Od ideálů k vyhoření. 65 % učitelů je vyhořením ohroženo a téměř u pětiny už se rozvíjí či rozvinulo

pondělí 11. června 2018 ·

Byl to šok. Jako když jedete formulí 1 a pak vletíte do tunelu plného želatiny, popisuje bývalý ředitel znojemské základní školy Miloslav Hubatka první dva měsíce, když po 25 letech dobrovolně odešel ze školství. Měl pocit, že jeden den trvá měsíc. „Až ve chvíli, kdy jsem z toho vystoupil, jsem si uvědomil, jak to bylo vyčerpávající. Přišel jsem ráno do školy, uvařil si čaj a v poledne ho vylil, protože jsem neměl čas ho vypít. Nestíhal jsem obědy,“ vypráví. Hubatka je jedním z tisíců pedagogů, které během kariéry potká takzvaný syndrom vyhoření. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.


Irena Smetáčková (repro ČT)
Padesátiletý Miloslav Hubatka strávil téměř celý svůj profesní život ve vedení škol, nejdříve jako zástupce, pak deset let jako ředitel. Když tehdy nastoupil do funkce, začal šéfovat velké škole, která se ze tří sloučila v jednu. Jeho práce byla hektická a nevypočitatelná. Řešil spoustu organizačních a legislativních problémů a v práci trávil i 70 hodin týdně. Únavu na sobě pocítil až za čas. Trvalo ale ještě dalších šest let, než skončil. „Pády do vyhoření byly pravidelné. Když začaly prázdniny, odpadl jsem. A tak to bylo každý rok,“ říká.

Vedení školy Hubatka přirovnává k řízení středně velké firmy. Je třeba spravovat milionový rozpočet, majetek a vést desítky zaměstnanců. „Jediný rozdíl je, že zatímco manažer ve firmě je hodnocen za to, že generuje zisk, ředitel školy je hodnocen podle toho, jestli umí utrácet s přesností na haléře a dodržovat normy. S tím, že nemůže vést školu podle svých představ.“ I to bylo podle něj frustrující, stejně jako platové ohodnocení. Jako ředitel dostával učitelský plat plus příplatky za vedení. Celkem to dělalo kolem 34 tisíc čistého.

Nové šetření Pedagogické fakulty UK na základních školách ukázalo, že 65 procent učitelů je vyhořením ohroženo a téměř u pětiny už se rozvíjí či rozvinulo. Výzkumníkům odpovědělo téměř 2400 vyučujících. „Fakt, že takovéto množství lidí během měsíce a půl bylo ochotno se uvázat na hodinu a čtvrt k počítači a vyplnit dotazník, svědčí o tom, jak to téma rezonuje,“ myslí si autorka výzkumu Irena Smetáčková.

Vyhoření lékařů zmapoval sedm let starý výzkum 1. lékařské fakulty UK a České lékařské komory. Příznaky vyhoření výzkumníci zaznamenali u 34 procent ze 7,5 tisíce lékařů, kteří se šetření zúčastnili. Pouze osm procent dotázaných uvedlo, že příznaky nepociťují vůbec či jen zřídka. Podle psychologa a spoluautora výzkumu Radka Ptáčka jsou vyhořením více ohroženi mladí lidé. Ti často do své vysněné práce nastoupí s velkým nadšením a ideály. „To je bezvadné, ale musí tam být nějaký mentor, který řekne: Pozor, ta práce není jen o pomáhání, ale má ta a ta rizika, takže si stoupni na zem,“ vysvětluje Ptáček. Jak dodává, v tomto ohledu vidí ve školství i zdravotnictví velké nedostatky. Přitom podle něj platí, že čím větší nadšení, tím silnější vyhoření.

Celý text naleznete zde

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.