První listopadový den přinesl představení dvou projektů, které se snaží prosadit ve školách používání tabletů: Vzdělání na dotek a Flexibook 1:1. Přístup je ale naprosto rozdílný a mohlo by se zároveň také zdát, že oba projekty přicházejí s křížkem po funuse: finance z projektů EU peníze do škol jsou už z větší části utraceny a další finance školy zřejmě dlouho dobu nedostanou.
Zásadní rozdíl v obou projektech je ve využití tabletů žáky: v případě projektu Vzdělání na dotek jde de facto o zakoupenou mobilní učebnu s tablety, které jsou žákům vydávány na konkrétní hodinu, naproti tomu v projektu Flexibook 1:1 mají žáci vybraných tříd svůj tablet zapůjčen natrvalo, tedy i domů. V projektu Vzdělání na dotek je školám nabízena týdenní zápůjčka mobilní učebny, v podstatě jako podpora prodeje.
Dalším rozdílem je přístup k vzdělávacímu obsahu: nakladatelství Fraus v projektu Flexibook 1:1 pokračuje v kopírování obsahu učebnic na další platformu, nejprve to byly netbooky a interaktivní tabule v projektu Vzdělání21, nyní přibyly tablety nebo chytré telefony s iOS. V konkurenčním projektu Vzdělání na dotek jeho tvůrci jen konstatují: "Pro iPady - díky jejich oblibě - existuje více než 20 tisíc aplikací, které jsou svým zaměřením vhodné pro sektor vzdělání. Přibližně 30% těchto aplikací je k dispozici zdarma, ceny placených programů se často pohybují v desítkách korun za jednu licenci." Na webu Vzdělání na dotek pak nalezneme seznam pěti (!!!) doporučených aplikací, z toho dvou placených a jen dvou českých.
V projektu Flexibook 1:1 se předpokládá primárně využití výukového obsahu nakladatelství Fraus, který získají školy v rámci projektu bezplatně. Pro ostatní školy či jednotlivce je tento obsah k dispozici v proprietárním e-shopu, který umožňuje nákup jednotlivých knih (licence platí pro dvě PC a dvě zařízení s iOS), nákup poukazů pro větší počet uživatelů i placenou zápůjčku na 31 dnů. Určitě ale bude také zajímavé, jaké další aplikace budou školy při výuce využívat.
Pokud považujeme tablety za nejvhodnější počítače pro využití 1:1 od nejútlejšího věku žáků, je první projekt Vzdělání na dotek jakoby krokem zpět. Výhody tabletů nebo netbooků se projeví především v jejich užívání doma i ve škole. Zde může být pro plošné rozšíření problémem i použití 10" tabletů iPad, které jsou poměrně drahé (nyní od cca 10000 Kč s DPH, nové 8" iPad mini stojí od 8500 Kč). Čtečka Flexibook bude naštěstí pro další platformu Android k dispozici až v příštím roce, na této platformě se totiž dají obstojné tablety koupit již za zhruba poloviční cenu.
Školy mají nyní jen minimálně prostředků na nákup pomůcek či moderních technologií a v následujících letech to nebude lepší. MŠMT přesto nevyčerpá díky ministrům Dobešovi a Fialovi 5-6 miliard v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost: za tuto částku mohl mít tablet každý žák českých škol. Na to stačilo připravit jeden systémový projekt národní místo 34 paskvilů, které Dobeš s dodnes sloužícím náměstkem Zaorálkem na začátku roku sebevědomě odvezli do Bruselu... O tom, že mimopražské školy v projektu EU peníze školám nakupovaly zpravidla předražené a zastaralé interaktivní tabule s proprietárními autorskými nástroji, pak ani nemluvě: za cenu jednoho kompletu interaktivní tabule s projektorem a software šikovně rozepsaného do částek do 40 tisíc mohli mít všichni žáci ve třídě tablety. Doufejme, že rozum budou mít rodiče a tablety žákům koupí k vánocům...
Dalším rozdílem je přístup k vzdělávacímu obsahu: nakladatelství Fraus v projektu Flexibook 1:1 pokračuje v kopírování obsahu učebnic na další platformu, nejprve to byly netbooky a interaktivní tabule v projektu Vzdělání21, nyní přibyly tablety nebo chytré telefony s iOS. V konkurenčním projektu Vzdělání na dotek jeho tvůrci jen konstatují: "Pro iPady - díky jejich oblibě - existuje více než 20 tisíc aplikací, které jsou svým zaměřením vhodné pro sektor vzdělání. Přibližně 30% těchto aplikací je k dispozici zdarma, ceny placených programů se často pohybují v desítkách korun za jednu licenci." Na webu Vzdělání na dotek pak nalezneme seznam pěti (!!!) doporučených aplikací, z toho dvou placených a jen dvou českých.
V projektu Flexibook 1:1 se předpokládá primárně využití výukového obsahu nakladatelství Fraus, který získají školy v rámci projektu bezplatně. Pro ostatní školy či jednotlivce je tento obsah k dispozici v proprietárním e-shopu, který umožňuje nákup jednotlivých knih (licence platí pro dvě PC a dvě zařízení s iOS), nákup poukazů pro větší počet uživatelů i placenou zápůjčku na 31 dnů. Určitě ale bude také zajímavé, jaké další aplikace budou školy při výuce využívat.
Pokud považujeme tablety za nejvhodnější počítače pro využití 1:1 od nejútlejšího věku žáků, je první projekt Vzdělání na dotek jakoby krokem zpět. Výhody tabletů nebo netbooků se projeví především v jejich užívání doma i ve škole. Zde může být pro plošné rozšíření problémem i použití 10" tabletů iPad, které jsou poměrně drahé (nyní od cca 10000 Kč s DPH, nové 8" iPad mini stojí od 8500 Kč). Čtečka Flexibook bude naštěstí pro další platformu Android k dispozici až v příštím roce, na této platformě se totiž dají obstojné tablety koupit již za zhruba poloviční cenu.
Školy mají nyní jen minimálně prostředků na nákup pomůcek či moderních technologií a v následujících letech to nebude lepší. MŠMT přesto nevyčerpá díky ministrům Dobešovi a Fialovi 5-6 miliard v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost: za tuto částku mohl mít tablet každý žák českých škol. Na to stačilo připravit jeden systémový projekt národní místo 34 paskvilů, které Dobeš s dodnes sloužícím náměstkem Zaorálkem na začátku roku sebevědomě odvezli do Bruselu... O tom, že mimopražské školy v projektu EU peníze školám nakupovaly zpravidla předražené a zastaralé interaktivní tabule s proprietárními autorskými nástroji, pak ani nemluvě: za cenu jednoho kompletu interaktivní tabule s projektorem a software šikovně rozepsaného do částek do 40 tisíc mohli mít všichni žáci ve třídě tablety. Doufejme, že rozum budou mít rodiče a tablety žákům koupí k vánocům...
.png)
48 komentářů:
Trošku si odporujete. Uprostřed článku hovoříte o tom, že s výukovými aplikacemi to není nijak růžové. Na konci článku vyzýváte k hromadnému nakupování tabletů do škol.
Jenže k čemu budou školám tablety, když k nim ve skutečnosti není v češtině vhodný software. Ony fakt ty interaktivní učebnice od Frausu nejsou až tak geniální, jak by se mohlo zdát, a dalšího dobrého výukového software je na českém trhu jako šafránu.
1. Mám tam jen poznámku o nedostatečném počtu aplikací pro iPad, které doporučují v projektu Vzdělání na dotek.
2. Vhodného software je dostatek, na platformě Android fungují aplikace vyvinuté v Adobe Flash, plno aplikací běží přímo v prohlížeči, je již prohlížeč SMART Notebook i pro iPad...
3. Recenzi Flexibook již připravuji, také zatím nejsem nijak nadšen.
V souvislosti se zprávou o projektu Flexibook v médiích mne nejvíce zaujalo nadšené adorování VÝMĚNY papírových učebnic za elektronické, aby se vyzkoušela a POROVNALA efektivita výuky prostřednictvím těchto dvou forem. Řekl bych, že jde zase o televizní dezinterpretaci, protože například zde na ČŠ se přímo píše o tom, že žáci budou moci nadále používat standardní pomůcky.
Popravdě řečeno "odříznout" žáky od zdrojů informací vytištěných na papíře by mi přišlo jako hodně velká ujetost. Ale nedivil bych se zase tak moc.
Zmiňujete osvícené rodiče, kteří svým potomkům pořídí pod stromeček tablety. Za co, prosím? (http://www.novinky.cz/vanoce/283498-vanoce-budou-skromnejsi-polovina-lidi-neda-za-darky-vic-nez-pet-tisic.html)
Mám tři děti, kdybych všem měla koupit tablet, bylo by to poněkud "náročné".
Víc by se mi líbil projekt využívající klasické čtečky s e-inkoustem. Ostatně můj Kindle stál mnohem méně než stojí třeba IPad, a kdybych mocí mermo chtěla tablet s podsvíceným a barevným displayem, koupím si Kindle Fire.
Předesílám: v tématu IT nejsem doma.
Napadlo mě toto - třeba se může hodit k zamyšlení: Kdyby se přesunula výuka do podoby bez učebnic /všechen výukový materiál dostupný v tabletu/, žáci by nemuseli tahat denně do školy nepřiměřeně těžké aktovky + ušetřilo by se za nákup učebnic /možná by to stálo za vyčíslení event. úspor na učebnicích - vznikla by možnost úsporu investovat do nákupu tabletů a výukových programů/.
Máte pravdu v tom, že čtečka Kindle je výrazně levnější a je dobře využitelná. Ověřování e-čteček ve výuce mělo být součástí jednoho "ministerského" projektu z ESF, ale přiznám se, že netuším, jak dopadl (nejspíše špatně).
Pro tři děti je určitě nákup najednou problémem, ale máme plno jedináčků ;-)
Nejde o to, že nejsou učebnice přímo pro tablety. Doba učebnic již minula. Důležité je, že přes tablet budou mít žáci přístup k internetovému obsahu.
Re: "všechen výukový materiál dostupný v tabletu" - úspora je jedním z důvodů zavádění tabletů pro všechny žáky v Jižní Koreji. Na malém českém trhu je to ale problém: například cena i-učebnic Flexibook je stejná jako papírových učebnic, pokud by došlo k důslednému užití 1:1, budou náklady vyšší, protože papírovou knihu používá ve škole několik žáků.
To Janek: vím, že čteček se týkal jeden projekt ESF, shodou okolností jsem byla na kulatém stole, kde se projednával. Byla jsem rozpačitá už z té prvotní prezentace - když projekt spočívající ve využití čteček představuje někdo, kdo se tváří, že čtečky jsou zbytečná vymyšlenost, moc to nepřesvědčí. Mám dojem, že zapadl.
Re: "Doba učebnic již minula. Důležité je, že přes tablet budou mít žáci přístup k internetovému obsahu." To je bezesporu důležité, ale výukové aplikace jsou stejně důležité, faktem ale je, že se i ony přesouvají online.
Ad 10:02:
Pokud by se kalkulovalo s úsporou učebnic ve více ročnících při trvalém využívání tabletů, mohlo by to být ekonomické řešení.
Akorát vydavatelé učebnic by se mohli šprajcovat /což by bylo logické/.
Nemám zkušenosti s elektronikou, ale za papírové učebnice můžu říci - nejde jen o to "šetřit naše lesy". Dnes při obvyklém nešetrném zacházení žáků s pomůckami je z papírové učebnice "salát" po 2-3 letech. Pokud se budou žáci takto chovat k učebnicím (stejné je to s psacími potřebami, ty mohu po hodině shrabovat hráběmi z podlahy, co jich tam leží), snad jsou ty elektronické nadějí... ovšem prý praská displej, někdy i samovolně, což teprve v těch tenkých pouzdrech? Budou platit škody rodiče?
Asi je důležité, aby se to někde odzkoušelo v plném provozu, jinak o čtečkách a iPadech budou jen spekulace.
Re: "Budou platit škody rodiče?" Pokud bude tablet ve vlastnictví školy, určitě by se to dalo řešit pojistkou. Řešením může být i spoluúčast rodičů při nákupu. Na druhou stranu se děti o vlastní techniku více starají ;-)
Zatím nejsem úplně rozhodnutá, zda se mi to celé spíše líbí, nebo ne. Napadá mne, že ale nikdo neřeší dopady zdravotní. Z celodenního koukání do obrazovky jsou oči unavenější, než při využití knihy.
A dále mne napadá, jestli si učitelé na sebe nepletou bič. Aby si později žáci nevystačili s tablety a jedním centrálním týmem učitelů, který je bude učit online ;-)
Nudí mě pořád číst ty samé stesky a doporučení, že se to musí nejdříve odzkoušet a že to může být škodlivé. Stejně tak mi přijde zcestné, když renomovaní řešitelé projektu několik let zkoumají zda jsou technologie pro výuku přínosem. To vše je zcela zbytečné. Technologie jsou součástí našeho života, jež je technologiemi silně ovlivňován. Chceme-li děti připravovat na život, nezbývá, než je integrovat do činnosti škol. To bohužel znamená, že musíme zároveň upravit výukové cíle - zavést tzv. kompetence pro 21.st. Porovnávat pak výsledky žáků s technologiemi pracujících s těmi, co se učí tradičním způsobem, je nesmysl.
Kompetencí je spousta, nejen ty pro 21. století.
A pro budování většiny z nich se dají technologie využít dobře i špatně. Různé technologie - HW, SW, "technologické" formy obsahu, atd.
Když už za ně utrácíme, resp. se chystáme utrácet hromady peněz, je dobré to dělat efektivně. Kdyby pro nic, tak proto, že jde o desítky a stovky miliard - tady už "sranda končí", nejde o žádné hraní si za pár miliónů na VŠ katedře. Takže vědět co funguje a co nefunguje, co se vyplatí a co ne, není úplně od věci.
Pojistka je docela problém. Zkoušel jsem to u tří velkých hráčů a nijak se jim do toho nechce.
Jednoduché řešení to fakt nebude.
Vtip je v tom, že ti velcí hráči musí mít ještě protihráče, který taky funguje ve velkém - tj. dodavatele příslušných produktů do škol (a samozřejmě musí fungovat patřičně velký trh, tj. v tomto případě průběžné a pravidelné financování vzdělávání).
Podívejte se, jaké pojištění techniky si při splnění těch podmínek můžete koupit např. v Datartu, Electroworldu apod.
Pane Frauzi,
nepatřím k těm, kdo se snaží prosadit použití technologií za každou cenu. Vždy jsem říkal, že jsou situace, kdy je lepší je uklidit do tašek.
Pouze tvrdím, že vzdělávací proces se dnes bez technologií neobejde. K získání oněch kompetencí pro 21.st. je prostě využívat musíte. Prensky to nazývá digitální moudrostí a říká: "Technologie samotné nikdy nemohou nahradit intuici, dobrý úsudek, schopnost řešit problémy či morální směrování. V nepředstavitelně komplexní budoucnosti však nebude mít sebeinteligentnější jedinec bez přístupu k nástrojům digitálního světa šanci vyrovnat se třeba i méně schopným účastníkům sítě." (viz http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10639/)
Tvrdím, že pitomost je porovnávat výuku s a bez technologií. Ne, že by se nemělo zkoumat, která výuka s je nejvhodnější. Zde se ale zase asi neshodneme na metodách - viz minulý a dnešní článek Spomocníka:
http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16599/
http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16659/
"V souvislosti se zprávou o projektu Flexibook v médiích mne nejvíce zaujalo nadšené adorování VÝMĚNY papírových učebnic za elektronické."
Ony ty frausácké elektronické jsou totožné s tištěnými.
"ušetřilo by se za nákup učebnic"
To moc ne. Elektronické jsou dost drahé.
"Důležité je, že přes tablet budou mít žáci přístup k internetovému obsahu."
Internetový obsah a texty na internetu nejsou svou obtížností přizpůsobeny věkovým schopnostem žáků. Navíc za použití jistých druhů internetových obsahů bych raději moc nehoroval. A právě ty mají dětičky nejraději. Mám své zkušenosti z PC učebny. Člověk má co dělat, aby miláčky uhlídal, i na všechny monitory vidím z učitelského místa. Sranda musí být, když mají děťátka displeje iPadů otočené k sobě. Proboha nedělejte si iluze, že budou dělat zrovna to, co chcete vy. Polovina z nich bude dělat blbosti. A nemyslete si, že nejhorší jsou v tomto směru deváťáci. Ani náhodou. Nejhorší jsou vždycky zpovýkaná děcka v 6. třídě, která si myslí, že si budou dělat, co je napadne. Žádný deváťák si u nás ve škole nedovolí v PC učebně dělat to, co šesťák.
"Tvrdím, že pitomost je porovnávat výuku s a bez technologií."
Protože podle vás je s technologiemi vždy bez dalšího automaticky lepší?
Studie, které na velkých vzorcích prokázaly, že bez dalšího a automaticky rozhodně není, jsou už pár let docela známé.
Nebo proč tedy?
Výhodou elektronických učebních materiálů je interaktivita a možnost je rychle aktualizovat.
Anonymní: Pokud děti ve vašich hodinách chtějí dělat něco jiného, než pro co je zaujmete, je to hlavně Váš problém. A jestli je to na iPadu, monitoru, nebo si jen posílají psaníčka, je celkem jedno. Je to celé o osobnosti učitele.
A že na internetu najdete i nekvalitní obsah? Ano, stejně jako v knihovně. Ale i to snad musíte děti naučit, ne?
Klubli: Inspektor? Ředitel? Zástupce?
Nebo jaký ještě jiný možný mimoň?
Bože! Jak dlouho už poslouchám a čtu podobné blbé a naduté kecy!?
Anonymní: Ano, zástupce. S úvazkem jen lehce nižším než ho má ICT koordinátor. A kdybych musel usměrňovat své žáky (ne dětičky, miláčky ani zpovýkaná děcka) aby opravdu dělali co mají, tak jdu raději od toho. Stojím před žáky téměř každý den a právě v učebnách IVT, jenže možná právě proto, že občas přinesu tablety, vyměním word za redakční systém nebo vyzkoušíme prezi místo powerpointu, nemám se zaujetím problém. Vy ano?
Polovina z nich bude dělat blbosti.
A druhá polovina kraviny.
Zkuste někdo, prosím, naznačit konkrétní vyšší přínos nějaké moderní technologie pro například:
- zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním,
- popisuje jednoduché závislosti z praktického života,
- chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu
nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě,
- rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky
hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání,
- rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro
šíření zvuku,
- aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při
předcházení jejich nebezpečnému průběhu,
- zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase
v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti,
- optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová
k opačnému pohlaví,
- podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené
činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti,
- si uvědomuje své schopnosti a silné stránky, utváří své pozitivní sebehodnocení.
A úplně mimo technologie. Víte někdo, jak se ověřuje a hodnotí "obezřetnost" v položce číslo tři.
nemám se zaujetím problém. Vy ano?
Já tedy rozhodně ne!
Kolikrát jsem zaujatý ažaž.
Anonymnímu, 5. listopadu 2012 15:49
Kolego, středoškolský učitel nemůže rozumět základkáři. Pochopí teprve tehdy, když si vymění svá pracovní místa. A to se bohužel stává velmi zřídka.
Pochopí teprve tehdy, když si vymění svá pracovní místa.
Vyměnil (byť dočasně a děkuji nejjvyššímu za zkušenost) a pochopil.
Zopakuji myšlenku:
čím nižší stupeň školy, tím vyšší pedagogické vzdělání učitele a tím i vyšší plat. Samosebou.
To autorovi tohoto: "Pokud děti ve vašich hodinách chtějí dělat něco jiného, než pro co je zaujmete, je to hlavně Váš problém." a dalším těm, kteří nepochopili, že zde nejde jen o výuku informatiky, ale i o výuku např. matematiky neo češtiny na PC.
Tuž kurňa či ten sex na netu neni leši jak ženy si hraly s tvrdym, muži šli domu s měkym.
"tím vyšší pedagogické vzdělání učitele a tím i vyšší plat" (22:18)
Pane Blaho, dobrá myšlenka, ale realita na 2. stupni je výjimkou z pravidla. Vzdělání a inteligence je tam učiteli spíše nevýhodou, nejlépe se tam cítí jednoduchý jedinec bez ambicí, zato se zbrojním pasem a dovedností karate.
No a ten vyšší plat, to je jen takový bonmot, viďte - nebylo ho a bohdá nebude.
jen takový bonmot
No, někdy si říkám, jestli to s těmi hláškami už fakt nepřeháním.
Copak jsem nějaký sněmovní perlič?
To 5. listopadu 20:49:
Pane Blaho, jste fakt balzámek, ovšem:
málem mě klepla pepka z těch kritérií pro žáky. To je táááák hnusný, aby byl někdo takto hodnocen - jako nějaká věc, výrobek. Cítila bych se hodně hodně vzpurně a dělala naschvály, kdyby mě někdo chtěl dostat mermomocí ke "kvalitám" z nějakého výčtu kritérií pro kvalitu. Fuuuuuj. Just ne - a to jsem běžně opravdu moc hodná.
Jinak k této diskusi /a jiným/ by se možná hodilo přirovnání s příběhem:
Královská bitevní loď křižuje oceánem a náhle se octne uprostřed mlhy a tmy. Kormidelník hlásí, že přesně ve směru plavby vidí světlo, asi nějaké jiné plavidlo. Kapitán tím směrem vyšle signál:
"Hrozí srážka. Změňte kurs o dvacet stupňů!"
Vzápětí přijde odpověď: "Hrozí srážka. Tak změňte kurs vy!"
Kapitána se to dotkne. Signalizuje: "Já jsem kapitán této lodi! Změňte kurs o dvacet stupňů, a to hned!"
Odpověď zní: "Já jsem pouze plavčík druhé hodnostní třídy, ale vy změňte kurs, a to hned!" Taková drzost rozzuří kapitána doběla. "My vám neuhneme z cesty! My jsme královská bitevní loď!"
"My vám taky neuhneme z cesty. My jsme totiž maják."
klepla pepka z těch kritérií pro žáky
Pardon, ale to jsem jen tak prolistoval Rámcový vzdělávací program pro základní školy, podle kterého školy sepsaly Školní vzdělávací programy, které pak učitelé promítají do svých tématických plánů, s nimiž v souladu si dělají přípravy na konkrétní vyučovací hodiny, a namátkou vybral jen pár výstupů z různých vyučovacích předmětů, protože mne doopravdy zajímá konkrétní přínos moderních technologií, když se tak o nich neustále mluví.
Ano, rozdali dětem výdobytky moderní doby a děti konečně pochopí děje a jevy a vztahy mezi nimi napříč vzdělávacími oblastmi. A což takhle nové míče, klávesy nebo nějaké stavebnice do fyziky. Popřípadě opravit záchody, aby nesmrděly, a nové sprchy, aby nesmrděly pro změnu zase děti.
Nechci to zlehčovat, ale to obezřetné setkání s neznámými jedinci mne fakt dostalo: "Františku, Františku, dnes jsi obezřetný sotva dostatečně! Podej mi žákovský tablet."
klubli: Ano, jistě, čas od času - jako každý. To se ovšem netýká pedagogických géniů z boží milosti, jako jsou zejména zástupci, ředitelé a inspektoři (kdyby inspektoři učili, byli by jistě nejlepší ze všech). Hodiny těchto pomazaných hlav jsou všestranně dokonalé a hluché místo v nich nenajdeme, neboť komu dal pánbůh úřad, tomu dal i rozum. Věčná škoda, že výchovně vzdělávacímu procesu škodí ti řadoví učitelé. Kdyby učili pouze zástupci, ředitelé a bohdá inspektoři, žádných dalších reforem by nebylo třeba a Finsko a podobné země by za námi dávno beznadějně zaostávaly.
Koukám, že nás pan Wagner docela hezky vybudil. Pan Fraus (Anonym 5. listopadu 2012 16:46) se mě ptá, proč nelze porovnávat výuku s a bez technologií. Odpověděl jsem již dříve. tak ještě jednou. Lze to pouze tam, kde jsou stejné výukové cíle. Máte-li při výuce s jiné, není co porovnávat.
To, prosím, neznamená, že tam, kde cíle stejné jsou, může být celá řada případů, kdy je lepší používat metody tradiční. Pokud se chcete zabývat tím, jak nejlépe učit nějaké konkrétní téma, odkážu vás opět na Hippela, ne na vědátory - http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16599/.
Vy pravděpodobně ale chcete tvrdit, že se výukové cíle s využitím technologií nemění, že? Jenže to není pravda!
K příspěvku: "Já jsem kapitán této lodi! Změňte kurs o dvacet stupňů, a to hned!"
Jeden příběh a lze k němu najít tolik analogií (pro což má náš národ vždy smysl a jemný čich).
Tablet: pokud je něco (cokoliv) pro děti a mládež zajímavé, uchopí to dřív než ostatní a naučí se to používat (od 2.pol.20.stol. - Rubikovu kostku, elektronickou kalkulačku, digitální hodinky, které si dospělí neuměli vůbec zpočátku ani nařídit natož vypnout pípání každou hodinu, první mikropočítače Sinclair a další, první PC a dnes veškerou techniku, která jim přijde pod ruku a je zajímavá - přehrávače čehokoliv, telefony, foťáky, digitální hry, plejstešjny, čtečky, RFID čipy ve školní jídelně a jinde, nejrůznější k tomu patřící software, způsoby komunikace v mobilních sítích i internetu).
Není třeba mít obavy, že pokud škola na tablety nemá by se děti k tabletům nedostaly, když i dnes mají lepší mobilní telefony než rodiče (a umějí je lépe používat a využívat víc funkcí), na rodičích vyškemrají lepší počítač s lepší grafickou kartou, atd, výčet by byl hodně dlouhý. Teď záleží na Škole, co a jak může dětem k této technice nabídnout, aby vyučování bylo efektivní a pro děti motivující ("škola budiž líbeznicí.. " J.A.K)
Pane Blaho, jasně - samozřejmě vím, že jde o RVP. V 1:08 jsem chtěla pouze vyjádřit své zděšení - na takových blbostech stavět je hrůza hrůzoucí. Je to stejné žvanění o ničem a o všem, jako kdysi IPV - aby se něco splnilo a byl klid. Někdo vymyslel, předepsal, někdo splnil a někdo kontroloval - všichni měli pak zásluhy, přičemž všichni zúčastnění věděli, že jde o formální kravinu. Domnívám se, že všechno nové, co je dobré, se má využívat - učit se využívat, hledat, jak nejlépe a optimálně, tudíž i tablety. Když už někdo vymyslel a poskládal pračku a já si jí mohu koupit, tož nebudu prát na valše anebo na potoce - maje prášek na praní, vodu i elektřinu. A pokud nebudu totálně vymatlaná, tak do pračky nedám vyprat kočku na devadesát......ledaže by měla na sobě ceduličku výrobce, že jí na devade prát lze :-)))))
pokud je něco pro děti a mládež zajímavé, uchopí to dřív než ostatní a naučí se to používat
jako terminál fejzbůku.
Mě se líbí, jak je u nás všechno jednoduché.Nějaký veleduch pojme nápad, na co se zabývat nějakými anylýzami a reformami. Stačí to prosadit na patřičných místech, ouřad to už těm zaostalým kantorům nařídí. A revoluce ve vzdělání je na cestě! Přesně v duchu leninského hesla "Sověty + elektrifikace = komunismus" (jak jsem psal už v jednom příspěvku) nebo v teorii "velkých skoků" v Maově Číně. Problém je, že se tady většinou pletou pojmy prostředek a cíl. Nasazení tabletů, digitálních materiálů a jiných pomůcek vždy musí být jen prostředkem k dosažení vzdělávacích cílů, ne cílem, za který si někdo udělá čárku. To se táhne v našem školství už od dob tzv." nové koncepce, kdy ve třídě seděl moudrý inspektor a dělal si čárky, kolikrát za hodinu kantor použil pomůcky a podle toho pak učitele hodnotil. Co se žáci naučili bylo vedlejší. Ano, moderní technika do moderní školy patří, ale její použití nesmí být samoúčelné. Největším problémem našeho školství je, že žáci neovládají ty elementární věci. Kolik žáků druhého stupně neumí pořádně číst a když text přelouskají, nechápou, o co v něm jde. Jestliže nejsou schopni pochopit problém v papírové učebnici, nepochopí ho ani na tabletu. To vede k tomu, že učebnice většina z nich ani nepoužívá. Chtít po nich orientaci ve slovních úlohách nebo popsání podstaty problému v textu je o ničem. To nemluvím o nedostatcích v ovládání malé násobilky a základních početních úkonů! Problémy jsou i ve vyjadřovacích schopnostech, dříve byli žáci schopni se více méně vyjadřovat v celých větách, později to byly věty holé a teď je člověk rád, když z nich dostane odpovědi jednoslovné. Procvičování učiva se zvrhlo na práci s pracovními listy, kde jen zatrhávají odpovědi nebo doplňují slova. Tady vidím velké nebezpečí použití výpočetní techniky. Žáci to prostě nějak odklikají, třeba se i trefí. (To je i moje zkušenost s testováním žáků na konci šk.roku. Řada žáků nepochopila slovní zadání úkolu a odpověď riskla metodou pokusu a omylu.) Vždycky jsem byl fanda použití IT a digitálních materiálu, ale to samo výsledek nepřinese. Dům se buduje od základů. Nejdřív musíme žáky naučit pořádně psát, číst a chápat obsah, vybrat z textu podstatu problému, vyjadřovat se, automaticky používat základní matematické úkony i (v přiměřené míře) logicky uvažovat. Potom bude mít použití moderní techniky význam a splní svůj účel.
Pane Brdičko,
vy jste fakt paranoik, ještě k tomu specializovaný na osobu jednoho nejmenovaného učebnicového nakladatele. A ještě k tomu víte, co "chce tvrdit". Takže si vás navrch budu muset přiřadit do stejné kategorie demagogů, jako je např. zde často vystupující madam Carcy.
Promiňte, ale jako akademik z celkem (alespoň na našem českém dvorečku) renomované PF mluvit o porovnávání jakési "výuky jako celku"...
Co tím proboha myslíte? Vy ji máte nějak definovanou a na té definici se ještě alespoň s někým shodnete?
To je snad samozřejmé a netřeba aby uváděli (s výjimkou pro lidi jako vy, bohužel), že budou měřit ne nějakou hypotetickou "celkovou výuku", ale dosažení nějakých konkrétních cílů, nějaké konkrétní výstupy, nějaké konkrétní parametry. A klidně ty cíle, výstupy a parametry mohou mít v obou měřených případech stejné.
A pak, teprve pak, až něco zveřejní a budete vědět jaké byly výstupy a parametry a co naměřili, to budete moci zkoušet "cupovat", že zvolili špatné parametry, že podle vás nejsou důležité, že se má podle vás měřit něco úplně jiného atd. atd.
Tím co tu předvádíte, se fakt hrozně shazujete...
Debata o tom, zda tablety či jiná osobní IT technika do škol ano či nikoliv, je přece naprosto bezpředmětná. Je to stejné, jako kdybychom chtěli diskutovat o tom, zda má smysl pořizovat PC s internetem, nebo mobil běžnému puberťákovi domů.
Pokud ho dnes nemá, tak jen proto, že on sám, nebo jeho rodiče tím chtějí něco demonstrovat. Pro všechny ostatní se staly běžnou součástí života.
Tablety, notebooky, smartphony či jiné IT udělátory prostě do školy a do výuky vstoupí, stejně jako papírové sešity kdysi nahradily břidličné tabulky. Už se tomu de facto děje a třeba VŠ studium bez počítače je dnes věc zcela nemyslitelná. Tak proč by se to mělo na nižších stupních zastavit? Minimálně po pár desítek let ale budou koexistovat s papírovými sešity a učebnicemi. A než někdo zdigitalizuje kompletní knižní fond planety, to také nějakou chvíli potrvá. Takže oddělení povinné literatury bych ještě ve školní knihovně nerušil :-)
(Ten proces má také svůj filozofický i čistě technický rozměr. Třeba formát ukládání dat a jejich odolnost, ale to sem teď nepatří.)
Věc se má tak, že vyspělý svět už koncept 1:1 testuje, anebo rovnou zavádí. My máme možnost být buďto na čele, anebo na chvostu.
Zbývá ale dořešit několik drobných "detailů"
- vlastnictví "výukového" zařízení a z toho plynoucí vazby na pojistné a zodpovědnost za případné škody
- čerpání el. energie pro soukromá zařízení
- riziko zneužití či zavlečení malware
- jak bude probíhat výuka, pokud "vypnou proud"? :-)
atd.
Ale především se musíme zabývat výukovým obsahem a možnostmi SMYSLUPLNÉHO využití IT techniky při běžné výuce.
Při vší úctě, obávám se, že pan Fraus a jeho firma to sami nevytrhnou.
A při současném okleštění výdajů na vzdělávání a s ohledem na malý český trh, do podobného byznysu žádnou soudný podnikatel nepůjde, dokud nedojde k silné ingerenci státu.
Náhodný objev - článek o škole, kde to berou jinak. Dokonce nabízejí docházku do školy pouze 2x měsíčně /viz druhý odkaz/.
http://www.prima-love.cz/forum/tablet-misto-ucebnice-podivejte-se-do-skoly-kde-se-uci-jinak
http://www.oapraha.cz/news/dny-otevrenych-dveri
Važený pane Frauzi (Anonymní 6. listopadu 2012 12:24),
nejsnáze byste mě mohl shodit velmi prostě tím, že byste odhalil svou identitu. Pokud to neuděláte, budete pro mě Frauzem. V této anonymní diskuzi s vámi končím!
Pane Brdičko, jak jinak se podle vás dělají výzkumy, ověřující efektivitu nějaké metody, formy, techniky, postupu, než srovnáním průběhu a výsledků výuky - a to u skupiny experimentální a kontrolní, tedy dvou vzorků?
Jak to, že máme jiné cíle, a proto nelze srovnávat - s technologiemi, a bez nich? Přece cílem je vždy - naučit žáky co nejlépe učivo, zvládnout je teoreticky a prakticky. Nemusím být žádný vydavatel učebnic, abych tohle chápal.
Měl byste pozornějí přečíst příspěvek anonymního z 6. listopadu 2012 12:17 - naprosto přesně vystihuje realitu, zatímco Vy se od ní stále více vzdalujete.
o škole, kde to berou jinak
Tedy nepíše se mi to lehce a za nekolegialitu se trestám identifikací Pytlika, ale nejsem si zcela jist, jestli ty tabletíky žákům budou ku vzdělanostnímu prospěchu.
Podíval jsem se na dokument s názvem Školní řád a padla na mne taková chmura, že mi je až stydno, zvláště pak, je-li ředitelka školy informační kolegyní. A tak nebudu ten dokument pitvat technologicky.
Praha je asi jiný svět, než jaký znám u nás na venkově, ale přesto mne zaujalo, že ve škole mají žáky i studenty a těm jsou k dispozici jak třídní učitelé, tak i třídní profesoři. Dále pak cituji:
15. Student je povinen se podrobit pravidelné protidrogové kontrole u lékaře v termínu určeném školou.
18. V každém ročníku přispět na maturitní ples zakoupením jednoho lístku a v maturitním ročníku pak zakoupením 10ti lístků.
A na konec fakt pecka:
11. Přísný zákaz šikany. Případní viníci budou tvrdě potrestáni.
Snad časem nerozšíří přísný zákaz trestného činu šikany i o znásilnění a vraždu. Na dobrou noc si zkusím představit tu avizovanou tvrdost případných trestů. Pranýř, bičování, lámání v kole...
Od 1. Zari pouzivam v 1. Tride iPady 1:1 ( nikoli jako elektronicke interaktivni ucebnice ). Funguje to perfektně. Koho to zajima, muze se podivat na www.i-school.cz
Je to tunel jako prase. Pomůže jen ředitelům škol. Ti se nominují jako koordinátoři projektu, shrábnou pěticiferné částky měsíčně a skutečnou práci přerozdělí mezi podřízené. Mám tuto zkušenost ... práci jsme zatím vykonávaly spolu, ale peníze má jen ředitelka. Plánuje si pak koupit nové auto.
Okomentovat