Lukáš Kovanda: Nepřidávejme všem. Učitelé si vyšší platy zaslouží

pátek 8. září 2017 ·

„Za posledních 50 let vzrostla produktivita třeba v autoprůmyslu závratně, za posledních 100 let astronomicky a za posledních 150 let nekonečně, vždyť autoprůmysl tehdy ani neexistoval. Jak se za stejnou dobu změnila klasická školní třída? Takřka vůbec. Akorát tmavě zelenou tabuli a křídu možná tu a tam nahradil „whiteboard“ a fix. Jde o jeden z příznaků toho, že produktivita ve školství roste dramaticky pomaleji než v průmyslu. Jestliže je výše mezd odvislá od produktivity, mají snad být platy učitelů neměnné? Pochopitelně, že nemají,“ píše ekonom Lukáš Kovanda v komentáři na serveru iDNES.cz.



Lukáš Kovanda (linkedin.com)
Letos zesnulý americký ekonom William Baumol proslul svou hypotézou „nákladové choroby“. Odvětví s žádným nebo nízkým růstem produktivity, jako je školství, se musí, co se tempa růstu mezd týče, dříve či později „nakazit“ od odvětví s vyšším růstem produktivity, tedy s vyšším růstem mezd. Jinak to nejde.


Jinak by totiž dnes už nebyli žádní učitelé nebo by vyučovali jen naprostí asketové. Čili pokud se kantorům zvyšují platy, není to tím, že by byli rázem produktivnější, ale tím, že třeba zaměstnanec v autoprůmyslu vyrobí za den či hodinu zase o něco více autodílů nebo celých vozů.


Učitelské odbory, které začátkem týdne, v den oznámení nejvyššího růstu mezd od roku 2007, vstoupily do stávkové pohotovosti a žádají navýšení platů o patnáct procent, tak částečně jednají v souladu s ekonomickou logikou. Lze se bavit o tom, zda zrovna patnáct procent je odpovídající požadavek, ale nelze zpochybnit, že mají v době ekonomické prosperity a růstu produktivity svaté právo „nakazit se“ vyššími mzdami od jiných, z povahy věci produktivnějších odvětví.


Opatrné přitakání na požadavky kantorů však neospravedlňuje všechny odborářské požadavky, zejména ne ty týkající se kratšího pracovního týdne nebo dalšího navyšování minimální mzdy, za nimiž není ani špetka ekonomické logiky, ale jen prachobyčejný nátlak vlivné zájmové skupiny.


Celý text naleznete zde

9 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
8. září 2017 9:36  

Pětiletkový nárůst produktivity práce učitelů činí 7%. Požadován je meziroční nárůst mezd je požadován ve výši 15%. Argumentace typu "ale voni mají víc" vychází z deklarovaného faktu nakažení se úspěchem jiného (viz původní Kovandův článek).
Navíc nejde u nárůstu produktivity o zásluhu učitelů nebo jejich manažerů, ale toliko o důsledky demografických vln. To jen pro objasnění. Argumentovat ale stejným nárokem vysokoškolsky vzdělaného absolventa PedF a absolventa medicíny je pokleslé. Jsou to hrušky a jablka. Nechci, aby to bylo vnímáno jako asociální postoj, ale z ekonomického srovnání, které Kovanda předložil plyne, že 15% nebude obhajitelných. Tedy v normální společnosti. Před volbami možná poteče i voda do kopce.

poste.restante řekl(a)...
8. září 2017 13:44  

Ach jo.
Jak se měří produktivita práce soudců? Počtem odsouzených? Nebo počtem rozhodnutých sporů? A platí to i pro rozhodnutí vrácená ze soudů vyššího stupně? To by pak stačilo zahrát si pink-ponk se špatnými rozsudky a "produktivita" se strmě zvýší?

Jak se měří produktivita práce stavebních úřadů? Počtem vydaných stavebních povolení? Má stejnou váhu kus dálnice, výrobní hala a skleník či zděná psí bouda?

Jak se měří produktivita práce vojáků? Počtem vyhraných válek? Nebo počtem vystřílených nábojů? Počtem padlých?

A co kdyby se vojáci a policisté domluvili s hrobníky, že by jim pomohli zvednout produktivitu?

Jak se měří ...

Ále, vždyť to stejně nemá cenu.

Tak jen závěr:
Uplatňovat ve sféře veřejných služeb paušálně stejná kritéria a metodiku hodnocení jako v průmyslu, to může leda ekonomický ignorant.
(Tím neříkám, že to autor činí, ani to, že to nelze vůbec. Jen se při tom musí používat mozek.)

Ygrain řekl(a)...
8. září 2017 14:02  

Tedy, srovnávat pokrok školství za posledních 150 let s automobilismem, to chce opravdu mozek "génia". Můžu vědět, koho kdy české školství tak těžce urazilo, že se na nás odevšad valí kletba takových keců?

Simona CARCY řekl(a)...
8. září 2017 14:02  

Máte pravdu poste. Tak uveďte kategorii, v níž se za pětiletku nebo meziročně, to je jedno zvýšila produktivita práce pedagogů v průměru o 15%. Podle mne je kategorie "počtu zkompetentňovaných žáků" dostatečně relevantní. Ale může to být i výše přijatých příspěvků v jednotlivých letech, to je jedno. Ale měřit to musí jít.

poste.restante řekl(a)...
8. září 2017 15:21  

Simona CARCY
Když už srovnávat, tak ne poslední pětiletku, ale vývoj platů v celém porevolučním období. Mohlo by se ukázat, že těch 15 % ani nevykompenzuje předchozí propad.

Kromě toho samotný koncept "produktivity" je ve školství z principu pitomost.

Jistě, můžeme například porovnávat počty žáků na učitele a porovnávat se zahraničím.
Ale těžko můžeme porovnávat naše malotřídky v každé Zlámané Lhotě s americkými "velkovýkrmnami" s několika tisíci žáky, sváženými school-busy z půlky okresu a s parkovištěm větším než to před Lídlem v krajském městě.
Pravděpodobně zjistíme, že náš systém je nákladově velmi neefektivní.
Otázka by pak musela znít: A chceme školy jako v USA i za cenu, že zrušíme malotřídky? Máme prostředky a prostory, abychom je případně vystavěli?

Můžeme se bavit o výsledcích našich žáků v mezinárodních srovnáních.
Jenže to bychom nejspíš zjistili, že učitelé v Česku by se měli pozlatit, za to jak jsou "produktivní" při porovnání svých platů.

Můžeme se bavit o tom, kolik vykonávají učitelé podpůrných činností, které jinde dělají k tomu vyčlenění pracovníci. Ve většině západních škol nezjišťuje třídní, zda žák absentoval a proč. Komunikace s rodiči, úřady, orgány péče o děti? Na to tam mají administrátora. Dozory o přestávce a u obědů? No jak kde. Někde ochranka a někde se zase hlídají děti navzájem.
Evidence kabinetních sbírek a počítání lavic a odpadkových košů při inventurách? Na to bylo potřeba pětileté VŠ studium?
O neskutečné byrokracii nemluvě.

Opravdu nelze paušálně počítat hrušky a jablka.

Podle mne je kategorie "počtu zkompetentňovaných žáků" dostatečně relevantní.
Základní omyl je totiž v tom, na co se často zapomíná.
Parametr produktivity práce lze použít jako kritérium pro hodnocení výkonu a na něj navázané výše odměny jen tehdy, pokud má jednotlivec možnost svou produktivitu ovlivnit.
Když vyrobím víc rohlíků, nebo elektromotorů, když u pokladny nasnímám víc položek a obsloužím víc zákazníků, když ostříhám víc hlav a vymaluju víc zdí, než ostatní, zasloužím si větší odměnu.
Když díky mně a ostatním firma vyrobí u linky víc aut a víc vydělá, je logické, že z většího firemního zisku požaduji svůj podíl.

Ale jak mám jako učitel ovlivnit "počty zkompetentňovaných žáků"?
To mám jako nakoupit Viagru, obrážet páteční diskotéky a balit tam holky, abych za 7 let mohl učit více žáků? :-)
Jestli tohle má být kritérium, pak otevřete všechny hranice a pusťte sem co nejvíc mladých imigrantů i s dětmi.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. září 2017 15:55  

S těmi diskotékami je to zajímavý nápad. Nešlo by to podpořit finančně z EU? Začněme co nejdříve (dokud můžu bez viagry)..

BP řekl(a)...
8. září 2017 16:29  

Nezvýšila se za posledních deset let naše produktivita práce v papírování?
Co to jen je těch přepisování ŠVP, tvorba TP pořád dokola, plánů TU, plánů osobních DVPP, výkazů práce za každý měsíc, vypisování asi padesáti lejster, když chcete jet s žáky na výlet... Mám pokračovat dál?
Hodin a hodin strávených zbytečně u internetu, abyste výuku udělali zábavnější, nebo hledáním nejlevnějšího e-shopu s učebnicemi, jejich objednávání a přeprodávání žákům ap.
Myslím, že pan Kovanda nemá pravdu, neboť o samotné učení v hodině jde až na posledním místě. Naše náplň práce se přesouvá pomalu a jistě do kanceláře.

tyrjir řekl(a)...
8. září 2017 17:18  

Produktivita některých ekonomů je, myslím, pozoruhodný jev. :)))

Nowak řekl(a)...
10. září 2017 20:47  

Je hezké, že pan Kovanda uzná, že "učitelské odbory částečně jednají v souladu s ekonomickou logikou". Proti tomu další navyšování minimální mzdy namá prý " ani špetka ekonomické logiky, ale jen prachobyčejný nátlak". K teorii patří praxe - ukázují jí nyní reportáže Saši Uhlové. (Třeba by příště mohla se skrytou kamerou přijít učit do školy, byl by to také zajímavý dokument.)



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.