Robert Břešťan: O čem se při obědech zdarma nemluví. Ve školách se vyhodí jídlo za miliardy korun

úterý 12. února 2019 ·

Ve vykachlíkované místnosti pražské základní školy je asi patnáct bílých třicetilitrových nádob napěchovaných zbytky ze školních obědů. Na dvorku stojí dvě další hnědé popelnice na biologický odpad o objemu 240 litrů. Ani ty není problém naplnit. Rčení o tom, že co se navaří, se má také sníst, v prostředí českých školních jídelen rozhodně neplatí.


Ze školního stravování a především možnosti obědů zdarma se v poslední době stalo velké politické téma.

Premiér Andrej Babiš se ještě před koncem roku chlubil, že to je on, kdo školní obědy pro děti do 15 let zdarma vymyslel a že je také prosadí. Minulý týden už ale bylo vše jinak.

Po dvou měsících diskusí a dohadování Babiš pochopil, že tohle téma ve společnosti nerezonuje, spíše naopak, a vycouval. Vláda se nakonec shodla na tom, že obědy zdarma nebudou pro všechny, ale jen pro děti ze sociálně slabších rodin. V příštím roce chce vláda navýšit již existující dotační program při Ministerstvu školství na 100 milionů korun.

Zda to stačí a zda vůbec dá peníze navíc i v dalších letech, vláda zatím neví. A jisté vlastně zatím není ani to, zda se v rozpočtu na rok 2020 tato položka skutečně objeví.

Pokud by šlo jen o peníze, bylo by ve školním stravování kde brát. Respektive šetřit. Ve školních jídelnách se podle realistických odhadů každý rok vyhodí tuny hotového jídla zhruba za 2,5 miliardy korun. Další vyplýtvané peníze souvisejí s vynaloženými mzdovými a režijními náklady.

Miliardy v odpadu

Fakt, že strávníci ve školních jídelnách s jídlem (už nyní dotovaným z veřejných peněz) až neuvěřitelně plýtvají, potvrdí návštěva prakticky jakékoli školní jídelny.

U jednoho okénka děti dostanou plný tác, často se ani neposadí a tác odnášejí k okénku, kde jídlo zase odevzdají. Tím se z potravy stává odpad. A to i v případě, kdy jim kuchařky připraví třeba tak běžné jídlo jako je řízek s bramborem.

Když se HlídacíPes.org na Ministerstvu školství – v rámci debat o obědech zdarma – zajímal o to, zda někdo sleduje, kolik jídla se bez užitku vyhodí, odpověď zněla, že ministerstvo tento údaj nesleduje. ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

Odkázalo ale na Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které má v gesci problematiku odpadového hospodářství.

Podle jeho údajů bylo v roce 2017 množství sebraného bioodpadu dle kategorizace „Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven“ 39 tisíc tun.

„Neznamená to ale, že se jedná pouze o školní jídelny, a nejedná se ani o veškerý vyhozený potravinový odpad. Je to číslo ohlášené oprávněnými osobami nebo původci, kterým vznikla ohlašovací povinnost, které ho vykázaly za rok 2017,“ říká mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Podle zprávy České školní inspekce z roku 2017 bylo v Česku celkem 8 485 zařízení školního stravování. Takzvaného gastroodpadu bude celkově mnohem více než zmíněných 39 tisíc tun. V loňském roce nabídla zajímavá data na základě průzkumů ve školách iniciativa Skutečně zdravá škola.

Podle zaměstnanců školních jídelen skončí jako odpad 20 až 35 procent připraveného jídla. Žáci a studenti tak v českých školních jídelnách vyhodí zhruba 48 tisíc tun jídla ročně, přibližně 238 tun denně. Rodiče za vyhozené jídlo každý rok zaplatí až 2,5 miliardy korun (třetina z celkové sumy 7,5 miliardy korun).

Průměrná výše stravného za jednu porci (v Kč)


ZDROJ: Česká školní inspekce


Ve skutečnosti je plýtvání ještě dražší. Cena oběda, kterou hradí rodiče, totiž představuje pouze náklady na potraviny.

„Mzdy pracovníků jdou z rozpočtu státu prostřednictvím MŠMT a náklady na provoz školní jídelny platí zřizovatel,“ upřesňuje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Na plýtvání jídlem upozornila i zpráva České školní inspekce z roku 2017.

„Další možností, jak zabránit plýtvání ve školním stravování, je vyhodnocování a upravování nabídky jídel s ohledem na množství zbytků. Ačkoliv množství vracených zbytků stravy nemá přímé dopady na finanční náklady, je nepochybně negativním zjištěním, že cca 40 % zařízení vracené zbytky pokrmů nijak nereflektuje v příští nabídce poskytovaných jídel.“

Vláda v otevřených dveřích

Školy mají ze zákona povinnost zajistit žákům a studentům stravování jídlo. Zároveň ale platí, že ne všichni žáci na obědy chodí (či si mohou dovolit chodit). „Ze statistik vyplývá, že ke školnímu stravování je přihlášeno cca 85 % strávníků,“ konstatuje za Ministerstvo školství mluvčí Aneta Lednová.

Tato data potvrzuje i zjištěné školní inspekce: „Velmi negativním jevem je vysoký podíl žáků, kteří se školního stravování neúčastní. Přestože tato služba je v zásadě velmi kvalitní, přibližně 15 % žáků základních škol není ke školnímu stravování vůbec přihlášeno, přičemž ne vždy je možné předpokládat, že jde o žáky stravující se jinde.“

Zároveň se podle inspekce zvyšuje podíl strávníků, pro které je oběd ve školní jídelně jedinou teplou stravou. „Narůstá i počet žáků, jejichž zákonní zástupci nejsou schopni školní stravování platit,“ pokračuje zpráva inspekce.

Jsou ovšem i školy a celé oblasti, kde si úhradu pravidelné měsíční platby za obědy nemůže dovolit většina rodičů školou povinných dětí. Příkladem je školní jídelna v ZŠ Mojžíř v Ústí nad Labem. Cena jednoho oběda je zde podle věku dítěte 21 – 25 korun.

Škola má sice 700 žáků, ale ve školní jídelně se s ohledem na poptávku vaří denně jen 200 obědů, z nichž část připadá na učitelský sbor a dospělé strávníky.

„Celkově máme přes 300 zapsaných strávníků, ale chodí v září, říjnu, kdy nastoupí do školy a rodiče mají ještě chuť jim oběd zaplatit. Pak to hodně slábne, průměrně připravujeme 200 obědů. V některých měsících i méně,“ popsala pro specializovaný web jídelny.cz Iva Pokrupová, vedoucí školní jídelny.

V takových případech idea vlády na dotované obědy pro sociálně slabé smysl dává. Ovšem pokud by šlo o dlouhodobou vizi, ne krátkodobé řešení v podobě vyčleněných 100 milionů jen pro rok 2020 bez jistoty, že projekt bude pokračovat.

Ze strany vlády jde také o vlamování se do otevřených dveří. Už několik let mohou kraje využívat na platby za obědy za sociálně slabé děti evropské fondy (prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí). Na roky 2014 až 2020 v nich bylo k dispozici celkem 400 mil Kč. V projektu jsou ovšem zapojeny jen čtyři kraje: hlavní město Praha, Liberecký kraj, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina.

Podporu tohoto typu nabízejí i některé neziskové organizace, například projekt Obědy pro děti organizovaný obecně prospěšnou společností Women for Women.

Něco pro vegany?

Vedle toho je podle České školní inspekce dalších 19 % žáků základních škol, kteří jsou sice ke školnímu stravování formálně přihlášeni, ale ve skutečnosti tam jíst nechodí. „Je tedy evidentní, že stávající a poměrně kvalitní infrastruktura zařízení školního stravování není efektivně využívána,“ dedukuje zpráva.

Ta upozornila i na to, že přibývá rodičů, kteří vyžadují po školách například přípravu veganské stravy nebo stravování odpovídající jejich náboženskému vyznání.

Zájem strávníků / zákonných zástupců o další služby (v %)


ZDROJ: Česká školní inspekce

„Zařízení jsou z důvodu špatných stravovacích návyků dětí a žáků či příklonu jejich zákonných zástupců k některé alternativní stravovací filozofii nucena ke kompromisům, aby zamezila přechodu některých strávníků k jinému, méně zdravému způsobu stravování,“ konstatuje ve své zprávě Česká školní inspekce.


Zdroj: Robert Břešťan: O čem se při obědech zdarma nemluví. Ve školách se vyhodí jídlo za miliardy. Psáno pro HlídacíPes.org

1 komentářů:

laimes řekl(a)...
12. února 2019 14:56  

1/ změnily se stravovací návyky
2/náklady rostou
3/klesá počet srávníků
4/jídelny jsou silně prodělečné
5/cílem "jednoho jídla zdarma všem" bylo snížení nákladů
6/budoucnost je ve zrušení jídelen (rostoucí náklady,pokles s trávníků budou pokračovat)



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.