Klára Laurenčíková: Informace, která je uvedena v článku HN k odložení nové legislativy upravující Inkluzivní vzdělávání, není pravdivá

pátek 29. ledna 2016 ·

Informace, která je uvedena v článku Hospodářských novin k odložení nové legislativy upravující Inkluzivní vzdělávání, není pravdivá. V přechodovém ustanovení nové vyhlášky je napsáno, že do doby, než žák bude mít nový posudek z poradenského zařízení stanovující podpůrná opatření podle nové vyhlášky, školy mají poskytovat podpůrná a vyrovnávací opatření podle aktuálně platné vyhlášky 73/2005 Sb. Toto mohou činit nejdéle po dobu dvou let.


Do té doby by již měly mít všechny děti nové posudky se stanovenými podpůrnými opatřeními. Ustanovení je logickým řešením náběhu nového systému, kdy není možné ze dne na den přediagnostikovat všechny děti. Rozhodně i v současné právní úpravě ale platí to, že škola má zajistit nezbytné podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a poskytnout jim nezbytnou podporu. Stejně tak spádová základní škola má i nyní povinnost přijmout ke vzdělávání všechny děti ze své spádové oblasti, tedy i děti se SVP, pokud o to rodič zažádá.

Níže znění přechodového opatření:

§ 32 Přechodná ustanovení 

(1) Školy poskytují podpůrná a vyrovnávací opatření podle vyhlášky č. 73/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, do doby zahájení poskytování podpůrných opatření podle této vyhlášky, nejdéle však po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. 

(2) Doporučení zařazení žáka se zdravotním postižením do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením vydané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se považuje za doporučení zařazení žáka do školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona, a to po dobu odpovídající účelu doporučení, nejdéle však po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Zdroj: Klára Laurenčíková na sociální síti Facebook

5 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. ledna 2016 14:51  

Hra na demokracii

Dlouho jsem přemýšlela, jak mohli poslanci schválit novelu školského zákona, kde je zahrnut také paragraf 16 o inkluzi. Jak je možné, že se proti novele zákona už dávno nevymezovaly kraje a zřizovatelé? Proč začaly až nyní, pár měsíců přes „spuštěním“? Poté, co jsem si paragraf spojený s inkluzí pročetla, je mi to jasné. Novela vypadá líbivě a nastiňuje pouze obecné teze o společném vzdělávání. Jednoduše se dá shrnout do dvou vět.
Děti s jakýmkoli postižením se mohou vzdělávat v běžných školách.
Pokud se takové dítě bude v běžné škole vzdělávat, půjdou na něj nárokově přiměřené finance.
Pozdvižení vyvolává teprve chystaná a připomínkovaná vyhláška, která v některých formulacích, dle určitých subjektů, jde nad zákon, když hovoří o přednostním vzdělávání v běžných školách, místo pouze o umožnění vzdělávání v běžných školách. Teprve z této vyhlášky vyplývá, jak se inkluze hodlá prosazovat v praxi. A slovo prosazovat zdůrazňuji, protože to celé vypadá, že hlavní slovo v rozhodování o osudu dětí budou mít instituce a ne rodiče. A ty instituce se budou snažit (za mohutné podpory ministerstva), co nejdéle prodlužovat dobu, kdy dítě bude společně vzděláváno s ostatními dětmi, ačkoli rodiče a děti dávno budou protestovat a budou požadovat vzdělávání v praktických nebo speciálních školách.
O dalším působení praktických škol, ale i speciálních škol, určených pro smyslově postižené děti, se dá také diskutovat, když si přečtete chystané podmínky pro jejich zřizování. Zrušení přílohy vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením je už vážně zhůvěřilost mocných. Pokud je tak jednoduché vzdělávat žáky podle IVP, mohl by existovat pouze jeden univerzální vzdělávací program a pro žáky s SVP ve všech kategoriích by stačily individuální vzdělávací programy.
Proto se mnoho subjektů po předložení k připomínkování této vyhlášky začalo bouřit. Najednou začínají v plné síle chápat, co se chystá. A také jak se to chystá. A protestují.
A tady nastupuje pro mě naprosto nepochopitelné , nedemokratické vnucování svých vizí ministerstva školství. Začalo to již naprostou ignorací petice rodičů a učitelů všech typů škol (skoro 70 tisíc podpisů) proti rušení RVP pro LMP. Pokračuje to ignorací připomínek ze strany lidí z praxe a v současné době i ignorací připomínek např. Svazu měst a obcí ČR, jednotlivých krajů a dalších subjektů, které se mohly k dané vyhlášce vyjadřovat.
Jak je možné, že ministerstvo smí ignorovat tyto připomínky? Co je to za chování lidí, kteří mají na starosti resort, kdy spolupráce a domluva má patřit k běžnému druhu komunikace. Obecné řeči, kterými (právnicky vzdělaná paní ministryně) všechny tyto připomínky úplně bagatelizuje, jsou urážkou všech těch, kteří se snaží vzdělávat postižené děti nebo měli možnost se vyjadřovat k vyhlášce. Z jejich projevů pro mě čiší nadřazenost a vědomí, že má absolutní moc a já, poddaný ,mám možná právo něco říci, ale to je asi tak všechno. Co řeknu, se odkopne do kouta.
Pro mě tímto začala hra na demokracii. Nic jiného to není. Kdyby demokracie opravdu existovala, muselo by ministerstvo přijmout tyto protesty a přepracovat vyhlášku či např. posunout termín účinnosti novely. To vše, dle právníků, jde. Vždy, když ministerstvo a jemu naklonění „experti“ hovoří o školství, ohánějí se vyspělými státy. Myslím, že ve vyspělém státě by nešlo zcela ignorovat připomínky, které se na současné ministerstvo hrnou. Už dávno by se „něco“ dělo. Jen v ČR pohoda, klídek.
Mgr. Jana Karvaiová

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
29. ledna 2016 15:12  

"Rozhodně i v současné právní úpravě ale platí to, že škola má zajistit nezbytné podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a poskytnout jim nezbytnou podporu. Stejně tak spádová základní škola má i nyní povinnost přijmout ke vzdělávání všechny děti ze své spádové oblasti, tedy i děti se SVP, pokud o to rodič zažádá."

Přesně tak. Paní Laurenčíková právě vlastními slovy popřela jakoukoli objektivní potřebu stávající stav měnit.

Eva Adamová řekl(a)...
29. ledna 2016 15:54  

No jenom, aby to nebylo tak, že na dítě tzv. přediagnostikované bude škola mít možnost žádat nárokově prostředky a na zatím nepřediagnstikované je nedostane, protože se pojede po staru, místo toho, aby avizovaný nárok vznikl všem s danou diagnózou. A kde v takovém případě bude ten jejich tzv. rovný přístup?

m vanek řekl(a)...
29. ledna 2016 16:19  

Nevěřím, že školy na to dostanou peníze a že budou schopny sehnat kvalitní pedagogy schopné pracovat s inkludovaným dítětem. Už teď nezvládají vzdělávat problémové děti a chybí jim normální kantoři.
Ministerstvo přistavuje další podkrovní místnost na baráku určeném k demolici.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
29. ledna 2016 19:09  

Je milé, že tuto zprávu dementuje paní Laurenčíková a ne MŠMT.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.