Školy jako by se zasekly v minulém století, říká zástupkyně středoškoláků

středa 31. května 2017 ·

„Chceme trochu nabourat dojem, že ředitel a učitelé jsou nadřízení a studenti jejich podřízení. Měli bychom být partneři, vždyť ve vzdělávání sdílíme nejenom tu cestu, ale i cíl. A také už pár let žijeme v demokracii, ale i přes všechny změny, které se odehrály po roce 1989, školy jako by se zasekly v minulém století,“ říká v rozhovoru pro server Novinky.cz předsedkyně České středoškolské unie (ČSU) Lenka Štěpánová, která v dubnu nahradila Štěpána Kmenta mířícího na vysokou školu.

V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Lenka Štěpánová (twitter.com)
Jste středoškoláci, berou vás lidé vážně?

I přesto, že se nám už podařilo prosadit několik změn, je to pro mnoho lidí nová myšlenka a reakce na studenty, kteří mluví do vzdělávání, nejsou vždy pozitivní.

Na ministerstvu jste v minulých letech prosadili několik návrhů - výjimka z pamlskové vyhlášky, dělení tříd v matematice na poloviny, řešíte i posílení žákovských samospráv. Za ministryně Kateřiny Valachové vám tedy resort vycházel docela vstříc. Co plánujete dále?

Od minulého roku naše návrhy pravidelně konzultujeme s ministryní Valachovou i jejími šéfporadci. Na všech se neshodneme, některé z těch, na nichž jsme shodu nalezli, jsme ale představili společně v kampani Revoluce na střední. V té říkáme, že vzdělávání by mělo být zaměřené na žáka, žák by měl stát v centru dění, na výuce se podílet a poznatky spíše konstruovat než je jen pasivně přejímat. Zkrátka výuka, jejímž smyslem je naučit žáky různým dovednostem, kritickému myšlení a také samostatnosti a zodpovědnosti, aby se v rychlém a náročném 21. století neztratili.

K tomu současné školy nevedou?

Myslím, že ne. Na školách převládá pravý opak, to znamená výuka frontální, testování memorizovaných faktů, známkování 1 až 5 bez větší zpětné vazby a málo diskuze. Diskuzí teď nemyslím jen tu, která probíhá za dveřmi zavřené třídy, ale také dialog mezi studenty, učiteli a vedením školy.

Chceme trochu nabourat dojem, že ředitel a učitelé jsou nadřízení a studenti jejich podřízení. Měli bychom být partneři, vždyť ve vzdělávání sdílíme nejenom tu cestu, ale i cíl. A také už pár let žijeme v demokracii, ale i přes všechny změny, které se odehrály po roce 1989, školy jako by se zasekly v minulém století.


Celý rozhovor naleznete zde

36 komentářů:

poste.restante řekl(a)...
31. května 2017 10:31  

Kmenta 2.0

Žák nemůže být plnohodnotným parterem učitele nikdy.
Učitel odpovídá za život a zdraví žáka. PROTO je povinen žák poslechnout učitelovy pokyny.

V některých oblastech žák partnerem učitele být může a v některých to zkrátka nejde a nikdy nepůjde.

Dokud tohle v "unii středoškoláků" nepochopí, je veškerá další debata s tímto spolkem předem odsouzena k nezdaru.

Q. E. D. řekl(a)...
31. května 2017 10:36  

Souhlasím s poste.restante výše.

Já mám třeba lepší vzdělání, vzhled i chrup než můj nadřízený, ale přesto ve škole nejsem řediteli partnerem.

Stejně tak nemůže být žák partnerem učitele.

Ygrain řekl(a)...
31. května 2017 10:49  

I vy jedny zastaralé struktury :-) Osobně začínám být už značně alergická na slovo "průvodce" namísto učitele, až budu chtít dělat průvodce, dám se na cestovní ruch.

Zajímala by mě jedna věc: jak přesně má fungovat, že žák poznatky "konstruuje"? Jak konkrétně to probíhá třeba ve fyzice nebo chemii - to pošleme žáka do laboratoře, aby si vlastnoručně vyzkoušel, jestli patří kyselina do vody nebo voda do kyseliny? Za sebe mohu říci, že "konstruování" gramatických pravidel funguje pouze u jednotlivců, kteří mají dostatečnou schopnost abstrakce, ostatní nevykonstruují nic. Takže po 10-15 minutách nezdařilého konstruování skončíme u 2-3 minutového frontálního vysvětlení (a řešení nesprávných vývodů z vlastní konstrukce), čímž je skoro půlka vyučovací hodiny v pytli, namísto aby byla využita k praktické aplikaci a procvičování. Just saying.

Michal Komárek řekl(a)...
31. května 2017 11:00  

poste.restante

Opravdu myslíte, že Lenka Štěpánová a ČSU mluví o té "právní rovině"? Že si nárokují v tomto smyslu "plnohodnotné partnerství"? Lenka Štěpánová mluví o partnerství ve vzdělávání a myslím, že je vcelku zřejmé, že - Vašimi slovy - mluví o oblastech "ve kterých to jde". Dokud toto učitelé nepochopí, je bohužel další debata s nimi odsouzena k nezdaru... Hezký den!

Fanda Moudry řekl(a)...
31. května 2017 11:05  

Partnerem ve sportu? Určitě. V takové kopané to jinak ani nejde. Při archeologických vykopávkách v prázdninovém období? Určitě a spolupráce byla na dobré úrovni.
V naukových předmětech nehumanitního zaměření? V 95% problém. Takoví studenti musí chtít něco dokázat a být ve vědomostech na vysoké úrovni, což většina nesplňuje. A jen tak mimochodem. My jsme nebyli jiní.

krtek řekl(a)...
31. května 2017 11:21  

Tak, jako učitel má autoritu danou zákonem a autoritu danou jeho způsobem vyučování, tak je i žák partnerem daným jeho přístupem a vystupováním. Má-li ČSU pocit, že by to mělo být jinak, pak prosím, ať prosadí změnu předpisů. Diskuse o tom, jak široký má být úsměv učitele, jak hlasitě smím napomenout žáka, který mne nevnímá, když dotknout se ho nesmím, je možná sice zábavná, ale k ničemu.
Pane Komárku, chcete-li, pak se na ČSU obraťte, ať specifikují, co si pod partnerstvím představují.

Michal Komárek řekl(a)...
31. května 2017 11:32  

krtek

Myslím, že dobrý učitel tomu rozumí. Hezký den!

Ygrain řekl(a)...
31. května 2017 11:47  

Pane Komárku, jak moc důkladněji to ještě potřebujete vysvětlit? V partnerském vztahu jsou práva, povinnosti i zodpovědnost vyvážené, kdežto ve vztahu učitel-žák je to učitel, kdo nese mnohem větší právní i morální odpovědnost nejen k jedinci, ale i ke kolektivu, nemluvě o rozdílu ve věku i znalostech. Volání po "partnerském" vztahu je pitomá módní floskule založená na zcela mylném předpokladu, že dva lidé pracující na společném cíli jsou automaticky partneři. Ne, nejsou. Partneři mohou být dva doktoři na oddělení, ne praktikant a primář, dva dělníci u soustruhu, ne dělník a mistr. Mohou být přátelé, mohou se podporovat, mohou naslouchat problémům toho druhého, ale nejsou partneři.

Ygrain řekl(a)...
31. května 2017 11:48  

"Myslím, že dobrý učitel tomu rozumí. "
Fuj, to bylo hnusné.

Michal Komárek řekl(a)...
31. května 2017 11:56  

V čem to bylo hnusné, Ygrain? Jak moc důkladněji ještě potřebujete vysvětlit, že středoškoláci mluví o partnerství v jiném smyslu? A že když se učitelé budou neustále odvolávat na svoji právní odpovědnost a rozdíl ve věku a odpovědnosti obecně.., tak to znamená především to, že diskusi odmítají? Děkuji! Hezký den!

Ygrain řekl(a)...
31. května 2017 11:59  

O příspěvek výše jsem to rozepsala podrobněji. Myslím, že dobrý redaktor tomu rozumí. Hezký den!

Michal Komárek řekl(a)...
31. května 2017 12:08  

Ygrain

:-)

Ale není to trochu slovíčkaření? Jde přece o podstatu toho, o čem Lenka Štěpánová mluví - má pocit, že mnozí učitelé na mnoha školách neberou své žáky dostatečně vážně. A to je přece velký problém, ne? A je vcelku jedno, zda se budeme otáčet na slově "partnerství". Děkuji! Hezký den!

Vladimír Stanzel řekl(a)...
31. května 2017 12:30  

A vice versa, pane Komárku, vice versa. To je ovšem ještě větší problém. Na učilišti vám žáci klidně vmetou do obličeje, že jste ču.ák, jen proto, že po nich chcete, aby si nosili učebnici a sešit. A stává se na školách vysokých, kde učitelé titulují studenty jako kolegy a kolegyně, že jim tito s klidem napíší do e-mailu, v němž posílají třeba zadanou seminární práci, oslovení "Vážený pane kolego". Vskutku netušená míra socializace, že?

Michal Komárek řekl(a)...
31. května 2017 12:52  

A pane Stanzeli, myslíte si, že Lenka Štěpánová a středoškoláci, za které mluví, myslí partnerstvím právo "vmést učiteli do obličeje, že je ču.ák"? Děkuji! Hezký den!

Ygrain řekl(a)...
31. května 2017 13:03  

Ne, pane Komárku, nemyslím, že je to slovíčkaření. Chovat se ke svým žákům přátelsky a s respektem jako k autonommím lidským bytostem není totéž co partnerství.

poste.restante řekl(a)...
31. května 2017 13:09  

Takže pan Komárek kromě editování a cenzurování dělá na vedlejšák ještě mluvčího?
Plus, zaznamenal jsem i nástin "kádrování" ve smyslu co/kdo je či není dobrý učitel.
No, jen tak dál.
:-)

A propos. Je editor webu partnerem v diskusi?
Myslím, že ne, protože on můj příspěvek smazat může, zatímco já jeho nikoliv.
:-)

Volání po "partnerském" vztahu je pitomá módní floskule založená na zcela mylném předpokladu, že dva lidé pracující na společném cíli jsou automaticky partneři. Ne, nejsou.
Amen

Volání po "partnerském vztahu" a la ČSU nám tady pan Kmenta předvedl dostatečně.
"Partnerství" v jejich podání, znamená, že žák má mít právo hodnotit učitele a spolupodílet se na schvalování jeho kariérního postupu.
(Takže pacient, který spolurozhoduje o tom, kdo bude na oddělení vrchní sestra a kdo primářem.)

Učitel naproti tomu má hodnotit formativně a do procesu hodnocení zapojovat hodnoceného žáka. Jak to udělat při 30 žácích ve třídě už se nedozvíme.
(Takže žák hodnotí učitele a říká učiteli, jak má hodnotit on žáka.)
partnerství, jako vyšité.

Své žáky beru vážně a snažím se je brát i jako partnery, úměrně jejich věku a schopnostem.
Je to ale moje rozhodnutí a především moje zodpovědnost.


Pokud mi "pseudopartnerský vztah" někdo nanutí z venku příkazem, pak už to není partner, ale někdo, kdo si chce hrát na mého bossa, ale přitom nemít za nic zodpovědnost. Ani morální, natožpak právní.

Michal Komárek řekl(a)...
31. května 2017 13:15  

Děkuji za vysvětlení Ygrain. Hezký den!

Tajný Učitel řekl(a)...
31. května 2017 13:43  

Chovat se ke svým žákům přátelsky a s respektem jako k autonommím lidským bytostem není totéž co partnerství.

Protože já mohu žákovi dát kouli a on mně né. Vnímají někteří učitelé žáky jako známky a zdroj pravidelného snadného příjmu? Zajisté. Vnímají někteří žáci učitele jako nafoukané komické prudiče bez příčiny? Ano. Jsou učitelé schopni zajistit si nějak přirozenou autoritu a tím spolupráci žáků? Neví se. Málo peněz. Nelze koupit. Jsou někteří žáci schopni zbavit se apriori nepřátelského přístupu k učitelům a škole? Mohli by, pokud by by jim škola/učitelé nabídli kvalitu vztahu, která by zbavení se negativních asociací, mnohdy pěstovaných devět let, usnadnila.


Volání po "partnerském" vztahu je pitomá módní floskule založená na zcela mylném předpokladu, že dva lidé pracující na společném cíli jsou automaticky partneři. Ne, nejsou.

Aha, a co třeba rodič a učitel? Také ne?

Josef Soukal řekl(a)...
31. května 2017 14:20  

„Pane Hučíne, musím říct, že číst vaše poslední příspěvky je ve zdejším prostředí balzámem.“

A pak:

Ygrain: Chovat se ke svým žákům přátelsky a s respektem jako k autonommím lidským bytostem není totéž co partnerství.

TU: „Protože já mohu žákovi dát kouli a on mně né. Vnímají někteří učitelé žáky jako známky a zdroj pravidelného snadného příjmu? Zajisté. Vnímají někteří žáci učitele jako nafoukané komické prudiče bez příčiny? Ano. Jsou učitelé schopni zajistit si nějak přirozenou autoritu a tím spolupráci žáků? Neví se. Málo peněz. Nelze koupit. Jsou někteří žáci schopni zbavit se apriori nepřátelského přístupu k učitelům a škole? Mohli by, pokud by by jim škola/učitelé nabídli kvalitu vztahu, která by zbavení se negativních asociací, mnohdy pěstovaných devět let, usnadnila.“

Hlavní starostí provokatéra a ignoranta je postavit problém tak, aby bylo možné otlouct ho o hlavu jiným.

Jana Karvaiová řekl(a)...
31. května 2017 14:56  

Add TU - kde ten kamaráčoft skončí?
Budeme si všichni navzájem tykat?
Přestane fungovat tento odporný model i ve fabrikách a firmách?

Je tu někdo, kdo by nějak přesně definoval partnerství?

Tajný Učitel řekl(a)...
31. května 2017 15:02  

(ne)Výchovu v rodině nezměníte jinak, než tím, že to málo, co lze v tomto směru ve škole udělat, se udělá. Tzn. lze nastavit školu tak, aby nebyla převážně nepříjemným místem k bytí.

Lze se pokusit pěstovat oboustranně respektu-plný vztah mezi učitelem, žákem a rodičem.

Budou-li děti vnímat školu jako přátelské, bezpečné a zajímavé místo, pak až vyrostou, jejich přístup ke škole bude jiný, než u dospělých, kteří na svá léta ve škamnách vzpomínají s blivným pocitem v žaludku, na rodičák by je nedostal ani traktorem a úkoly svých dětí ostentativně ignorují. Podpora školy/učitelů v rodině bude vyšší, děti budou poslušnější a budou dělat co chceme. Snadná cesta není. Rodiny jsou velmi odlišné, jediné místo, kde se lze pokusit působit výchovně je těch deset tisíc hodin plus ve škole.

Tajný Učitel řekl(a)...
31. května 2017 15:04  

Bůh nas chraň kamaradšoftu. To je metla mladého učitelství.

Ygrain řekl(a)...
31. května 2017 15:05  

"Hlavní starostí provokatéra a ignoranta je postavit problém tak, aby bylo možné otlouct ho o hlavu jiným."
Bez obav, ta demagogická taktika mi neunikla. Proto ho taky většinou ignoruju.

poste.restante řekl(a)...
31. května 2017 15:21  

Tzn. lze nastavit školu tak, aby nebyla převážně nepříjemným místem k bytí.
To je teorie.
Škola vždy bude místem, kam se ráno musí jít, i když se mi nechce.
Vždy bude místem, kde v určitých okamžicích chtějí, aby se žák ztišil a poslouchal výklad učitele, ačkoliv on chce právě vysvětlit kámošovi, jak se dostat do dalšího levelu.
Škola vždy bude místem, kde po člověku něco chtějí a kde musí plnit nějaké úkoly, i když jemu se právě nechce.
Škola nemůže být vždy a pro všechny "příjemnější".
Ale může se snažit o to, aby nebyla nepříjemná pořád. Ale třeba jen občas.

Škola nikdy nebude "zábavnější", nežli videa na youtube, jak někdo spadne ze skejtu a narazí si přitom koule.
A nedělejme si iluze. Vždy budou žáci, kteří nechtějí nic víc, než čumět na video.

Budou-li děti vnímat školu jako přátelské, bezpečné a zajímavé místo, pak až vyrostou, jejich přístup ke škole bude jiný, než u dospělých, kteří na svá léta ve škamnách vzpomínají s blivným pocitem v žaludku, na rodičák by je nedostal ani traktorem a úkoly svých dětí ostentativně ignorují.

ANO.

Je cestou k dosažení výše popsaného vztahu to, že někdo "nařídí" ve škole "partnerské vztahy"?

NE.

Vztah partnerství vzniká při vzájemné interakci.

Pokud rodič za celý rok do školy nepáchne a "probudí se", až když jeho synáčkovi hrozí propadnutí, načež přikráčí s právníkem a vyhrožuje inspekcí, ministrem a konexemi - těžko může vzniknout partnerský vztah.

Pokud rodič přijde na třídní schůzku a dozví se jen obligátní: "hloupý, líný, neprospívá" - těžko může vzniknout partnerský vztah.

Pokud žák považuje učitele za debily, jejichž jediným cílem je buzerovat a prudit - těžko může vzniknout partnerský vztah.

Pokud žák zaklepe na dveře kabinetu a zvnitř se ozve: "Kdo zas, do ..., co chce" - těžko může vzniknout partnerský vztah.

Partnerský vztah vznikne tam, kde mají lidé na sebe čas.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
31. května 2017 15:28  

Ale no tak, pane Komárku, to myslím nemáte zapotřebí. Já se přece vyjadřoval k Vašemu příspěvku, ne k článku. Uvedl jste "má pocit, že mnozí učitelé na mnoha školách neberou své žáky dostatečně vážně. A to je přece velký problém, ne?" a já jsem na to konto upozornil, že větším problémem je to, že na mnoha školách neberou žáci své učitele ne jen dostatečně vážně, oni je neberou vůbec. A není to proto, že by se zlovolní pedagogové po žácích zbůhdarma vozili nebo byli neschopní je cokoliv naučit. K dialogu potřebujete dvě strany ochotné domluvit se, nelze stavět jen na jedné z nich.

Radomír Palát řekl(a)...
31. května 2017 15:34  

"Partnerství (z angl. partner, společník, spoluhráč, druh/družka) je dlouhodobý vzájemný a dobrovolný vztah spojenectví, spolupráce, případně i osobního přátelství, včetně erotického." - našel jsem kliknutím na webu.... Za mě platí to "dlouhodobý vzájemný".... Na ZŠ je těžko dobrovolný, o tom erotickém konci snad hovořit nemusím....

Vera řekl(a)...
31. května 2017 16:39  

Já bych se na problém partnerství nejen ve škole podívala trochu jinak. Vzniká mezi lidmi až po nějaké době a ještě ne s každým. Moji kolegové ve škole by měli být z principu i mými partnery, ale nejsou a není na tom nic nenormálního - viz citace pana Paláta. Někteří moji studenti jsou v tomto smyslu mými partnery třeba od první hodiny, protože se ví, co obecně po studentech požaduju a kam je směřuju a považují to pro sebe za prospěšné. S těmi máme opravdu společné směřování a jsme schopni dosáhnout vytčeného cíle (např. FCE či CAE v angličtině řečeno testovou terminologií)a ještě se přitom pobavit.
S jinými studenty být partner nemůžu, protože tam z jejich strany chybí prvky práce, spolupráce, iniciativy, vůle atd. FUnguju pak spíš jako despota proti své vůli, ale protože se po mně chtějí dobré výsledky u všech, tluče se ve mně Komenský s FrištEnským (řečeno OBRAZNĚ).
Ale tohle všechno přece známe z reálného života, jen jako kantoři jsme s tím konfrontování častěji a možná intenzivněji.
Závěrem bych řekla, že každý kvalitní vztah si musí člověk zasloužit a ne volat po tom, aby ho někdo ustanovil.

Q. E. D. řekl(a)...
31. května 2017 16:57  

výuka frontální

Protože individuální při 30 žácích a 45minutových hodinách bohužel realizovat nelze.

testování memorizovaných faktů

Budeme je tedy zjišťovat pohovorem? Obrázkem? Divadlem?

známkování 1 až 5

Pláč na nesprávném hrobě, škola těžko změní zákon.

bez větší zpětné vazby

O kterou žáci nestojí!!! Na začátku učení jsem ke každé písemce a každému testu na Internet žákům dával, proč mají takovou známku, co mají špatně, co zlepšit. Pokud se na to podívali dva žáci ze třídy, byl to slavný den. Obvykle však nikdo. Proto jsem s tím přestal.

málo diskuze

To je záměr, milá slečno. Žáci jsou velmi ochotní diskutovat, to bez debat. Ideálně celých 45 minut. Ale určitě ne o výuce. :)

Chceme trochu nabourat dojem, že ředitel a učitelé jsou nadřízení a studenti jejich podřízení.

To není dojem, nýbrž fakt vyplývající z logicky nerovného postavení obou účastníků. Viz výše zmíněné pěkné příměry primář/praktikant, mistr/dělník apod.

Osobně mohu za svou kariéru spočítat na prstech jedné ruky žáky, s nimiž bych mohl navázat zhruba rovnostranné partnerství – samostatné, činorodé, čestné, zaměřené na svůj rozvoj. Jenže musím pracovat s těmi 99,999 %, kteří takoví nejsou. Neříkám, že jsou zlí nebo hloupí, ale prostě je musíte vést a někdy i s pomyslným bičem nad hlavou honit.

turistao 982 řekl(a)...
31. května 2017 17:26  

Jinak: Za chování (jednání) žáka se může učitel ocitnout před soudem. Za jednání učitele se žák před soudem ocitnout nemůže.
Může tady být partnerství?

Tajný Učitel řekl(a)...
31. května 2017 18:04  

Kvalitní vztahy samozřejmě nelze plošně nařídit. Nicméně lze podniknout několik kroků k redukci zbytečného formalismu v trojúhelníku vztahů mezi učiteli, dětmi a rodiči. Formalizmus plodí nedůvěru a ta pak nespolupráci. Ta ve svém důsledku často zapříčiňuje studijní selhání žáka, který nakonec komunikační problém dospělých, za který nemůže, odnese. Je-li žákův přístup ke škole v zásadě negativní, lze se ptát proč. Je to rodiči, kteří doma z principu spílají učitelům? Pokud ano, proč? Je to něčím, co se děje ve škole? Spolužáky? Rodičovskými schůzkami, které mohou, ale nemusí být hodinovým stěžovacím monologem a veřejným pranýřem? Hodnotami v rodině, které jsou v přímém protikladu k tomu oc se škola snaží? Toto se lze pokusit rozklíčovat a vztahy částečně napravit, jelikož vlastně nejde o ublížená ega dospělých, ale o prospěch žáků. Jakmile se žák, nikoli dospělí, stane centrem zájmu a snažení učitelů a rodičů, vše ostatní se zpravidla rychle začne uzdravovat. Teorie? Naopak. Funkční praxe. Všem je lépe a nikdo nemusí prohrát.

jir řekl(a)...
31. května 2017 19:20  

Učit se, tvrdá řehole, zdá se dnes už nikomu nechce. Jen to všechno nějak o...

poste.restante řekl(a)...
31. května 2017 21:16  

Jakmile se žák, nikoli dospělí, stane centrem zájmu a snažení učitelů a rodičů, vše ostatní se zpravidla rychle začne uzdravovat. Teorie? Naopak. Funkční praxe. Všem je lépe a nikdo nemusí prohrát.

Ale samozřejmě.
Jéžiš, to je snad tak automatická věc, že ji není třeba ani zmiňovat.
Naprostá většina učitelů má přece v centru svého snažení žáka. Proč by jinak tuto práci dělali? Za současných podmínek.

Problém současného paradigmatu je, že ze zaměření na žáka se stal pedocentrismus.
A to už je úplně jiné kafe.

Tajný Učitel řekl(a)...
31. května 2017 22:19  

poste.restante, moc rád bych měl vaši skálopevnou víru v pedagogické samozřejmosti. Naneštěstí jsem viděl tolik "výjimek které potvrzují pravidlo", že už ani nevím, co je výjimka a co pravidlo.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
1. června 2017 0:01  

" Naneštěstí jsem viděl tolik "výjimek které potvrzují pravidlo", že už ani nevím, co je výjimka a co pravidlo. "

Ty jsi v podstatě chudák, který denně trpí ve škole. Proč tam opakovaně lezeš? A proč učíš na takové špatné škole?

Jiri Janecek řekl(a)...
1. června 2017 8:00  

"Myslím, že dobrý učitel tomu rozumí. Hezký den!"

No, kdybychom se bavili třeba o konstrukčních materiálech pro stavbu silničních mostů, nemělo by smysl se v tom dál vrtat... Ale točí se to kolem vzdělávání, navíc prý zaseklého v minulém století.

Uvědomuje si dobrý redaktor, že ta věta je tak někde na úrovni "To pochopí každý hlupák" či "Ty máš v hlavě snad seno"? Takže je otázka, kdo se tu vlastně kde zaseknul. Jsou redaktor a diskutující na portalu ČŠ partnery?

Ano, takové věty jsem občas slyšel ve škole v minulém století. Za 12 let ZŠ+gymnázia jsem ale potkal jednoho učitele, u něhož byl tento rys natolik rozvinutý, že opravdu asi neměl ve školství co dělat. Asi dva další by ten tachometr potřebovali trochu poštelovat, zbylých asi 80 tu modulaci přístupu zvládali vcelku obstojně.

Mimochodem, partnerství musí být symetrické?
Např. v některých zemích je praktikováno mnohoženství. Jsou všechny 4 ženy kmenového náčelníka někde v Balúčistánu s ním v partnerském vztahu? Mají ve vztahu stejné postavení jako jejich muž?
A musí být vztahy mezi partnery harmonické? Vždy?

Asi žiju na jiné planetě...

mirek vaněk řekl(a)...
1. června 2017 10:24  

Hezká debata. Bohužel v českých zemích je v posledních letech módní používat rétoriku a la partnerství, spolupráce, synergický efekt a podobně. Mladí studenti tomu ještě věří. Taktéž i někteří novináři, či lidi sledující situaci z povzdálí. Ale každý, kdo v tom žije a má nějaké zkušenosti ví, že to tak prostě nefunguje. Tyto situace jsou výjimečné a musí být splněny spousty podmínek, aby byla šance, že něco takového nastane.
Pracovně právní vztah není a nebude partnerstvím nikdy. Můžeme si na to hrát, ale nic jiného než předstírání to nebude. Zrovna tak rozumné jednání je možné jen s některými žáky jen v určitém věku, a když se učitel s žáky poznají. S některými se jednat rozumně nedá. Tak jak s některými spoluobčany není rozumná domluva nikdy. Pokud by všichni byli rozumní, nepotřebujeme policii ani armádu. Byl by ráj na Zemi.
Takže můžeme s některými názory ČSU sympatizovat, ale nemůžeme na tom stavět.
Ministerstvo by se mělo zamyslet nad nastavením podmínek ve školách takových, aby atmosféra mohla být co nejvstřícnější a studijní prostředí žáků a pracovní prostředí učitelů bylo motivující. V tom jsou v českém školství velké rezervy.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.