Podle náměstka ministryně školství Stanislava Štecha dětí s poruchami autistického spektra v Česku neustále přibývá. „Za posledních šest let se nám jejich počet zvýšil dvoj až trojnásobně. Znamená to pro nás obrovské výzvy, jakým způsobem těmto dětem, které mají často velmi vysoké IQ, mnohdy jím i převyšují své vrstevníky, pomoci při vzdělání," uvedl pro Seznam Štech.
Co stojí za nárůstem počtu dětí s autismem? Jakou mají naději na začlenění do běžného života? A je na péči o ně české školství připraveno? O těchto tématech ve studiu Seznam Zprávy diskutovaly psycholožka a ředitelka střediska odborného poradenství a diagnostiky Národního ústavu pro autismus Veronika Šporclová, speciální pedagožka Lenka Bittmannová a náměstkyně Národního ústavu pro vzdělávání Jana Zapletalová.
Diskuse je ke stažení zde
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
28 komentářů:
Super pořad. V tomhle směru (dobře odborně dohlížené a citlivé začleňování autistů do kolektivu ostatních dětí) jsou ta inkluzivní opatření MŠMT opravdu na místě a zaplať Pán Bůh za ně. Chce to ale víc peněz pro školství, pro učitele, speciální pedagogy atd. A také lepší možnosti pro diferencovanou u výuku v méně početných třídách. A taky méně připitomělého genderblbismu, multikulturalismu a ostatních hovadin odvádějích učitele od jejich stále náročnější práce. Potěšilo mě, že paní Zapletalová ví, o čem mluví. J.Týř
Pane Týři, nevím, čím Vás paní Zapletalová okouzlila? Snad účes, make-up? Nebo to byla záplava "učených" slov? Ještě si spočítám, kolikrát opakovala pensylvánský?
Po Vašem komentáři jsem s vyvalenýma očima a nastraženýma ušima sledoval ten zázrak. Nekonal se. Pan Štech jen hasil požár, který se nekoná. Pokud dítě s autismem vládne dostatečným intelektem, dostane asistentku/a a ta/ten ho zvládá, pak se mu budu věnovat do roztrhání těla a pokusím se přizpůsobit jeho potřebám i ve vlídné třicetihlavé třídě. (Násilník sebral oběti mobil a zahodil ho. Tomu se autista uchechtl. Násilník po něm hodil nůžky a autista mu podkosil nohy a on spadl. Také bych chtěl ta školení pro zvládání agrese. Určitě fungují. Já bych toho hajzla zabil.)
Horší pak bylo sdělení paní Zapletalové. Na přímou otázku odpověděla, že PRAVDĚPODOBNĚ bude na zvýšenou péči dostatek peněz. Já se domnívám, že je nezanedbatelná pravděpodobnost, že na náš dům spadne letadlo. Ovšem největší bombu najdete v posledních minutách. Naše školy jsou tak dobré, že pensylvánský model zvládneme bez peněz a odborníků. Proč ho ověřují? Inkluze se také neověřovala. Sem s pensylvánským modelem. Doženeme a předženeme Ameriku! Přijmeme kapitalistický závazek a splníme závěry XXI. kulatého stolu MŠMT již k podzimním volbám.
S dítětem s poruchou autistického spektra jsem se jako učitel základní školy kdysi setkal, ale mé tehdejší vzdělání bylo tak nedostatečné, že jsem tomu nerozuměl. Vyhrocené problémy specifických poruch učení a chování měly jednoduché řešení: pomocná škola, polepšovna (jak se tehdy říkalo).
Před 25 lety jsem na veletrhu DIDACTA v Německu objevil stánek nějakého sdružení, které se věnovalo práci s dětmi s autismem a podpoře rodičů a škol. Nad získanými materiály jsem uviděl naše mnohaleté zaostání.
To se konečně změnilo. Zcela souhlasím s panem Týřem - pořad věnovaný dítěti s postižením je velmi dobrý, vystihuje situaci a přináší potřebné informace. Chápu, že se nemusí líbit některým odpůrcům inkluze - společného vzdělávání (asi proto, že je to jejich spíš takový iracionální odpor).
Pane Václavíku, pevně věřím, že ta výtka nepatří mně. Pokud ano, pak konstatuji, že buď neumíte číst s porozuměním, nebo Vám vadí každý člověk, který si dovolí mít názor, který nesouzní s tím Vaším.
Potěšilo mě, že paní Zapletalová ví, o čem mluví.
Reagoval jsem na tuto větu. Pokud stojíte o můj názor na celý pořad, tak souhlasím s tím, že byl dobrý. Osvěta v této oblasti je důležitá. Zkuste porovnat vystoupení lidí, kteří v oboru pracují a lidí, kteří mají na ministerstvu vytvářet pro jejich práci podmínky. Paní Zapletalovou do pořadu nezvali, aby nám vysvětlila, co je autismus, ale ona se přece připravila. Zbytek už jsem napsal výše.
A ještě dovětek. Maminka v pořadu velmi pěkně vyjádřila, jak je to těžké pro všechny účastníky procesu. Myslela nejen na sebe a své dítě, ale také na spolužáky, jejich rodiče, učitele a asistenty. Ano za takové lidi jsem ochoten se iracionálně rozdat, přestože mi v dnešních podmínkách velí pud sebezáchovy i zdravý rozum to nedělat. Jsem jen učitel, který nemůže spasit všechny bolesti světa, jinak zahubí sám sebe (viz dokument - i učitelé využívají služeb školního psychologa).
Vám stačí materiály z veletrhu a víte jak na to. To nás po těžkém dnu vždy potěší.
Je to super pořad dobře ukazující na skutečný problém s autistickými dětmi. Tím dostali pochvalu všichni účinkující. Paní Zapletalová mě tentokrát potěšila, že se dobře připravila a věděla, o čem mluví. Pan Jirka má, myslím, pravdu v tom, že se paní Zapletalová svou přípravou dost blazeovaně pochlubila, čímž vlastně nepřímo ukázala, že to v NÚV není obvyklé. Viz třeba kvalita péče NÚV o RVP, o NSK, o inkluzi, o DVPP a informovanost učitelů atd.
No podivejte se. Od te doby pane Vaclaviku, comjste to dite mel se v povedomi beznych ucitelu skoro nic nezmenilo. Pouze to, ze jiz tusi, comje autismus, jen ho znaji spis hodne povrchne. Deti chodily do zvlastnich kvuli malemu kolektivu, a jakmozna vite( nebo treba o nevite)) mohly tam byt legalne jako tzv. intaktnimzaci. To bylo zmeneno legislativou az v roce 2014.
Pani Zapletalova vychazimze situace v Praze, kde je na kazdem rohu detsky psycholog nebo psycjjiatr a jsou tu i dve nejvetsi organizace pro autisty- Apla a a Nautis. V regionech je situace tragicka, pomoc minimalni.
Kdybych mela svoleni, klidne bych sem prekopirovala diskusi maminek techto deti znminuleho tydne. Jde o povidani si o tom, jak jsou jejich treba nemluvi i deti nebo deti s omezenou slovni zasobou nuceny ucit se anglictinu. Ve jmenu vami oslavovane inkluze. Ty mamky si tam z toho delaii legraci, ale vicitita z toho tu ironii a tragiku zaroven. Vubec nic nevite a budete tady nekoho narkavat z odporu k inkluzi.
Boze zase ten Mobil. Uz budu muset psat na CS jen z PC
Řeknu že není. Možná na ministerstvu si myslí, že je, ale v reálu není. Informovanost tragická, materiály žádné. Mluvím o střední škole - učilišti na maloměstě. Ne o prvním stupni. Finanční podpora nula. Prostě jakákoliv podpora znevýhodněným žákům končí jen mluvením a často nicneřešícím školením. Výchovný poradce se má starat o 50 žáků diagnostikovaných na nějaké znevýhodnění plus výchoné problémy. Myslíte že to se svým lehce sníženým úvazkem zvládne?
My jsme měli, jako škola, u dítěte podezření na autismus. Nebo psychické onemocnění, je to dost těžké odlišit bez testů. Okresní psychiatr řekl, že to nebude (neumí)diagnostikovat. Krajský že na něj okresní nebude nic přehazovat, má prý stejné vzdělání. Dítě nemá žádné vyšetření ani po půl roce. Maminka je velmi slabá žena, tu poslat do Prahy, tak se hroutí předem. Takže co s tím, když pomoc je jen ve velkých městech? Učitelé berou dítě, že je nějaké divné. Já jako školní speciál taky nemám žádné kompetence, pouze jsme sepsali plán podpory, který je na nic. Když vám pak takové dítě přinese do školy třeba kudlu, co s tím? Abyste ho hlídali i na záchodě? Pak zas budete za pedofila. Jsou to někdy naprosto neřešitelné situace a když posloucháte ty lidi v televizi, máte chuť tu kudlu taky vytáhnout. Knížecí rady, blabalbla, pomoc v nedohlednu a kdyby se něco stalo, je na vině učitel.
Autista i bez lmp mezi třiceti dětmi ve třídě a mezi učiteli, kteří autismus viděli z letadla, je chudák. Dříve mohl být zařazen do malého kolektivu v praktické škole v sousedním městě, kde s ním pracoval přece jenom člověk více znalý situace. Dneska, pokud pobyt ve třicetihlavé sani nezvládá, jsou jeho možnosti takové, že může docházet do třídy speciálně zřízené pro autisty v krajském městě vzdáleném 50 km, protože malé praktické školy třídu pro autisty dohromady nedají. Nebo ho má na starosti asistent, popravdě skutečný "odborník", který ho zoufale honí po škole a neví si rady. Myslím, že ta naše inkluze autistům vyloženě pomohla.
Paní Adamová, problém je i v malých školách. Od září máme autistu, který byl na malotřídce a tam ho taky honila asistentka a zavírala se s ním v kabinetě, protože ve třídě být nemohl kvůli agresivitě. Je zajímavé, že co přešel k nám do speciální třídy, je klid a nikoho nebuší.
Před nedávnem jsem absolvovala školení o žácích s poruchou autistického spektra, které by se ovšem klidně mohlo jmenovat "proboha, pomozte, nevíme, co s ním". Tolik k té skvělé učitelské informovanosti. Dostali nějaké praktické rady a tipy, ale nemám pocit, že by je to jedno odpoledne nějak vytrhlo. Já jsem byla projednou ráda, že nemám talent pro práci s malými dětmi, protože zvládat puberťáky je proti tomuhle brnkačka.
"Myslím, že ta naše inkluze autistům vyloženě pomohla"
Pane Komárku, potřebujeme sarkastický font, aby pak někdo výrok paní Adamové nevytrhl z kontextu a necitoval jako podporu inkluzi.
No vždyť také pobyt autisty v málotřídce, kde učitelka musí intenzivně pracovat i se třemi ročníky, kde každá skupinka dětí dělá něco jiného, kde učitelka běhá jako hadr na holí, kde má problém udržet trochu pozornosti i dítě se slabším ADD nebo ADHD, si Autistu ani neumím představit.
Vidíte a nechali si ho 4 roky.Protože jsou placení od hlavičky a každá hlavička se hodí.To jsou pak ty školy, které se bijí v prsa, jak velmi inkludují.
Pane Týři, prosím, poslechněte si to ještě jednou. Mám pocit, že mne šálí sluch i zrak. Vyjádřete se také k tomu, že na pomoc autistům peníze pravděpodobně budou a to, co stojí v Pensylvánii hříšné peníze u nás spíchneme za pár šupů a bez odborníků.
Jsem rád, že si pan Václavík dává na čas a pečlivě studuje dokument a mé řádky, na které tak unáhleně reagoval. O to víc se těším na jeho reakci.
Naprosto souhlasím s Jirkou. Reportáž je to sice zajímavá, ale naprosto nevystihuje realitu péče o autisty u nás. Ne každý autista má lehčí formu autismu jako chlapec v reportáži, ne každý autista má obětavé rodiče, kteří se mu intenzivně věnují, ne každý autista je z Prahy, kde je takž dostupná péče, většina je z krajů, kde si ani krajská PP poradna s posouzením autismu neví rady, a většina škol má se vzděláváním autistů obrovské problémy, a většina rodičů je naprosto bezradných.
V reportáži mi chybí jedna věc, a to vyjádření učitelů ze školy, na kterou chlapec dochází. Možná je to z toho důvodu, aby se neukázalo, že to co tam Zapletalová povídá je pouhopouhé mazání medu kolem huby.
Paní Adamová, kdo vám dnes řekne na kameru pravdu? I v té škole by tvrdili, že je všechno super. Když jsem naposledy měla rozhovor do rozhlasu, ptal se mě den předem redaktor, zda nevím o řediteli, který by po pravdě pohovořil o inkluzivních žácích. jaké mají třeba nezdary. Nenašel ho.
Ad Jirka 15:53
Především - lidé s nesouznícími názory mi nevadí. Je alespoň o čem diskutovat. Pokud se ovšem diskutuje kultivovaně a k věci.
Jinak jsme snad ve shodě - podle Vás byl pořad dobrý, podle mě též. A názory diskutujících? Škoda přejít vystoupení pana náměstka Štecha. Vysvětlil, proč nemůže být hned všechno najednou. Pokud paní Zapletalová na přímou otázku odpověděla, že PRAVDĚPODOBNĚ bude na zvýšenou péči dostatek peněz - co může říci v době blížících se voleb, po nichž může být (i v důsledku různých dalších okolností) s rozdělováním financí všechno jinak?
Ten pořad zaměřený na odbornou podstatu problémů s autisty je opravdu vcelku dobrý, a to z hlediska všeobecně osvětového. Souhlasím, že v širším praktickém kontextu působí dost idealisticky. Pořad mohl a možná i měl mít na konci zamyšlení nad nedostatkem speciálních pedagogů a nad dosud jsoucí finanční, personální a organizační nejistotou a nedostatky kolem celé tzv. inkluze. Pokud by tam tohle bylo, mohl by, nikoli však nutně, ten jeho všeobecně osvětový přínos ve věci autismu být poněkud oslabený.
Pak se ale lidé, kteří nepracují v oboru a nemají jiné informace, dozvěděli, že pro autisty začal ráj na zemi. Stejně tak jako si lidé povídají o tom, že všichni učitelé dostanou přidáno pět tisíc (zdroj KŘ). Pokud tam nebude celá pravda, pak to není osvěta, ale propaganda. Nezávidím novinářům, ale také je nebudu šetřit, protože na učitelích také díky nim nenajdeme nitku suchou.
Pane Václavíku, s kultivovaným kultivovaně s korektním pěkně po našem.
Odpovím jednoduše. Kdyby pan Štech a paní Zapletalová neobhajovali politicky nadiktovanou a prakticky neproveditelnou inkluzi. Pro žáky s LMP a hraniční navíc nelidskou a zbytečnou. Pak by určitě bylo dost peněž na důležité věci, jako je například vzdělávání autistů. Chcete říci, že pobírat celé volební období na ministerstvu platy, a po volbách se tvářit já nic, já muzikant, je kultivované? To je ten marast, který obhajujete. Neomlouvejte ji volbami. Inkluze běží, do voleb daleko a šetří se na dětech, aby to alespoň trochu kulhalo. Dostali důvěru, ale neponesou žádnou odpovědnost. Tak se dovolávám alespoň jejich svědomí a morálky.
Proč se nevyjádříte také k pensylvánskému modelu, tak nějak zadarmo po našem? Diskutuji k věci. Učím na základní škole a učím všechny kategorie dětí, kterým tito dva škodí. Nemohu se vznášet v teoretických výšinách. Jde o životy dětí.
Rád bych si opravil chyby, ale systém to neumožňuje, tak se za ně alespoň omlouvám. Doufám, že to nijak neublíží myšlenkám, protože jsem právě odučil sedmou hodinu v komfortním prostředí základního školství. Bojím se, že spousta dětí trpěla ještě víc, ale oni vědí, co je pro ně dobré.
Raději se odmlčím, nebo mne klepne pepka. Pan Štech s paní Zapletalovou a pan Václavík vědí, co je pro naše děti nejlepší.
Pane Václavíku a další diskutující.
Kdo byl u přípravy inkluzivní vyhlášky? Paní Zapletalová a pan Štech. A připravili ji tak blbě (promiňte,ale tady se opravdu nedá napsat žádné kultivované slovo), že jsou teď sami velmi překvapeni, co se děje v terénu. Čemuž napovídá polotajné zjišťování připomínek k vyhlášce mezi lidmi z terénu (ejhle, lehké prozření?). Jenže oni vystoupí do televize s milým úsměvem na rtech a vykládají, co vše úžasného se pro ta děcka bude dělat. Tak kdyby se zeptali třeba maminek dětí s PAS, tak by jim mnohá řekla, že by jim úplně stačilo, kdyby jejich děti zase mohli chodit do malého kolektivu praktické nebo speciální školy, ačkoli jejich dítě není mentálně postižené. nebo by jim zcela stačilo, kdyby se jejich skoro nemluvící dítě nemuselo do třetí třídy učit angličtinu (jsou to i děti, kterým maminky pomocí sw programu "přepisují" články a básničky z čítanek do obrázkové řeči). A nás jako stát by to nestálo ani korunu. Neříkám, že není potřeba dávat do praxe další možné metody práce s postiženými (nejsou to jen děti s PAS). Jenže některé věci by se daly udělat velmi levně, kdyby byla vůle. Pomoc pro děti s vadami je nevelká. Všichni se soustředí třeba na děti s DYS poruchami. Já už třeba 3 týdny trávím svá odpoledne doma u počítače a sháním pomůcky pro chlapce s vývojovou dysfázií na druhém stupni základní školy. Je to naprosto katastrofický výběr! A přitom kolegové z druhého stupně ani netuší, co to dysfázie je. Snažila jsem se sice udělat menší osvětu,ajenže to nestačí. Oni by museli na nějaké dlouhé školení. A potom zase na jiné, kvůli autistovi,a potom kvůli .......škoda slov.
Inkluze v ČR je zmetek. Pensylvánii zdar!
..od třetí třídy
Jestli Parlament schválí ten Kariérní z EU dotací financovaný (ne)řád, tak, obávám se, učitelé teprve poznají, zač je toho v EU školicí loket. Rozpočtové peníze pro školství jsou mizerné, není na slušné platy učitelů ani na řádný provoz škol. Speciálních pedagogů je málo, ale ikludujeme o sto šest. Vždyť ti nahoře přeci ty byrokraticky a jen někomu rozdávané EU peníze nějak vyčerpat "musejí". Zpackali přitom RVP i inkluzi a teď se na to naváže v rámci "systémového rozvoje a udržitelnosti" tím Kariérním mentorů kolik koordinačním (ne)řádem a dalšími konstruktivisticky pojatými školícími projekty, aby učitelé ten z dotačních prstů vycucaný systém "dobře pochopili."
Po podzimních volbách se může stát ledacos. To, co je ze strany ČSSD teď rozpočtově pro školství slibováno, plave na vodě budoucího volebního výsledku a budoucích koaličních vztahů. Předseda Sobotka chce vyhrát volby nebo jít do opozice. V tom druhém možném případě toho mnoho ze slibů ČSSD asi moc nezbude. Co zbude určitě v každém případě, bude tzv. udržitelnost a další "potřeba "stamiliónových, s učitelskou veřejností mnohdy řádně nekonzultovaných, EU projektů...
Je mi líto především dětí, které na ten nepořádek doplácejí.
J.Týř
Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/stanislav-stech-inkluze-zadny-blaznivy.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/msmt-zasady-karierniho-radu.html
http://www.ceskaskola.cz/2015/07/jiri-tyr-ceske-vzdelavaci-projektove.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/aktuality-cst-linkovani-skolnich-sesitu.html
Okomentovat