Brzy čeká deváťáky důležité rozhodování v jejich životě – správný výběr střední školy.
Při tomto výběru určitě žákům poradí i rodiče a učitelé, ale každý z nich se bude také muset zamyslet sám, čemu by se chtěl v budoucnu věnovat.
Pokud student ví, že bude chtít jít na vysokou školu a má k tomu studijní předpoklady, bude pro něj vhodné všeobecné střední vzdělání - například gymnázium. Výbornou přípravu na VŠ by mohly zajistit i průmyslové a ekonomické školy. Naopak pokud žáka táhne nějaké řemeslo, je možné si vybrat z řady učebních oborů různého zaměření.
Studentům doporučujeme zúžit si výběr volbou konkrétního studijního oboru. K tomu může využít seznamy škol - osvědčený pomocník je bezpochyby online seznam středních škol - www.seznamskol.eu.
Určitě není dobré nechávat toto rozhodnutí na poslední chvíli. Všechny školy nabízejí několik termínů dnů otevřených dveří, při kterých se o dané škole student dozví více a navíc si vše může na vlastní oči prohlédnout.
Na závěr nezbývá nic jiného dodat než všem popřát hodně úspěchu při výběru té správné školy!
.png)
28 komentářů:
Copak provedli?
Některým nerozhodnutým dětem bohužel nic jiného nezbyde - jistá paní ředitelka odmítla pustit 17 dětí na výstavu středních škol s tím, že už přišla o 3 hodiny (byla na výletě v Bruselu) a pak pro změnu povinně nahnala podřízené dozorovat nad žáky na její "exkurzi" na drážďanské předvánoční trhy. Asi si potřebovala v pracovní době nakoupit...
Kvalitních serverů na výběr školy je málo a tento je bezpochyby jeden z nejuznávanějších. Jakých zlodějů? Když už takový blábol napíšete, proč neuvedete, co Vám provedli?
Jenže já s paní ředitelkou vcelku souhlasím, protož sotuace dospěla do stádia, kdy nám chodí každý týden někdo do školy děti lanařit. Dále se roztrhl pytel se dny otevřených dětí, takže v 9. třídě se už téměř neučí. Ale vždyť každá škola má své webové stránky a už podle jejich úrovně se dá dost poznat a dá se na nich o škole zjistit víc než na dni otevřených dveří, kde vám namažou med kolem huby.
"student ví, že bude chtít jít na vysokou školu"
"Naopak pokud žáka táhne nějaké řemeslo"
Jestlipak rodiče vědí, že nezaměstnatelných absolventů gymnázií, kteří neumí vůbec nic do praxe, jsou mraky a bude jich čím dál víc?
Školy s rodiči a zřizovateli by měly především něco udělat pro zvýšení zájmu o vyučení se řemeslům, a ne že je to poslední volba z nejhorších (když budeš blbej, půjdeš do učení). To je pro budoucnost důležité. A rychle zvedat kvalitu učilišť - včera bylo pozdě.
"...pokud žáka táhne nějaké řemeslo"
To je v článku dost výstižné - pokud má dítě talent na počítače nebo na matematiku, určitě ho nemůže rodič nutit být zedníkem nebo truhlářem.
Vyberte náhodně deset škol z tohoto serveru a zeptejte se jich, zda dali souhlas s použitím loga či fotky své školy. Vsadím se, že u většiny (ne-li všech) z nich tomu tak nebude.
No to máte pravdu, jenže ozvat se a nebýt na serverech tohoto typu by bylo pro školu poněkud kontraproduktivní. Nehledě na to, že pokud by si měli na webu platit reklamu, něco by je to i stálo. Takto ji mají zadara.
O sobotách a nedělích dělám zednickou, někdy i odpoledne v týdnu. Jen tím chci upozornit na to, že si takto vydělávám více než ve školství. Mám tak zhruba 21 000,- čistého + onen nevalný školní plat. Zlaté Brno, řemeslo má zlaté dno. Trojkaře a čtyřkaře do maturity zbytečně nehoňme učitelé a rodiče.
"Jestlipak rodiče vědí, že nezaměstnatelných absolventů gymnázií, kteří neumí vůbec nic do praxe, jsou mraky a bude jich čím dál víc?"
Panebože, to je zase blábol. Podívejte se na nějakou statistiku a pak pište!
Např. zde:
http://www.nuov.cz/zprava-o-nezamestnanosti-cerstvych-absolventu-skol-ke-konci-2
Pavel
Pro ty, co se jim nechce hledat:
Počet čerstvých absolventů je z roku 2010. Počet z nich nezaměstnaných v celé ČR je k dubnu 2011.
Gymnázium - 24 198 abs. / 781 nezam. - 3,2%
SOŠ (maturitní obory M) - 43 372 abs. / 4 965 nezam. - 11,4%
SOU (s výučním listem) - 27 558 abs. / 5 162 nezam. - 18,7%.
Pavel
Podívejte se na nějakou statistiku a pak pište!
Kdejaká statistika je tak překroucená, jak se jí to hodí, takže jim nevěřím.
Švagr hledal zaměstnance do firmy. Nabral několik absolventů G s úžasným CV - vylítli po týdnu, neschopni zapracování. Pak letěli tři maturanti ze SOŠ, taky úroveň. Poslední pokus byli vyučenci - jsou tam dodnes a spokojenost na obou stranách.
Pavel
Jestli někde seženete statistiku, kolik absolventů G a SŠ s maturitou kasíruje v Kauflandech, tak to se Vám teprve protočí panenky. Ale zaměstnání mají, to jo.
Pardon, ale většina diskutujících se mírně "odpoutala od tématu" a s odpuštěním mele o nezaměstnanosti gymnazistů.
Jdu-li na gymnázium, musím se smířit s tím, že budu nucen pokračovat ve studiu minimálně na vyšší odborné či vysoké škole.
Problém špatného výběru střední školy není schopen řešit žádný portál, který se této problematice věnuje. To je věcí individuální volby každého žáka.
Stejné výhrady může mít řada diskutujících i k Informačnímu portálu ISA+, ale jsou to výhrady naprosto neopodstatněné, protože všechny stávající portály jsou portály informační. Poskytují pouze informace o struktuře škol a náplni studijních programů.
Špatný výběr školy jde na vrub jednak žáků, jejich nerozumných, neinformovaných či příliš ambiciozních rodičů, ale částečně i výchovných poradců, kteří ovšem pro svou práci nemají odpovídající podmínky (časovou dotaci, ale i metody). Časová dotace výchovného poradce - snížení přímé vyučovací povinnosti o jednu či dvě hodiny týdně - je směšná.
"Kdejaká statistika je tak překroucená, jak se jí to hodí, takže jim nevěřím."
Ano, nejlepší je věřit jen sám sobě. Své dojmologii. A hlasitě ji šířit na veřejnosti. Tak to můžete dotáhnout až do parlamentu. :-) nebo snad raději :-(
"Jestli někde seženete statistiku, kolik absolventů G a SŠ s maturitou kasíruje v Kauflandech, tak to se Vám teprve protočí panenky. Ale zaměstnání mají, to jo.
I kdyby to nakrásně tak bylo, pořád lepší, než být nezaměstnaný. Doporučuji ten rozdíl vyzkoušet.
Ale nějakou statistikou přeci jen posloužit můžu.
Po 6 letech zůstává ve svém oboru 37% absolventů SOU.
Ve zcela jiném oboru pracuje 40% absolventů SOU.
Viz: Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění na trhu práce – III. etapa
Trhlíková, J. – Úlovcová, H. – Vojtěch,J., Praha, NÚOV 2006, 40 stran.
Po 3 letech zůstává ve svém oboru 31% absolventů SOŠ
Ve zcela jiném oboru pracuje 40% absolventů SOŠ
Viz: Přechod absolventů SOŠ do praxe a jejich uplatnění na trhu práce – II. etapa
Trhlíková, J. – Úlovcová, H. – Vojtěch,J., Praha, NÚOV 2007, 46 stran.
Tyto údaje zahrnují ty absolventy, kteří vstoupili po maturitě na SOŠ rovnou do praxe.
Zdroj: www.infoabsolvent.cz
Výzkum dále uvádí:
"Nejfrekventovanějším důvodem, proč absolventi SOŠ odešli pracovat do jiného oboru, je, že se jim nepodařilo získat v oboru vhodné pracovní uplatnění, jinými slovy nezájem zaměstnavatelů o absolventy s daným oborem vzdělání."
"Poměrně často nacházejí zaměstnání ve službách souvisejících s péčí o zákazníky, pracují například jako konzultanti v obchodě, v reklamě, jako referenti klientských center v pojišťovnách, bankách, jako operátoři telefonních služeb. Dále se uplatňují například v oblasti související s kontrolou kvality (technici kvality), pracují ve skladech, jako operátoři nebo v logistice. Relativně často obsazují místa asistentek, pracují v administrativě, jako referenti na úřadech nebo na poště.
Uplatnění mimo svůj obor nacházejí také v pohostinství, jako barmani, prodavači u stánků a podobně."
Ukazuje se, že vztah mezi získaným vzděláním a pracovním uplatněním je v současné době poměrně volný, a to jak u vyučených, tak i u maturantů na SOŠ. Tato zjištění podporují představu o nutnosti připravovat flexibilní pracovní sílu, schopnou reagovat na situaci na trhu práce, doplňovat a rozvíjet svoji odbornou kvalifikaci podle aktuálních potřeb zaměstnavatelů a celoživotně se vzdělávat."
Zdroj: www.infoabsolvent.cz
A pokud to nestačí:
"Závažnou skutečností je zjištění, že velmi vysoký podíl absolventů se v období šesti let od ukončení studia na SOU setkal alespoň s krátkodobou nezaměstnaností - přibližně 72 % bylo ve sledovaném období od ukončení studijní přípravy na SOU nezaměstnaných …"
Viz: Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění na trhu práce – III. etapa
Trhlíková, J. – Úlovcová, H. – Vojtěch,J.
Praha, NÚOV 2006, 40 stran.
Omlouvám se za delší text, ale muselo to být.
Pavel
Pavel je borec, že to tak bleskově vyhledal z příslušných zdrojů, a není k tomu co dodat.
Díky
Milý Pavle, zdroje jsou staré. Opomněl jste jednu maličkost a tou je hypoteční (finanční, dluhová,..) krize, která řádí po celém světě. Od doby Vámi zmiňovaných dat z let 2006,2007 se toho opravdu mnoho změnilo. Zájem na pracovním trhu není již ani o vysokoškolsky vzdělané v oboru (stavebnictví,školství, věda,zdravotnictví, práce u hasičů, policie,..) a nesmíte opomenout ani sociálně a pracovně znevýhodněné oblasti, kterých přibývá jako hub po dešti ( Karviná, Chomutovsko, Ústí, střední Morava,Karlovarsko..). Při shánění práce v Praze pak narazíte na nájmy v řádu pětimístných čísel a to vše při velmi nízkém nástupním platu. Tak jednoduché to opravdu není. Od počítače a statistik raději mrkněte do terénu a na pracovní úřady.
V článku je naprostý guláš v názvosloví, který se vymyká Školskému zákonu, viz citace:
Při tomto výběru určitě žákům poradí i rodiče a učitelé...
Pokud student ví, že bude chtít...
Naopak pokud žáka táhne nějaké řemeslo...
Studentům doporučujeme zúžit si výběr...
Na základních a středních školách se učí žáci (i učňům se dnes říká žáci).
Na vysokých školách (a vlezle i na vyšších odborných školách) se učí (studují) studenti.
Sebelepší web s odkazy na střední školy nenahradí pár návštěv dnů otevřených dveří, rozhovorů se žáky školy, která zájemce a rodiče zajímá a hlavně reálné nebo virtuální exkurze do provozoven různých povolání (průmysl, zemědělství, služby, servis, úřady apod.)
Jenže víte o ten pohled žáka, na kterého při rozhovoru vůbec nemusí být objektivní. Každému se totiž líbí něco jiného. Někomu náročnost a přísní učitelé, kteří něco naučí (lae těch bude asi pravdamálo). Jinému spíše to, že se po něm nic nechce a že kantoři na to kašlou.
A Potěmkinovy vesnice nastavěné při dnech otebřených dveří toho po pravdě řeknou opravdu méně než dobře prošmátraný web.
Článek reaguje na jednu ze základních možností, co mohou děcka, potažmo rodiče pro výběr střední školy udělat. Po zúžení výběru škol na takovémto rozcestníku samozřejmě nic nenahradí konzultace s učiteli, výchovnými poradci a v neposlední řadě návštěva školy při DOD.
Rodič, nebo žák, který by se rozhodoval (jen) na základě informací z nějakého portálu by nejspíš nebyl zcela zdravého rozumu. Nic proti doplňkovým informacím jakéhokoliv druhu. Ale pokud se mám rozhodovat o budoucnosti svého dítěte, pak osobní návštěvu školy, debatu s žáky, učiteli i třeba bývalými absolventy opravdu nic nenahradí. Nemluvě o skutečnosti, že mimo velká města se rodiče také rozhodují podle dopravní dostupnosti, možností ubytování, firem, fungujících v okolí, atd.
K debatě o gymnazistech a spol.
Předně je nesmyslné uvádět při hodnocení uplatnitelnosti gymnazistů statistiky nezaměstnanosti. Účelem gymnázií je primárně příprava pro VŠ studium. Takový absolvent by se tedy ve statistice úřadu práce vůbec neměl objevit. Kdo jiný už by se měl dostat při dnešní hyperinflaci vysokých škol k dalšímu studiu?
Informace o uplatnitelnosti v oboru je opět zavádějící. Prakticky žádný obor nepřipraví 100 % absolventů tak, aby všichni našli uplatnění. Minimálně proto, že studují také lemplové a nemakačenkové, které nikdo nezaměstná. Především ale proto, že v dobách krizí přicházejí o práci i kvalitní zaměstnanci s dlouholetou praxí, natož aby někdo zaměstnal čerstvého absolventa.
Zrádná je taktéž úvaha o uplatnitelnosti mimo studijní obor. Bylo by přece naivní se domnívat, že 100 % absolventů např. elektrotechnického oboru najde uplatnění v příslušné profesi. Pokud se elektrotechnik uplatní například jako obsluha CNC stroje, je to vlastně skvělou ukázkou komplexnosti jeho školní přípravy, ačkoliv pracuje mimo svůj původní obor, ne?
Naopak pokud skončí jako pokladní v supermarketu, nefiguruje sice v přehledu nezaměstnaných, ale mimo obor rozhodně.
Podobné statistiky obvykle nezobrazují další významný vliv - změnu osobních preferencí či zaměření žáka. Ve 14 letech se žák často nechá ovlivnit při volbě školy ambicemi rodičů, vlivem kamarádů, anebo své zaměření teprve hledá. Často se stává, že až v průběhu vlastního studia zjistí, že ho tento obor vlastně nezajímá. Anebo se projeví jiný vliv či talent. Změna uplatnění, nebo pokračování studia na oboru zcela odlišného zaměření je pak logickým vyústěním. (Absolvent strojírenského oboru studuje s výborným prospěchem psychologii.)
Často dojde ke změně profese až po získání zkušeností z reálné praxe. (Například znám řezníka, který odešel z jatek ve zkušební době, protože se mu až tam začal zvedat žaludek. Nyní prodává elektroniku.)
Zkrátka život je mnohem barevnější, nežli aby šlo činit tak dalekosáhlé závěry z pár číselných údajů z tabulek.
Klíčové je, aby střední škola poskytla žákovi kvalitní základy pro možnost dalšího studia, protože přes 60 % populačního ročníku odchází na vysoké školy. (Zda je to dobře či ne, o tom se zde nechci šířeji rozepisovat.)
Druhým kritériem je, obzvláště pro žáky, jejichž studijní úspěchy na základní škole jsou průměrné až slabší, aby jim střední škola poskytla solidní základ znalostí či zácviku pro výkon vybrané profese.
Ale zda najdou uplatnění, jestli vůbec a v jakém oboru, to snad záleží také na žákovi samotném a jeho snaze se něčemu skutečně naučit.
"Milý Pavle, zdroje jsou staré..."
Milý anonyme, o pár článků výše jsou odkazy na zdroje nové. I s grafy a vývojem proti letům minulým.
Nezaměstnanost gymnazistů je v dubnu 2011 nižší než v dubnu 2006 a srovnatelná s dubnem 2007 a je celkově nejnižší ze všech (3,2%).
Procento nezaměstnaných vysokoškoláků opravdu stouplo (o 2,9%), ale stále je 2. nejnižší (7,1%).
Nezaměstnanost absolventů středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou se také mírně zvedla je 11,4%.
Nejhůře krize dopadá, jak je ale obecně známo, na absolventy s nejnižším vzděláním, na absolventy SOU s výučním listem. Tam se zvedla oproti roku 2007 nejvíc. O 8,2% na nynějších 18,7%.
V materiálu se uvádí:
"Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů v letech 2008–2010 stoupala ve všech kategoriích vzdělání, nejrychleji u absolventů s nižší úrovní vzdělání. Rok 2011 naznačuje, že situace absolventů na trhu práce se začíná zřejmě stabilizovat. K 30. dubnu 2011 byly zaznamenány relativně velmi malé nárůsty i poklesy tohoto ukazatele. Mírný pokles byl patrný v případě absolventů nižší úrovně vzdělání. Nadále platí, že téměř každý pátý vyučený absolvent zůstává bez
pracovního uplatnění."
Ale dejte si dítě kam chcete. Je to Váš boj a já Vás nehodlám přesvědčovat. Statistika je statistika a je jasné, že každý jedinec má jiné předpoklady a potřeby. Ty musí být rozhodující.
Já jsem reagoval hlavně na ten nesmysl, že všude je spousta nezaměstnatelných neumětelů z gymnázií.
Každý si může na základě našich argumentů udělat obrázek svůj. Já používám čísla, statistiky, průzkumy, Vy zase svoje dojmy z terénu. Život je pestrý a tak to má být.
Pavel
Ze vsude je spousta nezamestnatelnych neumetelu z gymnazii JE nesmysl. Spravne ma byt, ze vsude je spousta zamestnatelnych neumetelu z gymnazii.
Sedych
Pro poste.restante:
Pane, bez urážky, Vy musíte působit nejméně v městském zastupitelstvu. Pěkný politický projev, který neurazí. Blahopřeji, to je dar :-).
Tohle mě ale dokáže nadzvednout: "Účelem gymnázií je primárně příprava pro VŠ studium. Takový absolvent by se tedy ve statistice úřadu práce vůbec neměl objevit. Kdo jiný už by se měl dostat při dnešní hyperinflaci vysokých škol k dalšímu studiu?"
Proč by nemohla být tři procenta gymnazistů nezaměstnaných, když můžou být 4 procenta homosexuálů (nic proti nim nemám), když mezi kněžími mohou být pedofilové, když poslanci mohou být odsouzeni za trestné činy, když mezi hasiči jsou žháři a policisté berou úplatky nebo týrají své ženy, když lékař odebere zdravou ledvinu atd? Opravdu nechápu, proč by zrovna gymnazisté měli být 100%.
:"... protože přes 60 % populačního ročníku odchází na vysoké školy."
V této souvislosti nějak nechápu Vaše vysoké požadavky na gymnazisty! Gymnazistů je v populaci podle statistik cca 21% (včetně absolventů víceletých gymnázií), tzn. dalších cca 40% populace jde na VŠ ze SOŠ nebo z SOU. SOŠ absolvuje zhruba 42% populace, SOU s maturitou 8%. Tj, téměř všichni absolventi SOŠ dnes také odcházejí na VŠ.
Proč na ně hledíte jinak než na gymnazisty, proč padají návrhy, že gymnazisté mají mít povinnou maturitu z matematiky ve vyšší úrovni a žáci SOŠ jen v nižší nebo vůbec?
Proč se na gymnazisty ve statistikách o zaměstnanosti díváte jinak než na absolventy SOŠ, když stejně jako gymnazisté v podstatě všichni pokračují ve studiu na VŠ nebo VOŠ? Nebo tahle čísla neznáte (stejně jako většina našich politiků)?
"Zkrátka život je mnohem barevnější, nežli aby šlo činit tak dalekosáhlé závěry z pár číselných údajů z tabulek."
Ano, život je barevný a tak to má být. Nevím, kdy jste přišel na to, že ze statistik někdo vyvozuje dalekosáhlé závěry. Já rozhodně ne a naši politici už tuplem ne. Ty se řídí něčím úplně jiným.
Mě stačí, že pětina učňů je po absolvování školy okamžitě nezaměstnaná a 75% učňů zažije nezaměstnanost do 6 let od vyučení. Z toho by asi nějaké závěry vyvozeny být měly.
Pavel
Pavel
Nesmíte vše chápat tak absolutně.
Stejně jako míra nezaměstnanosti kolem 3 % je naprosto normální a přirozená, stejně tak jsem rozhodně neměl na mysli, že zaměstnanost gymnazistů musí být 100%. To by přece byla jasná pitomost.
(Mimochodem měli bychom asi rozlišovat čerstvé absolventy a absolventy příslušného typu vzdělání. Přece jen je rozdíl mezi čerstvým absolventem, který z různých příčin nepokračuje ve studiu a třeba 57letým absolventem pouze gymnziálního typu vzdělání, jehož zaměstnavatel zkrachoval.)
Proč se dívám na gymnazisty jinak, nežli na absolventy SOŠ a spol?
Inu proto, že jde o jiný typ vzdělání.
Gymnázium je "přípravkou" pro VŠ studium. Jeho zaměření je maximálně všeobecné.
Vysokoškolák bez znalostí středoškolské matematiky na patřičné úrovni je nonsens. Důsledky vidíme denně. Fatální neznalosti studentů prvních ročníků VŠ jsou tristní. Nepochopení výpočtů s procenty, neschopnost upravit výraz ve zlomku, absence znalostí formální logiky. Přátelé, kteří učí na VŠ vyprávějí strašné historky... Výjímku vidím pouze u VŠ uměleckého zaměření.
Zatímco SOŠ mají primární úkol připravit středoškolsky vzdělané technické pracovníky. Těžiště výuky je v odborné, anebo praktické přípravě. Pokud absolvent SOŠ (případně SOU) jde na vysokou, je to spíše "přidaná hodnota". Technik - středoškolák musí umět trojčlenku, ale není nezbytné, aby pochopil limity či integrály.
Pochopitelně, pokud chce žák po SOŠ pokračovat na vysoké, měl by mu to systém umožnit. Záleží samozřejmě na zaměření oboru. Něco jiného je strojírenství se zaměřením na CAD, něco jiného obsluha CNC stroje a úplně něco jiného kosmetička s maturitou.
A aby bylo úplně jasno, za "přípravku pro studium VŠ technického směru" já osobně považuji Technická lycea. Bohužel podle názoru nejednoho politika se "tento koncept neosvědčil".
Z uvedeného doufám jasně plyne, že stav, kdy tak vysoké procento žáků odchází na vysoké školy já osobně nepovažuji za přirozený. Nicméně realita je taková a nemá cenu "močit proti větru".
(Mimochodem, že Vy učíte na gymnáziu? :-) )
Mě stačí, že pětina učňů je po absolvování školy okamžitě nezaměstnaná a 75% učňů zažije nezaměstnanost do 6 let od vyučení.
Ale to je tak trochu nepochopení reality, tentokrát z Vaší strany.
Například mnoho žáků volí studium oborů, kde je vysoká nezaměstnanost už teď. Ale je to přece jejich volba, i když z Vašeho pohledu možná hloupá. Chcete jim snad přikazovat, co kdo má studovat? Zavádět znovu "směrná čísla"?
Dále při snižování počtů zaměstnanců jsou přece logicky vždy ohroženi ti méně kvalifikovaní. Zacvičit maturanta k práci ve skladu a např. obsluze skladového informačního systému je dozajista jednodušší, nežli vysvětlit práci s Excelem vyučenci, který na pochopení abstraktnější problematiky prostě "nemá buňky".
Ale jak tento přirozený rozpor chcete "řešit"? Naženeme všechny žáky na gymnázia a SOŠ, zrušíme SOU a zbavíme se tak nezaměstnaných absolventů SOU?
I ty s IQ kolem 80?
:-)
(Aby zase nedošlo k nepochopení, já Vás z tak absurních nápadů rozhodně nepodezřívám.)
Není náhodou řešením spíše rekvalifikace a celoživotní vzdělávání, které by měly zajišťovat primárně právě "nevytížené" střední školy?
P.S.:
V zastupitelstvu nepracuji, ale jisté politické zkušenosti mám.
;-)
Jen krátce, není čas, musím pracovat :-).
"Vysokoškolák bez znalostí středoškolské matematiky na patřičné úrovni je nonsens."
Souhlasím.
"Zatímco SOŠ mají primární úkol připravit středoškolsky vzdělané technické pracovníky. Těžiště výuky je v odborné, anebo praktické přípravě. Pokud absolvent SOŠ (případně SOU) jde na vysokou, je to spíše "přidaná hodnota". Technik - středoškolák musí umět trojčlenku, ale není nezbytné, aby pochopil limity či integrály."
To bohužel vypadá, že nechcete respektovat realitu. Opakuji. Dnes chodí na VŠ prakticky všichni absolventi středních odborných škol s maturitou. Je jich dokonce cca 2x tolik než z gymnázií.
Tady je prostě zásadní rozpor poslání středních odborných škol s realitou.
Žádná směrná čísla zavádět nechci. Ať si jde každý žák kam chce. Jen v tomto smyslu nechápu současné tendence krajů a předchozího vedení ministerstva spočívající ve snaze omezit gymnázia a nahnat děti na učiliště.
Tedy vlastně chápu. Je to bohužel jen důsledek vlivu nejrůznějších lobby (boj o žáka, levná pracovní síla, voličská základna, privatizace škol, ideologie,...) a nikoliv reálná potřeba.
Podíl gymnazistů v populaci není nijak výrazně větší než byl v roce 1989 (i když se to některým stále nezdá).
Pavel
Tady je prostě zásadní rozpor poslání středních odborných škol s realitou.
Souhlasím.
To bohužel vypadá, že nechcete respektovat realitu.
Chtě nechtě musím brát na tuto skutečnost ohled, musím z ní vycházet. Ale nemíním tuto realitu "respektovat".
Je rozdíl, pokud se mi například nelíbí něčí názor, nesouhlasím s ním, ale respektuji jej, protože jej vyslovila osobnost, která má mou úctu.
Současná realita našeho školství je však ve stavu, který rozhodně nemíním respektovat, natožpak se s ním smířit. Naopak se snažím dosáhnout různými prostředky změny tohoto stavu.
Jen v tomto smyslu nechápu současné tendence krajů a předchozího vedení ministerstva spočívající ve snaze omezit gymnázia a nahnat děti na učiliště.
To, co se momentálně snaží provádět kraje, je léčba symptomů, protože léčba příčin je mimo jejich vliv.
Pokud:
- by se ke studiu na gymnáziích dostávali žáci na základě svých schopností a znalostí, tedy jen ti, kteří na to mají předpoklady,
- a pokud by školy nebyly kvůli pitomému systému financování závislé na naplněných třídách,
pak by nikdo nemusel žádné školy rušit ani "optimalizovat".
Žáci by se zcela přirozeně rozvrstvili do jednotlivých typů škol, buďto podle svého zaměření, anebo podle schopností.
Současný systém nutí gymnázia a následně všechny ostatní školy, aby přijímaly ke studiu žáky, kteří k tomu objektivně nemají ani schopnosti, ani snahu. Systém vzdělávání je deformovaný a proto produkuje i defektní výsledky.
Příčina je prostá: Ekonomice (anebo spíše kupeckým počtům) je podřízeno vše a peněz do školství dáváme méně, nežli ostatní státy.
Pokud:
- by se ke studiu na gymnáziích dostávali žáci na základě svých schopností a znalostí, tedy jen ti, kteří na to mají předpoklady,...
... Současný systém nutí gymnázia a následně všechny ostatní školy, aby přijímaly ke studiu žáky, kteří k tomu objektivně nemají ani schopnosti, ani snahu.
Já to nechápu, gymnázia dnes opravdu berou přibližně stejný podíl populace jako před revolucí. Je-li rozložení inteligence stejné jako tehdy, nejsou na tom dnes gymnázia s přijatými žáky jinak než tehdy (a tak to opravdu je). To jen ten mozek má tendenci si vše z minulosti idealizovat a to horší zapomenout.
Díky stejnému nabíranému podílu z populace není ani možné, aby následně ostatní školy musely kvůli gymnáziím nabírat žáky, kteří tam nepatří.
SOŠ si mohou v tomto směru stěžovat pouze samy na sebe.
Vývoj podílu žáků jednotlivých druhů škol v populaci po roce 1989
Od roku 90/91 do 2007/8
Gymnázia z 16% na 20% (včetně víceletých),(v současnosti …. 20,2 %)
SOŠ z 27% na 42% !!!
SOU s maturitou z 5% na 8%
SOU bez maturity z 52% na 30%
Počet SOŠ se zvýšil ze 400 na 900!
Zdroj:
Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989, č.j.: 25461/2009 – 20, publikovaná MŠMT (čísla jsou vyčtena z grafu, a tudíž přiměřeně zaokrouhlena).
Tak obrovský nárůst SOŠ vyvolal na SOŠ velký nedostatek žáků a tvrdý boj o žáky. V rámci tohoto boje se na SOŠ přesunula spousta uchazečů, která původně chodila na SOU (15% populace].
Je tedy zcela jasné, že to muselo ovlivnit průměrnou úroveň žáků na SOŠ i SOU.
Cesta ke zkvalitnění je tedy nasnadě. Gymnázia za to ale opravdu nemohou a jejich případné omezování to nevyřeší!
Pavel
PS: Tento boj o žáky mezi SOŠ a SOU i mezi SOŠ navzájem je bohužel jedním z důvodů, proč je takový tlak na omezování gymnázií.
Okomentovat