Novela školského zákona a její nejasný dopad

Jednotné přijímací zkoušky, maturita z matematiky i povinné předškolní vzdělávání jsou kontroverzní systémové změny.


Ve středu 9. 3. 2016 schválená novela školského zákona, kterou se zavádí jednotné přijímací zkoušky na SŠ, povinná státní maturita z matematiky a povinný rok předškolního vzdělávání jdou v duchu větší centralizace a regulace. MŠMT je zavádí přesto, že v případě plošných testování nezná dopad těchto změn do systému a zahraniční zkušenosti jsou spíše varující. V případě povinného roku předškolního vzdělávání má dokonce MŠMT studii, jejíž závěry nerespektuje.

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy i povinná státní maturita z matematiky jsou kontroverzní opatření. Jejich cílem má být zvýšení kvality vzdělávání na základní a střední škole, nicméně taková očekávání lze jen těžko předpovídat. Ani k jednomu z těchto opatření nezveřejnilo MŠMT studii proveditelnosti a dopadů do systému, zejména na žáky. Je pravděpodobné, že za současného stavu kvality vzdělávání na školách, zejména v klíčových předmětech (český jazyk, matematika) povedou tato opatření pouze k posílení významu testů, tedy k většímu důrazu na jejich přípravu. To však zdaleka nemusí znamenat, že se zároveň zlepší výuka na školách nebo že si děti odnesou ze vzdělávání ve školách více. Efekt může být zcela opačný: větší míra zbytných informací, které žáci využijí jen pro složení samotného testu.

Povinný rok předškolního vzdělávání nesplní očekávání, tedy posílení školní připravenosti těch dětí, které to nejvíce potřebují, tedy dětí ze sociálně slabého prostředí. Říká to studie, kterou má MŠMT k dispozici, jejíž závěry ale nerespektuje.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „První náměstek MŠMT Stanislav Štech je otevřeným zastáncem větší míry státní regulace a větší centralizace školského systému. Novelizace jde přesně tímto směrem.“