V Moravskoslezském kraji vyžaduje 90 % nabízené práce alespoň maturitu. Kdyby ji horníci z dolu Paskov měli, asi by jejich propouštění nikdo neřešil, stejně jako nikdo neřeší třeba propouštění ve Vodafonu.
Z 849 nabídek práce v Moravskoslezském kraji, které jsou (6/10/2013) na serveru JOBS.cz, jich 224 požaduje VŠ vzděláním, 534 alespoň maturitu a pouze u 89 stačí jen vyučení nebo nepožadují žádné vzdělání.
Nezaměstnanost podle vzdělání pracovní síly je v Moravskoslezském kraji:
- základní 20 %
- střední odborné (včetně vyučení) 17 %
- úplným střední s maturitou 9 %
- vysokoškolské 5 %
Čím vyšší vzdělání, tím větší šance na získání zaměstnání. To ostatně platí všude, i ve Španělsku. Napsal jsem na toto téma několik článků, např. zde (Proč má mít kuchař dobré vzdělání?) nebo zde (Až bude truhlář bakalář).
Mnoho lidí, včetně vrcholných politiků má však stále za to, že vyšší vzdělání u kuchaře, truhláře, soustružníka, frézaře, kadeřnice či horníka je zhola zbytečné. Jde přece o to, aby kuchař dobře vařil, truhlář uměl udělat pěkný stůl atd.
Ano, dnes to tak vypadá, a ani já od kuchaře nic jiného nepotřebuji, než aby dobře vařil. Jak ale ukazuje případ dolu Paskov, situace se může rychle změnit. Náhle není pro horníky práce. Už jsme to zažili s obuvníky po zániku Svitu Gottwaldov,se skláři po krachu několika sklářských firem v roce 2008, s textilními firmami, které během posledních dvaceti lety přišly o zakázky kvůli přesunu výroby do asijských zemí Příkladů asi najdete spoustu. Většinou se týkají pracovních pozir s nízkou kvalifikací. Stále však zůstáváme nepoučitelní. Nyní například spoléháme na to, že desetitisíce lidí zaměstnáme v montovnách konvenčních automobilek. Nechci ani domyslet, co se u nás stane, až někdo vymyslí levný akumulátor a svět přejde na elektromobily. Může se to stát za dvacet let, za pět let, ale může k tomu dojít i příští rok. Pro naši ekonomiku to bude těžká rána. Ti, kdo jsou pružnější a budou umět víc než jen své řemeslo, na tom budou určitě jen líp.
Maturita samozřejmě není všelék, ale přece jen ti s maturitou se budou umět lépe přizpůsobit situaci: spíše budou umět sami podnikat, budou mít možnost pracovat v oborech, a takových je celá spousta, které mají maturitu jako kvalifikační předpoklad, s lepší znalostí cizího jazyka mohou hledat práci v jiné zemi atd. A taky budou lépe připraveni si své vzdělání rozšířit na vysoké škole nebo jinde, a třeba začít vyrábět ty elektromobily. Není pochyb, že vyučení na tom budou hůř. A my s nimi. Oni totiž budou nezaměstnaní, a stejně jako u horníků z dolu Paskov to bude muset řešit stát. Z našich daní!
Běhá mi mráz po zádech, když dnes poslouchám v debatách kandidáty prakticky všech politických stran, jak vykládají, že budou podporovat učňovské školství, protože náš průmysl je potřebuje (výjimkou jsou Piráti a Zelení). Vědí o tom vůbec něco (viz data níže) a jak daleko dopředu přemýšlejí? Ale mnozí voliči to stále rádi slyší. Bohužel.
Více údajů zde (Nezamestnanost_2012) nebo zde (Vyuziti_kvalifikace_absolventu_SS_2013)
Převzato z autorova blogu na blog.Aktuálně.cz
.png)
7 komentářů:
Horníkova maturita je dobrá samozřejmě pro Vás a SCIO.
Kdybyste to trošku vypiloval, možná by horník mohl udělat ještě medicínu, aby měl toho v záloze více, kdyby mu ta maturita, kterou bude mít každý, nestačila. Mezitím ho ještě desetkrát otestujete. Je také možné, že se vyvine nový maturitní obor - zkušební komisař studijních předpokladů a znalostí. Neplánujete založení střední školy pro zkušební komisaře?
Nevím, jak moc těžké je pochopit, že získáním maturity (nemluvě o té dnešní) lidé chytřejší nebudou. Akorát to bude stát víc peněz.
Kdyby ji horníci z dolu Paskov měli, asi by jejich propouštění nikdo neřešil
Tak ať jim ji majitel dolu někde koupí a zaměstnanecký poměr mohou ukončit zvesela maturitním plesem.
Řekl bych, že oněch 90 % nabídek požaduje kompetence na úrovni zkoušky certifikující úplné střední vzdělání s maturitou, a ne kompetence na úrovni zkoušky, která je složitelná i absolventy byť čtyřletého, ale 'jen' učebního oboru.
K čemu je nám maturita, kterou složí každý horník?
Pan Šteffl stále nechápe podstatu problému. Řeší stále pouze maximalizaci užitku jednotlivce ve stávajícím systému, ale nedokáže pochopit, že aplikací výsledku této maximalizace ten systém bude zásadně poškozen a ve výsledku se sice optimální strategie jednotlivce nezmění, ale celospolečenský užitek se dost podstatně sníží. Už dnes roste i u nás nezaměstnanost absolventů. To není žádnou globální krizí, ta by vedla k nárůstu nezaměstnanosti buď ve všech věkových skupinách, nebo spíše v těch starších. To je přímý důsledek podobně chybného uvažování, jako má pan Šteffl. Informační hodnota formálního vzdělání rapidně klesá.
Pan Šteffl by se měl zamyslet nad tím, zda ochranu před nakažlivou chorobou zajistí skutečně pouze zápis s razítkem v očkovacím průkazu. Ano, souhlasím, že nižší pravděpodobnost, že se daný člověk nakazí a onemocní, má vždy člověk s razítkem, než ten bez něj, ale tím, že polovině populace dám jen razítko s podpisem do očkovacího průkazu skutečně riziko nákazy nijak nesnížím a navíc znemožním zjišťovat míru proočkovanosti a tím také míru rizika nákazy. No a když si uvědomíme, že téměř pro každého jednotlivce je očkování výhodné, zatímco létům dřiny se skoro každý rád vyhne, máme na světě hroutící se systém vzdělávání.
Pan Šteffl se velmi mýlí a tento jeho omyl, pokud by byl brán někým odpovědným vážně, může mít dalekosáhlé neblahé důsledky.
Pane Doležele, pan Šteffl chápe podstatu problému velmi dobře. To, že z něj děláte blbce, nemění nic na tom, že jím není. On svá tvrzení podpořil přehlednou tabulkou, tam je jasně vidět, že čím všeobecnější vzdělání, tím si člověk snáze najde práci. Proto jsou na tom nejlépe absolventi gymnázií. Umějí se učit, mají znalosti z mnoha oborů, umí si vědomosti v hlavě propojit, mají základy dvou cizích jazyků. S touto výbavou se mnohem snáze přeškolí než absolvent jednostranně zaměřené střední školy nebo učiliště.
Co přesně brání horníkům, aby se naučili dva cizí jazyky?
Pane tlumočníku, mám obavu, že podstata problému vám zůstává skryta, ale vysvětlování přenechám některému z kolegů, kteří již do této diskuse přispěli a s nimiž se plně ztotožňuji.
Jestli ta lepší uplatnitelnost absolventů gymnázií, pane tlumočníku, není způsobena spíše:
1. tím, že gymnazisté jdou přednostně na vysoké školy, kde následně získávají ODBORNÉ vzdělání, ovšem na jiném levelu.
2. tím, že na gymnázia jdou především žáci s lepšími studijními předpoklady. Tedy ti, kteří se lépe učí jaksi ze své vnitřní podstaty.
Nebo snad myslíte, že řešením nezaměstnanosti mladých absolventů je změna VŠECH středních škol na gymnázia a poskytnutí co nejvšeobecnějšího vzdělání všem žákům?
Pak není nic jednoduššího, nežli vytvořit vzdělávací a rekvalifikační kurzy, ve kterých se horníkům i všem ostatním dostane gymnaziálního vzdělání a problém je vyřešen. :-)
Děkuji Vám, pane Doležele, za slovo a Vaše plné ztotožnění se s mým odborným názorem.
Tedy, jediné smysluplné řešení spatřuji v zavedení v každém ročníku nejméně osmihodinového vyučovacího předmětu 'Výchova k zaměstnanosti', jehož hlavními výstupy by bylo především umět se učit, mít znalosti z mnoha oborů, umět si vědomosti v hlavě propojit a mít základy dvou cizích jazyků.
Okomentovat