Ten kouř jsou tvoji příbuzní. Přeživší z Osvětimi varují, že nenávist se může vrátit

Byli hladoví, zesláblí, mnozí na hranici smrti. Takhle zastihla koncem ledna 1945 sovětská Rudá armáda poslední zbytky vězňů v komplexu nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau na jihu Polska. U příležitosti 75. výročí jeho osvobození, které připadá na 27. ledna, připomíná deník Aktuálně příběhy přeživších nacistických hrůz.

Tomáš Radil (repro DVTV)

"Vzali mě jako malého kloučka do jednoho baráku, kde byly samé takovéhle děti, už vyhladovělé. Tam byl nějaký chlapec, který už tam byl předtím, a říkám mu: 'To jsou nějaké továrny?'. 'Ne, to nejsou továrny, to jsou krematoria. Kdo umře, tak tam potom spalují ty mrtvoly. Nemůžou ty mrtvoly tady nechat.' Říkám tomu chlapci: 'Kde berou ty mrtvoly?' On na to drsně: 'Ty nechápeš, o co se jedná. Ten kouř a divný pach, to pálí lidi z transportu, kterým vy jste přijeli. To jsou tvoji příbuzní, ten kouř je z nich, z jejich těl'," vzpomíná Tomáš Radil v nahrávkách společnosti Post Bellum na hrůzy Auschwitz-Birkenau.

Řada z českých vězňů Auschwitz-Birkenau z Československa po skončení války emigrovala na Západ. Tomáš Radil zůstal, vystudoval v Praze medicínu a jako přední neurofyziolog pracoval v Akademii věd. Dlouhodobě se věnuje výzkumu agrese mezi lidmi a taky vzniku kolektivní nenávisti. 

"Fašismus se může vrátit kdykoli. Nenávist není jenom přechodný kolaps morálky. Je to mozkový mechanismus, který máme v sobě zakódovaný miliony let," řekl loni v září časopisu Týden... "V mase se agresivita posouvá na vyšší úroveň. Když například řeční Hitler k tisícihlavému sjezdu v Norimberku, může posluchače proměnit v primitivní stádo. Různorodost zmizí a všichni se vyrovnají na nejnižší úrovni, nehledě na intelekt. Chytří i hloupí jsou na stejné lodi. Být součástí masy je obvykle příjemný pocit, jde o jakousi odměnu pro každého jednotlivce, který se přidá," uzavírá bývalý vězeň nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau a jeden z posledních žijících svědků jeho nepopsatelných hrůz.


Celý text naleznete zde