Jiří Kuhn: Po neslavném odchodu ministra Chládka jsem si nedovedl představit, že by mohlo školství potkat ještě něco horšího.

„Dobrá řidička ve špatném autě, s chaotickým itinerářem a s navigátory, co koukají dozadu místo dopředu, se snažila jet co nejrychleji,“ píše Ondřej Šteffl k působení Kateřiny Valachové na pozici ministryně školstvív anketě serveru E15.cz.

Šteffl pokračuje:

Řídit se při rozhodování na prvním místě volebním programem ČSSD, který dělal kdoví kdo a kdoví proč, a ignorovat odborné studie s cílem hlavně schvalovat zákony, to je spíše cesta do pekel. Bez ohledu na dobré úmysly. Schválených zákonů je hodně, ale z hlediska rodičů, dětí a vzdělávání v Česku se rozhodně nic nezlepšilo; pro mnohé, a to zejména typické voliče ČSSD, se přístup ke vzdělávání zhoršil.

V anketě odpovídal také Jiří Kuhn – ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce a bývalý předseda Asociace ředitelů gymnázií ČR:

Jiří Kuhn (repro DVTV)

Hodnotit působení paní Valachové v čele MŠMT těsně poté, co oznámila, že k 31. 5. z čela resortu odstoupí, není jednoduché. Ne proto, že bych neměl na její kroky jasný a poměrně jednoznačný názor, ale hlavně proto, že „kopat do mrtvoly“ je mi proti srsti. Nicméně paní Valachová rozhodně neřekla své poslední slovo a obávám se, že ji budeme moct znovu zanedlouho v některé významné pozici najít.

Po neslavném odchodu ministra Chládka jsem si nedovedl představit, že by mohlo školství potkat ještě něco horšího. To, co následovalo po nástupu paní Valachové, jsem nečekal ani ve snu. Přeci jen na totální negaci práce předchůdců jsme byli zvyklí vždy, když ministra z jedné strany střídal ministr z druhé strany. Pravo-levé kotrmelce s negativním dopadem na školy, učitele i žáky jsme se naučili vybalancovávat a díky tomu, že šlo o očekávané otřesy, byli jsme na ně připraveni. Ničivé tsunami Valachové jsme však nečekali a i přes postupně konsolidovanou obranu jsme namísto zprvu očekávané konstruktivní spolupráce ve většině následujících střetů podlehli. Nebyli jsme připraveni na manipulativní techniky, překrucování skutečností, neplnění dohod, účelovou argumentaci, monolog prezentovaný jako diskusi ani na diktát vydávaný za dohodu či „alternativní pravdu“ a to vše skryté za milým úsměvem, promyšleně nataženou vstřícnou rukou a brilantním PR.


Celou anketu naleznete zde