Bývalý ředitel Cermat Martin Chvál napsal pro EDUin.cz text o problémech státní maturity. Zdůrazňuje tři základní okruhy – zpřístupnění anonymizovaných dat, dilema jednoúrovňové versus víceúrovňové zkoušky a kvalitu katalogů maturitních zkoušek.
Martin Chvál k jednotlivým bodům mimo jiné píše:
1) Zpřístupnit anonymizovaná data. Je to úkol, po kterém je delší dobu voláno ze stránek EDUin, zejména díky panu Botlíkovi. U mezinárodních výzkumů je již standardem, že data z výzkumu jsou veřejně přístupná. Delší dobu jsem se přikláněl k názoru, že u státní maturity a v České republice to není možné.... Nyní se již stavím za názor zpřístupnění.
2) Vypořádat se s dilematem jednoúrovňovost versus víceúrovňovost maturitní zkoušky.... Podle mne stojí za to domyslet a dopracovat alespoň verzi částečnou, tedy např. první část testu společná a druhá výběrová. Toto začne být akutním tématem při náběhu povinné matematiky. Domyšlení a dopracování by si však žádalo časový horizont minimálně tří let.
3) Přepsání katalogů maturitní zkoušky. Katalogy by měly nést nejen informaci o tom, co bude maturitní zkouška obsahovat, ale i o její náročnosti. Měla by být přesněji definována hranice úspěšnosti a tím i to, co a na jaké úrovni umí ten, kdo maturitu udělal, co ten, kdo dostal jedničku atd.
Celý text naleznete zde
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
23 komentářů:
Zajímalo by mne, co a proč chce pan bývalý ředitel Cermatu domýšlet na tom, že pro různé, obsahem i formou studia objektivně odlišné SŠ, je potřebná adekvátně diferencovaná zkouška dospělosti kandidáta na absolventa studijního směru SŠ zvaná maturita*.
Dospělý je ten, kdo dospěl k určitému standardu, který je potřeba ověřit zkouškou odpovídající požadavkům, které na něj byly v průběhu dospívání kladeny. Co na tom není, pro pána krále, jasného? Ono se na tom v dnešním Cermatu, sakra mente, ještě nepracuje? Pokud ne, je to myslím dost velký skandál.
J.Týř
*PS: Z technického ani odborného hlediska to myslím problém není. Zajímal by mne tedy důvod, proč stále ještě někdo uvažuje v kategoriích "společná" a "výběrová" maturita a nikoli v kategorii "adekvátně diferencovaná" maturita. Maturita NENÍ vstupenka na VŠ. Je to zkouška dospělosti osvědčující, že absolvent SŠ splnil požadavky daného studijního oboru. Doufám, že Cermat a MŠMT už v tom mají aspoň trochu jasno. Očekával bych taky, že v tom bude mít zásadovější názor i Eduin, který jinak hlásá inovátorské a neelitářské přistupy ke vzdělávání ve prospěch obecné vzdělanosti všech lidí, aby Česko nebylo jen něčí montovnou:)
Požadavky k maturitě jsou jedna věc, ale zamýšlí se někdo nad přístupem studentů? O něm u dost napovídá mizerná docházka do školy. 40 % absence, při které má žák už na základce velké problémy zvládat učivo, je na střední standard. Jak mohou tito studenti slušně zmaturovat, a to hlavně z matematiky? Jenže, co děláme my? Místo, abychom důsledně přitlačili na docházku a plnění povinností, snažíme se slevovat na požadavcích a někteří doslova navádíme studenty k tomu, aby se i odvolávali proti maturitním výsledkům. Třeba Botlíkův nápad s tím, že maturitní otázky na gramatickou správnost textu odporují RVP G, přitom požadavek na tuto znalost je už v RVP ZV, je toho zářným příkladem. A na docházku důrazně tlačí jen gymnázia, ostatní střední školy si to vzhledem k situaci, kdy si z finančních důvodů drží každičkého žáka, nemohou dovolit.
Eva Adamová řekl(a)... 12. srpna 2016 10:33
Požadavky k maturitě jsou jedna věc, ale zamýšlí se někdo nad přístupem studentů? O něm u dost napovídá mizerná docházka do školy. 40 % absence, při které má žák už na základce velké problémy zvládat učivo, je na střední standard.
Jo, jo. Já se nad tím zamýšlím pořád. Proč oni ti žáci nechtějí chodit do školy, že? A já úplně nevím, zda platí, že ti, co nechodí, pak u maturity propadají. Jsou takové statistiky?
Ono někdy pane Šteffle stačí rozhlédnout se kolem sebe a žádné statistiky nepotřebujete. Chápu, že byste jako absolvent matfyzu rád všechno sešněroval do čísel, ale ono to někdy může být i na škodu, a to hlavně tehdy, když se získaná data překrucují a interpretují dle vlastní potřeby. Příkladem můžou být statistiky MŠMT týkající se integrovaných žáků, kde se kroutilo a překrucovalo až z toho samo MŠMT dostalo závrať. Kouzlení s procenty teď můžeme vidět také při současném supernavýšení platů učitelů oproti ostatním státním zaměstnancům. No a o SCIO kouzlu s percentilem snad není ani potřeba hovořit, to je teprve past na přiblblé ředitele, že? Jo jo, ať žijí čísla a procenta!
Paní Adamová, nemohu mluvit za ostatní školy, ale u nás tedy 40% absence rozhodně standart není a nevím, proč zrovna toto považujete za důvod, proč se zpochybňují zadání některých otázek.
No možná jsem přestřelila, těch 40 % je ale standard!! na učňácích s maturitou, ze kterých pochází podstatná část nezmaturovaných, druhou podstatnou část tvoří dálkaři.
Absence rozhodně nepovažuji za důvod zpochybňování maturitních otázek. Kde jste to probůh vyčetla?
S učňáky (naštěstí) zkušenost nemám, ale ráda vám to věřím.
Z vašeho předchozího příspěvku jsem pochopila, že páně Botlíkovy snahy o zpochybnění zadání považujete za důsledek vysoké neúspěšnosti maturantů, která je zase důsledkem vysoké absence. Myslela jste to jinak?
Ano, vysoké absence studentů učebních oborů s maturitou skutečně považuji za jednu z příčin jejich vysoké neúspěšnosti u maturity.
Páně Botlíkovy snahy mají příčiny úplně jinde, jen jsem chtěla říci, že jeho snahy moc hezky hrají těmto studentům do not. Je docela humorné, když se v novinách objeví, že nevhodná otázka v didaktickém testu z češtiny byla ta, ve které měli studentíci nalézt chybu ve větách, přičemž zde hrála roli hlavně vyjmenovaná slova, která se učí ve 3. ročníku základní školy. Zajímalo by mne kolik studentů se odvolalo, protože si na netu našli Botlíkovy seznamy nevhodných otázek, a kolik jich nezmaturovalo v náhradním termínu, protože se spoléhali na to, že odborník jeho typu přeci musí mít pravdu a na přípravu na náhradní termín se vykašlali. Tomu se v našich krajích říká medvědí služba.
A tak :-)
Ano, mám obavy, že dobře míněné snahy pana Botlíka opravdu mají spíše opačný účinek - místo aby vyvolaly diskusi nebo změnu (matematicky špatně formulovaná otázka v maturitě z matematiky je přece ostuda), spíš vedou k zákopové válce a a priori odmítání veškeré kritiky. A studenti samozřejmě hledají cestu nejmenšího odporu.
Víte, kdyby pan Botlík kritizoval jen ty otázky, které jsou opravdu sporné, jakou byl třeba úkol na vyřešení logaritmické rovnice, a ne úlohu s čepičkou, která rozhodně nebyla špatně matematicky formulovaná, a kdyby se nepouštěl do kritiky češtiny, protože je hold matematik, a to ještě tak nesmyslně, jako tomu bylo v případě již výše zmíněných korektur textu, tak by žádná zákopová válka nenastala. Navíc bych ani nehovořila o zákopové válce, jako spíš o půtce odehrávající se pouze na České škole, protože 99,9 % lidí tyto věci nesleduje a neřeší.
Čas, který už paní Adamová vynaložila psaním o mé kritice úlohy s čepičkou, je mnohem delší než čas, který mohla strávit výrobou obou variant čepičky podle návodu Cermatu, aby se sama přesvědčila. Několikrát jsem jí to už doporučil, zjevně marně. Návod Cermatu říká doslova:
Papírová čepice má tvar rotačního kužele. Po straně je slepena lepicí páskou. (Okraje jsou k sobě přiloženy a v místě lepení se nepřekrývají.)
Obě možnosti, tj. se dnem i bez dna, jsou vyfotografovány ZDE. Laskavý čtenář jistě sám posoudí, která varianta má blíže ke tvaru rotačního kužele.
Připomínám, že kritikům úlohy (nebyl jsem zdaleka sám) nešlo o to, aby Cermat dal jednomu řešení přednost, ale aby uznával obě.
Čtu nyní moc pěknou knihu Carol Tavrisové a Elliota Aronsona, která se jmenuje Chyby se staly (ale ne mou vinou). Zabývá se mechanismy, jež lidé používají k sebeospravedlňování, aby se vyhnuli tomu, čem autoři říkají "kognitivní disonance".
Ve srovnání s příklady, které autoři uvádějí (včetně neochoty represivních složek státu napravovat zjevné justiční omyly a propustit nevinně vězněné lidi), jsou postupy Cermatu, jeho validační komise a Nezávislé odborné komise MŠMT spíše úsměvné. Zmíněný mechanismus je však hezky ilustrován reakcí ředitele Cermatu Jiřího Zíky, jemuž jsem obě čepičky ukázal v situaci, kdy by ho přiznání chyby nijak nediskreditovalo. Aniž by si čepičky pořádně prohlédl, řekl mi, že jsem tu čepičku bez dna schválně zdeformoval...
Proto také nejde primárně o úlohu s čepičkou, nýbrž právě o to, že ve státní maturitě nedostatečně fungují opravné mechanismy uvnitř resortu. Možností, jak se dostat z resortní sféry sebeospravedlňování chyb, které Cermat udělal, je odvolat ke správnímu soudu. Nechápu, co na ní paní Adamové vadí (12. srpna 2016 10:33).
Vaše kritika úlohy s čepičkou už mne dávno nezajímá, neboť byla v mnohém překonána vaší nesmyslnou kritikou požadavku korektur cizího textu u maturit, jehož oprávněnost vyplývá už ze RVP ZV. Jste alespoň zde ochoten přiznat, že jste přestřelil? Nebo se zachováte jako ředitel Cermatu Jiří Zíka a budete oprávněnou kritiku na svou osobu přehlížet jako široké lány obilí?
Po straně je slepena lepicí páskou.
Po straně je po-stra-ně. Lepení kolem dokola pro ploskolebce v zadání zmíněno ne-ní.
Moje kritika úlohy s čepičkou vás naposledy zajímala ještě dnes ráno v 9.49, paní Adamová.
Požadavek korektur cizího textu v maturitních testech kritizovalo 5 bohemistů a já s nimi souhlasím, neboť -- na rozdíl od vás -- chápu, že například požadavek z RVP ZV, který jste uvedla jako důkaz (žák v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí) se týká žákova VLASTNÍHO psaní a NELZE ho použít k odůvodnění požadavku korektur cizího textu. Obdobně analogický požadavek v RVP G.
Stále čekám na důkaz, že korektury cizího textu požaduje už RVP ZV, jak jste vy a J. Kostečka tvrdili. Ten váš je k pláči (nad vámi).
Anebo se zkuste, podle své vlastní rady poskytnuté mně, držet raději matematiky. A vyrobte si konečně tu čepičku. Vy snad, na rozdíl od jiných "odborníků" budete vědět, že informaci "po straně je slepena lepicí páskou" lze u těles "tvaru rotačního kužele" interpretovat ve významu "od vrcholu ke hraně podstavy" jen s velkou dávkou se-be-za-pře-ní. Na rozdíl od významu "přes hranu podstavy".
Teď zase nějakou dobu počkám na ten váš a Kostečkův důkaz.
Na rozdíl od významu "přes hranu podstavy".
Jo takhle!
Takže pro kulatolebce odklápěcí dekl pro posílení ochrany týlu hlavy před úžehem.
Dokonalý fez. Uvědomit si to ve strakonickém Fezku, kde už mohli být...
Tak dobrá uznávám Vaše argumenty, v didaktickém testu v češtiny nemáme právo zkoušet jakýkoli pravopis, byť to odporuje zdravému rozumu, ale budiž, postavme slovíčkaření nad zdravý rozum. Snad se Vám teď bude klidněji spát.
Ovšem k pláči je spíš to, že z fotek je patrné, jak jste čepičku bez podstavy přelepil u špičky jinak než u čepičky s podstavou. Proč asi? Stavím se tedy za názor pana Zíky, že jste druhou čepičku záměrně zdeformoval.
Pro letošní rok se s Vámi loučím, ale těším se na to, jaké "závažné" chyby objevíte v maturitních testech příštích, abychom si zase hezky mohli podiskutovat. Jen mějte na paměti, že pro studentíky, především ty, kteří neznají ani vyjmenovává slova, na hlavu by si klidně rvali čepici i s podstavou a pohybují se i ve velmi primitivních testech na hraně propadnutí, jsou Vaše snahy onou pověstnou medvědí službou.
... budete vědět, že informaci "po straně je slepena lepicí páskou" lze u těles "tvaru rotačního kužele" interpretovat ve významu "od vrcholu ke hraně podstavy" jen s velkou dávkou se-be-za-pře-ní. Na rozdíl od významu "přes hranu podstavy"....
Takže když napíšu, že čepice je (např.) po straně natřena lepidlem, znamená to, že se k čepici po nasazení zdola přilepíme? Copak se v souvislosti s papírovou čepicí běžně užívají výrazy jako "hrana podstavy"? A to pomíjím, že v Botlíkově pojetí se řešitel musí vyrovnat se skutečností, že se - nelogicky - vůbec neřeší slepení čepice z boku.
Co se týče korekturních úloh v testu z ČJL, jsem opravdu zvědav, jestli se JEDNOU JEDENKRÁT dočkám toho, že O. Botlík bude citovat také to, co se mu do argumentace nehodí, přesněji na co nemá odpověď. Takže: I J. Kostečka uváděl jako argument, že se v různých typech RVP hovoří o POROZUMĚNÍ textu. K tomu nutně patří i schopnost rozpoznat pravopisnou úroveň textu, což nejde bez znalosti pravopisu. Jaké typy úloh k ověření této schopnosti a znalosti zvolit, RVP samozřejmě nepředepisuje, to jsme systémově o stupeň níže. Opakovat vlastní omyly je možné, setrvávat v nich je hloupé.
Paní Adamová,
jak jsem již několikrát napsal, vyrobte si obě čepičky sama a potom dejte obě fotky na web. Rád se na ně podívám.
...abychom si zase hezky mohli podiskutovat
Hodnotím tu "diskusi" úplně jinak než vy.
Hodnotím tu "diskusi" úplně jinak než vy.
Ze strany paní Adamové diskuse hezká je.
"Anebo se zkuste, podle své vlastní rady poskytnuté mně, držet raději matematiky. A vyrobte si konečně tu čepičku."
Matematika se zabývá čepičkami a to výhradně klaunskými. Zakladatelem této nové matematické disciplíny je Oldřich Botlík. Disciplína je založena na věhlasné Zlatuškově větě o nesestrojitelnosti klaunské čepičky. Nejprve se definují ryze abstraktní pojmy jako jsou kupříkladu klaunská čepička, zobáček a lepící páska.
Konečně se tento velikán a vskutku renesanční člověk dočkává zaslouženého uznání ve svém oboru. Ke svým zcela výjimečným výkonům v oblasti práva, pedagogiky, psychologie, znalosti jazyků a sociologie nyní tedy konečně přidává i vymknutý výkon v královně věd.
Podobně jako mnohonásobný Zlatý slavík má doma mnoho trofejí, i Oldřich Botlík má doma mnoho klaunských čepiček. Vyznamenání klaunskou čepičkou je čest srovnatelná snad jen s nejvyšším státním vyznamenáním.
Víte, nejhorší je, že pan Botlík je považován za odborníka, já však nevím proč. To, že se podílí na Projektu Kalibro přece z někoho odborníka neudělá. Pročítal někdo testy, které jsou nabízeny školám od Kalibra? A že tedy nezávislému odborníkovi nevadilo, že jiná testovací společnost zajišťuje testy k přijímacímu řízení a současně na ně připravuje žáky, kteří si to mohou dovolit?
Pan Botlík je nesporně odborník.
Odborník svého druhu.
Odborníků je spousta druhů.
Který z nich jde veřejnému zájmu k duhu?
J.Týř
Okomentovat