protože epizeuxis je věc jednoduchá, je téměř jisté, že s ní žáky seznámí. Epizeuxis se dokonce objevuje i v jedné z ukázkových úloh ke katalogu. Je tedy téměř jisté, že učitel, který se při výuce "drží" CERAMTu, epizeuxis nevynechá. Naopak učitel, který pokládá test ve státní maturitě za věc spíše okrajovou a svoji výuku mu nepřizpůsobí, se nejspíš k epizeuxi nedostane. Výjimkou snad může být nějaký speciální literární seminář na výběrovém gymnáziu, ale to je z hlediska počtu maturantů nepodstatný jev. Většina maturantů je z odborných škol, a k čemu že epizeuxis takové kosmetičce, že?

Kompletní data by nám tedy umožnila podívat se, zda existují třídy, ve kterých žáci vysoce nadprůměrně (vůči svým celkovým výsledkům) správně odpověděli otázku na epizeuxis. A vedle toho najít třídy, kde byla úspěšnost u této otázky naopak nízká (zase relativně k jejich celkovému výsledku). Kromě toho jistě existují žáci, kteří si Katalog přečetli z vlastní iniciativy nebo požadovanou odpověď správně odhadli (v uvedeném úryvku je totiž hledaný verš jediný s nějakou „zajímavostí“). Tihle žáci naše pátrání po souvislostech trochu komplikují, ale nejspíš jich nebude mnoho.

Dejme tomu, že najdeme 30 % tříd, kde více než dvě třetiny žáků otázku na epizeuxis odpověděly správně a 40 % tříd, kde je takových žáků alespoň polovina. A přitom je vždy celkový průměrný výsledek třídy relativně horší než v otázce na epizeuxis. To budou nejspíš třídy, kde se výuka více soustředila na přípravu na maturitní test. Vedle toho bychom měli najít „opačně zaměřené třídy“, tedy celkově spíše dobré, ale v otázce na epizeuxis nepřiměřeně svému celkovému umístění slabé.

Bylo by třeba ještě řady dalších analýz a výpočtů, abychom na konci mohli třeba říct: ve 30 až 40 % tříd se výuka významně soustředila na přípravu na maturitní test. To pomohlo zlepšit výsledky žáků v průměru řekněme o 1,7 až 2,1 bodu. Zbývá zjistit, jaká je úroveň jejich používání češtiny. To může naznačit jejich výsledek v písemné práci, tedy jak byl hodnocen delší souvislý text, který podle zadání vyprodukovali.

Vždy ovšem půjde jen o statistické odhady, správné s určitou pravděpodobností. A z dat nebude možné zjistit, o které konkrétní žáky jde, neboť byla anonymizována. Anonymizaci lze samozřejmě provést tak, že zůstane zachována informace o příslušnosti žáků do tříd – nebude však možné dohledat konkrétní školu, na které maturovali.

Pak bychom se mohli pokusit něco podobného najít v datech z minulých let. Pokud bychom uspěli, naše úvahy o tom, jak test státní maturity postupně mění způsob výuky, by se z pouhých kvalitativních úvah a dohadů přece jen posunuly kousíček blíž k exaktnějšímu kvantitativnímu uvažování.

Dost možná, že se mýlím a data by žádnou podobnou úvahu nedovolila. Mnozí také možná nepokládají podobné úvahy za zajímavé. Mým cílem bylo jen ukázat, jak je možné nad anonymizovaným daty přemýšlet a pracovat s nimi. Lze z nich jistě vytěžit zajímavější i užitečnější poznatky, k tomu ale musejí být veřejně dostupná.

Bohužel zatím nejsou. CERMAT se zuby nehty brání je vydat. Přitom je to podle zákona o svobodném přístupu k informacím jeho povinnost, pořídil je za peníze daňových poplatníků. Třeba data z mezinárodních šetření PISA, TIMMS a dalších, jsou vždy volně ke stažení. Pro každého, koho to zajímá.

Převzato pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní License z autorova blogu na iDNES.cz.

102 komentářů:

Nico Pytlik řekl(a)...
14. května 2016 1:01  

Je Epizeuxis k něčemu dobrá?

Ano je. Nebýt jí, bylo by méně o jeden důvod, proč přiostřovat brk.

Josef Soukal řekl(a)...
14. května 2016 6:49  

Článek znova potvrzuje, že O. ŠTeffl nedokáže přijmout, že základní problém maturity nespočívá v katalogu požadavků ke zkoušce, ale v tom, že kosmetičky se musí ucházet o formálně stejnou maturitu jako adepti matfyz. Přitom to pochopil už i O. Botlík, a to je co říct.
K dalším vývodům mohu jen říci, že jsou úsměvné svou toporností, s níž se snaží sugerovat, jak nová maturita brání učitelům v kvalitní výuce. Nedokáže-li se část žáků ani seznámit s jednoduchými pojmy z literární teorie nebo jejich znalost v jednoduché formě aplikovat na text, pak buď se neměli k maturitě dostat, nebo jejich výuka a studium rozhodně nesnesou označení kvalitní. Přijmeme-li tyto samozřejmosti, můžeme začít věcně diskutovat o tom, jak testovat epizeuxis.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
14. května 2016 7:22  

"Bohužel zatím nejsou. CERMAT se zuby nehty brání je vydat. Přitom je to podle zákona o svobodném přístupu k informacím jeho povinnost, pořídil je za peníze daňových poplatníků."

I když beru v potaz, že jde o příspěvek z blogu, přesto mě inkriminovaná část jeho závěru nadzvedla. Je opět ukázkou snahy pošpinit konkurenční firmu nebo autorovy neuvěřitelné duševní lenosti. Ing. Zíka, ředitel Cermatu, jasně v rozhovoru pro ČRO+ prohlásil, že CERMAT nemůže tato data vydávat, protože není správcem registru výsledků a může je poskytovat pouze ministerstvo. Ale proč se namáhat s hledáním zdrojů, že...

Analogické to je zde: "Epizeuxis je v maturitním Katalogu požadavků. Na druhé straně snad každý (s výjimkou některých češtinářů) chápe, že to je znalost zbytná, ba okrajová. Je dost neuvěřitelné, že se do Katalogu mohla dostat, ale o to mi teď nejde." V diskusi na FB jsem panu Štefflovi pod náčrtem jeho budoucího blogového textu jasně ocitoval RVP G, který uvádí učivo: jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla – tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie; monolog, dialog, přímá a nepřímá řeč, nevlastní přímá a polopřímá řeč; typy kompozice; motiv, téma. Nic neuvěřitelného na tom tedy není, katalogy se zkrátka opírají o RVP a RVP, resp. ŠVP jsou pro vzdělávání závaznými dokumenty.

L. řekl(a)...
14. května 2016 17:02  

Testy z češtiny z dílny Scio v rámci tzv. Kvality 2016 také stály za to. Ale na rozdíl od Šteffla tady nebudu pomlouvat. :)

Oldřich Botlík řekl(a)...
14. května 2016 21:01  

V diskusi na FB jsem panu Štefflovi pod náčrtem jeho budoucího blogového textu jasně ocitoval RVP G, který uvádí učivo: jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla – tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie; monolog, dialog, přímá a nepřímá řeč, nevlastní přímá a polopřímá řeč; typy kompozice; motiv, téma. Nic neuvěřitelného na tom tedy není, katalogy se zkrátka opírají o RVP a RVP, resp. ŠVP jsou pro vzdělávání závaznými dokumenty.

No právě!

V roce 2015 maturovalo podle údajů Cermatu z českého jazyka a literatury 65 457 tzv. prvomaturantů, z toho 44 664 maturantů maturovalo na středních odborných školách. Jinak řečeno, 68,23 % všech maturantů není z gymnázií.

Otevřel jsem náhodně pět Rámcových vzdělávacích programů pro odborné obory končící maturitní zkouškou a prostudoval jsem jejich učivo z českého jazyka a literatury. Schválně jsem si dělal čárky, kdykoli jsem narazil na něco, co by ospravedlnilo zařazení epizeuxe do testu státní maturity z českého jazyka a literatury. Ani jednou, přátelé! Myslím si dokonce, že zrovna pasáž týkající ČJL je všech rámcových vzdělávacích programech pro odborné vzdělávání končící maturitou stejná.

Tolik krátce ke kompetenci místopředsedy Asociace středoškolských češtinářů posuzovat soulad maturitního katalogu s rámcovými vzdělávacími programy.

Oldřich Botlík řekl(a)...
14. května 2016 21:27  

A ještě něco.

Ing. Zíka, ředitel Cermatu, jasně v rozhovoru pro ČRO+ prohlásil, že CERMAT nemůže tato data vydávat, protože není správcem registru výsledků a může je poskytovat pouze ministerstvo.

To je pravda, byl jsem při tom. Nicméně je také pravda to, že než se vyjasnilo, kdo je v případě maturitních dat povinnou osobou podle infozákona (č. 106/1999 Sb.), odmítl mi ředitel Zíka vydat dokonce i informaci, kolik bylo celkem maturantů, kteří psali určitý test. A vytrvale mi odmítal vydat souhrnné výsledky jedné jediné úlohy. Obojí s odvoláním na § 183c školského zákona, který MU to prý zakazuje.

Všechna tři zamítavá rozhodnutí ředitele Zíky samozřejmě uchovávám. I proto, že když jsme se posledně viděli, vyjádřil své přesvědčení, že Ministerstvo školství toto ustanovení porušilo, když mi vydalo informaci o počtech žáků, kteří v oné úloze zaškrtli A, B, ... nebo E, případně nezaškrtli nic. Tyto údaje podle jeho názoru vypovídají o výsledcích jednotlivých žáků (§ 183c, písm. a). I to mám od něho písemně.

Řekl bych, že O. Šteffl nijak nepřeháněl, když napsal, že se Cermat zuby nehty brání data vydat.

Josef Soukal řekl(a)...
14. května 2016 21:47  

Otevřel jsem RVP pro jeden z náhodně vybraných maturitních oborů. Stojí tam (v kolonce Výsledky vzdělávání):
"Při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie."
Tolik k literární teorii, schopnostem O. Botlíka vyhledávat informace či pochopit smysl jednoduchého textu a blábolení obecně.

Ygrain řekl(a)...
14. května 2016 21:54  

Mohl by mi coby nečeštináři někdo prosím vysvětlit, proč byla otázka zaměřena na znalost pojmu místo na funkci figury ve verši?

V. řekl(a)...
14. května 2016 21:57  

"Při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie."
Taková informace je ohromně důležitá... Z ní každý student, dokonce i odborník češtinář, jistě pozná, co vše by měl umět...

Oldřich Botlík řekl(a)...
14. května 2016 22:09  

Povolil bych Josefu Soukalovi ještě dva pokusy. Když je ten předseda...

Nico Pytlik řekl(a)...
14. května 2016 22:20  

proč byla otázka zaměřena na znalost pojmu místo na funkci figury ve verši?

Bez znalosti funkce není.
To mi kdysi jeden kontrolní orgán vytkl, že jsem ještě v dubnu neměl probraný 'ten sínus', když funkce jsou podle tématického plánu už v březnu. Musel jsem tu česko německou aprobaci poučit, že goniometrické funkce jsou na pořadu až v květnu v tématickém bloku Podobnost a funkce úhlu. Bylo mi to prd platné. K výuce, a matematiky pak především, nejsem psychicky způsobilý.

Josef Soukal řekl(a)...
14. května 2016 23:43  

Kolego V., nepředstavujete si RVP jako soupis všech pojmů, které má žák zvládnout, že ne?

Josef Soukal řekl(a)...
15. května 2016 0:04  

Ad Ygrain: Pozor, dopouštíte se téhož omylu jako O. Botlík - úloha netestuje pouhou znalost pojmu, ale jeho aplikaci na text.
I tak je samozřejmě úloha velmi jednoduchá. Hodnotit její náročnost má ovšem smysl pouze v kontextu celého testu.

Josef Soukal řekl(a)...
15. května 2016 0:04  

Dávám Botlíkovi rok. Maximálně dva.

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. května 2016 6:55  

Vybírám z RVP pro střední odborné vzdělávání.

26-41-M/01 Elektrotechnika
VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE
Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Jazykové vzdělávání se rovněž podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
− uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace;
− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně
a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;
− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;
− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

Jak si vůbec někdo může myslet, že toto vymezení cílů vzdělávání budoucích maturantů-elektrotechniků v českém jazyce opravňuje Cermat, aby i pro ně zařadil do testu úlohu Vypište z Halasovy básně verš, v němž se vyskytuje epizeuxis?

A samozřejmě, stejně jako Ygrain si myslím, že když už, tak měla otázka znít například takto:
Jakého účinku mohl chtít básník dosáhnout veršem "Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon" na začátku čtvrté sloky?

V. řekl(a)...
15. května 2016 6:56  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Vladimír Stanzel řekl(a)...
15. května 2016 6:59  

Pane Botlíku,

oni nám snad gymnazisté v rámci společné části MZ nematurují? Jejich kurikulární dokumenty nemají být v katalogu zastoupeny? A psal jsem někde, že posuzuji soulad katalogů s ostatními RVP? Užíváte prastaré demagogické figury, a to dost průhledně, zlepšete se do příště, ano?

A prozradím vám ještě jedno sladké tajemství. Hned na titulní straně Katalogu najdete tuto informaci:
Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Schválil: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Dne: 24. 4. 2014
pod č. j.: MSMT-6858/2014-CERMAT

Tedy i ministerstvo souhlasí s tím, aby středoškolák usilující o maturitu věděl, co je epizeuxis. Proč asi? Hádejte, rytíři smutné postavy!

Josef Soukal řekl(a)...
15. května 2016 8:04  

Vybírám z RVP pro střední odborné vzdělávání.

26-41-M/01 Elektrotechnika:


"Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. (...)
Žák) při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie."

Až si to dohledáte, pane Botlíku, můžete se omluvit za své nejapné impertinence. Slušní lidé to tak dělají.

Ygrain řekl(a)...
15. května 2016 8:15  

"Ad Ygrain: Pozor, dopouštíte se téhož omylu jako O. Botlík - úloha netestuje pouhou znalost pojmu, ale jeho aplikaci na text.
I tak je samozřejmě úloha velmi jednoduchá. Hodnotit její náročnost má ovšem smysl pouze v kontextu celého testu. "

Mno, to tedy netestuje. V dané ukázce je ve verši "zvoní, zvoní zrady zvon" ještě aliterace a zvukomalba, a jak někdo výše poznamenal, je to zároveň jediný verš, ve kterém je "něco zajímavého". Lze tedy k němu epizeuxis přiřadit, aniž by student věděl, co to je, nebo aniž by znal ty druhé dvě figury. Pokud měl student epizeuxis skutečně poznat, chtělo to výběr z několika ukázek, které obsahovaly různé figury, ale každá jen jednu.

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. května 2016 8:45  

ad Vladimír Stanzel, 15. května 2016 6:59
Citoval jsem vaše vyjádření: Nic neuvěřitelného na tom tedy není, katalogy se zkrátka opírají o RVP a RVP, resp. ŠVP jsou pro vzdělávání závaznými dokumenty.

Navzdory tomu, co píše J. Soukal, odporuje zařazení epizeuxe do maturitního katalogu cílům vzdělávání v českém jazyce a literatuře v odborných maturitních oborech. A také rámcovým vzdělávacím programům pro tyto obory. Především však odporuje zdravému rozumu -- podle mého názoru dokonce i pro maturanty z gymnázií. Bohemistiku či nějaký cizí jazyk jich půjde studovat jen zlomek. To, co úloha skutečně testuje (viz Ygrain výše), si snadno doplní na VŠ.

Ale tohle už jsem češtinářům z ASČ vysvětloval dříve -- v té diskusi o personifikaci, o níž jste napsali, že z vás redaktor Švehla udělal blbce. Je to marné.

Vrátil bych se proto s dovolením k hlavnímu tématu Štefflova textu. Ať už zařazení úlohy o epizeuxi negymnazisty poškodilo, nebo nepoškodilo, ať si myslíme, že ta úloha pitomá, nebo že není, zásadní je toto:

Veřejnost nemá žádný přístup k datům, z nichž by mohl kdokoli zjistit například to, jaké úspěšnosti v úloze o epizeuxi dosáhli gymnazisté a jaké negymnazisté.

K datům dokonce nemají oficiálně přístup ani pracovníci pedagogického výzkumu.

Josef Soukal řekl(a)...
15. května 2016 9:03  

Žák musel a) vědět, co to je epizeuxis, b) najít tuto figuru v textu. Takže testuje.
To nevylučuje, že by žák nemohl tipovat. Spíše bych ale tyto úspěšné řešitele hledal mezi těmi, kteří měli ponětí alespoň o tom, že epizeuxis je figura, a nikoli třeba obrazné vyjádření.

Ygrain řekl(a)...
15. května 2016 9:17  

"Žák musel a) vědět, co to je epizeuxis, b) najít tuto figuru v textu. Takže testuje.
To nevylučuje, že by žák nemohl tipovat. Spíše bych ale tyto úspěšné řešitele hledal mezi těmi, kteří měli ponětí alespoň o tom, že epizeuxis je figura, a nikoli třeba obrazné vyjádření."

Tipovat lze cokoli a kdykoli. Já jsem vám výše předvedla, jak lze logickou úvahou a) i b) obejít a otestování znalosti se vyhnout, a úloha, která připouští takovýto manévr, je špatně zadána.

Mimochodem, nějak se mi pořád nedostalo vysvětlení, proč je považována za důležitější znalost pojmu než interpretace textu. Když už je tedy znalost termínu epizeuxis považována za základní, proč nebyla otázka formulována např. "Jakého efektu dosáhl básník použitím epizeuxe v této ukázce?"

Josef Soukal řekl(a)...
15. května 2016 9:39  

Pane Botlíku, vaše schopnost manipulace s fakty je - a teď to myslím vážně - skutečně mimořádná. Vaše tvrzení o tom, co jste údajně vysvětloval češtinářům o personifikaci, lze ovšem snadno zkonfrontovat se skutečností, stejné to je v případě Švehlova článku; už zde naše reakce ani nebudu připomínat.
Také po vás nebudu chtít odůvodnění některých dalších tvrzení o "odporování" něčemu, bylo by to jen opakování téhož v jiných barvách. Jen konstatuji, že o tom, co patří či nepatří do literární teorie a zda jsou k interpretaci literárních děl potřeba odborné termíny, prostě nerozhodují laici. V žádném oboru.
Co se týče zdravého rozumu, odporuje mu především fakt, že tvůrci maturitního testu nadále musí plnit zadání vytvořit test pro příliš různorodou skupinu žáků. Proč tomu tak je a kdo za to může, zde určitě nemusím opakovat.

Josef Soukal řekl(a)...
15. května 2016 10:37  

Ad Ygrain: Máte pravdu v tom, že verš je skutečně nejnápadnější. Musím ale zopakovat, že pokud nevíte, že epizeuxis je figura, nemůžete dost dobře logicky vybrat verš, který je z tohoto hlediska "zajímavý". Navíc máte vypsat "jeden verš", tudíž zadání signalizuje, že by se hledaný jev mohl objevit vícekrát.
Špatně zadanou, návodnou úlohu jsme rozebrali zde: http://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-ukazkove-vadna-testova-uloha/.
K vysvětlení, po němž voláte, mohu snad jen trochu rozvést to, co jsem napsal předtím: Je vaše úloha obtížností srovnatelná s úlohou Cermatu? Změníte-li náročnost úlohy, změníte náročnost testu, proto úlohu není možné posuzovat odděleně od celého testu.

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. května 2016 10:44  

Znalost pojmu "epizeuxis" je zapotřebí, pokud se zeptám jako Ygrain: "Jakého efektu dosáhl básník použitím epizeuxe v této ukázce?"

Pokud se zeptám Jakého účinku mohl chtít básník dosáhnout veršem "Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon" na začátku čtvrté sloky?, pořád mířím na interpretaci textu, a tentokrát se dokonce můžu pojmu "epizeuxis" vyhnout.

I já tedy, stejně jako Ygrain, čekám vysvětlení, proč je považována za důležitější znalost pojmu než interpretace textu.

RVP pro SOŠ zmiňuje použití českého jazyka při interpretaci, případně (v části Výsledky vzdělávání) uplatňování znalostí literární teorie při rozboru textu. Ani z jednoho nijak nevyplývá, že by třeba maturant-elektrotechnik měl znát odbornou literárněvědní terminologii. Navíc, jak se každý přesvědčí, najít vysvětlení pojmu epizeuxis je v dnešní době velmi snadné a bude stále snazší. Wikipedie dokonce uvádí stejný příklad, jaký použil Cermat.

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. května 2016 12:15  

"Vysvětlení" se s mým příspěvkem minulo.

Nepřijímám je však.

Primární úlohou školy je kvalitně vzdělávat − nikoli zkoušet žáky testovými úlohami, které nesou jasné sdělení jim i jejich učitelům: TOHLE je v představách státu interpretace textu, TOHLE se naučte, protože je to důležité pro váš život. To, že se Cermatu hloupá úloha hodila kvůli nějakému průměru, jen svědčí o tom, jakou zkoušku vlastně provozuje.

Jedním z proklamovaných cílů zavedení státní maturity bylo spravedlivé hodnocení. Jak jsem psal výše, pro naprostou většinu středoškoláků na středních odborných školách neexistuje nejmenší důvod, aby byli na podobné úlohy připravováni. Doufám, že nejsou, ale už brzy se může v důsledku státní maturity stát, že budou.

Proto také má být tato zkouška zrušena jako dnes už zcela zřejmý nesmysl. Přinejmenším v češtině a matematice.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
15. května 2016 16:06  

taková drobnost. Epizeuxis není ani pojem, je to pouhý odborný termín, vlastně jen o málo víc než synonymum pro opakování slov.

Eva Adamová řekl(a)...
15. května 2016 16:44  

No jistěže pro Vás je epizeuxis pouze termín. Pojmem se totiž dané slovo stává až v okamžiku, kdy pochopíte jeho význam a víte, co se za ním skrývá.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
15. května 2016 18:48  

"Primární úlohou školy je kvalitně vzdělávat" - ano, naprosto souhlasím. A pokud to škola dělá, pak jí může být venkoncem jedno, jak vypadá maturitní zkouška, protože ta je v případě ČJaL "odbyta" za 3 hodiny 5 minut čistého času. Předchozích 38 měsíců školní výuky může každý pedagog naplno využít k tomu, aby žákům otevíral do šíře poznání svého oboru, zkompetentňoval je a jinak blahodárně na ně působil na jejich cestě k HRO.

Pavel Doležel řekl(a)...
15. května 2016 19:28  

"I já tedy, stejně jako Ygrain, čekám vysvětlení, proč je považována za důležitější znalost pojmu než interpretace textu."

To čekejte. Ať vám jej podá ten, kdo něco takového tvrdí.

Pavel Doležel řekl(a)...
15. května 2016 19:42  

Primární úlohou motorových vozidel, je vozit lidi a ne nějaká státní technická kontrola. Já bych je zrušil. Co má stát co kecat do toho, jaká vozidla mají právo jezdit a jaká ne.

Tady vidíte ten třeskutý intelekt.

Nico Pytlik řekl(a)...
15. května 2016 20:55  

Skoro bych se, pane Doležele, vsadil, že budete vyrván z kontextu a vláčen za to, že nebohá, vystresovaná a osudovým neúspěchem doživotně zdevastovaná dítka přirovnáváte k nějakému ojetému vehiklu, či co.

Nico Pytlik řekl(a)...
15. května 2016 21:04  

"Primární úlohou školy je kvalitně vzdělávat"

Primární úlohou základní školy je opečovávat a zabavit děti rodičů, kteří vydělávají na daně státu, aby tento měl na udržování škol k této funkci. Na střední školy pak rodiče posílají svoje děti proto, aby mohli i nadále uplatňovat nějakou tu slevu na té dani.

Oldřich Botlík řekl(a)...
15. května 2016 21:12  

Úvahy o celonárodním přezkoušení ze státní maturity

Daniel Münich

Josef Soukal řekl(a)...
15. května 2016 22:44  

V podstatě vše zodpověděly předchozí komentáře V. Stanzela a P. Doležela (oběma pánům děkuji).
Tvrzení, že má-li žák uplatňovat znalosti literární teorie, nepředpokládá to znalost její terminologie, je neuvěřitelné. Neznám obor, v němž by se komunikace obešla bez odborných názvů. Samozřejmě se i např. jazyk básně F. Halase dá popsat bez užití názvů obrazných pojmenování a jazykových figur, ale proč bychom se měli vyjadřovat opisem, mnohem zdlouhavěji a vágněji? Nebo snad O. Botlík neví, k čemu v jazyce vzniky termíny?

Josef Soukal řekl(a)...
15. května 2016 22:55  

K Úvahám o celostátním přezkoušení...: Oceňuji, že se někdo pokouší maturitní téma odlehčit. Ale pokud autor chce, abychom jeho textu věnovali více než pár desítek vteřin, měl by se vyznat v tom, z čeho si dělá legraci; což ovšem pan DM neprokazuje. Viz: "Pro starší ročníky může být naopak jistou útěchou, že literární část státní maturity se úplně stejně jako za jejich mladých let i nadále soustředí především na dřevní témata, literárních směrů a děl autorů z 18. a 19. století."

Nico Pytlik řekl(a)...
15. května 2016 23:38  

K Úvahám o celostátním přezkoušení

Periodické ověřování oprávněnosti držení osvědčení o dosaženém vzdělání a způsobilosti k výkonu povolání považuji ve světle požadavku na celoživotní vzdělávání za naprosto oprávněné a žádoucí.
V první fázi bych ovšem začal povinným složením maturitní zkoušky z matematiky pro všechny zaměstnance státu. Pak by mohlo následovat přezkoušení z mateřského jazyka, pak cizího, nejlépe dvou, a v neposlední řadě nově z informačních a komunikačních technologií. Určitě by se patřila i nějaká ta etika a fyzická zdatnost.
Vzhledem k tomu, že do důchodu mám už jen pár let, nevidím v tom vůbec žádný problém.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. května 2016 6:13  

Nikomu nepřijde podivuhodné, že chceme od maturantů výkon, který by možná tři čtvrtiny dospělé populace dostal do kolen. Maturitu tvoří "kapacity", které se domnívají, že když oni všechno vědí, žáci musí také všechno vědět. Potíž je v tom, že předmětů je několik a odpovídajících "kapacit" s velkým egem mraky. Prosadí se jen ty opravdu, ale opravdu nekompromisní. A tak máme v každém povinném předmětu SMZ pěkně nakapacitováno. A ještě přihodíme málo času, kdyby to bylo moc lehké. Mlask.

Simona CARCY řekl(a)...
16. května 2016 7:08  

Jestli to nebude důsledkem toho, že v předchozích modelech maturit se na nároky již předem rezignovalo a výsledkem jsou "experti", kteří v diskuzích zde vykazují nedostačivost vskutku elementární, když shoda přísudku s podmětem jim opakovaně nevychází nebo za čtvrtinu celku prohlašují 20%. Sem jsme to dotáhli s přimhuřováním očí.
A stejně tak je otázkou, zda mají tři čtvrtiny dospělé populace maturitu a také, jakou cestou k ní dospěly. Jediné na co se pseudoexperti zmohou, je pořádání nátlakových akcí s žáky jako rukojmími politických a obchodních her těchto "expertů".

Eva Adamová řekl(a)...
16. května 2016 7:26  

"Nikomu nepřijde podivuhodné, že chceme od maturantů výkon, který by možná tři čtvrtiny dospělé populace dostal do kolen."

Vůbec mi to podivuhodné nepřijde, protože maturitu u nás má jedna třetina dospělé populace. Když vynecháme starší lidi, kteří již mají právo ledacos zapomenout, a ty, kteří maturitu získali různými pokoutnými cestičkami, jsme na té jedné čtvrtině, kterou by dnešní požadavky do kolen nedostaly a třech čtvrtinách, které by to nezvládly. Mělo by to snad být jinak?

Nico Pytlik řekl(a)...
16. května 2016 8:56  

Mlask.

Nepište, když jíte. Kdo to má poslouchat...
Jen trochu slušnější úrovně maturity se obávají především ti, kteří to do školy chodí jen tak pošmrdlat. Ať žáci, učitelé, nebo ředitelé.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. května 2016 11:38  

maturitu u nás má jedna třetina dospělé populace.

Počkat, já myslel, že maturitu má dnes úplně KAŽDÝ a že je úplně zadarmo.

Simona CARCY řekl(a)...
16. května 2016 12:36  

Nesmíte zobecňovat vlastní příběh na celou společnost... :-)

Vít Pátek řekl(a)...
16. května 2016 14:32  

Úspěšný maturant možná ví co je to epizeuxis a umí tuto figuru nalézt v básni. To jsem dosud neměl příležitost v praxi zjistit.
Úspěšný maturant neumí efektivně komunikovat ve svém mateřském jazyce slovem ani písmem o komplikovanějších záležitostech - s tím se v praxi setkávám pravidelně, v bezpočtu případů.

Pane Soukale, ať už jak priority toho, co se má do maturity student naučit (které se mohou lišit podle toho, co chce pak dělat či studovat), tak i priority toho, z čeho je ho užitečné u maturity - notabene jednotné - vyzkoušet, stanovuje kdokoli (upřímně řečeno je mi už skoro jedno, kdo to vlastně momentálně je, historickou odpovědnost za to stejně nesou učitelé jako stav), podle mé praktické zkušenosti přinejmenším ty druhé nastavuje úplně špatně!

Kritik společnosti řekl(a)...
16. května 2016 15:07  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Kritik společnosti řekl(a)...
16. května 2016 15:11  

Je fascinující, s jakou zarputilostí opět učitelé hájí současnou nesmyslnou podobu maturitní zkoušky. Dokonce došlo i na důležitost znalosti literární teorie.

Položil si vůbec někdo někdy otázku, pro jaké procento profesí je např. zrovna ta znalost literární teorie tak důležitá, aby z ní byla skládána maturita?

Moje osobní zkušenost: Na jedné besedě s jistým autorem skvělých románů pokládali studenti nedalekého gymnázia mistrovi sofistikované otázky (dopředu připravené, vnuknuté horlivou kantorkou). A co se nestalo? Mistr požádal studenty, aby byli více lidoví a srozumitelnější. Nad otázkou, odkud že pramení jeho (autorův) vykořeňující existencionalismus, pak mistr místo odpovědi konstatoval, že ani neví, co všechno ve svém díle má. Prý se nikdy touto optikou na svoji tvorbu nedíval.

Proč tedy má maturant znát hromadu termínů z literatury, když ani samotní literární tvůrci ke svému životu nic takového nepotřebují?

Kritik společnosti řekl(a)...
16. května 2016 15:13  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
16. května 2016 15:51  

"Počkat, já myslel, že maturitu má dnes úplně KAŽDÝ a že je úplně zadarmo."

Musíte, kolego, rozlišovat, mezi podílem maturantů v populaci a podílem maturantů v populačním ročníku, který odpovídá letošním maturantům. Díky tomu, že maturita nebyla vždy tak snadná, jako je nyní, dostalo jí dříve třeba i méně, než 20% populačního ročníku. Dnes je to, hádám k 80% populačního ročníku. Vzhledem k tomu, že mezi "dříve" a "dnes" nedošlo k žádnému zázračnému pedagogicko-didaktickému objevu a pravděpodobnostní rozdělení inteligence v populaci se změnilo pranepatrně, je alespoň průměrně intelektově vybavenému jedinci zřejmé, k čemu reálně došlo - k devalvaci maturity.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. května 2016 17:44  

Pan docent Münich diskusi odlehčil, nicméně mám stále dojem, že velká část učitelů i diskutujících zaměňuje schopnost naučit se na zkoušku, s používáním nějakých vědomostí a znalostí po celý život.

Maturita není a ani nemůže být testem schopnosti pamatovat si pojmy, které nepoužíváme, po celý zbytek života a ani v tom nevidím její smysl. Maturita testuje schopnost žáka, naučit se předepsaný objem látky na zkoušku. Něco člověku v paměti ulpí, něco ne. Hlavu to ale potrénuje zcela jistě.

Víte ale, pánové tajný, slepý a blbý, co je potřeba nejvíce? Nevíte co? No tak já vám to tedy "povím".

Každý zaměstnavatel potřebuje přesný opak toho, co tady předvádíte vy. Potřebují, aby byl absolvent aktivní, aby nehledal způsoby, jak se zadané (a mnohdy nezáživné) práci vyhnout, ošulit jí, vymluvit se z ní, nebo na ní někde získal více času. Potřebují mladé lidi, kteří chápou, že někdy je třeba dělat věci, které je nebaví a připadají jim třeba i nesmyslné (z čehož ne nutně plyne, že jsou skutečně nesmyslné). A že ty věci je třeba udělat perfektně, rychle a bezchybně. Potřebují samostatně myslící lidi, ale ne takové, kteří jsou schopni samostatně tak nanejvýše čtrnáct dní debatovat o tom, jak co nemá smysl, jak co dělat nebudou, nemusí, nebo jak se proti nařizování něčeho, někde u někoho odvolat. To je v reálném životě na nic. Prací živ je člověk, ne vykecáváním se z práce. Maturanti nekončí maturitní zkouškou. Budou celý zbytek života neustále muset své znalosti obhajovat v konkurenci mnohdy daleko tvrdší, než je dnešní konkurence 80% populačního ročníku. A mnohdy neuspějí. Bude je hodnotit zaměstnavatel. Budou je hodnotit oponenti. Budou je a jejich chování a schopnosti hodnotit komise, diváci, voliči, soudci, policisté a mnozí další. O tom je život. Jen někteří učitelé v čele s Tajným a neučitelé v čele s Botlíkem, budou prosazovat nějakou svojí tmářskou představu o tom, kterak blbeček na maturitu intelekt neměl a kterak pitomec na maturitu čas neměl, ale kterak je povinností společnosti nadělit každému intelektu i času dle jeho potřeb. A když to s tím intelektem nejde, tak se zavřou oči, aby se každý dement nažral a každé lejstro zůstalo celé i s razítkem.

Inu, cvokhaus.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. května 2016 18:41  

"Položil si vůbec někdo někdy otázku, pro jaké procento profesí je např. zrovna ta znalost literární teorie tak důležitá, aby z ní byla skládána maturita?"

Ta otázka je zcela irelevantní. Podstatou zkoušky není otestovat, zda student bude danou vědomost skutečně potřebovat, ale zda je schopen se naučit, co je mu zadáno.

Osobně se domnívám, že maturita by měla být koncipována jinak, ale rozhodně stále má jednoznačně být:

1) Celonárodní.
2) V rámci daného oboru a typu studia jednotná - přičemž ovšem každá maturita by opravňovala ke studiu určeného typu vysokých škol, s tím, že ke studiu jakékoliv vysoké školy student musí prokázat znalosti základů matematiky, rodného a cizího jazyka.
3) Centrálně vyhodnocovaná.
4) Selektivní a diskriminační.
5) Umožňující uspořádání i porovnání s celou populací.

Ygrain řekl(a)...
16. května 2016 20:47  

"Podstatou zkoušky není otestovat, zda student bude danou vědomost skutečně potřebovat, ale zda je schopen se naučit, co je mu zadáno."

První část vašeho výroku je nesmysl, který tady snad nikdo netvrdil. Pokud jste tím chtěl říct, že maturitu nelze zredukovat na to, co bude student potřebovat v budoucí profesi, s tím bych souhlasila.

Druhá část je rovněž nesmysl. Chcete snad tvrdit, že účel maturitní zkoušky bude splněn, když se student naučí telefonní seznam, protože nějaká hlava pomazaná ho prosadila do katalogu požadavků? Nebo hory pindů o marxismu leninismu?

Klidně ať se toho chce po studentech hodně, vědomostí i dovedností, ale ať jsou to, proboha, věci významné a důležité, a ne obskurní podrobnosti, které má sypat z rukávu tak leda student bohemistiky. A mají-li předvést kvalitní výkon a poprat se s náročným testem, ať na to dostanou dost času. Žádná kvalitní práce se nemá uspěchat.

BTW, uznává se jako epizeuxis i "Francie, sladká Francie"? Že by nám úloha měla dvě řešení?

Nico Pytlik řekl(a)...
16. května 2016 20:56  

maturita nebyla vždy tak snadná, jako je nyní, dostalo jí dříve třeba i méně, než 20% populačního ročníku

Maturita bývala také osvědčením o odbornosti. Školy dbávaly dbávali, aby jim absolventi nedělali až tak velkou ostudu. Vzpomínám, že z mojí první třídy, maturovala v roce 1989, v řádném termínu obdrželo maturitní certifikát devatenáct, číslovkou 19! z jedenatřiceti žáků, kteří v prvním ročníku započali svoje odborná studia. Bývávalo. Asi tak do poloviny devadesátých let

Potřebují, aby byl absolvent aktivní, aby nehledal způsoby, jak se zadané (a mnohdy nezáživné) práci vyhnout, ošulit jí, vymluvit se z ní, nebo na ní někde získal více času. Potřebují mladé lidi, kteří chápou, že někdy je třeba dělat věci, které je nebaví a připadají jim třeba i nesmyslné (z čehož ne nutně plyne, že jsou skutečně nesmyslné). A že ty věci je třeba udělat perfektně, rychle a bezchybně.

To mluvíte, pane Doležele, o ředitelích školy???

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. května 2016 21:17  

"ke studiu jakékoliv vysoké školy student musí prokázat znalosti základů matematiky, rodného a cizího jazyka"

Základy rodného jazyka, nebo češtiny?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. května 2016 21:20  

"ke studiu jakékoliv vysoké školy student musí prokázat znalosti základů matematiky, rodného a cizího jazyka"

Ale proč formou maturity? Že tohle prokazoval čtyři roky nic neznamená?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. května 2016 21:22  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Nico Pytlik řekl(a)...
16. května 2016 21:23  

Žádná kvalitní práce se nemá uspěchat.

Jako třeba modernizace dé jedničky?
A nudle s mákem si běžně objednáváte se čtyřhodinovým předstihem?

účel maturitní zkoušky bude splněn, když se student naučí telefonní seznam

Věřila byste, že nemálo mých žáků, dnes velmi dobrých lékařů nebo právníků, vstřebávalo bez větších potíží problematiku principů funkce technického vybavení počítačů nebo že vygenerovali všechna triviální řešení použití rozhodovací funkce se složenými podmínkami pro modelové schema (vně-pásmo-uvnitř-pásmo-vně)?
A věřila byste, že jako inženýr technické kybernetiky mám i já státnici z vědeckého komunismu?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. května 2016 21:23  

"ke studiu jakékoliv vysoké školy student musí prokázat znalosti základů matematiky, rodného a cizího jazyka"

A kam ty ZÁKLADY až sahají? To je, oč tu běží.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. května 2016 21:38  

"Druhá část je rovněž nesmysl. Chcete snad tvrdit, že účel maturitní zkoušky bude splněn, když se student naučí telefonní seznam, protože nějaká hlava pomazaná ho prosadila do katalogu požadavků? Nebo hory pindů o marxismu leninismu?"

Tak, asi jsem se nevyjádřil zcela přesně - moje chyba. Podezřívám vás ovšem, že děláte blbou záměrně. Budiž. Účelem maturitní zkoušky je pochopitelně zkoušet, zda se student naučí co je mu zadáno a zároveň co má smysl se učit. O tom, co má smysl a co ne, by měli v každém předmětu, rozhodovat odborníci na daný předmět. Rozhodně by to nemělo být tak, že o všech předmětech bez rozdílu, rozhoduje Botlík. Že Botlík, hlava pomazaná, rozhodl, že tento pojem je zbytečný a onen není, je mi srdečně jedno.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. května 2016 22:02  

A kam ty ZÁKLADY až sahají? To je, oč tu běží.

K tomu mohu říci toliko svůj názor. V matematice vše až po infinitezimální počet nevčetně. Nepovažoval bych za nutné definovat limitu posloupnosti a limitu funkce v bodě, nepožadoval bych schopnost derivovat a integrovat. Naopak, požadoval bych analytickou geometrii, kombinatoriku, úvod do komplexních čísel, včetně Moivrovy věty a řešení binomických rovnic. Za samozřejmé považuji znalosti funkcí.

V češtině nemám tušení. To nechávám na vás. Ovšem stejně jako nečekám, že češtináři budou určovat obsah maturity z matematiky, nehodlám já mluvit češtinářům do toho, co považují za důležité v češtině. Jsem si jist, že pokud někdo nestudoval matematiku, nemůže odpovědně rozhodnout o tom, co z ní je podstatné a co nikoliv. Totéž předpokládám v ostatních maturitních předmětech.

Ygrain řekl(a)...
16. května 2016 22:17  

"A nudle s mákem si běžně objednáváte se čtyřhodinovým předstihem?"
Záleží pro kolik lidí, ten mák musí někdo namlet.

účel maturitní zkoušky bude splněn, když se student naučí telefonní seznam

"Věřila byste, že nemálo mých žáků, dnes velmi dobrých lékařů nebo právníků, vstřebávalo bez větších potíží problematiku principů funkce technického vybavení počítačů nebo že vygenerovali všechna triviální řešení použití rozhodovací funkce se složenými podmínkami pro modelové schema (vně-pásmo-uvnitř-pásmo-vně)?"
Ne že bych tak úplně rozuměla, o čem mluvíte, zvlášť u těch funkcí, ale nějak mi nepřipadá, že by to splňovalo definici tupého našrocení něčeho nepříliš podstatného, co nemá valný smysl a co se obvykle myslí pod slovem "telefonní seznam".

"A věřila byste, že jako inženýr technické kybernetiky mám i já státnici z vědeckého komunismu?"
Vzhledem k tomu, že jste naznačil, že jste poněkud staršího data, tak nevěřila, nýbrž očekávala. A máte dojem, že tento veliký počin, jakým je dočasné zahlcení mozku ideologickým balastem, byl z maturity odstraněn neoprávněně?

Ygrain řekl(a)...
16. května 2016 22:34  

"Tak, asi jsem se nevyjádřil zcela přesně - moje chyba. Podezřívám vás ovšem, že děláte blbou záměrně. Budiž. Účelem maturitní zkoušky je pochopitelně zkoušet, zda se student naučí co je mu zadáno a zároveň co má smysl se učit."
Děkuji. Inu, to víte - blbej, kdo neví, a tuplem blbej, kdo se nezeptá. Tak jsem si pro jistotu ověřila, jak jste to myslel.


"V češtině nemám tušení. To nechávám na vás. Ovšem stejně jako nečekám, že češtináři budou určovat obsah maturity z matematiky, nehodlám já mluvit češtinářům do toho, co považují za důležité v češtině. Jsem si jist, že pokud někdo nestudoval matematiku, nemůže odpovědně rozhodnout o tom, co z ní je podstatné a co nikoliv. Totéž předpokládám v ostatních maturitních předmětech."
O matematice bych si to také netroufla. Nicméně s češtinou je to trochu složitější - humanitní obory sebou prolínají víc než čeština matikou a např. rozbory poezie se v různých evropských) jazycích zase tolik neliší. Přišlo mi zvláštní, že při vystudování dvou jazykových oborů jsem na termín epizeuxis nikdy nenarazila (a přitom obzvlášť na anglistice jsme rozebírali poezii i prózu horem spodem), a mnou dotázaní kolegové češtináři si ťukali na čelo, anžto epizeuxis za základ rozhodně nepovažují. A je-li epizeuxis pojem neznámý i nečeštinářům, ale sečtělým a se značným kulturním přehledem, co to pak vypovídá? Že má tentokrát pan Botlík pravdu a jedná se o natolik marginální znalost, že neměla v testu co dělat?


Nico Pytlik řekl(a)...
16. května 2016 23:09  

Záleží pro kolik lidí, ten mák musí někdo namlet.

Pardon. Nepojednávala jste o množství, ale o kvalitě práce. Viz 'Žádná kvalitní práce se nemá uspěchat.' Takže bych to nasměroval na decentní romantickou večeři pro dva. V osmnáct nula nula objednat, aby ty nudle k dvaadvacáté dorazily.
Ostatně, už jsem to tu psal. Žáci měli v spredšítu spočítat, jestli se nastříhá víc katiček z čtvrtky v orientaci napříč, a nebo podél. Padli stížnosti, že patnáct minut je na to málo času. Od žáků, kteří problém začali řešit výpočtem obsahů a obvodů kartičky i čtvrtky. Opravu té práce následně nedodali ani po týdnu...

nějak mi nepřipadá, že by to splňovalo definici tupého našrocení něčeho nepříliš podstatného

To je věc názoru. To napřipadá třeba Vám, a já jsem dokonce přesvědžen o nezanedbatelném významu řešení úloh s rozhodovacími funkcemi nejen pro budoucí lékaře a právníky. Zeptejte se, co si o tom myslí žáci druho ročníku gymnázia. Přesto se najdou mnozí, kteří jsou nejen schopni, ale především ochotni tu řeholi podstoupit. Zpravidla pak také procházejí vysokoškolskými studii bez vážnějších problémů.
Možná mi někdy někdo konečně vysvětlí rozdíl mezi učením se s pochopením a učením se nazpaměť. Mně ten rozdíl uniká. Třeba používání zájména 'mě / mně' jsem se musel 'nadrtit', abych tomu 'rozuměl', a už to nikdy nezapomněl.

dočasné zahlcení mozku ideologickým balastem

Poněkud staršího data pravíte? Tak jak se to vezme. Státnice tohoto druhu byly na technice novinkou od roku 1981. Skoro bych řekl, že na brněnské technice jsem byl vůbec první, který dosáhl takové kvality vzdělání. Dovolím si vyslovit hypotézu, že kdyby se tímto 'balastem' hltily mozgy i nadále, žádný sjezd by se o minulém víkendu nekonal.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. května 2016 23:57  

Tak abych se zastřelil. Nic z toho jsme v matematice nebrali.

Nico Pytlik řekl(a)...
17. května 2016 1:08  

Tak to je, pane Sotoláři, problém. Nudle považuji za základ vzdělání. Vysmrkat, utřít a u bot zavázat. Tedy tam se jim, ani nevím proč, říká tkaničky.
A pokud jde o ty funkce, tak INT a IF jsou podstatou konkurenceschopnosti pro třetí tisíciletí. Jestli se mi podaří správně nakombinovat heslo, tak tam po letech zase něco šoupnu.

Josef Soukal řekl(a)...
17. května 2016 11:54  

„Proč tedy má maturant znát hromadu termínů z literatury, když ani samotní literární tvůrci ke svému životu nic takového nepotřebují?‟
K tvorbě není potřeba ani maturita. A SŠ nevychovává „literární tvůrce‟, byť náplní výuky jsou i tvořivé aktivity.

„Že by nám úloha měla dvě řešení?‟ Ptáte-li se tímto tónem, mohu odpovědět jen: Přečetla jste si její zadání?

„Telefonní seznam‟: Předepisuje snad někdo učitelům a žákům, aby (se) něco učili jako telefonní seznam? Brání jim někdo, aby např. výuka jazykových figur byla „výukou s pochopením‟?

„mnou dotázaní kolegové češtináři si ťukali na čelo, anžto epizeuxis za základ rozhodně nepovažují‟
Co se týče termínu epizeuxis, napíšu do Cermatu dotaz, kolik podnětů na toto téma od schválení nového katalogu požadavků do publikování letošního didaktického testu dostali. Když dokázali promptně reagovat na požadavek vytvořit kánon, neměl by být problém vyrovnat se s figurami. Na úvod případné diskuse ovšem připomínám, že jazykové figury NIKDY NECHYBÍ v komplexně pojatých dílech věnovaných literární teorii, ať už je napsal kdokoli. Přidávám, že jazykových figur je v katalogu více, přičemž většina z nich je velmi jednoduchá, pochopení trvá řekněme minutu. Epizeuxis patří z hlediska četnosti v literárních dílech k nejfrekventovanějším. Podle čeho budeme rozhodovat, že už není „základní‟? (A pro kolegyni Ygrain: Na základě čeho jste došla k závěru, že epizeuxis je „obskurní podrobností‟?

„Úspěšný maturant neumí efektivně komunikovat ve svém mateřském jazyce slovem ani písmem o komplikovanějších záležitostech (…)“
„(...) ať už jak priority toho, co se má do maturity student naučit (které se mohou lišit podle toho, co chce pak dělat či studovat), tak i priority toho, z čeho je ho užitečné u maturity - notabene jednotné - vyzkoušet, stanovuje kdokoli (upřímně řečeno je mi už skoro jedno, kdo to vlastně momentálně je, historickou odpovědnost za to stejně nesou učitelé jako stav), podle mé praktické zkušenosti přinejmenším ty druhé nastavuje úplně špatně!‟
Nemusím snad opisovat, co by měl podle katalogu maturant zvládnout u ústní a písemné zkoušky; nemusím snad psát o tom, že o výsledku ústní a písemné zkoušky nerozhoduje Cermat; nemusím snad uvádět, že k dosažení „správných“ priorit nestačí jen tyto priority vytyčit.

Souhrnně: Výuka literatury a češtiny vůbec v praxi po dlouhá léta většinou ignorovala důležité části oboru, a především vůbec nesměřovala k samotnému textu. I proto dnes termín epizeuxis řadě lidí zní exoticky (to jistě platí také o termínech, jež se rozšířily později, viz např. časoprostor či neznačená přímá řeč). Nejedná se však o termín, který by označoval výlučný či málo užívaný jev. Obecně nevidím problém v redukci obsahu literárního učiva a termínů pro zkoušku v úrovni, kterou návrh ASČ označuje jako „základ“.

Jiří Kostečka řekl(a)...
17. května 2016 17:23  

Dovolím si poznamenat, že v Halasově básni se toho děje dost a dost i mimo inkriminovaný verš. Např. epizeuxis (mimochodem spolu s anaforou obecně nejfrekventovanější figura) je i ve verši "Ty Francie sladká Francie"; dále zde opakovaně nacházíme právě anaforu "kolikrát"; je tu i anastrofa ("verši můj", "krokem zbrojným" aj.), je zde i přesah (enjambement) "v žalu mém - soukromém"; bezpečně slyšíme hláskovou instrumentaci, konkrétně nápadnou kumulaci sykavek ve 3-5.

A ať mně teď nějaký matematik dokáže, že žádný z těchto jevů nesmí být předmětem maturitní testové úlohy. Pak se ovšem zeptám, co v tom z matematiky dělají logaritmy. Maturoval jsem z nich a v životě jsem tuto znalost neupotřebil, stejně jako znalost třetí odmocniny či goniometrických funkcí. Vyžeňme je ze středoškolské látky! A hned! Vždyť ta dvě procenta budoucích matfyzáků se to někde doučí, kosmetičkám jsou k ničemu stejně jako epizeuxis.

A teď vážně: Podobné úlohy jako letošní č. 28 se vyskytují v maturitním testu plným právem. To proto, aby - v rozumném počtu - alespoň částečně napravovaly hrůzu, kterou napáchali svou otřesnou kampaní z r. 2012 pánové Botlík, Feřtek a Hausenblas (nádavkem ke svému příspěvku k zrušení centrálního hodnocení slohů). Velmi limitovaný počet úloh z literární teorie či historie zařazovaných do DT v žádném případě nemůže ohrozit maturantovo úspěšné složení testu. Kdyby existovala nadstavbová část DT, jak navrhuje Asociace středoškolských češtinářů (a jak se v tom od ní mimochodem inspirovala matematika +), vypadal by DT ČJL povinného základu jinak.

Je doslova neskutečné, jak pan Botlík nejprve způsobí hrubou manipulační kampaní současnou situaci a následně jí potměšile využívá k okopávání Cermatu...

Jiří Kostečka

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. května 2016 17:33  


Klíč správných řešení podle CERMATu

úloha 18:

Alespoň jeden z následujích veršů:
Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon
Ty Francie sladká Francie
za tebe světe za tu Evropu


CERMAT se, zdá se, poučil. A písmenka vynechává stejně jako já ;-).

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. května 2016 17:42  

Jiří Kostečka řekl(a)... 17. května 2016 17:23

Zcela souhlasím, že logaritmy, goniometrické funkce i výpočet třetí odmocniny jsou za dnešních podmínek ve státní maturitě ještě větší nesmysl než epizeuxis. Protože se s tím ale většina lidí ve škole setkala, pokládá to, na rozdíl od epizeuxe za normální. Ostatně i korektor mi tady pořád epizeuxi podtrhuje ;-), asi jí taky nezná.

Nerozumím, ale jakým "plným právem" se to všechno v maturitě vyskytuje.

v žádném případě nemůže ohrozit maturantovo úspěšné složení testu
Odhaduji počet maturantů, kterým bude letos chybět právě jeden bod za epizeuxi, na 600. To je jedna celá velká střední škola.

Ygrain řekl(a)...
17. května 2016 17:48  

Anafora: opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku veršů/vět
Epifora: opakování shodného slova nebo skupiny slov na konci veršů/vět
Epizeuxis: opakování shodného slova nebo skupiny slov jdoucích po sobě
Epanastrofa: opakování shodného slova nebo skupiny slov na konci verše a na začátku následujícího

Možná bych našla ještě další, kdybych hledala dál. Prosím, vysvětlete mi, proč je znalost názvosloví typologie opakování slov tak zásadní?

BTW, někde výše jsem uvedla příklad, jak lze otázku na epizeuxis obejít pomocí logické skrčky. Kolegyně nečeštinářka, která si test zkoušela jen tak pro zábavu, ji provedla zcela bezchybně, aniž jsme o tom předtím mluvily.

Ygrain řekl(a)...
17. května 2016 19:11  

"logaritmy, goniometrické funkce i výpočet třetí odmocniny jsou za dnešních podmínek ve státní maturitě ještě větší nesmysl než epizeuxis. Protože se s tím ale většina lidí ve škole setkala, pokládá to, na rozdíl od epizeuxe za normální"

Kdyby se příkladům epizeuxe věnovalo tolik času, kolik se věnuje goniometrickým rovnicím (resp. věnovalo tolik jako v době mých studií, pak bych se jejímu vřazení asi taky nebránila).

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. května 2016 19:28  

Ygrain řekl(a)... 17. května 2016 19:11

Máte pravdu, přece jen goniometrické funkce vyžadují jisté pochopení a jejich užitečnost nespočívá jen v pouhé znalosti definice termínu, jako je to u epizeuxe. Ale to nic nemění na tom, že do minimální středoškolské zkoušky (říkáme jí jakýmsi omylem státní maturita) nepatří.

On je ten problém mnohem hlubší. Tak jako nemá DNES ani v BUDOUCNOSTI smysl učit všechny maturanty epizeuxis, nemá smysl všechny učit řešit logaritmické rovnice. Zejména pak v situaci, kdy ta zkouška neověřuje, zda opravdu všichni umí správně použít trojčlenku a vědí, co je průměr. A jsem si jist, že to většina maturantů neumí, stejně jako mnozí maturanti nerozumí náročnějšímu odbornému textu. K čemu těm hodiny výuky goniometrických funkcí či epizeuxis?

Ygrain řekl(a)...
17. května 2016 19:50  

Bohužel nemám nejmenší ponětí, jak je to s výukou matematiky na učebních oborech s maturitou. Učí se tam goniometrické funkce a jsou pro jejich žáky zvládnutelné? Pak by se alespoň základní operace zařadit do testu určitě daly.

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. května 2016 20:11  

Na podzim 2015 obsahoval maturitní test ČJL několik úloh vztahujících se k výchozímu TEXTU 1 o losí populaci v Čechách. Protože nalezení správné odpovědi na úlohu 24, o které chci psát, práci s TEXTEM 1 nevyžadovalo, nebudu sem v zájmu přehlednosti TEXT 1 ani kopírovat. Kromě něj byl součástí úlohy 22 následující TEXT 2.

TEXT 2
Zeugma neboli zanedbání dvojí vazby je odchylka od pravidelné větné stavby. Slova se souřadně spojí, ačkoli každé z nich vyžaduje jinou vazbu, takže mluvnicky správné je pouze poslední spojení.
(J. Kostečka, Český jazyk pro 3. ročník gymnázií, upraveno)

24 Ve kterém z následujících úseků TEXTU 1 se vyskytuje zeugma?
A) písemné záznamy o jejich přítomnosti a lovu totiž chybí
B) vrozené instinkty totiž losům brání vyhnout se a utíkat před vlky
C) severského živočicha, ekologicky vázaného převážně na rozhraní tajgy a tundry
D) losí populace žije také na území Česka, a dokonce se zde dokáže rozmnožovat

Proti zařazení úlohy tohoto typu VŮBEC NIC NEMÁM, přestože definice zeugmatu je podle mého názoru složitější než definice epizeuxe. Podstatné totiž je, že výše uvedená úloha ověřuje především velmi důležitou dovednost: rozpoznat, v jakých úsecích textu se definovaný jev vyskytuje, a v jakých nikoli. Aniž by nutným předpokladem úspěchu (bez tipování) byla znalost definice.

Stejně tak bych nic nenamítal, kdyby byl Cermat upravil podle některé z učebnic J. Kostečky definici epizeuxe a uvedl ji jako TEXT 2 před jinak pojatou úlohou vztahující se k Halasově básni.

TEXT 2
Epizeuxis je ...

28 Vypište tři verše, v nichž se vyskytuje epizeuxis.

Píšu relativně hodně textů a odchylkám od pravidelné větné stavby, jimž se odborně říká „zeugma“, se myslím poměrně důsledně vyhýbám. I když jsem doteď netušil, že se jim tak říká. Dokážu prostě docela dobře fungovat i bez této znalosti. Na druhé straně je nepochybně řada maturantů, kteří termín „zeugma“ znají, dokonce by i správně vyřešili úlohu 24, ale v jejich textech se zeugma vyskytuje často, a oni to dokonce pokládají za elegantní („byl jsem nervózní před i po zkoušce“). To vlastně BOHUŽEL není v rozporu s Katalogem požadavků, neboť ten nově říká: (žák) „nalezne odchylky od pravidelné větné stavby, případně chybný větný celek opraví“. Což je něco úplně jiného, než (žák ) „se v písemném i ústním projevu nedopouští odchylek od pravidelné větné stavby“ Ten rozdíl dokonce pokládám za zásadní.

A dál trvám na tom, co ostatně opakovaně zmínila i Ygrain: Mnohem zajímavější a užitečnější než rozpoznání určité figury v básni by bylo pro VŠECHNY žáky, kdyby se ve škole mluvilo o účincích na čtenáře, o něž mohlo básníkovi jít. Jenomže řada možných vysvětlení související s tím, že verš „Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon“ evokuje třeba houpání zvonu, se špatně CENTRÁLNĚ opravuje.

A proto nemá být maturita centrální, nýbrž má probíhat ve školách, kde je šance se o takových věcech bavit i u zkoušky. Máme přece zákon o pedagogických pracovnících, který jim předepisuje dostatečnou kvalifikaci, aby bylo možno vyžadovat, že to budou umět.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. května 2016 20:46  

Oldřich Botlík řekl(a)... 17. května 2016 20:11
Máme přece zákon o pedagogických pracovnících,
Bohužel ho máme. Argumentovat současnou podobou ZPP nepokládám za moudré. Je to pitomý zákon, a kolega Botlík jistě ví, že škody, které dlouhodobě může napáchat, budou větší než škody páchané státní maturitou, takže to nejspíš myslí jako ironii. Ale v tomto kontextu to nepůsobí dobře.

Josef Soukal řekl(a)...
17. května 2016 21:00  

„Cílem písemné práce je ověřit, zda žák dokáže napsat souvislý, myšlenkově ucelený
a strukturovaný text, zda se v něm dokáže vyjadřovat v souladu s jazykovými normami
a zda umí funkčně nakládat s jazykovými prostředky.‟
„Předmětem ústní části zkoušky jsou praktické komunikační dovednosti (...)‟
„Poslední oblastí, v níž je žák hodnocen, je kritérium výpověď v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury.‟

Po zkušenostech s logikou O. Botlíka vím, že pro dotyčného výše uvedené formulace z maturitních dokumentů nezahrnují, že (žák) „se v písemném i ústním projevu nedopouští odchylek od pravidelné větné stavby“.
Ale to je opravdu pouze logika O. Botlíka.

Stejně tak vnímám logiku Botlíkova závěru „a proto nemá být maturita centrální, nýbrž má probíhat ve školách, kde je šance se o takových věcech bavit i u zkoušky‟, neboť u ÚSTNÍ zkoušky se lze skutečně bavit o lecčem.

Příspěvek, z kterého cituji, dokládá, že počet logických lapsů O. Botlíka povážlivě narůstá. To je myslím jeho základní – byť bezděčné – sdělení.

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. května 2016 21:01  

Ano, myslel jsem to jako ironii.

Souhlasím s tím, že jde o pitomý zákon, protože právě ve chvíli, kdy by se školy měly "otevřít světu" dokořán, pomáhá v nich udržet ten duch konce 19. století, dnes už jen pseudoakademický. Věda -- ať jde o bohemistiku, o matematiku nebo o další předměty -- už přece jen vypadá úplně jinak, než si někteří zastánci státní maturity představují a představovali.

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. května 2016 21:22  

Možná si toho J. Soukal nevšiml, ale CELÁ tato diskuse se týká JEDNÉ úlohy DIDAKTICKÉHO TESTU -- nikoli písemné práce či ústní zkoušky. Této úlohy DIDAKTICKÉHO TESTU (a části katalogu upravující požadavky k didaktickému testu) se týkal také můj příspěvek ve 20:11.

Stále méně se divím, proč má ASČ pouhých 22 členů...

Shodou okolností jsem se byl včera na ústní maturitní zkoušku podívat. Mluvil jsem potom s přísedícím o tom, jak mu vyhovuje scénář CERMATu, podle něhož si ji připravil zkoušející. Nevyhovuje: i když ukázky (umělecké i neumělecké) byly zajímavé a maturanti je velmi pěkně interpretovali, museli být přerušováni dotazy na použitý funkční styl, vyjmenovávat "nezvyklá slova" ap. A hledali v něm tropy a figury, ANIŽ by se jich zkoušející ptal, PROČ tam vlastně jsou a jak na maturanta působí.

Několik maturantů řeklo, "v textu jsem našel/našla tento trop", a byly opraveni: "tropus". Není nad to, když je výpověď v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury. Jinak ovšem mluvili tak pěkně a měli takové znalosti, že jsem zíral.

Josef Soukal řekl(a)...
17. května 2016 23:07  

Pokud se CELÁ diskuse týká DIDAKTICKÉHO TESTU, pak nechápu, proč OB argumentuje požadavky na PÍSEMNÝ A ÚSTNÍ PROJEV - ten test ověřit nemůže.
U O. Botlíka už se nedivím ničemu.
Ani tomu, když neschopnost dodržet metodiku, tj. vést žáky k analýze textu, vydává za nedostatek někoho jiného než samotných učitelů.
Ono to s analytickými a dalšími schopnostmi OB často je jako s "byly opraveni".

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. května 2016 23:36  

Ani tomu, když neschopnost dodržet metodiku, tj. vést žáky k analýze textu, vydává za nedostatek někoho jiného než samotných učitelů.

Netvrdil jste vy sám 14. 5. ve 21:47, na počátku této diskuse, že zařazení úlohy o epizeuxi ospravedlňuje věta z RVP pro odborné vzdělávání "Při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie"?

Pokud je tedy "analýza textu" totéž co "rozbor textu", pak zkoušející zjevně požadoval přesně to, co Cermat vyžaduje od maturantů v testu: hledat v ukázce tropy (figury), aniž by se zamýšleli nad tím, PROČ v ukázce vlastně jsou.

A s "byly opraveni" se laskavě běžte vycpat!

Pavel Doležel řekl(a)...
18. května 2016 0:27  

"Souhlasím s tím, že jde o pitomý zákon, protože právě ve chvíli, kdy by se školy měly "otevřít světu" dokořán, pomáhá v nich udržet ten duch konce 19. století, dnes už jen pseudoakademický."

Tak teď nevím. Ten duch pomáhá udržet ten zákon, nebo zákon duch, nebo co vlastně? Jsem blbej já, nebo von? Hodina je pokročilá, nevylučuji možnost, že dnes jsem, výjimečně, senil já.

Pavel Doležel řekl(a)...
18. května 2016 0:35  

"Ono to s analytickými a dalšími schopnostmi OB často je jako s "byly opraveni"."

Ta sedla :-)

Josef Soukal řekl(a)...
18. května 2016 6:37  

Cituji z loňské e-mailové korespondence s jinak pro mne neznámým neúspěšným maturantem z ČJL: "Děte se vycpat s jidášem a všema úlohama!!! Žádnej češtinář mi nemá co říkat co je potřeba k maturitě!!!!!"
Kdybych byl O. Botlík, který se s urputností hodnou daleko lepších věcí znova a znova přehrabuje maturitou, aby konečně našel něco, co by nenáviděnou - tj. Botlíkem neposvěcenou - zkoušku mohlo zničit (a ono se to ani za pomoci médií a kdovíkoho dalšího nedaří), asi bych si založil desky pro Botlíkovy výroky a pak z nich sestavil soubor, něco ve stylu Maových citátů (Tajný Učitel by z nich povinně absolvoval test, a to se sníženým časovým limitem).
Protože jsem ale člověk, který se snaží, aby si s jeho jménem lidé spojovali něco pozitivního, a protože boj s arogantní zlobou je bohužel nekonečný, splachuji pro tuto chvíli diskusi s O. Botlíkem tam, kam patří.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
18. května 2016 6:41  

Pane Botlíku,

neztrácejte hlavu. Zkrátka se občas argumentačně utnete, jako každý jiný. Na druhé straně je nepochybně řada maturantů, kteří termín „zeugma“ znají, dokonce by i správně vyřešili úlohu 24, ale v jejich textech se zeugma vyskytuje často, a oni to dokonce pokládají za elegantní („byl jsem nervózní před i po zkoušce“). To vlastně BOHUŽEL není v rozporu s Katalogem požadavků, neboť ten nově říká: (žák) „nalezne odchylky od pravidelné větné stavby, případně chybný větný celek opraví“. Což je něco úplně jiného, než (žák ) „se v písemném i ústním projevu nedopouští odchylek od pravidelné větné stavby“ Ten rozdíl dokonce pokládám za zásadní. Tady jednoznačně spojujete písemné projevy maturantů s požadavkem katalogů na DT a ještě zvýrazníte fakt, že to pokládáte za zásadní. Josef Soukal na danou problematičnost jen poukázal a vy se na něj oboříte jako na zrcadlo, které vám ukázalo jisté nedostatky ve vzhledu. Věřte, že zrcadlo je v tom nevinně.

Oldřich Botlík řekl(a)...
18. května 2016 8:24  

Tady jednoznačně spojujete písemné projevy maturantů s požadavkem katalogů na DT a ještě zvýrazníte fakt, že to pokládáte za zásadní.

Samozřejmě. Snažil jsem se posloupností vývoje úloh tohoto typu v testech z češtiny ukázat, že letos už by úloha "na zeugma" nejspíš neobsahovala výchozí TEXT 2, tedy definici toho pojmu. Pak by ovšem ověřovala něco jiného, co by podle mého názoru ověřovat neměla.

Dám jiný příklad z letošního testu.

8 Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně:
(Hledaná slova se nacházejí ve druhém a třetím odstavci výchozího textu. Jméno režiséra je napsáno správně.)

Dovednost najít v cizím textu pravopisnou chybu je specializovaná dovednost korektora. A nejspíš také učitele češtiny. Nikoli však dovednost žáka. Produkce textu bez takových chyb je něco jiného. Jistě, člověk by si měl po sobě přečíst a zkontrolovat to, co napsal. Někdy to neudělá nebo nějakou chybu přehlédne -- mně se například zcela běžně stává, že dodatečně vkládané slovo umístím za určité místo, nikoli před ně, kam slovo patří. Ale kontrolovat po sobě vlastní text je něco jiného než kontrolovat text cizí.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
18. května 2016 13:25  

Taková debata může být nekonečná. Každý má totiž jiný východiska, a o těch se málo mluví.
Mnozí češtináři (matematici!) vycházejí z toho, že cílem maturity je ověřovat, zda žáci umí to co (právě!) oni učí nebo co by se mělo učit podle různých dokumentů (které ovšem vytvořili ti češtináři, matematici). My ostatní si myslíme, že cíl maturity přece jen přesahuje představu češtinářů o češtině a matikářů o matice, ta je totiž z principu omezená. Problém vzniká z toho, že cíle společné maturitní zkoušky nikdo oficiálně nezformuloval.

Principiální otázka tak zní: Kdo má rozhodovat o cílech maturitní zkoušky? To, co zde vidím, jen upevňuje mé přesvědčení, že nelze dělat kozla zahradníkem. Tedy NIKDY češtináři o češtině a matikáři o matematice. Jen upozorňuji, že mluvím o cílech, samozřejmě jiná věc je konkrétní obsah. O tom má ale smysl debatovat, až když máme jasno v cílech. A to nemáme.

Nico Pytlik řekl(a)...
18. května 2016 14:12  

nelze dělat kozla zahradníkem. Tedy NIKDY češtináři o češtině a matikáři o matematice.

A vzdělanci o cílech vzdělávání.
To jen na okraj v pytlikovské logice.

Josef Soukal řekl(a)...
18. května 2016 14:29  

Někdy bývá logika skutečně logikou. Osvobodivě vtipnou logikou.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
18. května 2016 14:36  

Nico Pytlik řekl(a)... 18. května 2016 14:12

A vzdělanci o cílech vzdělávání.
Asi jste to myslel jako žert, ale vlastně máte pravdu. Z ústavy a zákonů to právo rozhodovat patří rodičům. Problém ovšem je, že to rozhodování rodičů je často zoufale nepoučené a mnohdy i nezodpovědné. A mnoho rodičů se vlastně ani rozhodvat nechce, neví jak, neví, že může. To, co by měl stát dělat jsou dvě věci: 1. poučovat, tj vzdělávat rodiče ve věci vzdělávání. 2. vytvářet prostor a podmínky pro rozhodování.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
18. května 2016 14:59  

a 3. postupně přenášet zodpovědnost a pomáhat rodičům to zodpovědnost nést.

Stát ovšem dělá prvý opak, zodpovědnost rodičům bere, bere ji i žákům a studntům, a tak vychovává nezodpovědný národ.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. května 2016 16:04  

Bohužel, mnoho češtinářů a matematiků trpí představou, že ten jejich předmět je nejdůležitější a že oni jsou nejdůležitější pro ten předmět. Tito jedinci trpící l'illusion de la grandeur mají katastrofální dopad na všechny kolem, povolí-li se jim zasahovat do obecných standardů. Asi jako kdybyste dali sebestřednému matikáři na základce volnou ruku při tvorbě rozvrhů a obsahů. Zakrátko by ostatní předměty pašli do kytiek a žáci by v páté třídě probírali vysokoškolskou látku.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. května 2016 17:26  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. května 2016 17:28  

"Problém vzniká z toho, že cíle společné maturitní zkoušky nikdo oficiálně nezformuloval."

Pane Šteffle, pojďme ta slova přeskládat. A jedno slovo doplnit.

Problém maturitní zkoušky vzniká z toho, že nikdo oficiálně nezformuloval společné cíle - vzdělávání.

Jiří Kostečka řekl(a)...
18. května 2016 20:32  

Ondřej Šteffl řekl 17. května 2016 17:42:
Zcela souhlasím, že logaritmy, goniometrické funkce i výpočet třetí odmocniny jsou za dnešních podmínek ve státní maturitě ještě větší nesmysl než epizeuxis. (...) Nerozumím ale, jakým "plným právem" se to všechno v maturitě vyskytuje. (...) Odhaduji počet maturantů, kterým bude letos chybět právě jeden bod za epizeuxi, na 600. To je jedna celá velká střední škola.

Pane Šteffle, jsem upřímně rád, že se shodujeme v názoru na nutnost stanovit cosi, co tahle země, její věda a kultura ještě považuje za středoškolské minimum. Já sám, ač nematematik, bych z maturitního testu logaritmy či odmocniny nevyháněl. To bych se totiž musel dostat i k Pýthágorově větě, kterou jsem taky v praktickém životě neupotřebil. A opravdu skončíme ve středoškolské matematice u zlomků a trojčlenky (pardon - u přímé a nepřímé úměrnosti)?

K literatuře: Umělecký text je umělecký tím, že je OZVLÁŠTNĚN oproti textům, jejichž primární funkcí není vyvolat estetický prožitek. Aby příjemce uměleckého textu mohl na sebe nechat působit prostředky ESTETIZACE jazyka, musí je nejprve znát. Včetně figur a tropů, polopřímé řeči, neznačené přímé řeči... mám pokračovat? Cílem výuky literatury na střední škole přece není radostné zajásání maturanta u DT "Hurá, našel jsem epizeuxis!", nýbrž něco jako poučené, tiché vnitřní přikývnutí nad uměleckým textem, založené na předchozích poučeních; např.: "Aha, tady se opakují slova, autor tak na tuto pasáž klade důraz, čím je tedy důležitá?" A toto přikývnutí/přikyvování by mělo být celoživotní, nevázané na maturitní test!

Mám podezření, že celý povyk kolem epizeuxis vznikl hlavně kvůli tomu, že název této naprosto běžné figury zní laikům zcela cizokrajně (což je trochu malér, protože jde o termín již starořecký, tedy pramenící ze samého zdroje naší civilizace; není ovšem o nic závadnější než termín stejné provenience "logaritmus").

K čemu ve finále směřuji? K tomu, aby se maturita stala opět měřítkem vzdělanosti národa, nikoli "dávačkou". Aby byla vstupenkou na vysokou školu nebo na střední manažerské posty, nikoli parodií na zkoušku dospělosti. Jenže to by se do ní nesměli motat nepedagogové. Neřkuli aby se motali matematici do češtiny (a samozřejmě češtináři do matematiky). Děkuji Vám za to, že Vy tohle na rozdíl od jiných neděláte, a omluvám se, že jsem se výjimečně neudržel a nepatrně do té matematiky zabrousil. Ale doufám, že v jejím zájmu.

Poslední poznámka: Ten jeden bod údajně vrhající maturanty do hladiny pod cut-off score přece nemohli ztratit kvůli úloze na epizeuxis! Tam musel nechat tesař hodně hlubokou díru u mnoha jiných úloh - na znalosti základních pravidel českého pravopisu, např.!

Jiří Kostečka

Nico Pytlik řekl(a)...
18. května 2016 20:56  

To bych se totiž musel dostat i k Pýthágorově větě, kterou jsem taky v praktickém životě neupotřebil.

Pokud si dobře vzpomínám, nikdy jsem k ničemu nepotřeboval součin čísel osm a sedmnáct. Doopravdy jsem zvědavý, kdy někoho napadne to podstrčit do maturity z matematiky. Ale fakt!

Ygrain řekl(a)...
18. května 2016 21:03  

"Aby příjemce uměleckého textu mohl na sebe nechat působit prostředky ESTETIZACE jazyka, musí je nejprve znát."

Pane Kostečko, to není pravda, nebo alespoň ne ve všech případech. Abyste mohl provést úvahu "Aha, tady se opakují slova, autor tak na tuto pasáž klade důraz, čím je tedy důležitá?", opravdu nepotřebujete vědět, jak se daný typ opakování jmenuje. Potřebujete si pouze uvědomit, že text se odchyluje od běžné stylistiky (je "stylistically marked") a že tato odchylka je nositelem určitého významu, v tomto případě zdůraznění. Není to tak dávno, co jsem s jednou třídou pro odlehčení četla pasáž Z Pána Prstenů, a ejhle! studenti si správně vyvodili, že opakování zdůrazňuje - a ujišťuji vás, že po termínu epifora nikdo z nás ani nevzdechl.

Nico Pytlik řekl(a)...
18. května 2016 21:14  

Asi jste to myslel jako žert

Delší dobu uvažuji o tom, že začnu navštěvovat nějaký kurz seriozního psaní. Kolikrát už mne lidi podezírali, že si pořád jen dělám legraci.
Kdysi jsem řekl, že brzy umřu. A oni, cha, cha, ty jsi ale veselá kopa. No vidíte, neuplynuly ani tři dny, a... neumřel jsem, pravda, ale myslel jsem to vážně vážně.
...
...
Do pyt la! Epizeuxis jak vyšitá. To je ale už fakt k zláznění...
Jdu na net, epizeuxis. Koupím si noviny, epizeuxis. Pustím televizi, epizeuxis.
Bojím se otevřít konzervu...

krtek řekl(a)...
18. května 2016 21:18  

Jasně, Ygrain, v matematice přece také nebudeme bazírovat na nějakém čitateli a jmenovateli, když každý ví, že jedno je to dole a druhé nahoře. A proč se trápit s mocnitelem, když se to dá hezky opsat takovým tím "tam nahoře".
Mimochodem, připojuji se k NP: Ať po mně někdo zkusí chtít druhou mocninu -123. Tu jsem v životě nepotřeboval a k čemu potřebuju vědět, jak se počítá. Prostě to naťukám do kalkulačky: -15129, přeci!

Nico Pytlik řekl(a)...
18. května 2016 22:02  

Určitě jste to myslel, pane krtku, jako žert, že jo!
To mínus... ve výsledku.
Jak nám říkal pedagog pedagogiky: "I dvěma velmi inteligentním rodičům se může narodit neinteligentní dítě. Prostě, plus a plus, znáte to z matematiky, dá někdy mínus."
Pedagog pedagogiky, snad to není zase ta epizeuxis, proboha!

Josef Soukal řekl(a)...
18. května 2016 23:14  

Drobné dodatky či připomenutí některých faktů k diskusi o MZ z ČJL:

1) Epizeuxis: Poslal jsem dotaz příslušnému pracovníkovi Cermatu. Z odpovědi vyplývá, že od dubna 2014, kdy byl zveřejněn nový Katalog požadavků k MZ z ČJL, neobdržel Cermat žádný podnět ve smyslu, že by některé termíny uvedené v KP byly pro maturitní zkoušku nadstandardní.

2) K vlivu ASČ na podobu KP: Členové ASČ se v různém počtu a složení pravidelně podílejí na vytváření materiálů k maturitní zkoušce. Nikdy ovšem ani zdaleka netvoří většinu příslušné komise, natožpak aby měli možnost cokoli prosadit do KP proti vůli ostatních zúčastněných - dalších učitelů a pracovníků specializovaných odborných ústavů AV. Ani se o to samozřejmě nepokoušejí.

2) OB k zeugmatu: To vlastně BOHUŽEL není v rozporu s Katalogem požadavků, neboť ten nově říká: (žák) „nalezne odchylky od pravidelné větné stavby, případně chybný větný celek opraví“. Což je něco úplně jiného, než (žák ) „se v písemném i ústním projevu nedopouští odchylek od pravidelné větné stavby“ Ten rozdíl dokonce pokládám za zásadní.

Opakuji, že citace z KP se týká didaktického testu, těžko tedy požadavek formulovat tak, že v DT se žák nedopustí syntaktických chyb. Ovšem v části věnované písemné práci je mj. uvedeno "žák prokáže, že ovládá zásady výstavby větných celků"; o penalizaci nemotivovaných odchylek v písemné práci žáka se píše také v bodové škále.

3) Dále OB: Shodou okolností jsem se byl včera na ústní maturitní zkoušku podívat. Mluvil jsem potom s přísedícím o tom, jak mu vyhovuje scénář CERMATu, podle něhož si ji připravil zkoušející. Nevyhovuje: i když ukázky (umělecké i neumělecké) byly zajímavé a maturanti je velmi pěkně interpretovali, museli být přerušováni dotazy na použitý funkční styl, vyjmenovávat "nezvyklá slova" ap. A hledali v něm tropy a figury, ANIŽ by se jich zkoušející ptal, PROČ tam vlastně jsou a jak na maturanta působí.

Citace z metodického materiálu pro hodnotitele ÚZ (konkrétně e-learningový modul povinný pro všechny hodnotitele): Podstatou analýzy jazykových prostředků není popis izolovaných jazykových jednotek vytržených z kontextu. Žáky je nutné vést k tomu, aby si uvědomovali funkci jazykových prostředků v textu a tímto směrem se v rámci analýzy textu ubírali.
Citace ze struktury ÚZ, s níž mají učitelé i žáci pracovat: III. část analýzy uměleckého textu – jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku; tropy a figury a jejich funkce ve výňatku.
OB tedy uvádí typický příklad učitele, který není schopen vést zkoušku řádným způsobem a pracovat funkčně s textem.

4) OB k článku o znevýhodnění žáků SOŠ: Problém NENÍ v tom, že by neznalost angličtiny bránila některým maturantům správně odpovědět na otázky kladené autorem testu. Přesněji, NEJSPÍŠ NENÍ - zatím jsem se těmto detailům nevěnoval. Rozhodně tím však neargumentuji. Problém, a velký, je v tom, že neangličtinářům musela četba výchozího textu trvat v průměru déle než angličtinářům, protože prostě klopýtali přes výrazy jako frendíci, decidovali jsme, hjumaníka, ajko, luknout, najtky, oldana, .... Oni totiž nevědí PŘEDEM, jaké otázky jim budou položeny (a že třeba nebudou vyžadovat, aby si k těmto výrazům odvodili jejich správný význam).

Ovšem žáci ve chvíli, kdy řeší test, znají otázky. Podle toho, co od maturantů vím, valná většina z nich volí strategii čtení výchozího textu k úloze podle struktury otázek. Jistě by nebyl problém můj "výzkum" ověřit.
Při řešení úloh, které byly do DT zařazeny, nebylo potřeba porozumět všem slovům v textu.
Vzhledem k tomu, jak výrazně dnes angličtina atakuje zejména dospívající generaci, o poškození části maturantů nelze hovořit.

krtek řekl(a)...
19. května 2016 4:12  

Ad záporná druhá mocnina - já to doplnil jako ilustrační příklad toho, že kalkulačka ještě nezaručuje správný výsledek. Takhle počítá odhadem třetina studentů na naší odborné škole. A nepřijde jim to divné.

Ygrain řekl(a)...
19. května 2016 8:14  

krtečku, až se bude čitatel jmenovat pokaždé jinak podle toho, jestli se nachází na začátku nebo na konci výrazu nebo když následují dva zlomky za sebou, pak bude mít váš pokus o analogii nějakou hodnotu.

Ivan Ryant řekl(a)...
29. května 2016 17:29  

Nico Pytlík to řekl správně -- PROČ se to mají žáci učit? Všechno, co se učí, má dávat SMYSL. Učit se epizeuxis jenom proto, že je v katalogu požadavků, smysl nedává.

Figury a obrazy v textu působí, aniž by je člověk uměl pojmenovat. Ani autoři je nemusí umět pojmenovat a používají je. Kolik řečníků vysloví něco jako "epizeuxis" jenom proto, že nedokážou udržet myšlenku... tedy myšlenku... Argument "Aby příjemce uměleckého textu mohl na sebe nechat působit prostředky ESTETIZACE jazyka, musí je nejprve znát." je poměrně hnusná výmluva. Fuj



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.