Marie Poesová: Co (a jak) učit v rámci digitální gramotnosti

Digitální gramotnost (DG) je pojem, který se často vyskytuje ve strategických vládních i nevládních dokumentech. Jednou věcí je digitální gramotnost definovat, jinou, jak ji učit. Co konkrétně žákům předat? Z publikací zkušených odborníků vyplývá, že k její výuce se nejčastěji využívají hravé problémové úlohy a simulace, které ke svému splnění vyžadují kognitivní i technické dovednosti. Tím mají žáci získat potřebné kompetence, které se jim můžou hodit k osobní realizaci a zlepšení kvality jejich života. Z toho ale stále není jasné, jakými konkrétními způsoby a přes jaké dovednosti tuto gramotnost vyučovat.

Vicki Davis (twitter.com)

Ukazuje se, že málokterý dokument o digitální gramotnosti obsahuje konkrétní tipy, jak by výuka měla vypadat. Výjimkou je článek What Your Students Really Need to Know About Digital Citizenship, který napsala dlouholetá americká učitelka a inspirátorka Vicki Davis a který zveřejnila na svém Cool Cat Teacher Blogu, kde píše o aktuálních technologických tématech ze světa vzdělávání. Podívejme se, co je jeho obsahem.

Vicki Davis nezbytné schopnosti žáků v oblasti digitální gramotnosti rozděluje na životní (proactive) a zkušenostní (experiential). Těch životních klíčových, které její žáci musí mít, je devět:

1. Hesla
Tvořit kvalitní hesla a adekvátně s nimi nakládat.

2. Soukromé informace
 Uvědomit si nebezpečí zveřejnění soukromých informací, podle kterých je uživatel jednoznačně identifikovatelný.

3. Osobní informace
 Znát důsledky sdílení osobních informací, které poskytují o uživateli řadu dalších informací.

4. Tagování fotografií a označování lidí
 Uvědomit si rizika spojená s možností automatické identifikace osob na snímcích publikovaných online.

5. Legální zdroje a publikování
 Používat adekvátních a legálních zdrojů pro vlastní práci, a tu publikovat pod otevřenou licencí.

6. Citace
 Umět citovat a důsledně to dělat.

7. Bezpečnost především!
 Umět se bránit před viry a dalším nebezpečím internetu.

8. Slušnost a netiketa
Dodržovat zásady slušného chování a tyto zásady si zautomatizovat.

9. Digitální stopa
 Mít pod kontrolou vše, co po sobě v online světě zanecháváme.

Vicki Davis přiznává, že diskutovat o jednotlivých tématech nestačí. Má-li žák skutečně dospět k „účelnému a bezpečnému užití digitálních technologií…“ , musí disponovat i druhou složkou digitálních kompetencí – zkušenostmi. Proto přidává potřebu zkušenostního vyučování.

Zkušenost může žák získat jen hlubší prací s tématem. Jednou z možností rozproudění diskuze či navození tématu může být aktivita, při které žáci zjišťují, zda je sdělení pravdivé, nebo jde o fikci. Autorka ve své výuce používá nejčastěji následující stránky: Snopes, TruthOrFiction.com, Threat Encyclopedia, aby na nich našla buď bláznivé pravdy, které jako pravdy nevypadají, nebo naopak pravdivě se tvářící lži.

V našich podmínkách podobné aktivity a tipy do výuky přináší například Jeden svět na školách. V sekci o mediálním vzdělávání nalezneme řadu audiovizuálních lekcí obsahujících kvalitní a neotřelé výukové materiály.

Vhodnou metodou budující zkušenost může být projektové vyučování. Vicki Davis navrhuje například výměny rolí učitele a žáka. Žáci mají za úkol vytvořit tutoriál, či prezentaci k tématu.

Jednou z devíti klíčových životních schopností je kontrola digitální stopy. Vicki Davis místo ustáleného pojmu „digital footprint“ používá snad ještě přiléhavější „digital tattoo“ (digitální tetování). Sám o sobě již vyjadřuje stálost a obtížnost dodatečné editace.

Celý text naleznete zde