Obliba komentářů Václava Klause ml. je potvrzením jeho vlastního přesvědčení, že má české školství velký problém.
Z článku Michala Kašpárka v Peníze.cz vybíráme:
Zmíněných 140 miliard korun ročně je opravdu o dost víc, než kolik stojí kelímek vlašáku a tři rohlíky. Pokud ale částku porovnáme s tím, s čím jediným dává její srovnání smysl, tedy s výdaji na školství v jiných zemích OECD, je to naopak málo. Češi investují do vzdělání 4 procenta HDP. Francouzi a Holanďané 4,9 procenta, což by v našem případě znamenalo 171 miliard korun. Finové 5,7 procenta, takže bychom je dorovnali 200 miliardami. Klausem často kritizovaní Norové posílají do školství dokonce 6,5 procenta HDP, což by v Česku bylo 227 miliard korun.
Školství nás tedy vychází levně. Což není dobrá zpráva, ale to teď nechejme být.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
Vidím zásluhu pana Klause v tom, že opakovaně a důsledně upozorňuje na ekonomický rozměr problému. Velmi inspirativní je jeho opakovaná základní otázka - kolik peněz z vybraných a do školství určených doputuje přímo do vyučování? Tedy do škol, tříd a k učitelům. I rezorty by měly mít finanční gramotnost. Lidem a rodinám doporučujeme: nekupujte zbytečnosti, investujte do rozvoje, plaťte především důležité věci. Ale na úrovni rezortů to neumíme. Všichni skloňují, že nejdůležitější je učitel. Fakticky jim ale dáváme polovinu toho, co si zaslouží.
Pane Veleto, kam peníze z rozpočtu MŠMT putují si můžete snadno a rychle vyhledat na http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/szu.
Česko tzv. neumí (?) nebo NECHCE dát na vzdělávání jinde obvyklých 6 % z HDP?! S tím málem, které Česko na vzdělávání dává se ještě navíc divně hospodaří.
Školství nás tedy vychází levně. Což není dobrá zpráva, ale to teď nechejme být...
Myslím, že mluvit jen o tom divném hospodaření se školským rozpočtem znamená myslím nepřímo ospravedlňovat celkové podfinancování školství. J.Týř
Jirko souhlasím s tebou. Použil bych mezititulek z výše odkazovaného článku: Investujeme špatně – a navíc málo.
Z vyjádření různých samozvaných a ztroskotaných expertů bych vytáhl následující alternativní návrhy na zlepšení 3E v hospodaření v kapitole školství:
- Peníze jdou za žákem přes rodiče; ti se rozhodnou, ve které škole poukázku uplatní.
- Učitelům přidáme 100% platu, efekty se dostaví automaticky, ale musíme být trpěliví.
- Zrušíme opičky typu kariérní řád.
- Liberalizujeme DVPP, učitelům dáme významný roční osobní rozpočet na volbu DVPP dle jejich uvážení a schválení jejich nadřízeným.Osobní rozpočet bude účelově vázaný na rozvoj.
- Liberalizujeme tvorbu kurikula tak, aby vznikalo především na školách, tj. snížíme závaznost rámců.
- Navrátíme pojmu právní subjektivita školy jeho význam.
- EU peníze využijeme především pro projekty přímé podpory, tj. odpustíme si např. tzv. systémové projekty.
- Snížíme finanční podporu plošného testování.
- Snížíme vykazování a byrokracii.
- Daňově zvýhodníme sponzory škol ze strany podniků i jednotlivců.
Myslím, že takováhle liberalizace by současnému školství neprospěla. Uvědomme si, prosím, kolik dodnes nedořešených problémů přinesla školám, zejména u venkovských ZŠ, třeba jen samotná právní subjektivita.:) J.Týř
Okomentovat