Stanislav Štech: Povinné předškolní vzdělávání není úřednický výmysl

„Novela školského zákona přijatá minulý rok v létě nenutí rodiče, aby své děti bez ohledu na jejich individuální situaci a potřeby předali do mateřských škol. Nenutí je ani k tomu, aby v případě nemoci dítěte nebo jiného důvodu, kdy dítě do mateřské školy nepřijde, složitě sháněli omluvenky a další doklady, které by ospravedlňovaly nepřítomnost dítěte ve školce. Proč by stát něco takového dělal?,“ píše Stanislav Štech v Deníku referendum.

Stanislav Štech (msmt.cz)

Štech pokračuje:

Skutečnost je mnohem prozaičtější – zákon nezavádí povinnost docházky do mateřské školy, zavádí povinnost účastnit se předškolního vzdělávání. To v praxi znamená, že rodič si může zvolit, zda dítě bude chodit do mateřské školy, nebo se bude doma vzdělávat individuálně – s metodickou pomocí mateřské školy podle potřeb dítěte. Potřeby dětí byly při přípravě návrhu tohoto opatření klíčovým faktorem. Zdaleka přitom nešlo jen o pár procent dětí ze sociokulturně a ekonomicky znevýhodněných rodin.

První rok platnosti tohoto opatření ukázal, že do povinného předškolního vzdělávání bylo zapsáno 97 procent pětiletých dětí. Část nezapsaných jsou děti pobývající s rodiči v zahraničí. Vzhledem k tomu, že jde o novinku, není nutné nad tím zoufale lomit rukama. Oproti loňsku počet těchto dětí stoupl o nějakých pět procent. A většina mateřských škol si dokázala se svou pravomocí poradit.

Je totiž prokázáno, že účast na vzdělávání v raném věku vede následně k lepším výsledkům ve škole i v životě, k větší motivaci k učení, podporuje osobnostní rozvoj i produktivitu práce a naopak omezuje některé negativní jevy, jako je zhoršený zdravotní stav, kriminalita apod. Podle mezinárodního šetření PISA děti, které se účastnily v raném věku vzdělávání, ve škole v pozdějším věku obvykle podávají lepší výkony než děti, které se předškolního vzdělávání neúčastnily (i když měly lepší sociálně ekonomické zázemí).

Přes obvyklé „české“ reakce na tuto změnu, doporučovanou navíc mezinárodními odbornými studiemi (nikoli „zlým Bruselem“), lze konstatovat, že podpora vzdělávání dětí před nástupem do mateřské školy není žádná zvůle státu vůči rodičům ani byrokratický úřednický výmysl. Je to nejlepší způsob, jak investovat do našich dětí a významně podpořit jejich úspěch v pozdějších fázích vzdělávání.

Celý text naleznete zde