- povinný poslední ročník školky,
- jednotné přijímací zkoušky,
- povinnou maturitu z matematiky.
Do školky dnes nechodí asi 10 % dětí, ale jen malá část z nich je problematických. Ty pocházejí ze sociálně a kulturně slabého prostředí a jsou při začátku povinné školní docházky oproti svým vrstevníkům hendikepovány z hlediska úrovně rozvoje myšlení, komunikace a sociální kooperace v třídním kolektivu apod. Celkem se odhaduje, že takových dětí je v každém ročníku asi 1500. Ano, s těmito dětmi je ve školách potíž, dokonce i když dostanou odklad. A nepochybně je žádoucí a správně, aby jim stát pomohl. Řada studií dokládá, že čím dříve se do vzdělávání a výchovy takových začne intervenovat, tím jsou intervence efektivnější – měřeno nižší kriminalitou, nižší nezaměstnaností, vyšším vzděláním, vyšším příjmy apod.
Problém je způsob, jakým to chce stát v navrhované novele zákona udělat. Ukládat všem více než 120 000 dětí povinnost chodit do školy kvůli tomu, abychom pomohli těm 1400, je podivné už samo o sobě. Ještě mnohem podivnější to však shledáme, když se ponoříme do hlubších souvislostí a rozebereme efektivitu celého kroku. A tuhle práci už skutečně někdo udělal. Společnosti Tady a teď a Demografické informační centrum provedly velmi podrobné studie proveditelnosti čtyř různých variant, jak těmto problematickým dětem pomoci. Celkem je to 600 stran skutečně fundovaných materiálů, na nichž se podílely desítky odborníků.
Povinná školka bude drahá
Závěr je jednoznačný: návrh Ministerstva školství, jak je navržen v novele zákona, je nejdražší, má nejvíce rizik, a patrně bude mít jen malý efekt. V důvodové zprávě novely jsou náklady na povinný poslední ročník školky vyčísleny na zhruba půl miliardy. Vychází to tedy asi na 330 000 koruna každé problematické dítě. Za takové peníze by bylo možné zajistit každému takovému dítěti zcela individuální půldenní péči kvalifikovaným sociálním pracovníkem po celý rok. Koho zajímají další rizika a problémy ministerského řešení a také jiné varianty řešení, najde vše na stránkách www.kudyvedecesta.cz.Povinná školka bude neefektivní
Citujme ze studie jen jeden problém – vynucování povinnosti. „Zatímco ZŠ mají obvykle nějaké administrativní kapacity (zástupce ředitelky, asistent(ka) ředitelky), v MŠ nemá kdo se potenciální záškoláctvím zabývat. Mateřské školy jsou celkově hůře připravené na agendu vymáhání docházky (…). Sociálně znevýhodněné děti vykazují řádově vyšší míru absencí než děti z majoritního prostředí. Základní školy, kam dochází větší podíl sociálně znevýhodněných dětí, problém záškoláctví nezvládají, a bývají touto agendou přetížené, přitom na zachycení záškoláctví jednoho dítěte mají několik let. MŠ si budou s chronickými absencemi vědět rady ještě méně než školy základní. Navíc od chvíle, kdy MŠ vyhodnotí, že dítě do školky chronicky nechodí, bude mít jen několik měsíců na pokus o nápravu. K tomu se přidává obecně větší míra nemocnosti pětiletých dětí ve srovnání s dětmi šestiletými.“. Jednoduše řečeno: Než MŠ zjistí, že tam nějaké dítě nechodí, už bude pozdě.Odnesou to nevinní
Opatření navíc zasáhne do života všech rodin pětiletých dětí. Rodiče, jejichž děti by do MŠ tak jako tak chodily, budou muset děti omlouvat, pokud budou chybět, zatímco nyní mají volnost v tom, pokud chtějí odjet s dítětem dříve na víkend, na dovolenou, pokud dítě onemocní a podobně. A co, když se rodič na jaře rozhodne, že dítě svěří babičce na venkově? Kolik papírování s tím bude, nebo na něj pošleme sociálku?Nevíme, co z toho bude, ale uděláme to
Ministerstvo školství žádnou studii proveditelnosti jiným v novele navrhovaným krokům nemá. U povinného posledního roku školky je situace výjimečná tím, že kvalitní studie proveditelnosti existuje. Ministerstvo ji dokonce v důvodové zprávě zmiňuje, ale stejně se jí neřídí. Zavádí cosi zcela iracionálně jen na základě pocitů, odhadů a politického rozhodnutí. Nemá žádné vlastní analýzy, zda a jak to bude fungovat, ani kritéria, podle kterých poznáme, zda to skutečně funguje. Odborné analýzy ignoruje. Politici v takové situaci říkají: „Slibujeme si do toho, že…“.Tak je to ovšem v českém školství pravidlem. Už pět let praktikujeme státní maturity. Stojí to stamilióny korun, čas, nervy učitelů i žáků. Noviny jsou toho plné. Ale je to stejné. Dokonce ani po pěti letech nevíme, zda, jak a kde to vzdělávacímu systému prospělo a kde naopak uškodilo. Dokonce ani nevíme, zda maturanti dnes umějí víc než před pěti lety. Na samém začátku jsme žádné analýzy neměli, ale politici nám mnoho „slibovali“. Analýzy nemáme ani teď.
Povinné přijímačky za 18
S povinnou matematikou u státních maturit či povinnými přijímačkami na střední školy to bude nepochybně úplně stejné. Analýzy, zda to celé bude fungovat, nemáme. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne. Ale zavedeme to. Pocitů a dojmů máme totiž plno. Zde navíc ani pořádně nevíme, proč se to dělá. Co je vlastně cílem povinných přijímaček? Ministr Chládek to vysvětloval snahou omezit neúspěšnost u maturit. Že takto to fungovat nemůže, jsem analyzoval zde. A žádné jiné analýzy nikdo nepředložil. Asi proto, se o tomhle cíli už nemluví. Ale ani o žádném jiném. Tak proč to zavádíme? Že by proto, že to má ČSSD ve volebním programu?... a maturita z matematiky bez dvou za dvacet
Ředitel CERMATu odhaduje, že po zavedení povinné státní maturity z matematiky propadne až polovina maturantů. Chceme to? Co budeme s propadlíky dělat? Proč MŠMT nemá studie proveditelnosti, neposoudí varianty a rizika? Proč proboha všechny tyhle věci nejprve nevyzkoušíme na malém vzorku a nevyhodnotíme výsledky? Proč neformuluje kritéria, jak poznat, že jsme uspěli?Je-li cílem povinné maturity z matematiky zlepšit úroveň maturantů v matematice, bylo by žádoucí posoudit jiné varianty, jak toho dosáhnout. Jen namátkou: vzděláváním učitelů matematiky, vytvořením systému doučování slabších žáků např. i s využitím možností internetu, revize obsahu maturity z matematiky, „předmaturitní“ zkouškou ve třetím ročníku a vyhledáním rizikových žáků a jejich podporou, vytipováním rizikových škol a jejich podporou, apod. Nic takového ovšem neexistuje.
Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly (a volebními programy). A sestává z bezhlavých kroků.
Převzato z autorova blogu na Aktuálně.cz
.png)
65 komentářů:
"Analýzy, zda to celé bude fungovat, jako obvykle nemáme. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne. Ale zavedeme to."
Povinné přijímací zkoušky na střední školy byly ještě v devadesátých letech běžné. Pak došlo k překotné ultraliberalizaci školství a také se nikdo neptal, jestli to bude fungovat a žádné analýzy k dispozici nebyly. Prostě se změny zavedly, školy se ze státu převedly na obce, či kraje, změnil se způsob financování, místo osnov se zavedly RVP a ŠVP. A ptal se někdo, zda to bude fungovat lépe? A věděl někdo, co to "fungovat lépe" vlastně znamená? Ne. Nějací podnikatelé ve vzdělávání zavětřili obrovské zisky a na VŠ se začalo hnát 60% populace pod idiotskou floskulí, že když někdo vzdělání poptává, je povinností státu, jakožto pouhého poskytovatele služeb klientům, zajistit odpovídající nabídku. A kde stát nezvládal, rychle se našli podnikavci, kteří díry na trhu zaplnili. Sice díry na trhu s papíry, nikoliv se vzděláním, ale co na tom. V těch statistikách se to nepozná.
Já osobně pozoruji, a nejen já, že úroveň znalostí a dovedností absolventů, se v čase snižuje. Stěžují si učitelé, které znám, stěžují si kolegové, kteří přijímají uchazeče o práci.
Povinná maturita z matematiky je nezbytná. Argumentace tím, že je drahá, mi připadá stejná jako argumentace, že jsou drahé soudy, nebo autoškoly.
Argumentaci v článku považuji za velmi, velmi, slabou, až naivní.
Co budeme s propadlíky dělat? Otázka na řešení od toho, kdo pomáhal vyrobit problém. Problém, který je mimochodem požehnáním pro jeho byznys. Atd.
Demagogicka splet argumentu podporujicich vlastni nazor autora je uz celkem beznym znakem analyz OŠ. Studie neziskovych organizaci jsou glorifikovany, zatimco odborne nazory myslenkovych oponentu jsou prehlizeny s poukazem, ze rozhodnuti jsou politicka. Ano - statni moc je politicky nastroj a temer vsechna rozhodnuti politicka jsou. At jde o vymenu zadrzenych zlocincu nebo implementaci inkluze nebo zvani imigrantu do nasich domovu ceskymi neziskovkami nebo o kroky statu pri naplneni rozsudku evropskeho soudu ve veci D. H. proti Ceske republice. Ano, je to politika a s tim nepomuze zadna studie proveditelnosti, ani ctyri totozne analyzy ani deset takyexpertu.
Tentokrát s panem Štefflem souhlasím.
1. Povinný poslední předškolní rok sociálně slabým nepomůže, protože s těmito rodinami se musí začít pracovat daleko dřív.
2. Povinné přijímačky jsou rovněž k ničemu, z naší školy míří na maturitní obory i téměř propadlíci, testy solidně neudělají, a přesto budou přijati.
3. Povinná maturita z matematiky na všech maturitních oborech nebyla ani za totáče. Byla povinná na přírodovědné větvi gymnázia, technických a ekonomických oborech.
Jen pan Šteffl zapomněl na čtvrtou záležitost, která cestu do pekel dláždí, a to na společné vzdělávání.
"Povinná maturita z matematiky je nezbytná."
Pavel Doležel
Maturita z matematiky je více jak nezbytná. Není přece možné, aby student VŠ nedokázal zvládnout průběh kvadratické funkce, derivace, integrály, jejich praktické využití. Nedej Bože zpracovat nějaké statistické údaje. Absurdní je, že studenti nedokáží pracovat s trojčlenkou, procenty,...,mimochodem s učivem ZŠ. Pravdou taky je, že situace se zhoršuje.
Pomyšlení na schlíplé neúspěšné uchazeče o studium na sš, či 50% propadlíků z matematiky naplňuje některé její proponenty blaženou rozkoší.
Nejde totiž o kvalitu vzdělávání pro všechny žáky, ale pouze o ochranu úrovně a prestiže vzdělávání. Ta "evidentně" klesá pokud se vzdělává lidí mnoho. Zredukuje se počet studujících na maturitních oborech a středních školách obecně vzdělávacích. Propadlíci budou bez maturity a neúspěšní uchazeči půjdou na nematuritní obory. Že si dnes bez maturity nezaprodává ani prodavačka nikoho nezajímá. Přijati budou pouze ti s předpoklady, kteří by učivo zvládli i doma v garáži. Nebude třeba podnikat kroky k zlepšení kvality výuky, třeba matematiky, na školách. Žáci i učitelé zš budou mít bubáka a středoškolští kantoři slíznou smetanu. Panenství vzdělávání bude uchráněné před nadrženými hordami nehodných. Vivat professores.
Pro Tajného:
Obor Prodavač je typu "H", tj. nematuritní tříletý učební obor.
V rámci záskoku za kolegu jsem se s adepty tohoto oboru minulý rok potkal na dvouhodinovce fyziky (mé původní aprobace) v 1. ročníku SOU. Pohodová hodina se 7 učni se změnila v děs a hrůzu - nulové povědomí o jednotkách, absolutní neznalost převodů jednotek (4. třída ZŠ), SI byl neznámý pojem. Na otázku, proč si vybrali tenhle obor, kde se přece jen občas váží a měří, sem tam počítá odvětili, že jim to stejně bylo jedno, hlavně že někde jsou a rodina bere přídavky na děti. Mimochodem, ze 7 jich ve druhém ročníku pokračují 2 - kde není základ, tam se pokračovat jednoduše nedá.
Panenství vzdělávání bude uchráněné před nadrženými hordami nehodných.
Ale kdežpak! Nepropadejme panice, vzdělanostní panici. Máme tu digitální technologie v době mimoškolní, kdy se nakonec všichni naučí všechno snadněji a lépe, přeceee.
A pak, u Štefflů už dávno mudrují nad unikátní koncepcí vysokých škol pro studenty s nižšími studijními předpoklady. Stačí pár verbálně zdatných průvodců a víkendové prohlídky našich vzdělávacích skvostů mohou začít...
Charlie, řekněte, to co popisujete je důsledkem absence jednotných přijímaček na sš, státní maturity z MA, nebo rodičů, či žáků samotných? Nebo je to důsledek neschopnosti některých učitelů motivovat některé žáky k učení?
Pytlíku, není vzdělání bez papíru něco jako koitus bez klimaxu?
Správně, Tajný, správně. Za nacismus mohou učitelé. Za první světovou válku mohou učitelé. A nejhorší je, že ani výměna za jiné nepomůže. Prostě zrušit školu! Před Marií Terezií byl blahobyt.
---
Jenom kdybyste nepochopil, Charlie Vám názorně ukazoval, že chtít po prodavačce/prodavači maturitu je nemožné.
To Charlie
" Mimochodem, ze 7 jich ve druhém ročníku pokračují 2 - kde není základ, tam se pokračovat jednoduše nedá."
Na učební obory dnes chodí děti, které měly na ZŠ čtverky od vrchu až dolů a v tom několik skrytých pětek. Tyto děti si nejsou schopny jednotky ani zapamatovat, natož je převádět. Děcka se čtverkami bez skrytých pětek dnes míří na maturitní učňovské obory a ani tam byste s požadavkem převodu jednotek moc neuspěl. To byste musel zavítat až na průmyslovky. Tam máme děti, které na základce těch čtverek moc neměly.
Vypadá to, že učitelé jsou ještě horší, než trpaslíci.
Krtku, stačí nahlédnout do inzerátů nabízejících zaměstnání aby bylo jasno, že maturita a naneštěstí i angličtina je dnes z nějakého důvodu nevyhnutnou podmínkou k přijetí do téměř jakéhokoliv zaměstnání. K tomu nacizmu apod, podívejte, vychováváme-li děti v prvé řadě k poslušnosti, k neměnným, předem nalinkovaným způsobům řešení problémů, myšlení a utváření konceptů, nelze se divit, že jsou pak v dospělosti poslušní autoritě. Ta autorita může mít mnoho podob. Potíž nastává, když se autorita jaksi zvrtne a, jako v případě nacizmu či komunizmu, využije vštěpené poslušnosti lidí ve svůj prospěch. Mimochodem, několik věcí zde pěkně konverguje, události se Zemanem ve škole, potěmkinovy školy, inkluze, nečinnost českých učitelů co se týká platových podmínek, to vše je dědictví minulosti. Učitelé mají velikou moc. Potíž je, že si ji mnohdy neuvědomují, nebo možná alibisticky nechtějí uvědomit a přijmout odpovědnost za minulé, nynější i budoucí průšvihy.
není vzdělání bez papíru něco jako koitus bez klimaxu?
Pokud si dobře vzpomínám, tak možná lepší než bezděčný papír bez vzdělání.
Vychovává-li někdo děti k bezbřehé "svobodě" a odmalička jim vštěpuje že nemusí respektovat žádnou autoritu a žádné mravní a dokonce ani právní normy, nemůže se divit, že když pak tyto dětičky skončí v nápravném zřízení.
Tajný, nevíte, proč svobodně vychovávaní výrostci ze severských zemí musí jezdit na prázdniny do zahraničí v policejním doprovodu?
A s tou politikou už jděte do prčic, hraničí to s patologií.
Nastavte 'svobodnému' jedinci zrcadlo jeho nedostatečnosti, a buď se zhroutí, nebo vás nechá odstranit.
Nevím proč se neustále zaměňuje slovo svobodný za nevychovaný, bez zábran, neuctivý, rozmazlený, anarchistický, drzý, nedisciplinovaný a pod. Vždyť to slovo nic z toho neimplikuje. To se toho slova tak bojíme, že ho musíme hned devalvovat.
Tajný, inspirován vaším posledním komentářem, propadl jsem na chvíli masochismu a pročetl si pár vašich komentářů. Dokážete vysvětlit, proč se snad v každém z nich objevuje nějaká předpojatost a falešná implikace?
Nevím proč se neustále zaměňuje slovo svobodný za nevychovaný, bez zábran, neuctivý, rozmazlený...
Protože slušný, ukázněný, pracovitý, svědomný... je tatrmany vnímáno jako nesvobodný.
"Pomyšlení na schlíplé neúspěšné uchazeče o studium na sš, či 50% propadlíků z matematiky naplňuje některé její proponenty blaženou rozkoší."
Byl bych rád, kdyby uchazeči o studium na SŠ byli všichni úspěšní a kdyby maturitu z matematiky udělalo 100% populace. Nenaplňuje mě blažeností cizí neúspěch. Naopak, byl bych spokojen, kdyby celá populace byla vzdělaná a inteligentní. Svět by byl mnohem zajímavější. Bohužel, tohoto stavu nedosáhneme tím, že celou populaci za vzdělanou a inteligentní prohlásíme, zavedeme toto prohlášení do statistik a rozdáme každému papírek s pečetí.
V Americe se prováděl psychologický pokus na studentech. Dva učitelé ve dvou různých třídách přišli s tím, že se bude psát velmi důležitá písemná práce, která bude mít vliv na závěrečné hodnocení. V obou třídách dostali studenti stejný čas na přípravu i na vypracování. Z jedné třídy ale učitel po prvních pěti minutách psaní písemné práce odešel ze třídy s tím, že nechává studenty pracovat samostatně a že to takto dělá vždy. Výsledky písemné práce v této třídě byly lepší. Když byl ale proces za půl roku opakován ve stejných třídách a se stejnými učiteli, zmíněný učitel při písemné práci ze třídy neodešel. Hádejte, která třída měla tentokrát lepší výsledky a proč.
Vy mi pane Tajný, společně s panem Botlíkem a Štefflem připadáte jako zarytí komunisté. Máte krásnou ideu o vnitřní motivaci studentů a stavíte na tom celou vaši vzdělávací teorii. Pokud by tomu bylo tak, jak předpokládáte, měli byste pravdu, stejně jako by komunisté měli pravdu, pokud by každý chtěl spotřebovávat právě a pouze tolik, kolik nezbytně potřebuje k efektivní reprodukci prácovní síly. Jenže přirozenost chování člověka taková není. Pokud lidem řeknete, že mohou mít televizi, která stojí běžně 60 tisíc za pouhých pět tisíc a že je k dispozici jen 200 kusů, tak se ušlapou. Vždy budou chtít v průměru co nejvíce dostat a co nejméně dát, ať už v jakékoliv formě (peněz, času, úsilí, ...). Drtivá většina lidí podlehne svodům dělání si dobře. A je třeba počítat s tím, že takovéto chování je přirozené a ne ho utopisticky popírat a domnívat se, že je to jen otázka správné výchovy. To si komunisté mysleli také, že lze člověka vychovat k tomu, aby se choval proti svým sobeckým zájmům. Že je to čistá utopie se snad ukázalo dostatečně. Čili idea zajímavá, ale absolutně nereálná. Můžeme zde vést ideologické disputace ohledně toho, jaké by mělo důsledky, kdyby tomu tak bylo, ale na reálném stavu to nic nezmění.
No ale vraťme se k tomu pokusu. Studenti, kteří se domnívali, že jejich učitel při písemné práci opět ze třídy odejde, se pochopitelně nepřipravili. Dokonce i ti, kteří se dříve svědomitě připravovali. Proč by měli, když jejich spolužáci dosáhnou týchž výsledků bezpracně? Není náhodou k těm svědomitým studentům nespravedlivé, když vlastně jejich úsilí nedojde ocenění? Ono se to snadno řekne, že oceněním je samotná znalost a dovednost, ale takto téměř nikdo neuvažuje. Už proto ne, že běžný student může těžko sám posoudit své znalosti a dovednosti, pokud nemá srovnání s ostatními. Já bych kupříkladu byl matemaický génius mezi žáky školy praktické a nadaný matematik na pedagogické fakultě, ale mezi studenty matematiky na Harvardu, nebo na MIT, budu nanejvýše průměrný a to se ještě budu muset hodně otáčet. Proč by měla Petra Kvitová cítit potřebu se zlepšovat, když se bude porovnávat pouze s několika hráčkami z ostravska, které pohodlně vždy porazí? I když jí tenis baví a je extrémně vnitřně motivována, jak pozná, že nelze být ještě lepší, když nezná Serenu Williams? A proto je potřeba centrální hodnocení maturit. Aby žáci dostali tu zpětnou vazbu, aby pochopili, jak si stojí a že třeba to, co považovali za dostatečné, dostatečným není, či naopak. Každý má právo nevyužívat veškerý svůj potenciál a rozhodnout se, že v něčem mu stačí být průměrný a v něčem podprůměrný. Každý má ale také právo vědět, co to znamená být průměrný.
Neznám jediný společenský systém, který by bylo možné financovat bez ohledu na to, jaké produkuje výstupy. Stát je povinen ověřovat výstupy vzdělávacího systému. Může to dělat různě, ale nedovedu si představit kam by to dospělo, pokud by to nedělal vůbec. Asi tam, kam by společnost dospěla, kdyby neexistovalo soudnictví, které je de facto také institucí provádějící hodnocení výstupů činností jednotlivců a ověřující jejich soulad s nějakými centrálními osnovami (zákony).
Téměř každý člověk potřebuje nějakou míru společenského uznání. Někdo je citlivější na finanční ohodnocení (rozumí mu více), někdo potřebuje mít moc nad ostatními, či pocit, že si ho lidé váží, někdo potřebuje být respektován v komunitě, někdo obdivován, někdo citován, někdo čten, někdo pochopen. Ale drtivá většina lidí potřebuje nějakou zpětnou vazbu (nepočítáme-li psychopaty a autisty). Proto máme sporty, olympiády, společenské hry, beletrii,... Stavět všeobecnou vzdělávací politiku na několika výjimečných lidech typu Grigorij Perelman, je jako stavět mosty pro papírová auta. Představa o tom, že vnitřní motivace k poznání přebije u většiny populace motivaci po společenském uznání, uplatnění a ohodnocení, je představou navýsost utopickou. A víra v to, že to přebití lidské přirozenosti je pouze otázkou pedagogických postupů, je asi stejně blbá, jako představa, že nemoc je pouze otázkou vůle. I když uznávám, že na světě jsou i takoví blbci, kteří tomuto věří.
Pane Tajný, není anonymní diskuse na České škole něco jako "Lízání zmrzliny přes sklo"? J.Týř :}))))
Byl bych rád, ... kdyby maturitu z matematiky udělalo 100% populace.
Pro začátek by stačilo, kdyby ji museli mít všichni zaměstanci státní správy na pozicích, kde je požadován vš diplom. A ve školství pak zejména a zpětně.
"Krtku, stačí nahlédnout do inzerátů nabízejících zaměstnání aby bylo jasno, že maturita a naneštěstí i angličtina je dnes z nějakého důvodu nevyhnutnou podmínkou k přijetí do téměř jakéhokoliv zaměstnání."
A to vy opravdu nechápete, že je to právě důsledek toho, co tady propagujete? Tedy absolutního zničení informační hodnoty maturity?
Já ty lidi občas přijímám a vím, podle čeho se rozhodujeme. Nutnou podmínkou je VŠ v oboru a pak většinou naše vlastní testy, pohovor, zkoumání motivace, celkové působení kandidáta, responsiveness, aktivita, atd.
Když někdo působí jako chcíplá ryba, tak moc šancí nemá. Velmi špatně působí i pokud kandidát není schopen popsat, čemu se věnoval v rámci diplomové práce a k jakým závěrům dospěl.
Jeden kolega teď dokonce prohlásil, že s kandidátem, který má VŠ vzdělání v oboru práva, dosáhl velmi dobrých výsledků v testech, ale v životopise má dvě hrubé grmatické chyby, nehodlá ztrácet čas. A já se mu nedivím. Možná, že tento způsob hodnocení lidí časem vymizí, nicméně zatím hodnocení gramatických schopností žadatelů funguje velmi dobře. Pro někoho se už dnes zjevně jedná o podprahové vnímání. A bude hůř. To jen kdyby zase někdo chtěl vyprávět tu pohádku o tom, jak je dnes důležité pracovat s informacemi a konkrétní znalosti jsou nepodstatné, protože je možné si je kdykoliv snadno vygůglit. Pokud jde o gramatiku, tak:
1) Člověk, který jí neovládá, by musel gůglit prakticky neustále.
2) Člověk, který jí neovládá, nerozpozná, kdy si má něco gůglit a kdy nikoliv. Zkrátka, pokud nemá podezření, že něco by mohlo býti i jinak, tak ho ani gůglení nenapadne.
Google je tedy velmi dobrý sluha, ale velmi zlý a nebezpečný pán.
Počítače studentům mnoho chyb opraví, ale shodu přísudku s podmětem zatím zvládá jenom člověk.
s kandidátem... nehodlá ztrácet čas.
Tedy osobně bych netratil moc času s 'jednoručním' kandidátem. Pracuje dominantní rukou, kterou překládá z myši na klávesnici a zpět. Druhá ruka mu slouží k podepření starostmi přetížené hlavy.
A to neztrácení času by nebylo až tak pro případně nižší efektivitu činností, ale spíš pro poměrně reálný předpoklad vyšší nemocnosti. Takoví lidé bývají totiž vyoseni, mimo rovnováhu těla, a následně i ducha. Neb v zdravém těle zdravý duch.
To Tajný:
Myslím, že je to důsledkem celkového stavu společnosti, kdy jakákoli silikonová celebrita nebo nagelovaný fotbalista má větší vliv na chování dětí než nositel Nobelovy ceny. Ve spojení s lhostejností mnoha rodičů ve výchově svých potomků (o jejich vztahu ke vzdělání ani nemluvě) je to smrtelná kombinace. Pak stačí pár "expertů", kteří ve vzdělání nabízejí ekvivalent "hubnutí zadarmo", a je vymalováno.
To Eva Adamová:
Jistě, po skoro dvaceti letech praxe by mne to nemělo překvapovat, ale takový propad oproti studijním oborům SPŠ a VOŠ, kde jsem před odchodem ze školství působil, to byl šok. To nebyly zakuklené 5, to byla jakákoli absence vědomostí, a nejen z fyziky, od zhruba čtvrtého až pátého ročníku ZŠ.
"Jinými slovy s nadsázkou můžete mít astrofyzika, který se nedovede podepsat, a filozofa, který neporozumí své výplatní pásce."
A bez nadsázky: Můžeme mít učitele (nebo někoho, kdo se za učitele prohlašuje), jehož schopnost reflektovat důsledky svých názorů a schopnost přijmout argumenty ukazující pochybenost těchto názorů se blíží nule; zatímco neschopnost napsat nemanipulativní komentář je vyšroubována na maximum. Nikdy jsem si nemyslel, že je něco takového možné.
Teď vidím, že komentář, na který jsem reagoval, byl smazán. I tak je stopa jeho autora na tomto webu vskutku nesmazatelná.
pro p. Doležel
Neznám jediný společenský systém, který by bylo možné financovat bez ohledu na to, jaké produkuje výstupy.
Nevím jestli jsou to "společenské systémy", ale co třeba zdravotnictví nebo justice nebo armáda? Řekl byste, že třeba justice v čr produkuje žádané "výstupy"? Co je žádaný "výstup" třeba ve zdravotnictví?
Bohužel, tohoto stavu (100% vzdělanosti) nedosáhneme tím, že celou populaci za vzdělanou a inteligentní prohlásíme, zavedeme toto prohlášení do statistik a rozdáme každému papírek s pečetí.
Nikdo netvrdí, že maturitu by měli mít všichni. Nikdo netvrdí, že diplomy by se měly rozdávat zadarmo. Nikdo nechce nikoho uměle prohlašovat za inteligentního. Tvrdím pouze, že nelze hodnotit (a determinovat další akademickou/profesní cestu) studijní výsledky žáka za 9 respektive 13 let jednou stresující a vadně koncipovanou zkouškou. A už vůbec ne v 9. třídě.
"Krtku, stačí nahlédnout do inzerátů nabízejících zaměstnání aby bylo jasno, že maturita a naneštěstí i angličtina (jsou) dnes z nějakého důvodu nevyhnutnou podmínkou k přijetí do téměř jakéhokoliv zaměstnání."
A to vy opravdu nechápete, že je to právě důsledek toho, co tady propagujete? Tedy absolutního zničení informační hodnoty maturity?
Propaguji individuální, ne plošný přístup k hodnocení žáků s vědomím, že studijní dispozice a motivace nejsou konstantní a v čase se mění, rovněž s vědomím, že žák může excelovat v humanitě a nemusí v přírodovědě a vice versa. Jinými slovy a s nadsázkou, můžete mít astrofyzika, který se nedovede podepsat, a filozofa, který neporozumí své výplatní pásce.
Vy mi pane Tajný, společně s panem Botlíkem a Štefflem připadáte jako zarytí komunisté. Máte krásnou ideu o vnitřní motivaci studentů a stavíte na tom celou vaši vzdělávací teorii.
Ta teorie je praxí ověřená. Žáci se jednoduše učí lépe, mají-li vnitřní motivaci, neboli zájem/zvídavost/objevování. Vygúglujte si rešerše na google scholar. Vy věříte, že lidé jaksi ze své podstaty budou vždy hledat tu jednodušší, lehčí, levnější cestu k žádanému cíli, byť pomocí nekalých metod, tudíž je potřeba je hnát, nutit, kontrolovat, strašit či lákat bičem a cukrem. (Toto je moje subjektivní interpretace toho, co jste napsal v příspěvku výše, nikoliv zobecnění.)
My se však bavíme o dětech a děti nejsou malí dospělí. Mají v sobě vnitřní potřebu objevovat věci, která, když se správně uchopí už v první třídě a systematicky rozvíjí, může vydržet až k maturitě a dál do dospělého života. Hejný na to kápl lokálně a před ním J. Holt, Montessori, Steiner, Dewey a jistě mnoho dalších.
Hejný má výhodu, že jeho metoda nemá nálepku alternativní, protože v Čechách je všechno alternativní zahaleno mysteriózním závojem sektářského válení se po kobercích. Také se zaměřil pouze na jeden specifický předmět. Nicméně, to neznamená, že tato metoda není použitelná i v jiných předmětech. Problém je, že od učitele vyžaduje více práce a jistou dávku kreativity, což Hejný adresoval učebnicemi. Vyžaduje také více času, což se neslučuje s předepsaným objemem učiva na zš a na sš už vůbec ne. Toto ovšem není chyba metody, nýbrž těch, kteří do osnov (RVP ŠVP) a učebnic za účelem rádoby originality zcela zbytečně narvali všechno možné i nemožné. Zajímavě o tom píše pan M. Odehnal v dopisech o inkluzi.
Nejsem zastáncem kompletního skartování starých metod ve prospěch nových lepších, nicméně domnívám se, že studenti pedfakult by měli mít alespoň možnost objevit a vyzkoušet v praxi některé pedocentričtější metody výuky, než budou vpuštěni do škol, kde chtě nechtě převezmou, spolu s učebnicemi, štafetu výukových metod předešlé generace.
Představa o tom, že vnitřní motivace k poznání přebije u většiny populace motivaci po společenském uznání, uplatnění a ohodnocení, je představou navýsost utopickou.
Ony se navzájem tyto motivace vylučují? Je to buď vnitřní, nebo vnější? Nějak jsem si nevšiml. Možná je rozdíl jen v tom, že vnitřní motivace k poznávání světa je dlouhodobá a nezávislá na externích měnících se podmínkách.
Omlouvám se panu Soukalovi, opravil jsem jen některé chyby.
Můžeme mít učitele (nebo někoho, kdo se za učitele prohlašuje), jehož schopnost reflektovat důsledky svých názorů a schopnost přijmout argumenty ukazující pochybenost těchto názorů se blíží nule; zatímco neschopnost napsat nemanipulativní komentář je vyšroubována na maximum. Nikdy jsem si nemyslel, že je něco takového možné.
Doložte prosím své tvrzení o manipulativnosti, nejlépe konkrétně. Já si nejsem žádné záměrné ani nevědomé manipulace vědom. Ale vy jistě otevřete mé oko pravému sebepoznání.
Pane Soukale, takže jen další plácnutí do vody?
Tajný učitel 10. února 2016 11:57
Přesné, věcné, žádné ad perosnam. Se vším souhlasím až na jednu drobnost. (Hejného metoda) od učitele vyžaduje více práce. Kdepak, snad možná na začátku, když se jí učitel učí. Potom ale už to vlastně nevyžaduje skoro žádnou práci, učitel se jen dívá, jak se žáci sami učí ;-). Hejný někde popisuje, jak se žáci sami učili, a o učitelce vůbec nevěděl, dokud děti neřekli nějaké sprosté slovo a učitelka se vynořila z kabátů, aby je napomenula. Vyžaduje to ovšem, aby učitel rozuměl tomu, že to, jak děti matematiku učí, je složité, a že tomu občas nebude rozumět, a tudíž to nemůže mít pod kontrolou. A to je pro mnoho učitelů nepřekonatelná překážka.
Ale kdepak, Tajný, jen jsem asi špatně odeslal komentář. Zněl přibližně takto:
"Doložte prosím své tvrzení o manipulativnosti, nejlépe konkrétně. Já si nejsem žádné záměrné ani nevědomé manipulace vědom."
A to je právě ten problém. Pokud to chcete opravdu zjistit, čtěte si pozorně své příspěvky větu po větě nebo lépe slovo po slově. A pokuste se vše, co jste vyslovil, podložit argumenty. Začněte třeba svým posledním komentářem k vyjádřením p. Doležela.
Víc pro vás udělat nemohu.
Pane Šteffle,
to "Přesné, věcné" jste opravdu myslel vážně?
"Nevím jestli jsou to "společenské systémy", ale co třeba zdravotnictví nebo justice nebo armáda? Řekl byste, že třeba justice v čr produkuje žádané "výstupy"? Co je žádaný "výstup" třeba ve zdravotnictví? "
Nevím, v jakém skleníku žijete, ale všechny uvedené oblasti pochopitelně jsou kontrolovány a výstupy měřeny. Nepsal jsem o tom, jestli ty výstupy jsou dobré, či nikoliv. Tak daleko jsme se v diskusi ani zdaleka neposunuli a obzvláště v justici je diskuse o tom, jaké kvality jsou její výstupy asi stejně smysluplná, jako obdobná diskuse o fotbale - záleží zkrátka na tom, na jaké straně jste se ocitl. Ostatně o kvalitě odůvodnění rozsudků často nelze rozhodnout bez právního vzdělání (pochopitelně s dvěma výjimkami - Brouka Pytlíka a Oldřicha Botlíka). Psal jsem o tom, že výstupy je nutné měřit. Ve zdravotnictví se měří všechno, od obsazenosti, přes spokojenost pacientů, účinnost léků, průměrnou obsazenost lůžek, nákladů na jeden lůžkoden až po bodová ohodnocení jednotlivých výkonů. Že vy to z toho skleníku nevidíte, nebo problematiku neznáte, neznamená, že se to neděje.
Tvrdím pouze, že nelze hodnotit (a determinovat další akademickou/profesní cestu) studijní výsledky žáka za 9 respektive 13 let jednou stresující a vadně koncipovanou zkouškou. A už vůbec ne v 9. třídě.
Proč ne? Lze a velmi dobře. Firma pana Šteffla produkuje takové testy zcela běžně. Pokud si správně pamatuji, tak jedním z nejsilnějších prediktorů úspěchu u výstupních zkoušek byla úspěšnost u zkoušek vstupních. Navíc dnes neúspěch v nějakých testech nedeterminuje další akademickou/profesní cestu. Nikde není předepsáno, že byste nemohl studovat medicínu na stará kolena. Je ale korektní, pokud vaše znalosti nedosahují úrovně, která je pro další studium dle odborníků v daném oboru nezbytná, abyste jí dosáhl před tím, než se budete učit látku obtížnější.
Ano, uznávám, že v oborech jako je novinařina, aktivismus, komentátořina, marketing, apod. je to jedno. Tam se často projevuje tzv. paradox diletanta. Jste vlastně tím vhodnější, čím jste blbější a nevzdělanější. Vzdělaný člověk leckdy není schopen pochopit, co všechno je možné nechápat a já jen žasnu, co lze dnes s naprostou vážností vydávat za vzdělávání a za akademickou dráhu. Učitelka si s dětmi povídá o uprchlické krizi, děti se vžívají do různých rolí, vyjadřují své pocity a názory a někdo to nazývá kritickým myšlením. Neuvěřitelné. To pak i diskuse v hospodě je vlastně akademickou dišputací.
Pane Soukale dobře, nejdříve něco staršího data z 61 000 výsledků po zadání hesla intrinsic motivation pupils school, bohužel neexistuje (nebo jsem nenašel nic moc českého, až na jednu knihu)
K vnitřní motivaci
Enhancing and undermining intrinsic motivation: The effects of task‐involving and ego‐involving evaluation on interest and performance
R Butler - British journal of educational psychology, 1988 - Wiley Online Library
pak něco novějšího
If I were Secretary of Education: A focus on intrinsic motivation and creativity in the classroom.
BA Hennessey - Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts, 2015 - psycnet.apa.org
pak něco českého
Pedagogická psychologie
J Mareš - 2013 - is.muni.cz
K negativám plošného "high stakes" testování, pod heslem high stakes standardized testing
(108 000 výsledků)
česky zde
[PDF] Ke kritice výzkumu PISA
J Straková - Orbis scholae, 2011 - orbisscholae.cz
a zde
[PDF] Rizikové kroky vzdělávací politiky v oblasti evaluace
J Straková, J Simonová - Praha: SKAV, 2005 - zsmltu.cz
zde v aj
High-stakes testing & student learning
AL Amrein, DC Berliner - Education policy analysis archives, 2002 - epaa.asu.edu
a zde
[BOOK] The unintended consequences of high-stakes testing
GM Jones, BD Jones, T Hargrove - 2003 - books.google.com
Chcete-li více, řekněte si, skutečně nemám nic lepšího na práci, než vyhledávat pro vás rešerše a články. Možná byste mi mohl laskavost oplatit a připojit nějaký výzkum o dopadech, vlivech, účincích SMZ včetně chystané MA a povinných centralizovaných přijímaček na celkovou úroveň vzdělanosti nebo studijních výsledků žáků nebo zkvalitnění výuky, nebo cokoliv.
Servus
Jo a zapomněl jsem na studii O. Šteffla o korelacích mezi výsledky u přijímaček a výsledky u maturity zde http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=23695
Dobrý večer vespolek :)
čím více ve zdravotnictví, armádě atd měří a počítají, tím více vyléčených a nově nemocných mají, v armádě mají více příležitostí k válce atd atd. Ve školství je parabola také zajímavá - čím více měříme, číslujeme a odsuzujeme, tím více nám klesá vzdělanost. Nesnažil se pan Tajný učitel poukázat na absenci smysluplných výstupů? Pro mne by třeba smysluplným výstupem bylo, že gymnaziální učitel českého jazyka vystupuje tolerantně, uvážlivě, se smyslem pro vyváženost. Je mi líto současné generace, ale mám naději, že za pár let už naše diskuze budou příští generaci k smíchu, krásně to svou prací a zhodnocenými výstupy dokumentuje pan Sugata Mitra, poslechněte si třeba zde: https://www.youtube.com/watch?v=y3jYVe1RGaU
s českými titulky
jen v angličtině: https://www.youtube.com/watch?v=y-e9WRMWcdI
dělala jsem na PF již v roce 1994 diplomovou práci na vnitřní motivaci, už tehdy mi toto téma připadalo velmi důležité
Johna Holta doporučuji přečíst, úžasné čtení
"Propaguji individuální, ne plošný přístup k hodnocení žáků s vědomím, že studijní dispozice a motivace nejsou konstantní a v čase se mění, rovněž s vědomím, že žák může excelovat v humanitě a nemusí v přírodovědě a vice versa. Jinými slovy a s nadsázkou, můžete mít astrofyzika, který se nedovede podepsat, a filozofa, který neporozumí své výplatní pásce."
Popravdě, nepřeji si jakožto daňový poplatník, který tu srandu platí, mít astrofyzika, který se nedovede podepsat a filosofa, který nerozumí své výplatní pásce. Oba mohou být velmi nebezpeční. Pochopitelně s výjimkou astrofyzika, který se nedovede podepsat proto, že má tělesné postižení (včetně postižení neurologických). Pokud ale někdo opravdu nerozumí výplatní pásce a není schopen ji pochopit, pak není filosofem, ale dementem. Pochopitelně, historik nemusí chápat rozdíl mezi integrálem Riemanovo, Newtonovo, Lebesgueovo, Kurzweilovo a Sugenovo, ale výrokovou logiku by ovládat měl, protože jinak nemůže činit korektní závěry ani v oblasti historie. Je to o nastavení toho, co by měl alespoň do nějaké míry ovládat každý člověk, který může potenciálně mít nějakou rozhodovací pravomoc a co už je skutečně odbornost, kterou mít všichni nemusí. Shoda panuje zatím, doufám, alespoň na tom, že každý takový člověk by měl umět číst, psát a počítat. Jak se ale ukazuje v posledních letech, tyto pojmy mohou být velmi relativní, anžto "spolujezdkyně" a "spolujeskyně" nejsou totéž. Rád bych ale upozornil, že jde o reakci na mé tvrzení o ničení informační hodnoty maturity a vy svádíte diskusi úplně jinam. Já se ale svádět ve svém věku už moc dlouho nenechám, nota bene chlapem a ještě k tomu tajným.
"Ta teorie je praxí ověřená. Žáci se jednoduše učí lépe, mají-li vnitřní motivaci, neboli zájem/zvídavost/objevování. Vygúglujte si rešerše na google scholar. Vy věříte, že lidé jaksi ze své podstaty budou vždy hledat tu jednodušší, lehčí, levnější cestu k žádanému cíli, byť pomocí nekalých metod, tudíž je potřeba je hnát, nutit, kontrolovat, strašit či lákat bičem a cukrem."
Ale to jste špatně pochopil. Já netvrdím, že žáci s vnitřní motivací se neučí lépe, byť tedy to je čistě otázka terminologická, protože vnitřní motivaci nelze pozorovat, ani měřit, ale budiž. To, co tvrdím je, že vnitřní motivace člověka je velmi málo ovlivnitelná. Jakmile jí svým působením soustavně ovlivňujete, nejedná se o motivaci vnitřní, ale vnější. Ono to totiž není až tak o motivaci jako takové, ale spíše o zájmu. Každý člověk má nějaké zájmy. Někdo rád provozuje sex, někdo se rád vytahuje, někdo má rád moc nad ostatními, někdo rád kreslí, někdo rád zpívá a někoho baví se vzdělávat a poznávat svět kolem sebe. Představa, že lidé mohou své záliby měnit na základě působení jiných osob je zajímavá, ale spíše z říše snů. Obzvláště, když chcete po někom, kdo je hluchý, aby začal mít rád hudbu, nebo po někom, kdo je slepý, aby měl rád malování podle předlohy. Jsou to knížecí rady, když někdo, kdo učil před sto lety tři hodiny externě jeden předmět na tehdy výběrové škole, radí těm, kteří učí celý život na nevýběrových školách, aby učili lépe a jinak a že to neumí a proto jsou ti studenti tak špatní. Ať nejprve kníže ukáže, jak to umí a jaké má výsledky v ovlivňování motivace studentů slabých a ex ante málo motivovaných a pak může oprávněně radit.
Mimochodem chování lidí pokud jde o výběr z různých možností studuje mikroekonomie. Studují se koncepty racionality výběru a předpokládá se, že racionální lidé jednají racionálně a předpokládá se kupříkladu alespoň platnost slabého axiomu projevené preference. Mám dojem, že vaše teorie o výchově k ideálnímu člověku, kterého vychováme k tomu, aby měl ty správné cíle (přesněji řečeno ty cíle, které mu jako správní utopisté a sociální inženýři naordinujeme) a dosahoval jich cestami, které se nám z nějakého důvodu líbí více, ačkoliv jsou mnohem delší, je čirá utopie. Chtěl bych vidět toho člověka, který odmítne vyšší mzdu s tím, že jeho výkon ještě takové mzdy nedosahuje. To bychom asi podle Tajného, Šteffla a Botlíka měli přepsat všechny učebnice mikroekonomie, teorie her a teorie výběru. Neuvažujete o kandidatuře na Nobelovu cenu za ekonomii? Nebo alespoň o kandidatuře na ocenění neméně prestižní - Zlatý bludný balvan v kategorii družstev? Renesanční člověk, polyglot a věrozvěst nových vědeckých pravd Botlík Oldřich by si jistě zasloužil zlato i v kategorii jednotlivců. Chovám nikoliv nepatrnou obavu, že ocenění v kategorii družstev by nám mohl omlátit o hlavu.
Tajný, vy chcete skutečně diskutovat? Tu šanci jste tady měl od začátku a dávno jste ji promarnil svoji nesmyslnou agresivitou a předpojatostí. Rozhodně nemíním marnit čas tím, že bych vám vyvracel vaše tvrzení, a ještě podle toho, jak vy si předepíšete. Nicméně pro ukázku komentáře k jedné kratičké pasáži:
"Nikdo netvrdí, že maturitu by měli mít všichni." Ale z toho vás samozřejmě nikdo neobviňoval, nadsázce určitě rozumíte. Je ostatně mírná - tři čtvrtiny populace vám nevadí, což?
"Nikdo netvrdí, že diplomy by se měly rozdávat zadarmo." Ale z toho vás samozřejmě nikdo neobviňoval (dále viz výše). Ovšem pomáhat studentům v případě potřeby, tedy když maturitní znalosti nemají, vám nevadí, dokonce se tím chlubíte.
"Nikdo nechce nikoho uměle prohlašovat za inteligentního." Ale koncept maturity (takřka) pro všechny k tomu implicitně vede.
"P. Doležel: Představa o tom, že vnitřní motivace k poznání přebije u většiny populace motivaci po společenském uznání, uplatnění a ohodnocení, je představou navýsost utopickou.
Tajný: Ony se navzájem tyto motivace vylučují? Je to buď vnitřní, nebo vnější?"
To jste opět špatně pochopil. Já netvrdím, že motivace po společenském uznání, uplatnění a ohodnocení jsou motivace vnější. Naopak. Obávám se, že jde o motivace u většiny populace mnohem vnitřnější, než motivace poznávat zákonitosti fungování světa. To je to, co jsem se snažil sdělit.
Narychlo jsem vygůglil třeba: http://academiccommons.columbia.edu/catalog/ac:131438
Ale četl jsem podobné studie o predikční síle score ve vstupních testech pro predikci score v testech výstupních na amerických školách. Zítra mohu dohledat. Byl to nejsilnější prediktor ze všech zkoumaných, včetně základních socio-demografických charakteristik. Podstatné je ale něco úplně jiného, co se pokusím vysvětlit níže.
Pokud jde o pana Šteffla, jeho analýza je sice zjevně postavená na porovnání výsledků vstupních a výstupních výsledků v jiných testech, než jsou maturitní, ale budiž. Korelaci kolem 0.5 považuji za naprosto dostatečnou a zcela jistě statisticky signifikantně odlišnou od nuly. Otázkou je, zda je pro společnost nebezpečnější maturant, který je idiotem, nebo nematurant, který je inteligentem. Nejde tedy o to, že by testy nefungovaly tak, jak lze očekávat, ale o to, jakou metriku vlastně chceme minimalizovat. Já věřím, že pro společnost je výhodnější minimalizovat spíše počet otitulovaných blbců, protože mohou v budoucnosti rozhodovat o zásadním směřování celé společnosti, mohou svojí blbostí i někoho zabít, apod. Pan Šteffl se naproti tomu evidentně domnívá, že otitulovaný blbec představuje nulové společenské nebezpečí a raději nechá otitulovat všechny, než aby měl neotitulovaného jednoho inteligenta. Já mohu ale navíc argumentovat tím, že neúspěch u přijímacích testů lze kdykoliv opravit tím, že se uchazeč připraví lépe. Naproti tomu jednou otitulovanému blbci už titul současná právní úprava odejmout neumožňuje, jak nám bylo se nadíti u otitulovaných rychlostudentů. Mým cílem není zamezit někomu nadanému v akademické dráze. Mým cílem je neumožnit rozhodovat o zásadních věcech lidem, kteří neprokázali základní schopnost logicky myslet. Zdá se to jako zbytečnost, ale důsledky skutečnosti, že tomu tak dnes není jsou dalekosáhlé a napáchané škody těžko napravitelné. Pokud členka vlády, ministryně školství, poslankyně PS PČR a věhlasná advokátka prohlásí, že když dojde v prvním roce k růstu HDP o 20 % a druhý rok rovněž, tak je přece jasné, že celkově se HDP za sledované období zvedne o 40%, tak je to s prominutím průser až na půdu. A to jsou mraky takovýchto "myšlenek". Od sčítání hlasů potřebných pro kandidaturu na prezidenta, přes nejrůznější manipulace, až po nepochopení základních principů ekonomické teorie. A co jsou schopni občas vyplodit novináři, to by člověk blil.
"Ve školství je parabola také zajímavá - čím více měříme, číslujeme a odsuzujeme, tím více nám klesá vzdělanost."
To je zajímavé tvrzení. Jak to víte, že nám tím více klesá vzdělanost, když před měřením, číslováním a odsuzováním, jsme vzdělanost neznali? Ono když něco neměříte, těžko o tom můžete prohlásit, že to klesá, víte? Klesání je pojem čistě kvantitativní. Vaše tvrzení je, s prominutím, blábol.
Pane Soukale,
Není co dodat.
Pane Doležale,
Err.... taky vata. Tak předvídatelné a přitom tak smutné.
pardon Doležele
Tak nic, Tajný, to byl jen pokus. S předvídatelným výsledkem.
o kvalitě odůvodnění rozsudků často nelze rozhodnout bez právního vzdělání
(pochopitelně s dvěma výjimkami - Brouka Pytlíka a Oldřicha Botlíka)
Strejdu Brouka z toho, pane Doležele prosím, vynechejte. Už kvůli tomu Ferdovi si vytrpěl dost.
Ač uznávám východiska Hejného metody a zcela souhlasím s tím, že každá maličkost, kterou si děti objeví samy má větší význam než obrovská moudra, která jim někdo nadiktuje a ony je opakují bez toho, aby jen pomyslely na to, co vlastně znamenají, bylo by podle mě vhodné rozlišovat mezi mediální prezentací jeho metody (včetně jeho vlastních výroků) a tím, jak to poté doopravdy probíhá ve třídách. Byl jsem se osobně podívat u paní Michnové, zrovna byla nachlazená (tím pádem víceméně akusticky nepřítomná, jak pan profesor rád zmiňuje) a ač se zrovna neprobíralo nic důležitého, hodině to podle mého rozhodně nepomohlo, přestože bylo znát, že děti jsou skvěle vychované k samostatné práci, a paní Michnová do průběhu hodiny rozhodně vstupovala. I na videích z hodin, která sám Hejný používá k představení své metody, je vidět, že moderátorská role (i u dětí, které jsou na metodu naučené) učitele je obrovská a nejde se bez ní obejít. Že se žáci sami učí a učitel je neviditelný si sice dokážu představit u bezproblémového procvičování, ale rozhodně ne u něčeho, kde mohou nastat problémy (právě proto, že to, jak se děti matematiku učí, je složité a individuální) a už vůbec ne ve chvíli, kdy mají děti dojít k něčemu doopravdy důležitému.
Chápu, že věty jako "vlastně to nevyžaduje žádnou práci" jsou mediálně vděčné a výrazně přispěly k popularizaci metody, ale realitu věrně nevystihují a podle mého odhadu se časem ukáže, že ve výsledku metodu více poškodí než ji pomohou.
Nevím, jak moc pan Tajný prostudoval Hejného učebnice pro první stupeň. Koupil jsem si je všechny a odvážím se tvrdit, že jejich obsah rozhodně přesahuje to, co se děti běžně učí klasickým přístupem, takže s předepsaným objemem učiva se slučují s velkou rezervou.
Jestli mi na Hejného "metodě" něco vadí, pak je to jen velký mediální humbuk, který se dělá kolem v podstatě posbíraných fint a dávno známých postupů, používaných mnohými učiteli od nepaměti. Jen nikoho z nich nenapadlo nazvat to podle sebe a postavit na tom svou sebepropagaci.
Mnohem víc mi ale vadí klasické mediální klišé, které dělá z těch, kdo se k jejímu používání nepřihlásili, zastydlé konzervativce a z těch druhých naopak spásu školství a vzdělanosti.
Ale jinak.
Proč by proboha mělo nějakému učiteli vadit, když někdo zveřejní postup, který žákům umožní pochopit učivo?
Pavel Doležel má samozřejmě naprostou pravdu.
Jen se obávám, že některým lidem je nevysvětlitelná.
Dodám jen, že školu a vzdělávání bude vždy tvořit také jistá rovina, která je nekvantifikovatelná, nebo jen obtížně a nepřímo měřitelná. To je samozřejmě fakt.
Jenže lidé jistého typu uvažování, pro které se poslední dobou vžívá název "sluníčkáři", nebo výstižněji "dobroserové" budou vždy objektivní měření odmítat.
A budou kázat o vnitřní motivaci i tam, kde neexistuje.
Neuvážené kroky ve veřejném školství jsou myslím do určité míry i důsledkem určité neúčelnosti a neefektivnosti tzv. čerpání EU dotací (grantožroutství). Až ty strukturální dotace (grantožroutský klondajk?:) skončí, bude myslím a doufám školám lépe ze dvou důvodů: 1) Zjistí se, co se při tom čerpání napáchalo 2) Stát se bude (muset) mnohem lépe starat o účelnost a efektivnost potřebných změn. Tahle myšlenka není jen mé hlavy. Na tu věc myslím upozorňoval např. i bývalý ředitel NÚV, když v jedné ze svých prezentací promítl snímek se všemi aktéry systému dalšího vzdělávání a po něm promítl, jak to asi bude, až ty dotace (tzv. systémové projekty) skončí. J.Týř
"A co jsou schopni občas vyplodit novináři, to by člověk blil."
Nesouhlasím. Není to občas, ale velmi často. Kdyby to bylo občas, tak je na světě o polovinu problémů méně.
Pane Krynický, myslel jsem spíše uvedenou časovou náročnost vysvětlení kvadratické rovnice, viz video.
poste.restante
Soukal chtěl argumenty. Argumenty z výzkumu jsem poskytl a na oplátku jsem chtěl argumenty, nejlépe také z výzkumu k doložení jeho názorů. Zatím dobrý.
Načež Soukal řek, že mi na to kašle, protože jsem na něj byl předtím bakaný a že nadržuji maturantům. Teď už ne dobrý. Fakt ne. Jediným mým štěstím je, že nejsem středoškolský češtinář, protože být representován lidmi jako jsou tito pánové z ASČ, to už bych fakt nevydýchal.
Doležel je provařený už z eduinu, udělal jsem chybu, že jsem na něj vůbec reagoval a tím neuváženě rozdmychal jeho vážný grafomanský problém.
Názory zde prezentované táborem konzervativců jsou, tak jak to označil O. Šteffl výše, dojmologií. Sice pěkně zabalenou, ale pořád jen dojmologií. Jakmile vás někdo požádá o tvrdé argumenty, vyšumíte jak teplé pivo.
Pak sem vlítnete ze svého kantorského obláčku vy jako arbiter veritatem a označíte mne za dobrosera. To má člověk někdy pocit, že mu vyměnili tabák za bad acid. Lepší než HBO.
pac a pusu zlosere
"Jakmile vás někdo požádá o tvrdé argumenty, vyšumíte jak teplé pivo."
Vložil jsem odkaz na studii o predikční síle výsledků u vstupních testů při odhadování výsledků testů výstupních. To jsou tvrdá fakta. I ten odkaz na "studii" pana Šteffla potvrzuje (zřejmě nechtěně) to, co celou dobu říkám. Pokud je korelace výsledků okolo 0.56, jedná se zcela jistě o statisticky signifikantní výsledek a velmi silný prediktor. Důsledky, které to má, pan Šteffl vysvětlil celkem obstojně. Jenže místo aby vysvětlil, proč by se testovat nemělo, vysvětlil celkem přesně, proč se testovat má. Ostatně kdyby se bývalo netestovalo, neměl by se především pan Šteffl čím ohánět.
Pane Tajný, mohl byste nám svými slovy říci, co to vlastně je ta korelace a jak souvisí se statistickou a deterministickou závislostí?
Tak já byla na tu metodu docela zvědavá. Školení mi neprošlo (2000,-) a vlastní prachy už do školství příliš nehodlám strkat. Takže hledám sama. Taky jsem na FB v jedné skupině Haj. metody. Je tam takové množství zoufale volajících rodičů, že mne to docela překvapilo. Poté, co jsem si přečetla, jak děti vše chápou a radují se z práce. Děti doma(dle rodičů) brečí, že nerozumí, rodiče taky nerozumí a musí to být asi pěkně frustrující pro obě tyto strany. Rodiče mají školou zakázáno něco děcka přeučovat po svém a některé školy zahájily školení o sobotách pro rodiče.
Tak nevím..........
O maturitách si netroufám psát nic, nepohybuji se v tom prostředí. Jen si občas říkám, že když maturitu z matiky udělal takový mamlas na matiku jako já, že není důvod ji do maturity nedávat.
Pak sem vlítnete ze svého kantorského obláčku vy jako arbiter veritatem a označíte mne za dobrosera.
Překvapivě jsem tentokrát neměl na mysli právě Vás, Tajný učiteli, ale spíše různé "aktivisty" a "bojovníky za lepší zítřky". Takové to: "My Vám pomůžeme, kdybychom měli Vás nebo někoho zabít."
Nevím, jestli mi věříte. Mohl bych teď uvádět rádobyvtipné sentence na téma "potrefené husy", ale to nemáme oba zapotřebí. Když Vás budu chtít urazit, udělám to přímo.
S panem Doleželem máme oba dost zásadně odlišná ideová východiska a náhled na svět. Dost často jsme proto logicky ve sporu. To ale nijak nesnižuje fakt, že jej respektuji jako odborníka v oblastech, kterými se profesně zabývá a také jako zdatného oponenta.
A s jeho příspěvky na téma vnitřní a vnější motivace souhlasím téměř úplně.
To jsem chtěl říci svým posledním vstupem do diskuse a nikoliv hrát si na soudce.
A pokud s nějakým názorem souhlasím, přijde mi zbytečné a diskusi zatěžující opakovat totéž, jen jinými slovy. Prostě jen řeknu, že tento názor sdílím.
Okomentovat